Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Evropská síť pro surveillance a kontrolu rakoviny děložního čípku v nových členských zemích – projekt AURORA Modul 3: Organizace, řízení a hodnocení kurzů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Evropská síť pro surveillance a kontrolu rakoviny děložního čípku v nových členských zemích – projekt AURORA Modul 3: Organizace, řízení a hodnocení kurzů."— Transkript prezentace:

1 Evropská síť pro surveillance a kontrolu rakoviny děložního čípku v nových členských zemích – projekt AURORA Modul 3: Organizace, řízení a hodnocení kurzů pro školitele

2 Tento kurz byl připraven v rámci projektu «AURORA» s finanční podporou z programu EU v oblasti veřejného zdraví.

3 OBSAH 1. Identifikace školicích potřeb 2. Organizace školení 3. Praktické informace 4. Metodika: teorie vzdělávání a výuky dospělých 5. Zásady výuky dospělých: andragogika 6. Učební cyklus: získávání a osvojování nových znalostí 7. Role školitele: facilitace učebního procesu 8. Úskalí práce s malými skupinami 9. Správné nastavení: účastníci považují diskuse v malých skupinách za přínosné, pokud… kroků: praktický průvodce pro práci ve skupinách 11. Zapojení posluchačů: participativní techniky 12. Studijní materiály 13. Zpětná vazba a evaluace 14. Zdroje

4 Identifikace školicích potřeb Co je školení? Školení je obecně chápáno jako výukový kurz vedený školitelem. Je též pravda, že až příliš často je termín i„vedený školitelem“ chápán ve smyslu přednášek či prezentací ze strany školitele. Ale tento tradiční „kurzový“ přístup k učení nemusí být pro účastníky jediným způsobem, jak získat a osvojit si znalosti, dovednosti a určité rysy chování potřebné pro efektivní výkon jejich povolání. Ve zdravotnictví se školení stala součastí profesního života Školení vs. vzdělávání Vzdělávání je nejčastěji popisováno jako proces přenosu znalostí na žáka. Tento proces probíhá např. na univerzitách. Školení se zaměřuje na to, naučit jedince jak něco dělat; cílem je rozvoj dovedností. Školení je tedy konkrétnější a specifičtější; je snadnější definovat jeho cíle i očekávané výsledky. Kurs v rámci projektu AURORA bude kombinací e-learningového způsobu výuky a samostudia.

5 Identifikace školicích potřeb Proč školit? Školení je rovněž součástí profesního rozvoje jedince. Školení umožňuje účastníkovi rozvinout jeho/její profesní schopnosti a podávat lepší výkon. Dobře vyškolení zdravotníci jsou schopni zvládnout svou práci efektivněji a budou se proto ve svém zaměstnání cítit šťastnější. Školení může fungovat jako pobídka; nejenže zvýší profesní schopnosti a dovednosti, ale také motivaci jedince a dokonce i týmového ducha, neboť kontakty s dalšími účastníky školení obohacuje jeho pracovní prostředí. řádně proškoleni Ve zdravotnictví je nejen třeba, aby zdravotní odborníci byli před svým nástupem řádně proškoleni, ale také aby bylo ve zdravotní péči zaručeno trvalé dodržování standardů kvality.

6 Identifikace školicích potřeb Proč školit? Školicí process musí být zahájen identifikací potřeb účastníků školení. Jediný způsobe, jak zajistit, že potřeby jsou řádně identifikovány, je získat informace přímo od cílové skupiny. Tento požadavek lze naplnit prostřednictvím průzkumů mezi zástupci zdravotníků či osobními rozhovory s lékaři a sestrami. Obdobně může také posloužit i Analýza místní situace, zpracovaná v rámci projektu AURORA.

7 Identifikace školicích potřeb Očekávané výsledky učebního procesu pomoci školitelům i účastníkům soustředit se na základní obsah školení. pomoci identifikovat další školicí potřeby Výsledky učebního procesu musí být: Konkrétní; Měřitelné; Dosažitelné; Relevantní; Zasazené do časového rámce. Pro popis očekávaných výsledků učebního procesu je třeba užít vhodný jazyk. Příklady alternativních způsobů učebního procesu Dálkové studium: školení, při nemž je využíván osobní počítač, e-learning Učení na pracovišti: mentoring, koučing a hodnocení Samostudium: pozorování and sitting- in, čtení, výzkum, práce na projektech Další způsoby: studijní pobyty, stáže a tzv. work shadowing (stínování práce na stejné pozici), konference a workshopy

8 Identifikace školicích potřeb Školení by mělo být pragmatické (tzn. mělo by odpovídat potřebám účastníků realizovatelné v daném časovém rámci, mělo by být možné ho vyhodnotit - to umožní školitelům i účastníkům zhodnotit, co se podařilo dosáhnout. Školitelé i účastníci musí být obeznámeni se specifickými cíli školení. Volba školicích technik. Proč musí školitel věnovat čas stanovení a popsání výsledků učebního procesu? Toto školení bylo připraveno v rámci projektu AURORA a je zaměřeno na zdravotníky, kteří jsou zapojeni do screeningu rakoviny děložního čípku. Cílovou skupinou školení jsou zdravotníci, zejména: gynekologové, odborníci na plánování rodiny, zdravotní sestry, praktičtí lékaři atd. Aby školení bylo užitečné pro každého účastníka, je třeba, aby školitelé nejprve zjistili potřeby účastníků. Je třeba vzít v úvahu specifika celého kontextu školení a také specifika obtížně dosažitelných populačních skupin

9 Identifikace školicích potřeb Stanovení cílů školení Identifikované potřeby je třeba „překlopit“ do konkrétních témat, které mohou být součástí školení. Současně je třeba věnovat pozornost cílové skupině školení: jaká úroveň znalostí a praktických dovedností je požadována a která metoda bude vhodná (viz též kapitoly o metodice a školicích technikách). Když už víme, jak identifikovat školicí potřeby a cílovou skupinu, je třeba jako další krok stanovit cíle školení. Při definování cílů školení na základě identifikovaných potřeb je vhodné postupovat systematicky a strukturovaně, např.: Shromážděte všechny identifikované potřeby. Stanovte co nejkonkrétněji znalosti, praktické dovednosti a charakteristiky chování nezbytné pro dosažení kompetence odpovídající jednotlivým potřebám. Je třeba vzít v úvahu všechny zdroje, které mohou přispět k identifikaci školicích potřeb

10 Identifikace školicích potřeb Stanovte pořadí priorit,v němž jsou uvedeny potřeby nejdůležitější pro výkon role. Po projednání vyhodnoťte velikost znalostní mezery a vypracujte seznam potřeb. Přihlédněte i k dalším poznatkům, jež se k dané problematice vztahují. Vyvoďte závěry na základě: o priority dané potřeby pro výkon určité role/činnosti. o výsledného seznamu potřeb a velikosti znalostní mezery. o informací z jiných zdrojů. o pravděpodobného trvání určité potřeby – některé problémy (potřeby) se časem vyřeší samy. o velikosti cílové populace, jíž se konkrétní potřeba týká. o důsledcích – společenských a finančních - vzniklých případným ignorováním potřeby. Tento systematický přístup snižuje pravděpodobnost, že zapomenete na některý důležitý aspekt problému.

11 Organizace školení Identifikace zdrojů Při plánování školení je třeba také myslet na zdroje. Pokuste se je identifikovat pomocí kontrolního seznamu níže : Lidé: školitelé, kteří se zúčastnili kurzu pro školitele v rámci projektu AURORA, experti, praktičtí lékaři, zdravotníci, samotní účastníci, pacienti, atd. Místa: návštěvy zdravotních středisek, nemocnic, univerzit atd. Písemné či on-line materiály: e-learningové materiály z projektu AURORA, knihy, noviny, rozdávané materiály, manuály, videa, on-line materiály, atd.

12 Organizace školení Učební prostory: fyzické pohodlí má velký význam. Věnujte pozornost: teplotě v místnosti; odvětrávání ; počtu míst; uspořádání židlí a stolů – vidí každý na přednášejícího? A vidí přednášející na každého účastníka? Je k dispozici dostatečný počet místností či jiných prostor pro práci v malých skupinách? Ať využijete při školení jakoukoli metodu, jedna obecná otázka musí být řešena vždy: jak zajistit, aby se účastníci cítili pohodlně a byli vnímaví? Jinými slovy – jak vytvořit co nejlepší učební prostředí? Lokalita: je vhodné, aby se školení konalo mimo pracoviště. Tím se sníží riziko vyrušování účastníků pracovními záležitostmi (mobilní telefony musí být samozřejmě vypnuté!) a usnadní to dosažení stanovených cílů a výsledků. Vytvořte co nejlepší učební prostředí

13 Organizace školení Rozhodování o školicích aktivitách Trvání akce: jeden den, několik dnů Úroveň školení: pro pokročilé či pro začátečníky? Cíl školení: transfer znalostí a dovedností, změna hodnot či postojů? Formulujte předem očekávané výsledky školení – jsou základem pro jakékoli další rozhodování a přípravy. Rozhodování o materiálech a metodách Školitelský tým by se měl rozhodnout již v počátečním stádiu, jak chce školení provádět. Je tedy třeba rozhodnout: -Jaké materiály účastníci dostanou a zda předem či až v průběhu školení (program, příručky, čítanky letáky, manuály). -Jaké pomůcky budou použity? (PowerPoint, zpětný projektor, video/DVD, flipchart)

14 Organizace školení Praktická organizace 1.Účastníkům zašlete pozvánky nebo potvrzení účasti (min. 2 měsíce předem) 2.Studijní materiály zašlete účastníkům s dostatečným předstihem, aby měli čas se na kurz připravit. (min. 2 týdny) 3.Školitele i účastníky seznamte s „domácími pravidly“. 4.Připravte nástroje pro hodnocení (dotazníky, které budou účastníci vyplňovat před zahájením školení a po jeho ukončení, atd.) 5.Připravte jmenovky pro účastníky i pro školitele. 6.Přestávky na občerstvení a oběd: zajistěte, aby čaj, káva a oběd byly k dispozici ve správný čas. 7.Připravte dokumenty, které budou distribuovány na místě. 8. Připravte PowerPoint, zpětný projektor, flipcharty a fixy atd. 9.Po akci: shrňte výsledky hodnocení účastníků a naplánujte následnou akci. Proberte výsledky hodnocení se školiteli.

15 Praktické informace Vytváření optimálního učebního prostředí Hektické aktivity s cílem na poslední chvíli zajistit technické zařízení či učební materiály není profesionální a nepřesvědčí účastníky o důvěryhodnosti školitele.. Proto je třeba ještě před realizací kurzu prověřit, že školitelé identifikovali veškerou potřebnou techniku a pomůcky tak, aby organizace na místě probíhala bez problémů a bylo možné začít včas dnů před zahájením kurzu rozešlete účastníkům definitivní program včetně očekávaných výsledků (v písemné formě či elektronicky). Při zahájení kurzu zdůrazněte (při ppt prezentaci či při prezentaci pomocí zpětného projektoru či odkazem na písemné materiály) plánované výsledky učebního procesu a vysvětlete, proč je považujete za relevantní. Jak vytvořit optimální učební prostředí Trvání akce Co udělat, aby se účastníci cítili uvolněně Základní pravidla

16 Praktické informace Trvání akce Zamyslete se nad dobou zahájení a ukončení kurzu: je reálné, aby se účastníci dostali ze svých domovů včas na zahájení výuky? Nepřinutí pozdní ukončení výuky některé účastníky, aby odešli dříve, aby se stihli dostat domů v rozumnou dobu? Pravidelné přestávky jsou nezbytné pro osvěžení účastníků – pamatujte si, že doba potřebná na občerstvení je velmi často při přípravě kurzů podceňována. Trvání akce Co udělat, aby se účastníci cítili uvolněně Základní pravidla Zajištění příjemného prostředí pro účastníky Dospělí studenti mají jiné potřeby než ostatní, např. vysokoškoláci, kteří snášejí i nepohodlné studijní prostředí. Zamyslete se tedy nad příjezdem účastníků do místa konání školení: je správně připraveno uvítání každého účastníka? (Přivítá někdo ze školicího týmu každého jednotlivého účastníka při jeho příjezdu? Je k dispozici káva? Jsou připraveny jmenovky? Snaží se školitelé vmísit o přestávkách mezi účastníky?) Co udělat, aby se účastníci cítili uvolněně Základní pravidla

17 Praktické informace Dejte si záležet na zahájení školení: jsou jasně specifikovány očekávané výsledky školení? Snažte se udržovat ovzduší podpory: všímejte si všech náznaků rozrušení a buďte připraveni poskytnout povzbuzení a ujištění, pokud to bude potřeba. Jednotlivé lekce nedělejte dlouhé a nezapomeňte na přestávky. Ale také se ujistěte, že účastníci mají dostatečný časový prostor pro diskusi a pro zodpovězení otázek – to pomůže zajistit, aby školení postupovalo tempem vhodným pro účastníky. Při výuce prezentujte informace maximálně strukturovaně a přehledně – využívejte stručná shrnutí, nadpisy, přehledy (např. pomocí aplikace ‘PowerPoint’). Obsahová náplň školení musí být pro posluchače přiměřená a relevantní; pro udržení pozornosti využívejte všechny možné způsoby prezentace. Je rovněž důležité věnovat čas praxi a praktickému cvičení: případové studie, skupinové diskuse a vzájemné informování o závěrech z těchto diskusí, simulace a hraní rolí, atd. Co udělat, aby se účastníci cítili uvolněně Základní pravidla

18 Praktické informace Zavedení vhodných základních pravidel Dále je třeba, aby účastníci správně pochopili své odpovědnosti. Jinými slovy, nepředpokládejte, že každý účastník je nadšený student! Vy, jako školitel, jste odpovědný(á) za to, že účastníci pracují podle určitých základních pravidel – většinou se jedná o pravidla základní zdvořilosti. Vždy je lepší nastavit je již na začátku školení – vyhnete se tak pozdějšímu možnému nedorozumění. Základní pravidla Věnujte pozornost zejména: 1.Docházce – jakékoli tendence odcházet před koncem výuky mohou být potlačeny např. rozdáváním claim forms na závěr dne; 2.Rozvrhu: budete ztrácet čas, pokud nedáte najevo, že rozvrh není pouze orientační: snažte se začínat i končit přesně ve stanovenou dobu. 3.Aktivní účasti – možná bude vhodné vysvětlit, že zejména práce v malých skupinách (viz část 6) vyžaduje aktivní zapojení každého účastníka.

19 Metodika: teorie vzdělávání a výuky dospělých Určeno pro školitele (zdravotních odborníků) s cílem pomoci jim: pochopit význam výběru co nejpestřejších výukových metod; zjistit, jaké jsou znalosti, dovednosti, postoje a vyznávané hodnoty účastníků v dané oblasti připravit si strategii a školicí metody pro screening karcinomu cervixu; zpracovat příručku dobré praxe při školení zaměřeného na provádění screeningu karcinomu cervixu.

20 Zásady vzdělávání dospělých: andragogika Zdravotníci zapojení do screeningu rakoviny děložního čípku (gynekologové, zdravotní sestry, praktičtí lékaři atd.) již mají: Odborné zkušenosti a znalosti; Představu, v jakých oblastech se potřebují proškolit; Zájem o praktické výsledky a znalosti; Potřebu, aby s nimi bylo jednáno jako s rovnocenými odborníky. Při výuce je třeba tyto skutečnosti respektovat.

21 Učební cyklus: získávání a osvojování nových znalostí Získání konkrétní zkušenosti: hraní rolí, demonstrace o Správný/špatný přístup: např. komunikační strategie vůči HRTP HTR zaměřená na screening karcinomu cervixu Pozorování a reflexe: Přednáška/prezentace o Výzkum: účastníkům je doporučena/poskytnuta odborná literatura, aby vyhledali teorii, která je pro vyřešení případové studie/zodpovězení otázky nejvhodnější. Abstraktní teoretizování: strukturovaná diskuse o zkušenostech účastníků včetně závěrů o Výběr z nabízených možností o Myšlenkové mapování Aktivní ověřování v nových situacích: o Na základě studia teorie si účastník připraví kontrolní seznam a vyhodnotí, zda v případové studii byla teorie aplikována správně či špatně.

22 Role školitele: facilitace učebního procesu Identifikace školicích potřeb o Úprava komunikační stragie podle potřeb HTRP HTR Stanovení plánovaných výsledků školení o vhodná komunikace zdravotníků (účastníků kurzu) s cílem propagovat zapojení do cervikálního screeningu, o zlepšení následných aktivit a o Informování o výsledcích Pap testů Návrh podoby kurzu a programů o Ve vazbě na místní situaci v oblasti cervikálního screeningu Volba zdrojů a metod o V závislosti na tom, kdo jsou účastníci (v našem případě zdravotníci zapojení do cervikálního screeningu a jaké jsou místní zdroje Provedení školení o Na míru účastníkům Vyhodnocení a analýza výsledků školení ‘Sparring partner’ školicí instituce pro diskusi o požadavcích na školení

23 Překážky Organizačního charakteru a individuální (ve vztahu k účastníkům) Řešení: o Přizpůsobení školení potřebám posluchačů Zapojení zdravotních odborníků do cervikálního screeningu: (gynekologů, zdravotních sester, praktických lékařů atd.) o Využívání co nejširší škály participativních školicích technik Školicí techniky Volba vhodné metodiky pomáhá : o Změně nesprávných postojů účastníků o Posílení již existujících pozitivních postojů o Posílit vnímání účastníků pokud jde o nutnost podporovat a realizovat screening karcinomu cervixu o Udržet pozornost účastníků

24 Práce se skupinou Využívá kolaborativní učební techniky: o Např. úkoly a odpovědnosti, diskuzi, vysvětlování, výměnu názorů a žádost o pomoc o Homogenní skupiny: účastníci se cítí bezpečněji, vzájemná interakce je snazší Složení skupiny založené na dosavadních odborných znalostech a zkušenostech se screeningem karcinomu cervixu o Heterogenní skupiny: tento přístup může komplikovat kolaborativní učení (účastníci mohou váhat se zapojením do diskuzí) o Práce se skupinou vyžaduje od školitele určité specifické dovednosti zdroj informací/ modelování rolí Práce v malých skupinách Příležitost pro skupinovou diskusi Pečlivá příprava pomůže zajistit: o Uspokojivou diskusi o Závěry, které lze přímo aplikovat do odborné praxe (jako směrnice) 3 typy diskuze: o Řízená diskuse – existuje jedna správná odpověď, cílem je, aby se účastníci dobrali správné odpovědi. o Neřízená diskuse – neexistuje jedna správná odpověď, cílem je téma do hloubky prozkoumat prostřednictvím společné pozitivní a konstruktivní diskuze účastníků skupiny. o Diskuse seminárního typu – dosud neexistuje odpověď, která by byla akceptována jako správná; cílem je dojít v diskuzi k nějakým konstruktivním závěrům, které by pak mohly vést ke společnému rozhodnutí, která z identifikovaných možností je správná.

25 Úskalí práce s malými skupinami Již existující vztahy mezi účastníky (např. kolegové) Tendence příliš rychle zamítat některé nápady a naopak jiné nekriticky přijímat, (zvyk zakořeněný na základě dřívějších zkušeností) Příliš mnoho odkazů na příklady z vlastní zkušenosti Nedostatečné vysvětlení očekávání a účelu diskuse Nezajímavé či nepodnětné úkoly Nekvalitní podklady pro diskusi Skupina orientována více osobnostně než na úkoly Příliš velké skupiny neumožní dostatečné zapojení účastníků Ne všichni členové skupiny se znají Diskuse může být obtížná kvůli nevhodné struktuře členů skupiny Skupina má příliš mnoho úkolů Vedoucí skupiny není dostatečně připraven Dominantní vedoucí skupiny Nevhodné prostředí pro diskusi

26 Správné nastavení: účastníci považují diskuse v malých skupinách za přínosné, pokud … Mají možnost se zapojit: o Sdílet a získávat znalosti a zkušenosti Je účel diskuse jasný Je atmosféra srdečná a přátelská Je diskuse dobře vedena Mají pocit, že se něco užitečného naučí

27 9 kroků: - praktický průvodce pro práci ve skupinách 1: Porozumějte vaší skupině: konkrétní složení skupiny odráží místní podmínky o Motivace, předchozí zkušenosti, bariéry (zvyky zakořeněné z minulosti) 2: Naplánujte cvičení, která budete ve skupině provádět ( téma: screening karcinomu cervixu) 3: Ověřte si, že skupina chápe zadané úkoly a očekávané výsledky o Stanovení pravidel, úkolů, zdrojů 4: Ověřte si, že skupina chápe roli vedoucího o Facilitace diskuse účastníků 5: Pokud vedete diskusi, použijte vhodné množství dobře načasovaných a cílených otázek o Zahájení diskuse, usměrňování průběhu diskuse a její kontinuity 6: Pokud dáváte úkoly menším skupinám o Ustanovte dvojice, vstupujte do jejich činnosti a monitorujte postup práce 7 [pokud je to třeba]: vhodným, způsobem usměrněte účastníka, který dělá problémy o Je třeba stále mít na mysli hlavní smysl a cíl práce skupiny. 8: Proveďte stručné shrnutí o Relevance provedených úkolů pro odbornou praxi v oblasti screeningu karcinomu cervixu 9: Ověřujte – připravte si kontrolní seznam, který si po diskusi projděte

28 Brainstorming Provádí se po prezentaci Posluchači jsou požádáni, aby reagovali svými nápady Nápady jsou zapsány a vytříděny Následná diskuze/ analýza / kategorizace Buzz groups 2-3 osoby jsou požádány, aby prodiskutovaly určité téma a pak shrnuly výsledek pro ostatní Pokud není možné diskutovat problém v celé skupině Za předpokladu, že téma je jasné a jednoznačné Je efektivní zejména v úvodních fázích školení Zapojení účastníků: participativní techniky Snowballing (metoda sněhové koule) Pracuje se ve skupině 2 – 4 osob Diskuze tématu po krátkou dobu Poté postupně se k diskuze postupně připojují další skupinky až - Se do diskuse zapojí celá skupiny Interakce probíhá v relativně „bezpečném“ prostředí Vhodné pro skupiny o 4 – 40 osobách Vyžaduje zařazení „plenární“ části, kdy jsou ostatní informování o výsledku

29 Vyžadování reakce od účastníků Poskytuje školiteli možnost pochopit /zjistit názory rozsah znalostí postoje či hodnoty účastníků, které se týkají propagace cervikálního screeningu u HTRP HTR „Zahřívací” cvičení Krátká cvičení na úvod školení Slouží k uvolnění a rychlému sblížení účastníků Pomohou školiteli seznámit se s účastníky Důležité je načasování Úkoly účastníků před zahájením kurzu Užitečné: předem poskytnout účastníkům školení základní informační materiály Účastníci si tak ještě před zahájemním kurzu mohou osvojit základní vědomosti Účastníci mohou předem identifikovat relevantní problémy ze své každodenní praxe, které mohou být v kurzu řešeny Hraní rolí Praktická apolikace teorie Pomáhá účastníkům převést osvojenou teorii do praxe Skupinová koopperativní práce: každý účastník by měl být zapojen Realistické situace Zpětná vazba je zásadní

30 Případové studie Prezentace „příběhu” (z prostředí HTRP) o Případová studie popisuje zvládnutí určité situace při provádění screeningu o Zvládnutí chování příslušníka cílové skupiny HTRP (odlišné od standardu v důsledku kulturních/jazykových či jiných bariér o Sdělení výsledků a/či následných pokynů pacientce Relevantní informace o kontextu Obsah „příběhu“ by měl umožnit dosáhnout stanovené cíle a výsledky učebního procesu Efektivnější v menších skupinách „Zpětné hlášení“ Umožňuje skupině podat ostatním informaci o své činnosti Umožňuje provést zpětnou kontrolu provedené aktivity Identifikace různých názorů Příležitost podělit se o své nápady Úskalí: o Mohou se objevit opačné reakce a postoje, než ty, které chtěl školitel docílit o Toto „zpětné hlášení“ může odrážet spíše názor mluvčího skupiny než názory skupiny jako celku

31 Prezentace Zajistit dostatečný čas na dotazy/diskusi Může být využita v nejrůznějších situacích a pro nejrůznější úkoly o přednáška odborníka (vyškoleného v rámci projektu AURORA) o přednáška s následnou diskusí (nebo přednáška s průběžnou možností vstupů posluchačů) o krátké prezentace účastníků panelu s následnou panelovou diskuzí (a možností odpovídat na dotazy z pléna) o krátké prezentace jednotlivých skupin o přidělených úkolech Ústní prezentace Úskalí o Kvalita řečníka o Udržení pozornosti posluchačů během celé prezentace Příprava a obsah o zaměřit se na jasnou a logickou strukturu, vyhnout se irelevantním informacím Provedení o Věnovat pozornost celkovému rámci prezentace, pomůckám, tempu řeči atd.

32 Studijní materiály Úvod Efektivní školení – vhodné nástroje a materiály Efektivní materiály – plánované výsledky učebního procesu Vizuální pomůcky pomáhají : pochopit strukturu prezentace udržet pozornost posluchačů Druhy vizuálních pomůcek: zpětné projektory, diaprojektor, ppt prezentace, počítačová grafika, černé/bílé tabule, flipcharty, videa, učební pomůcky, handouty (rozdávané texty) Vizuální pomůcky: používejte je tam, kde je to vhodné (nezneužívejte je) ujistěte se, že každý na ně může vidět použijte co nejjednodušší formu Výběr materiálů závisí na: velikosti skupiny místu školení a dostupné technice „IT gramotnosti“ školitele (např. práce s PowerPointem) fyzické kondici účastníků – např. práce se zrakově či sluchově postiženými vyžaduje úpravu studijních materiálů

33 Studijní materiály Audio-vizuální pomůcky Pomáhají vysvětlit učební látku efektivněji. Pomáhají účastníkům si látku lépe zapamatovat – až 75% znalostí a informací je získáváno vizuelně. Pomáhají udržovat pozornost. Pomáhají soustředit pozornost na jeden problém. Pomáhají rozčlenit přednášku (alespoň každých20 minut). Pomáhají školiteli při přípravě přednášky. Pomáhají řečníkovi (i posluchačům) držet se tématu. Shrnutí napomáhá snazšímu zapamatování učební látky. Pomáhají sjednotit prezentace, zejména pokud školení provádí více školitelů v různých místech. Vnášejí do výuky pestrost.

34 Studijní materiály: Power Point a zpětný projektor Při řadě prezentací rutinní záležitostí vizualizujte strukturu a klíčové body prezentace přípravné stádium o školitelé mohou využít PowerPoint pro vytvoření struktury své prezentace (hlavní témata a klíčové informace) Vlastní prezentace o snímky jsou podkladem pro podrobnou ústní prezentaci Snímky podejte také informace o novinkách (např. pokud využíváte i video prezetaci) zajistěte, aby se účastníci aktivně zapojili o snímky s otázkami pro účastníky o krátké demonstrace či vizuální modely uveďte odkazy na internetové stránky můžete vytisknout ve formátu handoutu o pomáhá účastníkům během prezentace (nemusí si dělat vlastní poznámky a lépe se koncentrují na výklad) zdůrazněte svou ústní prezentaci o barvy, fonty, formáty a animace vnáší pestrost o ale pozor: příliš mnoho animací může naopak rušit pozornost účastníků

35 Studijní materiály Audio-vizuální pomůcky Využívejte tyto nástroje s rozumem, nepřehánějte to. Ujistěte se, že předávaná sdělení jsou relevantní. Pro zdůraznění klíčových informací využijte PowerPoint. Vyzkoušejte si používání těchto pomůcek předem – ujistěte se, že pomůcky dostatečně ovládáte. Jednotlivé snímky by neměly obsahovat příliš mnoho informací: nepřetěžujte posluchače Maximálně sedm řádek po pěti slovech na slide Poskytněte posluchačům dostatek času na přečtení každého slidu Zvažte vytištění a rozdání handoutů Ujistěte se, že prezentace je vidět i ze zadních míst přednáškové místnosti: použijte minimální velikost fontu 24 pro text použijte tmavou barvu Můžete text „odhalovat“ postupně Pro obzvláštní zdůraznění některých skutečností můžete použít ukazovátko Stůjte vedle projektoru Projektor zapínejte pouze tehdy, chcete- li ho použít a okamžitě potom ho vypněte Pokud mluvíte, NIKDY se neotáčejte k posluchačům zády Zkontrolujte si kompatibilitu vaší verze PowerPointu s verzí nainstalovanou na místním laptopu/počítači Ujistěte se, že umíte propojit dataprojektor s laptopem/počítačem

36 Studijní materiály Flipcharty Práce s flipchartem je: snadná užitečná např. když skupiny podávají hlášení o své práci Praktické rady: piště čitelně, používejte velká tiskací písmena vyvarujte se současného mluvení a psaní na flipchart Doporučená velikost písma: 10 osob; vzdálenost tabule 2m: velikost písma 2cm, tloušťka písma 3mm 25 osob; vzdálenost tabule 10m: písmo 4cm, tloušťka písma 3mm 50 osob; vzdálenost tabule 20m: písmo 8cm, tloušťka písma 5mm osob; vzdálenost tabule 30m: písmo 12cm, tloušťka písma 10mm; Ještě před zahájením výuky věnujte pozornost praktickým záležitostem: Jsou popisovače funkční? Je tloušťka čáry popisovače dostatečná? Je k dispozici dost papíru? Vidí na flipchart všichni účastníci?

37 Studijní materiály Handouty pomohou účastníkům musí jít o srozumitelný text, který logicky doplní prezentaci do textu dejte detaily či odkazy, které není vhodné zahrnout do ústní prezentace PowerPoint – dává možnost vytisknout snímky a poskytnout je účastníkům jako handout Yrozhodněte se, kolik snímků vytisknete na stránku tak, abyste účastníkům ponechali ještě dostatek míst na případné poznámky Studijní materiály Video a DVD vždy předem vysvětlete, proč tyto pomůcky použijete Pokud chcete prodiskutovat konkrétní problém, zastavte promítání věnujte pozornost výběru zdrojů Ověřte si, že všichni dobře vidí i slyší Zvažte konkrétní dobu, kdy pomůcku použijete: neuspí to účastníky?

38 Úvod pro vyhodnocení účinnosti kurzu pro identifikaci dalších školicích potřeb Získejte informace od všech dotčených subjektů: školitelů účastníků školicí instituce Proč vyžadovat zpětnou vazbu? Školitelé potřebují: vědět, zda plánované výsledky učebního procesu byly dosaženy identifikovat další školicí potřeby účastníků vědět, jak účastníci hodnotí jejich práci v plénu i ve skupinách Účastníci potřebují vědět: zda se jim podařilo dosáhnout plánovaných výsledků učebního procesu Co mohou dělat, aby případný nedostatek napravili Spokojenost s výsledky školení je mj. nezbytným předpokladem pro řádné vykonávání jejich další práce. Zpětná vazba a evaluace

39 Učební cyklus Inventura: Co všechno už znám? (individuální) Reflexe: Co ještě potřebuji znát? (kontextuální) Zpětná vazba a evaluace: Kolik a jak dobře rozumím problematice nyní? (relační) Plánování: Jak se ve svém studiu/znalostech mohu posunout dále? (rozvojový)

40 Zpětná vazba a evaluace poskytování zpětné vazby účastníkům Důležitý úkol školitele Znalosti: Nakolik účastníci porozuměli látce a byli by ji schopni aplikovat v praxi Dovednosti: nakolik školení přispělo ke zlepšení výkonu /práce účastníků Každý účastník by měl nejdřív zhodnotit svůj vlastní výkon. Zpětná vazba musí být konkrétní, ne obecná Hodnocení/připomínky vztahujte k výkonu a ne k osobnosti účastníka Maximálně tři až čtyři připomínky Měli byste dodržet rovnováhu mezi pozitivními komentáři a konstruktivní kritikou Poskytování zpětné vazby by měl být kontinuální proces Školitel má průběžně sdělovat účastníkům své připomínky: při ukončení hraní rolí jako součást interakce s celým plénem kdykoli je to možné, přičemž se snažte, aby vaše komentáře měly vazbu na plánované výsledky učebního procesu.

41 Zpětná vazba a evaluace poskytování zpětné vazby školitelům a školicím institucím Účastníci musí být informováni, proč je od nich vyžadována zpětná vazba: pro zvýšení kvalitu budoucích školení při zpětné vazbě by měla být zachována anonymita na závěr kursu je třeba vyhradit dostatečný čas na získání zpětné vazby od účastníků pro získání užitečných odpovědí/informací je třeba připravit cílené otázky otázky by se měly vztahovat jek ke kvalitě školitelů tak i k relevanci školení pro další práci účastníků

42 Zpětná vazba a evaluace identifikace dalších školicích potřeb 1. Stanovte, do jaké míry se podařilo naplnit očekávané výsledky školení 2. Pokuste se získat další nápady, jak doplnit/zlepšit budoucí školení je třeba mít na paměti, že jde o školení připravené na základě potřeb konkrétní cílové skupiny Způsoby: evaluační dotazníky, závěry formulované při ukončení kurzu, diskuse v menší skupině, případně neformální diskuse během přestávek co se dařilo (a proč) co by se mohlo ještě zlepšit (a jak)

43 Zpětná vazba a evaluace Další šíření a předávání informací a zkušeností ze školení Shromáždit všechny zdroje a po ukončení školení je zpřístupnit Požádejte účastníky, aby svým kolegům poskytli studijní materiály z kurzu Nahrajte přednášky školitelů/pozvaných expertů (zvuk či dokonce obraz) a zpřístupněte je na webových stránkách Vytvořte databázi zdrojů – požádejte účastníky o materiály, které by mohly být využity při budoucích školeních

44 Zdroje Knowles, Malcolm S. (1980) The Modern Practice of Adult Education; From Andragogy to Pedagogy. Englewood Cliffs, NJ: Cambridge Adult Education Merriam, Sharan B. and Rosemary S. Caffarella. (1999) Learning in Adulthood: A Comprehensive Guide. San Francisco: Jossey Bass. Coetzee, M. (2002) Short course in Skills Development Facilitation. Pretoria: University of South Africa. Gough, Jacqui (1996), developing learning materials, Institute of Personnel and Development Sloman, Martyn (1994) A Handbook for Training Strategy - England: Grower publishing Limited Tiberius, R.G. (1990) Small Group Teaching: A Trouble‐Shooting Guide, Toronto, OISE Press and the Ontario Institute for Studies in Education. Gibbs, Graham (1992), Teaching More Students: Discussion with More Students, Oxford Brookes University, Oxford Centre for Staff.


Stáhnout ppt "Evropská síť pro surveillance a kontrolu rakoviny děložního čípku v nových členských zemích – projekt AURORA Modul 3: Organizace, řízení a hodnocení kurzů."

Podobné prezentace


Reklamy Google