Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ADIKTOLOGIE 1.Rekapitulace 2.Drogová epidemiologie 3.Opatření zaměřená na zdravotní souvislosti a důsledky užívání drog 4.Primární prevence 5.Nástroje.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ADIKTOLOGIE 1.Rekapitulace 2.Drogová epidemiologie 3.Opatření zaměřená na zdravotní souvislosti a důsledky užívání drog 4.Primární prevence 5.Nástroje."— Transkript prezentace:

1 ADIKTOLOGIE 1.Rekapitulace 2.Drogová epidemiologie 3.Opatření zaměřená na zdravotní souvislosti a důsledky užívání drog 4.Primární prevence 5.Nástroje pro hodnocení preventivních a léčebných programů MUDr. T. Buřil,

2 ADIKTOLOGIE 1. část 1.Adiktologie jako interdisciplinární obor - základní pojmy 2.Institucionální aspekty 3.Legislativní aspekty 4.Drogová politika EU 5.Drogová politika ČR

3 1. Adiktologie jako interdisciplinárníobor prevence, léčba a výzkum užívání návykových látek a závislosti na činnostech, v jejichž důsledku dochází k újmě jednotlivce nebo společnosti za současného vykazování zřetelných prvků tzv. závislostního chování, přičemž jsou zohledněny poznatky i z dalších vědních oborů, jako jsou např. právo, ekonomika, politologie, kriminologie, antropologie, religionistika.

4 Adiktologie věda zabývající se etiologií, prevencí, léčbou a výzkumem závislostí (oborové pojetí)

5 Základní pojmy Závislost – charakteristika závislost (dependence) a syndrom závislosti je definován v ICD-10 jako soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, který se vyvíjí po opakovaném užití látky

6 užívání nějaké látky má přednost před jiným jednáním, kterého si dříve uživatel cenil více převládá touha (často silná a přemáhající) užívat psychoaktivní látku (nebo drogy včetně alkoholu, tabáku a někdy i třeba relativně bezpečně vnímanou kávu); tuto touhu lze označit jako žádostivost touhu drogy si jedinec uvědomuje (i když ji nemusí přiznávat) a snaží se často užívání kontrolovat nebo zastavit; často však neúspěšně

7 Pro diagnózu závislosti je potřeba, aby byly přítomny některé z následujících příznaků: a)Silná touha užívat látku b)Potíže v kontrole užívání látky c)Užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků d)Průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu) e)Zanedbávání jiných zájmů a potěšení než je užívání drogy f)Pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stav, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu apod.)

8 závislost lze dělit na fyzickou a psychickou fyzická složka bývá často vnímána jako příčina všech problémů, naopak psychická bývá bagatelizována; stačí drogu vysadit a až odezní abstinenční příznaky není už moc co řešit, stačí mít pevnou vůli… Tento pohled často zaujímají uživatelé, jejich rodinní příslušníci i většina veřejnosti - ve skutečnosti je to právě naopak

9 fyzická složka závislosti nutí uživatele dodržovat mezi jednotlivými užitími drogy určitý časový odstup, aby nedošlo k rozvoji odvykacího stavu odvykací stav je sice nepříjemný, může ohrozit i život postiženého, ale odeznívá během několika dní jeho zvládnutí může být náročné medicínsky, ale je spíše otázkou dodržení doporučeného postupu

10 psychická složka je mnohem hůře ovlivnitelná a její zvládnutí vyžaduje mnohem více než pevnou vůli -je důvodem, proč existují léčebná zařízení jako např. terapeutické komunity a doléčovací centra -je příčinou recidiv i po několikaleté abstinenci její zvládnutí může trvat mnoho měsíců či let a často vyžaduje zásadní změnu myšlení, vztahů, prostředí a životního stylu vůbec

11 Drogy přírodní či syntetická látka, užívaná záměrně pro ovlivnění psychiky člověka aplikace této látky ovlivňuje psychický stav jedince a její užívání může postupně přinést návyk (psychický, fyzický) a časem závislost soustavné používání determinuje soužití jedince se společností a je v rozporu se společensky přijatelnými konvencemi a ustáleným žebříčkem hodnot nadměrné užívání působí poruchy sociálních vazeb

12 Pozn: Český právní řád neužívá obecného termínu droga, ale v širším pojetí vymezuje termín návyková látka (alkohol) a definuje látky omamné, psychotropní (klasické nelegální nealkoholové drogy) a jedy. Alkohol patří mezi drogy tzv. společensky legální, tj. tolerované (na výrobě se podílí stát, jsou zde regulační pravidla a kontrolovaná distribuce).

13 Drogová politika souhrn zásad, cílů a opatření určených k řešení problematiky drog, zejména nelegálních, a to na různých úrovních (místních, státních, mezinárodních) Tři základní směry drogové politiky - represe - prevence - snižování poškození drogami (Harm Reduction)

14 2. Institucionální aspekty 2.1. Mezinárodní organizace 2.2. Evropská unie 2.3. Rada Evropy 2.4. Zapojení ČR do protidrogové politiky

15 2.1. Mezinárodní organizace Orgány a mechanismy OSN zaměřené na kontrolu narkotik Další mezinárodní organizace a skupiny

16 Orgány a mechanismy OSN zaměřené na kontrolu narkotik Valné shromáždění OSN (General Assembly) Hospodářská a sociální rada OSN – HSR (Economic and Social Council) Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UN Office on Drugs and Crime – UNODC) Program OSN pro kontrolu drog (UN Drug Control Programme – UNDCP) Komise OSN pro narkotika (Commission on Narcotic Drugs – CND) Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik (International Narcotic Control Board – INCB)

17 Valné shromáždění OSN (General Assembly) -nejvyšší orgán OSN, přijímá a schvaluje všechny návrhy rezolucí, úmluv a protokolů a rozhoduje o rozpočtu na protidrogové aktivity programů a úřadů v rámci OSN -20. zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN 1998 – přijetí Politické deklarace, Deklarace principů směřujících ke snížení poptávky po drogách + 5 akčních plánů -implementace výše uvedeného zajišťována Komisí pro narkotika -vyhodnocení v roce 2008

18 Hospodářská a sociální rada OSN – HSR (Economic and Social Council) -formulování celkového přístupu a politiky OSN v oblasti kontroly a zneužívání drog -koordinace protidrogových aktivit -příprava relevantních doporučení vládám

19 Komise OSN pro narkotika (Commission on Narcotic Drugs – CND) -výkonný orgán UNODC -analýza světové situace v oblasti drog -návrhy k posílení mezinárodního kontrolního systému v boji proti drogám -příprava dohod a úmluv v oblasti drogové problematiky -rozhodování o doporučení WHO ohledně seznamu látek v režimu mezinárodní kontroly

20 Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik (International Narcotic Control Board – INCB) -nezávislý kontrolní orgán dohlížející na plnění mezinárodních drogových úmluv OSN -sledování mezinárodních a domácích trendů v oblasti narkotik a psychotropních látek -prosazování dodržování úmluv v oblasti kontroly drog -dohled nad mezinárodním obchodem s drogami -vydávání výročních zpráv ve věcech drog s rozborem celosvětové situace ve výrobě a zneužívání drog v jednotlivých regionech -složená ze 13 členů ze členských států OSN

21 Další mezinárodní organizace a skupiny Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) Dublinská skupina – neformální mezinárodní konzultativní skupina pro výměnu informací, koordinaci aktivit a kontrolu dodržování úmluv OSN v oblasti drog a praní špinavých peněz Egmontská skupina – vzájemná spolupráce finančníchzpravodajských jednotek FATF (Financial Action Task Force) – mezinárodní organizace pro hodnocení zemí a teritorií oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu

22 Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO) -vypracování zdravotní politiky a konzultační činnost dle potřeb členských států -odborná pomoc při vypracování národních zdravotních strategií -sledování indikátorů zdravotního stavu populace, ukazatelů hodnotících různé zdravotnické systémy -rozvoj a řízení zdravotní péče -koordinace programů cílených na snížení zdravotních důsledků užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog

23 2.2. Evropská unie Evropský parlament (EP) Evropská rada Rada Evropské unie Evropská komise (EK) COREPER

24 Evropská rada - schůzky hlav států a vlád členských států EU pro stanovení priorit dalšího vývoje EU, určení politického směru EU, řešení sporných otázek na nejvyšší úrovni

25 Rada Evropské unie -složení z ministrů vlád členských států, schvalování právních i neprávních norem, stanovení politických cílů, koordinace národních politik

26 Evropská komise (EK) -iniciační orgán EU tvořený GŘ pro jednotlivé oblasti (drogy řešeny v rámci GŘ pro oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti)

27 2.2.5 Coreper -jednání na úrovni velvyslanců členských států, příprava Rad ministrů atd. Horizontální pracovní skupina pro problematiku drog (Horizontal Working Party on Drugs) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction – EMCDDA)

28 - decentralizovaná agentura EU pro monitorování drog - založeno v roce 1993 se sídlem v Lisabonu - středisko pro shromažďování informací o drogách v rámci celé EU - poskytuje členským státům objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o drogách a drogové závislosti

29 - je garantem sledování naplňování protidrogové strategie EU a z ní vyplývajícího akčního plánu - zástupcem za ČR ve správní radě je ředitel sekretariátu RVKPP, ve vědeckém výboru předseda Poradního výboru RVKPP pro sběr dat o drogách - je koordinátorem sítě Reitox, jejímiž členy jsou národní monitorovací střediska jednotlivých zemí (za ČR je to Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS); národní střediska zpracovávají každoročně výroční zprávu o stavu ve věcech drog v předchozím roce; EMCDDA zpracovává obdobnou zprávu za celou EU a Norsko

30 2.3. Rada Evropy Pompidou Group Moneyvant

31 Pompidou Group Ministerská konference Jednání stálých korespondentů Výbor stálých korespondentů Vědecké platformy

32 - Rada Evropy – Pompidou Group (PG) se sídlem ve Štrasburku vznikla v roce členy je 35 zemí včetně ČR - její činnost je založena na mezinárodní platformě - hlavními cíli činnosti PG je posilovat prevenci v oblasti zneužívání drog a nezákonného obchodu s drogami a vytvořit celoevropské multidisciplinární forum, které umožní otevřenou diskusi a výměnu znalostí a zkušeností mezi politiky, odborníky a vědeckými pracovníky v oblasti drogové problematiky

33 Ministerská konference Každé tři roky se koná setkání ministrů členských států PG, do jejichž kompetence patří problematika drog. Jednání probíhá na úrovni politických diskusí, stanovují si priority a pracovní program na nadcházející období tří let.

34 Jednání stálých korespondentů Stálí korespondenti jsou jmenovaní zástupci ministerstev nebo jiných vládních institucí členských států PG, které v daném státě koordinují protidrogovou politiku.

35 Moneyvant -při Radě Evropy pracuje tzv. Moneyval (PC-R-EV), což je výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz -jeho členy jsou ty členské státy Rady Evropy, které nejsou členy FATF

36 2.4. Zapojení ČR do protidrogové politiky Vláda ČR Úřad vlády ČR – sekretariát RVKPP Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví ČR Ministerstvo financí Ministerstvo vnitra Ministerstvo spravedlnosti ČR

37 Vláda ČR - poradní, iniciační a koordinační orgán vlády ČR: Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) - složení RVKPP – předseda vlády + ministři (MO, MPSV, MSp, MŠMT, MV, MZd, MZV, MF) - projednávání, předkládání podkladů a návrhů pro tvorbu a uplatňování protidrogové politiky vlády atd.

38 Úřad vlády ČR – sekretariát RVKPP - koordinace a financování protidrogové politiky -národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) -zpracování národní strategie a akčního plánu -koordinace mezirezortní spolupráce -koordinace zastoupení ČR a činnost českých expertů v mezinárodních institucích

39 Ministerstvo zahraničních věcí ČR Odbor OSN Odbor politik Evropské unie

40 Ministerstvo zdravotnictví ČR Inspektorát omamných a psychotropních látek - IOPL

41 Ministerstvo financí ČR Celní správa

42 Ministerstvo vnitra ČR Národní protidrogová centrála Policie ČR Mezinárodní policejní spolupráce Justiční spolupráce

43 Ministerstvo spravedlnosti ČR Vězeňská služba ČR

44 3. Legislativní aspekty 3.1. Mezinárodní úmluvy 3.2. EU acquis 3.3. Legislativa ČR

45 3.1. Mezinárodní úmluvy o drogách Jednotná úmluva o omamných látkách (1961) Úmluva o psychotropních látkách (1971) Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách (1972) Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988) Dohoda o nelegálním obchodování s drogami po moři, zavádějící článek 17 Úmluvy OSN proti nezákonnému obchodu s narkotickými drogami a psychotropními látkami

46 Jednotná úmluva o omamných látkách (1961) -jejím cílem bylo sjednocení všech předchozích mezinárodních úmluv, rozšíření kontrolního systému a roztřídění omamných látek do 4 skupin, které jsou průběžně doplňovány o další typy omamných látek

47 Úmluva o psychotropních látkách (1971) -nově zavedla do látek pod mezinárodní kontrolou vedle termínu omamné látky kategorii látek psychotropních (amfetaminy, halucinogeny, sedativa, atd.)

48 Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách (1972) -Týká se posílení role INCB, rozšířil povinnosti států v oblasti odhadů spotřeby omamných látek; zdůraznění potřeby léčení závislých osob

49 Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988) -zaměřená na postihování obchodníků s narkotiky a na zamezení legalizace zisků z nelegálního prodeje narkotik

50 3.2. EU acquis Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami

51 Čl. 1 definuje drogy jako látky uvedené v úmluvách OSN, prekursory jako látky vyjmenované v právních předpisech společenství, kterými se provádějí závazky vyplývající z Úmluvy OSN z roku 1988 proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami Čl. 2 definuje trestné činy související s nedovoleným obchodem s drogami a prekursory

52 odst. 1 - výroba, zhotovování, extrahování, příprava, nabízení, nabízení za účelem prodeje, šíření, prodej, dodávání, překupnictví, zasílání, tranzitní příprava, převážení, dovoz, vývoz, pěstování opiového máku, keřů koky nebo rostlin Cannabis, zhotovování, převážení nebo šíření prekursorů v případě, že je o nich známo, že jsou určeny k použití pro nedovolenou výrobu drog odst. 2 - jednání uvedené v odst. 1 nespadá do oblasti působnosti RR v případě, že je určeno pro vlastní spotřebu podle platných vnitrostátních předpisů

53 Čl. 3 stanoví trestnost návodu ke spáchání trestného činu uvedeného v čl. 2 Čl. 4 stanoví sankce na trestné činy uvedené v čl. 2 v horní hranici trestní sazby 1 – 3 roky, a 3 až 10 let v případech, kdy se jedná o velké množství drog, dojde k poškození zdraví, trestný čin je spáchán v rámci zločinného spolčení Čl. 5 stanoví zvláštní okolnosti, za nichž je možné tresty snížit (spolupráce s vyšetřujícími orgány)

54 Čl. 6 stanoví odpovědnost právnických osob a čl. 7 sankce jim ukládané Čl. 8 stanoví povinnost členských států stanovit soudní příslušnost svých soudů pro uvedené trestné činy a čl. 9 upřesňuje provádění a podávání zpráv

55 Společné akce, Společná stanoviska (Maastrichtská úmluva); Společná stanoviska, Rámcová rozhodnutí a Rozhodnutí (Amsterdamská úmluva) Společné akce ( , , ) Rozhodnutí Rady EU ( , , )

56 Společná akce z o výměně informací o chemické profilaci drog s cílem facilitovat zlepšení spolupráce mezi členskými státy při postihování obchodování s ilegálními drogami Společná akce z o apoproximaci práva a praxe členských států EU při snižování drogové závislosti a prevenci a při potírání ilegálního obchodu s drogami: (relevantní i pro soudní spolupráci v otázkách trestu) Společná akce z o výměně informací, vyhodnocování rizik a kontrole nových syntetických drog

57 Rozhodnutí Rady EU z jež definuje 4-MTA jako novou syntetickou drogu, která bude předmětem kontrolních opatření a trestních postihů Rozhodnutí Rady EU z o předávání vzorků kontrolovaných látek Rozhodnutí Rady EU z o kontrolních opatřeních a trestních sankcích ve vztahu k nové syntetické droze PMMA

58 Ostatní nástroje Evropské Unie Nařízení Rady EU (EEC) č z o vzniku Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogových závislostí Rozhodnutí z o uzavírání dohod mezi policií a celníky o boji proti drogám Rozhodnutí z o opatřeních s cílem řešit problémy spojené s drogovou turistikou v rámci EU

59 Rozhodnutí z o opatřeních potírání a ničení nelegálních výpěstků a produkce drog v rámci EU Rozhodnutí z o ukládání trestů v závažných distribuce ilegálních drog Akční protidrogový plán EU Rozhodnutí Rady EU na síťování informací o nově se objevujících se trendech a vzorcích užívání drog a polymorfního užívání drog a souvisejících rizik

60 Doporučení Rady EU z o zlepšování vyšetřovacích metod v boji proti organizovanému zločinu ve vztahu k distribuci drog: současné vyšetřování případů distribuce drog zločineckými organizacemi a jejich finančními operacemi Doporučení Rady EU z o potřebě zlepšovat spolupráci a výměnu informací mezi různými operačními jednotkami specializovanými na potlačování obchodování s prekursory v členských zemích EU

61 Doporučení Rady EU o prevenci a snižování zdravotních poškození souvisejících s drogovou závislostí

62 3.3. Legislativa ČR Zákon o návykových látkách (167/1998 Sb) Trestní zákoník Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami Zákon č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)

63 Zákon o návykových látkách (167/1998 Sb) -upravuje zacházení s návykovými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace -upravuje zacházení s přípravky obsahujícími návykové látky nebo prekursory -zacházení s přípravky obsahujícími efedrin -pěstování máku, konopí a koky a vývoz a dovoz makoviny

64 Trestní zákon - § 187, 187a 188 – nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů - kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku či přípravek obsahující tuto látku – stanovení sazeb na 1 – 5 let, 2 – 10 organizovaná skupina, větší rozsah, osoby mladší 18 let, 8 – 12 let těžká újma na zdraví více osob či smrt, prospěch velkého rozsahu, mezinárodní spojení

65 3.3.3.Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami - nová právní úprava vymezuje systémová opatření zasahující zejména do prevence a snižování škodlivých účinků užívání návykových látek, zdravotní péče a systému sociálních služeb

66 snížení dostupnosti tabákových výrobků a alkoholu a poptávky po nich, a to zavedením pravidel pro jejich prodej a šíření a opatření na ochranu veřejnosti včetně sankcí za jejich nedodržení mírnění škod působených užíváním návykových látek; na rozdíl od předchozí právní úpravy zákon stručně definuje typy odborné péče poskytované osobám škodlivě užívajícím tabákové výrobky, alkohol a jiné návykové látky a osobám závislým na těchto látkách

67 Pro účely zákona se pojem „protidrogová politika“ vztahuje nejen na nelegální drogy, ale i na tabákové výrobky a alkohol. Podle zákona zahrnuje protidrogová politika opatření primární, sekundární a terciální prevence. Realizaci protidrogové politiky na národní úrovni zajišťuje a koordinuje vláda prostřednictvím ministerstev a jiných úředních orgánů státní správy. Vláda má podle zákona možnost zřídit zvláštní poradní orgán pro koordinaci protidrogové politiky (tuto roli plní RVKPP).

68 V zákoně jsou rovněž upravena pravidla pro vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. Odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo návykových látek je povinna podrobit se osoba, u které existuje důvodné podezření, že se užitím těchto látek uvedla do stavu, v němž ohrožuje sebe nebo jiné osoby, nebo že pod jejich vlivem přivodila jinému újmu na zdraví.

69 Cíle zákona přenesení odpovědnosti na orgány krajů a orgány obcí v souladu s reformou veřejné správy a zvýšení jejich pravomocí při realizaci preventivních opatření a při řešení problémů spojených s užíváním návykových látek zajištění účelného a efektivního vynakládání finančních prostředků ke snižování škod působených tabákovými výrobky, alkoholem a návykovými látkami

70 Jsou vymezeny subjekty oprávněné provést orientační vyšetření dechovou zkouškou či odběrem slin (policie, vězeňská služba, zaměstnavatel) a lékařské vyšetření dechovou zkouškou a odběrem vzorků biologického materiálu (pouze zdravotnická zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé).

71 Kraje v samostatné působnosti zejména: koordinují a podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém území ( při tom spolupracují se státními orgány, orgány obcí a poskytovateli služeb) zpracovávají krajskou strategii protidrogové politiky zřizují funkci krajského protidrogového koordinátora (jeho pracovní poměr nesmí zahrnovat plnění jiných úkolů); zákon také vymezuje jeho kompetence sbírají a vyhodnocují údaje o stavu dané problematiky na svém území

72 3.3.4.Zákon č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) jeho přijetím došlo mimo jiné k novelizaci skutkových podstat přestupků a trestných činů postihujících řízení motorových vozidel pod vlivem návykových látek

73 Přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (§ 22 zákona o přestupcích) se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích: řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky se přes výzvu odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo na jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví

74 § 187 a přechovávání bez povolení omamné nebo psychotropní látky v množství větší než malém: trest do dvou let či peněžitá pokuta, ve větší rozsahu trest 1 – 5 let § 188 pokrývá výrobu předmětů určených k nedovolené výrobě OL se sazbou 1 – 5 či 2 – 10 v případě většího rozsahu či prospěchu či zapojení osob mladších 18 let § 188 a šíření toxikománie či svádění jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu: 1 – 3 event. 1 – 5 let

75 4. Drogová politika EU 4.1. Protidrogová strategie v EU na období Protidrogový akční plán v EU na období

76 4.1. Protidrogová strategie v EU na období Oblast snižování poptávky - očekávaný výsledek: měřitelné snižování užívání drog, drogové závislosti a zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním drog

77 priority: - zlepšení přístupu k preventivním programům a jejich zefektivnění - zlepšení přístupu k programům včasné intervence - zlepšení přístupu k cíleným a rozmanitým léčebným programům, včetně ucelené psychosociální a farmakologické péče - zlepšení přístupu k službám pro prevenci a léčbu HIV, žloutenky a jiných infekcí

78 Oblast snižování nabídky - očekávaný výsledek: měřitelné zlepšení účinnosti a výkonnosti v oblasti vymáhání práva týkající se výroby drog a obchodu s nimi a zneužívání prekursorů

79 priority: - posílení spolupráce v oblasti represe i prevence v rámci EU na strategické úrovni - posílení účinné spolupráce mezi členskými státy EU za využití stávajících nástrojů a rámců prevence a penalizace nezákonného dovozu a vývozu drog včetně vyhodnocení provádění rámcového rozhodnutí, které stanoví minimální ustanovení pro skutkovou podstatu trestných čin včetně sankcí v oblasti nezákonného obchodu s drogami

80 Oblast výzkumu a informací - očekávaný výsledek: lepší pochopení drogové problematiky a vývoj optimální odpovědi na ni prostřednictvím měřitelného a udržitelného zdokonalení vědomostní základny infrastruktury priority: -zlepšení vědomostní základy o drogách a konsolidace drogových informačních systémů - zahrnutí témat výzkumu do akčních plánů

81 4.2. Protidrogový akční plán v EU na období definuje na základě protidrogové strategie identifikovatelné výsledky a k nim odpovídající gestory opatření a nástroje či ukazatele hodnocení

82 5. Drogová politika ČR 5.1. Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až Akční plán realizace národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2006

83 5.1. Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2009 Hlavní cíle: potírání OZ zapojeného do nezákonného obchodu s drogami vymáhání správného dodržování zákonů v oblasti legálního obchodu s drogami snížení užívání všech typů drog a redukce následků užívání drog

84 specifické a technicko organizační cíle stabilizace/snížení počtu problémových uživatelů drog zastavit nárůst experimentálního a příležitostného užívání drog snižování rizik souvisejících s užíváním drog snižování dostupnosti drog legálních i ilegálních efektivní financování koordinace informování veřejnosti mezinárodní spolupráce

85 5.2. Akční plán realizace národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2006 základní nástroj realizace Národní strategie vymezení konkrétních cílů pro dané oblasti s danou odpovědností a termíny dvouletý , cíle odpovídají obecným kritériím: měřitelné a reálné, efektivní z hlediska vynaložených nákladů, počet cílů je realizovatelný (43)

86 stanovení cílů pro oblast primární prevence, léčbu a následnou péči, snižování rizik, snižování nabídky a prosazování práva, informace – výzkum - hodnocení, koordinace a financování, mezinárodní spolupráce

87 2. Drogová epidemiologie výskyt, vzorce a vývoj užívání drog v populaci sledované jevy ve smyslu vzorců chování včetně sociálních a psychologických podmínek spojených či přispívajících k jednotlivým typům chování zahrnutí etiologie těchto vzorců chování, analýza zapojených procesů, studium jejich důsledků, monitorování dopadů intervencí a opatření drogových politik

88 Metody používané v epidemiologii kvantitativní metody kvalitativní metody - analýza rizikových a protektivních faktorů na úrovni jedince i populace dynamické modelování - je kvantitativně založený přístup popisu a vysvětlení užívání drog jako procesu vznikajícího v průběhu času postupnou interakcí vlivu různých faktorů a smyček zpětné vazby včetně dopadu opatření realizovaných v rámci drogových politik, ukazuje na potřebu analýz, které používají přístupy dynamických systémů

89 Prevalence a incidence prevalence – údaj, uvádějící počet uživatelů drog v daném časovém rámci a v blíže vymezené populaci, včetně jejich distribuce v ní incidence – míra, v níž se vyskytnou nové případy v daném časovém období

90 Metodologie průzkumy zaměřené na populaci či specifickou skupinu Průzkumy populace uživatelů různých druhů drog, etnografické studie skupin uživatelů drog nebo rizikových skupin populace Využívání informačních systémů, založených na údajích z léčebných zařízení využívání výsledků monitorování zdravotních či jiných důsledků (trestněprávních)

91 Typy epidemiologických aktivit 1.deskriptivní studie - měření prevalence a distribuce užívání drog v populaci 2.monitorovací systémy a pozorování - sledování trendů v čase za využití specifických indikátorů (např. prevalence nákazy virem HIV mezi injekčními uživateli drog při nástupu do léčby) 3.analýza rizikových a protektivních faktorů na úrovni jedince i populace

92 4.evaluace - evaluace procesu výsledků a dopadu - analýza nákladů spojených se zdravotní zátěží v důsledku užívání drog 5.prognostika trendů - aplikace různých metodologií (analýza sociálních trendů či trhu, analýza na základě interview, dynamické modelování)

93 Problémové užívání drog Problémové užívání drog je v ČR definováno jako injekční užívání drog a/nebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů a drog amfetaminového typu. Kokain není součástí národní definice, v ČR se vyskytuje stále sporadicky. U opiátů se jedná především o heroin, v některých oblastech je ve stále větší míře užíván buprenorfin (Subutex) – a to ať už získaný legálně u lékaře či na černém trhu; podomácku vyráběné opiáty z léků či makovic máku setého jsou spíše (sezonní) výjimkou.

94 Co se týče drog amfetaminového typu, je jejich problémové užívání v ČR omezeno výhradně na metamfetamin (pervitin).

95 stanovený ukazatel, u kterého se předpokládá, že je nositelem předpověditelného vztahu k určité charakteristice v oblasti užívání drog Indikátor je možno jej použít jak k popisné studii, tak pro monitorování změn

96 Indikátor Hodnot a Počet problémových uživatelů drog Počet injekčních uživatelů drog Počet problémových uživatelů heroinu Počet problémových uživatelů pervitinu Podíl uživatelů heroinu na prvních žádostech o léčbu (jejich průměrný věk) 13,3% 25,5 Podíl uživatelů pervitinu na prvních žádostech o léčbu (jejich průměrný věk) 59,6% 23,4 Přehled vybraných indikátorů za rok 2005

97 Indikátor Hodnota Podíl uživatelů heroinu na prvních žádostech o léčbu (jejich průměrný věk) 13,3% 25,5 Podíl uživatelů pervitinu na prvních žádostech o léčbu (jejich průměrný věk) 59,6% 23,4 Podíl uživatelů konopných látek na prvních žádostech o léčbu (jejich průměrný věk) 20,4% Podíl problémových uživatelů v kontaktu s nízkoprahovými programy 60% Podíl uživatelů opiátů v substituční léčbě metadonem a buprenorfinem 20-30%

98 Indikátor Hodnota Výskyt HIV mezi injekčními uživateli drog< 1% Výskyt VHB mezi injekčními uživateli drog10-15% Výskyt VHC mezi injekčními uživateli drog30-60% Incidence VHC mezi injekčními uživateli drog (na 100 osob a rok) 12,2 Počet smrtelných předávkování drogami (včetně psychoaktivních léků) 218

99 Indikátor Hodnota Počet osob stíhaných za drogové trestné činny ( a TZ) z toho osob stíhaných za držení drog ( 187a TZ) 8% - z toho osob stíhaných v souvislosti s heroinem 7% - z toho osob stíhaných v souvislosti s pervitinem 53% - z toho osob stíhaných v souvislosti s konopnými látkami psychoaktivních léků) 32%

100 Stručný přehled – odhady užívání drog v Evropě Tyto odhady se vztahují k dospělé populaci a představují nejnovější dostupné odhady

101 Konopí Celoživotní prevalence užívání: nejméně 65 milionů neboli každý pátý dospělý Evropan Užití v posledním roce: 22,5 milionu dospělých Evropanů neboli jedna třetina osob, které za svůj život někdy užili konopí Užití v posledních 30 dnech: 12 milionů Evropanů Rozdíly mezi zeměmi v užití v posledním roce: Celkové rozpětí 0,8 – 11,3% Typické rozpětí 2,8-7,5% (15 zemí)

102 Kokain Celoživotní prevalence užívání: nejméně 10 milionů neboli přes 3% dospělých Evropanů Užití v posledním roce: 3,5 milionu dospělých Evropanů neboli jedna třetina osob, které za svůj život někdy užili kokain Užití v posledních 30 dnech: 1,5 milionů Evropanů Rozdíly mezi zeměmi v užití v posledním roce: Celkové rozpětí 0,1 - 2,7% Typické rozpětí 0,3 - 1,2% (18 zemí)

103 Extáze Celoživotní prevalence užívání: asi 8,5 milionů dospělých Evropanů Užití v posledním roce: 3 miliony neboli jedna třetina osob, které za svůj život někdy užili extázi Užití v posledních 30 dnech: více než 1 milion Rozdíly mezi zeměmi v užití v posledním roce: Celkové rozpětí 0,0 – 3,5% Typické rozpětí 0,3 – 1,5% (15 zemí)

104 Amfetaminy Celoživotní prevalence užívání: téměř 10 milionů neboli přibližně 3% dospělých Evropanů Užití v posledním roce: 2 miliony, jedna pětina osob, které za svůj život někdy užili amfetaminy Užití v posledních 30 dnech: méně než 1 milion Rozdíly mezi zeměmi v užití v posledním roce: Celkové rozpětí 0,0 – 1,4% Typické rozpětí 0,2 – 1,1% (16 zemí)

105 Opiáty Celoživotní prevalence užívání: 1-8 případů na dospělých obyvatel (ve věku let) téměř náhlých drogových úmrtí, přičemž opiáty byly zjištěny přibližně v 70% případů (údaje z roku 2003) hlavní droga přibližně v 60% případech žádostí o léčbu drogové závislosti více než půl milionu uživatelů opiátů podstoupilo v roce 2003 substituční léčbu

106 3. Opatření zaměřená na zdravotní souvislosti a důsledky užívání drog (snižování rizik) snižování rizik je jedním ze čtyř pilířů protidrogové politiky ČR v národní strategii jsou aktivity z oblasti snižování rizik vymezeny v rámci jednoho ze šesti základních cílů protidrogové politiky – snížení potencionálních rizik užívání všech typů drog a snížení ekonomických, sociálních a zdravotních dopadů jejich užívání na jedince a společnost

107 3.1. Léčba -odborná, cílená a strukturovaná práce s klientem, jejímž cílem je dosáhnout abstinence nebo redukce drog, snížit frekvenci a závažnost relapsu, zapojit klienty do produktivního života v rodině, v práci a ve společnosti a zvýšit tedy kvalitu jejich života na nejvyšší možnou míru -podle typu se léčba rozlišuje na ambulantní (AT ordinace, stacionární programy, strukturované programy následné péče) a rezidenční (terapeutické komunity, specializovaná oddělení nemocnic, psychiatrické léčebny)

108 - podle délky lze rozlišit léčbu krátkodobou (4-8týdnů), střednědobou (3-6 měsíců) a dlouhodobou (7 měsíců a déle) Pozn: Substituční léčba - definování ve Standardech substituční léčby MZd z roku 2001 včetně stanovení kritérií pro přijetí do léčby - existence substitučních center - prakticky založena na Subutexu a Metadonu - řádově se jedná o stovky osob

109 3.2. Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog určena pro oblast sekundární a terciální prevence zneužívání návykových látek zařízení pro první kontakt s klientem hlavní metody práce -kontaktní práce (klíčová) -poradenské služby -zdravotní služby -testování infekčních chorob -hygienický, potravinový a vitaminový servis

110 - služby Harm Reduction (výměnný program injekčního materiálu, informace o bezpečnějším užívání drog, příp. sexu) Pozn: Harm Reduction – snižování rizika možného poškození v důsledku užívání drog, též termín minimalizace rizik, použitelné též pro užívání alkoholu

111 4. Primární prevence Primární prevence rizikového chování je soubor jakýchkoliv zdravotních, sociálních, výchovných či jiných intervencí a opatření směřujících k předcházení výskytu rizikového chování, zamezujících jeho další progresi, zmírňujících již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhajících řešit jeho důsledky

112 Koordinace primární prevence gestor: MŠMT cíle: - účinná koordinace primární prevence s jasně vymezenými kompetencemi subjektů participujících v oblasti primární prevence -dostupné, kvalitní a efektivní programy primární prevence -dostupnost programů cílené primární prevence a včasné intervence zaměřené na nejvíce ohrožené cílové skupiny -jednotný sběr dat v oblasti primární prevence

113 5. Evaluace preventivních programů V červnu 2005 schválila vláda usnesením č Pravidla pro vynakládání finančních prostředků na protidrogovou politiky; jednou z podmínek pro přidělení dotace na rok 2007 byla stanovena certifikace odborné způsobilosti dané služby Jedná se uznání kvality programu a jeho souladu s kritérii stanovenými Standardy odborné způsobilosti

114 U jednotlivých programů jsou hodnocená sledující aspekty: jejich přístupnost (tj. rovný přístup ke klientům a finanční dostupnost) dodržování práv klientů způsob realizace programu odborná způsobilost pracovníků a jejich profesní rozvoj dostupnost programu (územní i časová) rozpočet a hospodaření s finančními prostředky úroveň hodnocení kvality a efektivity programů

115 Evaluace termínem evaluace se rozumí soubor přístupů a metod, kterými je možno zhodnotit kvalitu, příp. efektivitu určitého preventivního či léčebného programu vychází se z principu, že každý takovýto program, který je hrazen z veřejných prostředků, by měl být evaluován, tzn. že by u něj mělo být ověřeno, zda je pro danou cílovou skup. Vhodný, zda jeho realizace odpovídá prostředí a podmínkám, zda nepůsobí kontraproduktivně či zda splňuje definované cíle

116 ne všechny typy evaluací je možné provádět standardně a průběžně, ať už kvůli financím či kvůli povaze projektu jako takového evaluační nástroje v oblasti drog jsou dostupné i na internetu a to jak na stránkách Evropského monitorovacího střediska pro drogové závislosti, tak na stránkách Národního monitorovacího střediska, která obě mají tyto nástroje v tzv. Bance

117 Banka - EMCDDA -jejím účelem je podpořit používání spolehlivých metod a nástrojů pro hodnocení programů a standardizovat tyto nástroje na evropské úrovni -obsahuje nástroje pro evaluaci preventivních i léčebných programů -databáze poskytuje uživateli nástroj pro hodnocení konkrétního programu, který odpovídá specifickým kritériím, jež si může uživatel při vstupu zadat -obsahuje cca 160 evaluačních nástrojů pro oblast léčby a cca 70 nástrojů pro oblast prevence

118 Banka Národního monitorovacího střediska -obsahuje celkem 9 nástrojů pro hodnocení programu (nejčastěji dotazníky zaměřené na zhodnocení charakteru a závažnosti závislosti na drogách) a je průběžně aktualizována

119 Děkuji za Vaši pozornost


Stáhnout ppt "ADIKTOLOGIE 1.Rekapitulace 2.Drogová epidemiologie 3.Opatření zaměřená na zdravotní souvislosti a důsledky užívání drog 4.Primární prevence 5.Nástroje."

Podobné prezentace


Reklamy Google