Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Protikeynesovská revoluce 1.Milton Friedman a monetarismus 2.Robert Lucas a racionální očekávání 3.Ekonomie strany nabídky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Protikeynesovská revoluce 1.Milton Friedman a monetarismus 2.Robert Lucas a racionální očekávání 3.Ekonomie strany nabídky."— Transkript prezentace:

1 Protikeynesovská revoluce 1.Milton Friedman a monetarismus 2.Robert Lucas a racionální očekávání 3.Ekonomie strany nabídky

2 Milton Friedman (*1912) Income from Independent Professional Practice (1945) – spolu se S. Kuznetsem –analýza bariér vstupu do odvětví (mikro) Studies in the Quantity Theory of Money [Studie z kvantitativní teorie peněz] (1956) A Theory of the Consumption Function (1957) –hypotéza permanentního důchodu A Monetary History of the United States: [Monetární historie Spojených států: ] (1963) –renesance kvantitativní teorie „ Role of Monetary Policy“(AER, 1968) –hypotéza „přirozené míry nezaměstnanosti“ (NRU, popř. NAIRU) The Counter-Revolution in Monetary Theory [Kontrarevoluce v monetární teorii] (1970) –definice monetaristické doktríny

3 Milton Friedman (*1912) Populárnější knihy obhajující ekonomickou i politickou svobodu: Capitalism and Freedom [Kapitalismus a svoboda] (1962) Free to Choose [Svoboda volby] (1979) Nobel 1976

4 Teze friedmanovského monetarismu (M. Friedman: The Counter-Revolution in Monetary Theory, 1970) 1.Existuje stabilní, i když ne přesný vztah mezi mírou růstu peněžní zásoby a mírou růstu nominálního produktu 2.Tento vztah není zcela zjevný, neboť mezi příčinou a důsledkem existuje zpoždění. 3.Změna míry růstu peněžní zásoby způsobuje změnu nominálního produktu v průměru po 6 až 9 měsících. 4.Změna míry růstu nominálního produktu se projevuje zprvu ve změně reálného výstupu a téměř vůbec ne v cenách. 5.V cenách se změna nominálního produktu projeví v průměru po 6 až 9 měsících poté, co se změna nominálního produktu projeví na výstupu. (Celkem tedy dělí změnu míry růstu peněžní zásoby a změnu míry inflace asi měsíců.) 6.I poté, co je o tato zpoždění vztah mezi změnou peněžního růstu a změnou růstu nominálního produktu očištěn, se nejedná o dokonalý, mechanický vztah.

5 Teze friedmanovského monetarismu (pokračování) 7.V krátkém období (až 5-10 let) ovlivňují změny peněžního růstu především výstup. V dlouhém období (desítky let) jsou ovlivňovány zejména ceny. (Reálný produkt je výsledkem reálných faktorů.) 8.Z toho plyne, že inflace je vždy a všude peněžní jev. 9.Vládní výdaje mohou, ale nemusí být inflační: záleží na zdroji jejich financování. Jsou-li financovány peněžní expanzí, povedou k inflaci. Jsou-li financovány z daní a z půjček, inflaci nezpůsobí. Fiskální politika sama o sobě není pro míru inflace relevantní. 10.Transmisní mechanismus: změna peněžní zásoby naruší žádoucí strukturu portfolia; lidé svá portfolia přizpůsobují, čímž je ovlivňován trh aktiv a úroková míra; změna úrokové míry ovlivňuje úrokově citlivé komponenty poptávky po statcích. 11.Účinek změn peněžní zásoby na úrokovou míru je dvojaký: nejprve ji ovlivní jedním směrem prostřednictvím přímých změn na trhu aktiv; změny na trhu statků (vyvolané změnou úrokové míry) - změna cen a změna inflačních očekávání - však později trh aktiv zpětně ovlivní a způsobí změnu úrokové míry opačným směrem. Úroková míra proto není vhodným cílem pro monetární politiku.

6 Friedman vs. Keynes odlišný názor na empirický význam reálných a monetárních faktorů Keynes: významnější reálné faktory (investice) Friedman: významnější monetární faktory (peněžní zásoba) obojí ale poptávkově orientováno (Friedman hleděl na problém stejnou perspektivou, ale ve světle jiných “dat”)  odlišný názor na úlohu hospodářské politiky Keynesovství (nikoliv nutně JMK): stabilizace AD pomocí fiskální politiky (monetární politika jen kvůli nízkému i) často fine-tuning Friedman: stabilizace AD prostřednictvím monetární politiky zlaté pravidlo růstu peněžní zásoby (X-rule)  je Friedman keynesovec?

7 Edmund S. Phelps (*1933) “Phillips curves, Expectations of Inflation and Optimal Unemployment Over Time” (Economica, 1967) –idea „přirozené míry nezaměstnanosti“ Microeconomic Foundations of Employment and Inflation Theory (1970) –hledání mikroekonomických základů pro NRU „search theory“

8 Aplikace REH: mikroekonomické: –ceny akcií („random walk“), předpoklad neustálé rovnováhy makroekonomické: –neúčinnost hospodářské politiky monetární politika: inflační očekávání –vylepšení a nahrazení adaptivních očekávání (autorem adaptivních očekávání Phillip Cagan: „Monetary Dynamics in Hyperinflation“ v Friedman: Studies in the Quantity Theory (1956) fiskální politika: ricardovská ekvivalence Škola racionálních očekávání J. Muth: „Rational Expectations and the Theory of Price Movements“ (Econometrica, 1961) - hypotéza racionálních očekávání (REH) Burton Malkiel: A Random Walk Down Wall Street (1973)

9 Robert E. Lucas, Jr. (*1937) „Expectations and the Neutrality of Money“ [Očekávání a neutralita peněz] (JPE, 1972) „Some International Evidence on Output- Inflation Tradeoffs“ AER, 1973) –aplikace REH na Phillipsovu křivku a NRU „Equilibrium Search and Unemployment“ (s E. C. Prescottem, JET, 1974) –mikroekonomické základy NRU Nobel 1995

10 „’Rational‘ Expectations, the Optimal Monetary Instrument and the Optimal Money Supply Rule“ (JPE, 1975) „Rational Expectations and the Theory of Economic Policy“ (JME, 1976) –rozvíjení aplikace REH na Phillipsovu křivku Thomas J. Sargent (*1943) Neil Wallace (*1939) a

11 Robert J. Barro (*1944) “A General Disequilibrium Model of Income and Employment” (s H. I. Grossmanem, AER, 1971). –součást nerovnovážného keynesovství “Are Government Bonds Net Wealth?” (JPE, 1974) –Ricardiánská ekvivalence „Rational Expectations and the Role of Monetary Policy“ (JME, 1976) –neúčinnost monetární politiky

12 „Recent Developments in Monetary Theory“ (s Robertem M. Barrem, JME, 1976) charakteristika „syntézy“: –vertikální Phillipsova křivka v LR –krátkodobé odchylky od přirozené míry nezaměstnanosti v důsledku nepružností a nedokonalých informací –omezené možnosti pro zásahy státu Stanley Fischer (*1943) snaha vysvětlit „keynesovské jevy“ pomocí klasické ekonomie Co zbylo z JMK: „Neokeynesovsko-friedman-phelps-lucasovská syntéza“

13 „Rules Rather than Discretion: the inconsistency of optimal plans“ (JPE, 1977) „Dynamic Optimal Taxation, Rational Expectations and Optimal Control“ (JPE, 1980) –časování hospodářské politiky „Time to Build and Aggregate Fluctuations“ (Econometrica, 1982) –teorie reálného hospodářského cyklu Finn E. Kydland (*1943) Edward C. Prescott (*1939) a

14 od 80. let reakce na „misperception“ teorie korelace odchylek od trendových hodnot (Lucas) –mýty: procykličnost cen, proticykličnost mezd, vliv monetárních veličin žádné strnulosti, vše stále v rovnováze cykly důsledkem změn technologie, preferencí Teorie reálných hospodářských cyklů („RBC“)

15 Ekonomie strany nabídky návrat k uvědomění si skutečnosti, že v hospodářství se musí rovněž něco vyrábět, aby to mohlo být poptáváno překážky na straně nabídky: –zdanění příjmu substituce příjmu z produktivní činnosti volným časem vyhýbání se daním (daňová optimalizace, barter)  Lafferova křivka –ostatní regulace produktivních činností  vyústění v konzervativnější politiku (reaganomika, thatcherismus) a deregulační aktivity 80. let (privatizace, deregulace jednotlivých odvětví)

16 Arthur B. Laffer (*1941) The Economics of the Tax Revolt (s J. P. Seymourem, 1979) –idea „Lafferovy křivky“ (J. Wanniski) Foundations of Supply-Side Economics [Základy ekonomie strany nabídky] (s V. A. Cantoem a D. H. Joinesem, 1983) vedle Laffera et al. měla ekonomie strany nabídky podporu i u seriózních ekonomů: –R. Mundell (učitel Laffera), chicagovci apod. Jude Wanniski (*1941) novinář The Way the World Works (1978) –propagace „Lafferovy křivky“ (* )


Stáhnout ppt "Protikeynesovská revoluce 1.Milton Friedman a monetarismus 2.Robert Lucas a racionální očekávání 3.Ekonomie strany nabídky."

Podobné prezentace


Reklamy Google