Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

P1 – Mundell-Fleming- Dornbush model Jiří Rotschedl

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "P1 – Mundell-Fleming- Dornbush model Jiří Rotschedl"— Transkript prezentace:

1 P1 – Mundell-Fleming- Dornbush model Jiří Rotschedl

2 BP křivka  Křivka rovnováhy platební bilance  Nedokonalá kapitálová mobilita (pozitivně skloněná BP)  Dokonalá kapitálová mobilita (horizontální BP)  Dokonalá kapitálová imobilita (vertikální BP)

3 Mundell-Flemingův model dokonalá kapitálová mobilita a fixní kurz  Jak dosáhnout vnitřní a vnější rovnováhy?

4 Mundell-Flemingův model dokonalá kapitálová mobilita a volatilní kurz  Jak dosáhnout vnitřní a vnější rovnováhy?

5 Nedostatky Mundell-Fleming modelu  Fixní ceny - fixní peněžní zásoba  Chybějící diskuze o rovnováze a sociálních otázkách  Chybějící očekávání  Komparativní statika – chybějící plnohodnotná dynamika modelu Dornbusch doplnil model o dynamiku: „Exchange Rate Overshooting Hypothesis“

6 Dornbushův model přestřelování měnového kurzu  Vznikl jako reakce na monetární model typu flexibilních cen a mezd, které v reálné ekonomice nereagují ihned (dle podmínek PPP)  Prof. R. Dornbush (1976): cenová hladina na trhu statků a mzdy na trhu práce se přizpůsobují pomaleji než trh aktiv a měnový kurz  Jedná se v podstatě o monetaristický model „nepřužných cen“, který zavádí koncept „přestřelování“ měnového kurzu.  Model je kombinací prvků krátkodobého M-F modelu a dlouhodobého monetárního modelu

7 Dornbushův model  Ceny:  Ceny jsou v krátkém období fixní a přizpůsobují se pomalu k rovnováze v dlouhém období  Hlavní rysy  Existuje rozpor mezi rychlostí přizpůsobení trhu zboží (pomalé) a finančním trhu (rychlé)

8 Výchozí rovnice

9 Odovzení

10 Dornbushův model přestřelování

11 P2: Intertemporální model dvou period Jiří Rotschedl

12 Předpoklady modelu  Ekonomika existuje pouze po dobu 2 period = dvě periody žijící domácnosti;  Volně obchodovatelný statek (reálný měnový kurz je vždy roven 1);  Plně flexibilní ceny;  Příjmy reprezentativních domácností Y 1, Y 2 „spadly z nebe;  Statky jsou neskladovatelné;  Na začátku periody 1 nemají domácnosti majetek ani dluhy.

13 Optimalizační úloha domácností

14 Uzavřená ekonomika  Uzavřená ekonomika v rovnováze musí spotřebovávat celý příjem;  Pokud je Y 1 << Y 2, každý chce si chce půjčit  úroková sazba se zvýší

15 Příklad – uzavřená ekonomika  Touha po plynulé spotřebě je velmi silná, nevyrovnaný model příjmů způsobuje neuvěřitelný nárůst úrokových sazeb

16 Malá otevřená ekonomika  Můžeme si půjči s úrokem r* (světová úroveň úrokové sazby);  Pomáhá to k plynulejší spotřebě a zvyšování bohatství;  Dluh musí být splacen ve druhém období.

17 Příklad – otevřená ekonomika

18 Otevřená ekonomika – rozšířené řešení  Užitková funkce s konstantní elasticitou substituce with constant elasticity of substitution, ale ne nutně rovná 1 Elasticita substituce je konstnantní, ale rovna 1 Elasticita substituce je konstnantní, ale není rovna 1 Elasticita substituce

19 Otevřená ekonomika – rozšířené řešení  Spotřeba závisí na Consumption depends on lifetime income;  Impact of r*: (i) substitution effect (1+r*) 1/  ; (ii) income effect (1+r*) -1 ; (iii) wealth effect.

20 Vládní nákupy  Pokud vládní nákupy jsou vyšší v první periodě, půjčuje ji v zahraničí  Vládní nákupy nevstupují do užitku domácností  Platí Rikardovská ekvivalence.

21 Produktivní ekonomika  Ekonomika existuje pouze ve dvou periodách  Jednoduše obchodovatelný spotřební statek může být změněn na kapitálový statek (a naopak) bez nákladů;  Ceny jsou plně flexibilní;  V první periodě kapitálové statky spadly z nebe a vyprodukovali v první periodě: Y 1 =F(K 1 );  Kapitálové statky jsou skladovatelné (there can be investment);  Ve druhém období je K 2 spotřebováno na konci období;  Na začátku prvního období neměly domácnosti žádný majetek a a dluh.

22 Produktivní ekonomika

23  Otevřená ekonomika může investovat více než uzavřená, ale zároveň má vyšší spotřebu v prvním období.

24 Deficity běžného účtu PB  Na rozdíl od Mundell-Fleming modelu nejsou zlo:  Pomáhají plynulejší spotřebě v čase a k růstu blahobytu domácností;  Pomáhají izolovat soukromou spotřebu od spotřeby vlády;  Umožňují, aby se mezní produkt kapitálu vyrovnával po celém světě a tak zlepšil přerozdělení kapitálu a ekonomického blahobytu;


Stáhnout ppt "P1 – Mundell-Fleming- Dornbush model Jiří Rotschedl"

Podobné prezentace


Reklamy Google