Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Agregátní poptávka a nabídka. O čem to bude? Minule  Peníze Nyní  Model AD – AS (model agregátní poptávky a nabídky )  Rozklad nominálního produktu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Agregátní poptávka a nabídka. O čem to bude? Minule  Peníze Nyní  Model AD – AS (model agregátní poptávky a nabídky )  Rozklad nominálního produktu."— Transkript prezentace:

1 Agregátní poptávka a nabídka

2 O čem to bude? Minule  Peníze Nyní  Model AD – AS (model agregátní poptávky a nabídky )  Rozklad nominálního produktu na reálný produkt a cenovou hladinu 2

3 Agregátní poptávka  Agregátní poptávka (AD) představuje objem celkového produktu, který jsou domácnosti, firmy, vláda a cizinci ochotni v daném období nakoupit při dané cenové hladině. 3

4 Agregátní poptávka  Agregátní poptávka: AD = C + I + G + NX  Makroekonomická rovnováha: AD (poptávce) = AS (nabídka) 4

5 Agregátní poptávka  Na ose y měříme celkovou cenovou hladinu P a na ose x poptávané množství statků, které můžeme považovat za rovnovážný reálný produkt Y.  Změna poptávaného množství je představována pohybem po křivce AD.  Změna poptávky je vyjádřena posunem křivky AD. 5 P C+I+G+NX AD´´ AD AD´ Y

6 Příčiny nepřímé závislosti mezi vývojem P a Y  Snížením P roste reálná hodnota peněžních zůstatků, kdy se prosazuje:  Keynesův efekt (efekt likvidity),  Piguův efekt (tj. efekt reálných peněžních zůstatků) jako složka tzv. efektu bohatství. 6

7 Proč je křivka klesající? Tři vysvětlení:  Efekt úrokové míry  Efekt bohatství  Zahraniční efekt 7

8 Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity)  Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) předpokládá jediné spojení mezi peněžní nabídkou a ekonomickou aktivitou, a to přes trh obligací (tzv. keynesiánský transmisní mechanizmus).  AD (poptávka) je zde stimulována nepřímo, a to poklesem úrokové míry.  Pokles i je způsoben zvýšením nominální peněžní zásoby M nebo snížením cenové úrovně P, a tak rostou reálné peněžní zůstatky.  Přebytečné peněžní zůstatky vytvářejí dodatečnou poptávku po ostatních finančních aktivech, tím roste tržní cena těchto aktiv a klesá úroková míra.  Důsledkem poklesu i je růst spotřebních a investičních výdajů (posun AD doprava nahoru). 8

9 Efekt bohatství  Efekt bohatství předpokládá přímou závislost poptávky po zboží na úrovni reálných peněžních zůstatků.  Nevyžaduje snížení úrokové sazby i.  Předpokladem jeho působení je flexibilní cenová úroveň, křivka AD je vždy negativně skloněna.  Pokles cenové úrovně P vede ke zvýšení reálné hodnoty peněžních zůstatků, a tím k růstu spotřebních výdajů C (posun po křivce AD dolu). Tato složka efektu bohatství se nazývá Piguův efekt popř. efekt reálných peněžních zůstatků.  Efekt bohatství zahrnuje navíc rovněž vliv změn cen cenných papírů (růst cen obligací zvyšuje AD a posouvá křivku AD vpravo nahoru). 9

10 Zahraniční efekt (efekt čistého exportu NX)  S poklesem domácí cenové hladiny roste poptávka zahraničních subjektů (X) a klesá poptávka domácích subjektů po relativně dražším dováženém zboží (M). 10

11 Příčiny změn AD (pozitivní poptávkové šoky, posun křivky AD vpravo)  Zvýšení peněžní zásoby vede k poklesu úrokové míry, a tím k růstu I a C.  Optimistická očekávání firem a domácností  Růst bohatství domácností (např. růst cen akcií)  Pokles míry zdanění (roste C, I)  Zvýšení vládních výdajů (G, TR)  Znehodnocení kurzu domácí měny (roste NX)  Oživení v zahraničí  Růst populace  Očekávání růstu cenové hladiny (inflace) 11

12 Pozitivní a negativní poptávkový šok  Výsledkem posunu křivky AD vpravo (pozitivní poptávkový šok) je zvýšení rovnovážného produktu, a tím i zaměstnanosti.  Současně stoupá i rovnovážná cenová hladina.  Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´.  Při negativním poptávkovém šoku je tomu opačně. 12

13 Pozitivní poptávkový šok 13

14 Negativní poptávkový šok 14 Pokles produktu (důchodu) je doprovázený poklesem průměrné cenové hladiny.

15 Agregátní nabídka  Agregátní nabídka představuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která budou firmy ochotny vyrábět a prodávat v daném období při různých cenových hladinách. 15

16 Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS)  Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) má vertikální tvar a protíná osu x na úrovni potenciálního produktu Y*.  Růst nebo pokles AD povede pouze ke změně cenové hladiny, a tím i nominálního produktu.  Dlouhodobě se reálný produkt může zvýšit, jen zvýší-li se potenciální produkt (růstem vstupů a jejich produktivity se LRAS posune doprava). 16

17 Potenciální produkt  Potenciální produkt je produkt vytvořený při plné zaměstnanosti neboli při dosažení přirozené míry nezaměstnanosti (u*).  Krátkodobě se může nezaměstnanost snížit pod úroveň u* a také rovnovážný produkt Y se může odchylovat od potenciálního produktu.  Dlouhodobě se produkt neustále vrací k úrovni potenciálního produktu Y*. 17

18 Křivka dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS) 18 P Y LRAS 1 AD 2 AD 1 Y*1Y*1 LRAS 2 E2E2 Y* 2 E1E1

19 Keynesiánský přístup ke krátkodobé agregátní nabídce – extrémní verze  S růstem AD (do AD 2 ) vzroste objem nabízené produkce (reálné výdaje a produkt) do Y 2, ale cenová hladina zůstane nezměněna.  Důvodem fixní cenové hladiny jsou fixní ceny vstupů v krátkém období (fixní mzdy, dlouhodobé smlouvy o pronájmu půdy, domů, dodávkách materiálu aj.). 19

20 Keynesiánský přístup ke krátkodobé agregátní nabídce – základní verze  S růstem AD (do AD 3 ) bude klesat mezní produkt práce (zákon klesajících výnosů), porostou jednotkové pracovní náklady, tím i mzdové náklady a ceny ostatních vstupů.  V důsledku toho rostou ceny finálních statků, a tak roste celková cenová hladina P. Křivka SRAS získává pozitivní sklon. 20

21 Křivka krátkodobé agregátní nabídky (SRAS) 21 AD 4 AD 3 SRAS AD 2 AD 1 P3P3 P2P2 P1P1 Y Y3Y3 Y1Y1 E1E1 Y2Y2 E4E4 E3E3 E2E2

22 Klasická (neoklasická)křivka agregátní nabídky  Růst AD povede při dokonale pružných mzdách i cenách dalších výrobních faktorů k růstu P a nominálního produktu. Křivka krátkodobé AS (SRAS) bude vertikální.  Křivka SRAS je současně i křivkou dlouhodobé agregátní nabídky (LRAS), protože chování cen vstupů i výstupů je stejné i v dlouhém období. 22 P2P2 E2E2 E1E1 AD 1 AD 2 SRAS = LRAS) P Y Y*Y* P1P1

23 Příčiny změn AS (negativní nabídkové šoky, posun křivky AS vlevo nahoru):  Růst nominálních mezd a dalších nákladů na pracovní sílu  Růst míry zdanění osobního důchodu přitom působí jako negativní nabídkový i poptávkový šok.  Růst cen surovin na světových trzích (např. v důsledku ropných šoků, zavedením dovozních cel aj.)  Znehodnocení měnového kurzu (zdražení dovozu)  Růst nepřímých daní (přímo zvyšují ceny statků) nebo daní z důchodů výrobců  Negativní změny v produktivitě výrobních faktorů (např. zhoršení kvalifikace a technické úrovně, zhoršení klimatických podmínek aj.)  Snížení množství disponibilních výrobních faktorů (např. likvidace výrobního zařízení, úbytek obyvatel) 23

24 Negativní a pozitivní nabídkový šok  Výsledkem posunu pozitivně skloněné křivky SRAS vlevo (negativní nabídkový šok) je snížení rovnovážného produktu, a tím i zaměstnanosti.  Současně vzrůstá i rovnovážná cenová hladina.  Body makroekonomické rovnováhy se posunují z E do E´.  Při pozitivním nabídkovém šoku je tomu opačně. 24

25 Posun křivky SRAS 25 P Y P´´ Y´´ Y´ P P´ E´´ E E´ SRAS SRAS´ SRAS´´ Y AD

26 Negativní nabídkový šok 26

27 Pozitivní nabídkový šok  Růst produktu při současném poklesu průměrné cenové hladiny 27

28 Shrnutí 1/3  Agregátní poptávka vyjadřuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách.  Křivka agregátní poptávky je klesající: čím nižší je cenová hladina, tím vyšší je reálný produkt.  Klesající tvar křivky agregátní poptávky je vysvětlen třemi efekty: efektem úrokové míry, efektem bohatství a zahraničním efektem.  Agregátní poptávka roste, pokud rostou spotřební výdaje domácností, investice, vládní nákupy a čistý export. Jejich růst však nesmí být způsobem změnou cenové hladiny. 28

29 Shrnutí 2/3  Agregátní nabídka vyjadřuje množství reálného produktu, která chtějí firmy vyrobit při různých cenových hladinách.  Dlouhodobá křivka agregátní nabídky je vertikální na úrovni potenciálního produktu.  Krátkodobá křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí. S rostoucí cenovou hladinou roste reálný produkt.  Růst cen výrobních vstupů snižuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku nahoru. Pokles cen výrobních vstupů zvyšuje krátkodobou agregátní nabídku a posouvá její křivku dolů. 29

30 Shrnutí 3/3  Rovnovážný produkt a rovnovážná cenová hladina jsou dosaženy, pokud se agregátní poptávka a agregátní nabídka rovnají. Je nutné ale rozlišovat krátkodobou a dlouhodobou rovnováhu.  V krátkém období se reálný produkt může vlivem změn agregátní poptávky a agregátní nabídky odchylovat od potenciálního produktu.  Zaměstnanci podléhají peněžní iluzi, jestliže ztotožňují růst nominálních mezd s růstem reálných mezd, aniž si uvědomují změnu cenové hladiny. 30


Stáhnout ppt "Agregátní poptávka a nabídka. O čem to bude? Minule  Peníze Nyní  Model AD – AS (model agregátní poptávky a nabídky )  Rozklad nominálního produktu."

Podobné prezentace


Reklamy Google