První prezentace (První tutoriál)

Prezentace na téma: "První prezentace (První tutoriál)"— Transkript prezentace:

1 První prezentace (První tutoriál)
Cesta: Dokumenty -> Celoživotní vzdělávání ->2013 -> Logistika - VŠLG Přerov ->Studijní materiály - 1.semestr -> Logistika přírodních zdrojů. Odkaz zde -

2 LOGISTIKA - HISTORIE, VÝVOJ
Logos – slovo, řeč rozum, počínání, Logistés – počtář, úředník ve starých Athénách, Logistikon – rozum, důmysl, Logistické – umění počítat.

3 Vývoj logistiky 1. etapa (období před rokem 1950) je
charakterizováno jako období nečinnosti 2. etapa (období let ) je obdobím přípravy logistické teorie a praxe, zejména v oblasti fyzické distribuce 3. etapa (od roku ) je charakterizována úspěšným rozvojem americké logistiky v západní Evropě

4 …pokračování 4. etapa (od roku ). Prosazuje se v ní systém integrované logistiky (Computer Integrated Logistics, CIL.), která je stále efektivnější 5.etapa, od roku 1995 – je charakteristická uplatňováním elektroniky a internetové technologie, které umožňují vytvoření velkých sítí i logistických partnerů – Supply Chain Net

5 Další možné pojetí vývojových etap
1. Optimalizace distribuce kdy bylo třeba při zvýšení požadavků trhu optimálně uspořádat průběh dodávky zboží. 2. Změna trhu prodávajícího na trh kupujícího (přechod k zakázkové výrobě) vyvolala nutnost vzájemného sladění zpracování zakázek, výroby (plánování a řízení výrobního procesu) a dodávky zboží.

6 …pokračování 3. Uzavřený systém materiálových toků s cílem minimalizace zásob (skladování), kde musí být jednotlivé prvky přesně naplánovány z hlediska času i množství (Just in Time). 4. Tzv. celostní logistika respektuje nadpodniková hlediska dodavatelů, zákazníků i nositelů služeb a stává se nadpodnikovým integračním systémem materiálových toků široce využívajících výpočetní techniku (CIL - Computer Integrated Logistics).

7 …pokračování Nejstručněji lze jak vojenskou, tak civilní logistiku definovat jako „podporu“(Support). Tedy podporu bojujících jednotek (pozemních , leteckých, námořních) nebo podnikově ekonomickou (nákup, výroba, distribuce fyzických výrobků). V nejširším pohledu pak logistika zahrnuje i celý vojenský průmysl, mobilizaci jednotek, zajatecké tábory, polní nemocnice, opravárenské služby atd.

8 Teoretický základ logistiky jako vědní disciplíny
- matematické modelování a automatizované zpracování informací, - technický a technologický rozvoj v dopravě, manipulaci, skladovém hospodářství i balení - uplatnění systémové teorie řízení, - růst konkurence v národním i mezinárodním měřítku, - marketing vyjadřující potřeby trhu, - zhodnocení postavení a funkce distribuce v závislosti na vývoji struktury výroby a trhu, - analýza vlivu distribučních nákladů na celkové náklady a zisky, - intenzifikace reprodukčního procesu a z ní vyplývající požadavky na distribuci, - reakce oběhových procesů na změnu struktury výroby vyvolané potřebami trhu, - zobecnění poznání v procesech oběhu.

9 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ LOGISTIKY
Vojenská logistika Deregulace dopravy Konkurenční tlak Informační technologie Kapacita kanálů Pozitivní vliv na zisk

10 Definice logistiky „Logistika představuje strategické řízení funkčnosti, účinnosti a efektivity hmotného toku surovin, polotovarů a zboží s cílem dodržet časové, místní, kvalitativní a hodnotové parametry požadované zákazníkem. Jeho nedílnou součástí je informační tok propojující vzájemně logistické články od poskytování produktů zákazníkům (zboží, služby, přeprava, dodávky) až po získávání zdrojů.“

11 Definice logistiky podle Evropské logistické asociace
„Logistika představuje organizaci, plánování, řízení a realizaci toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.

12 Členění logistiky Logistiku je možno třídit podle různých hledisek na jednotlivé druhy. Jednou z možností je rozdělení podle oblasti zkoumání: Makrologistika se zabývá globálními aspekty logistiky z hlediska národního hospodářství, regionu, ale i vyšších národních celku. V centru pozornosti logistiky je v tomto případě především mezinárodní doprava, mezinárodní a globální integrace výrobních kapacit, dopravy, spojů, cel, národní či mezinárodní legislativy týkající se přepravy a vlivu na životní prostředí. Metalogistika se zaměřuje na řešení problému podniku přesahujících jeho právní rámec. Zabývá se problematikou dodavatelů surovin, distributorů, zákazníků, činností dopravy, meziskladu a kooperací logistických podniku. Mikrologistika se zabývá řešením většiny technologických, ekonomických, informačních a rozhodovacích metod při řízení toku materiálu, zboží a služeb uvnitř podniku, např. automatizovaným řízením skladu, metodám optimalizace toku materiálu výrobním procesem. Berou se v potaz také vnější vztahy podniku a podniková logistika má charakter ucelené a systémové disciplíny.

13 Cíle podnikové logistiky
Rámcovým cílem podnikové logistiky je zabezpečit uspokojování přání zákazníků na dodávky a služby na požadované úrovni, a to při minimalizaci celkových nákladů. Tento cíl má dvě složky: výkonovou a ekonomickou. Výkonovým cílem je zabezpečovat patřičnou úroveň služeb, to znamená připravovat potřebné materiály, polotovary, nakupované díly, podsestavy a hotové výrobky (od vstupu do podniku přes výrobu a montáž až do výstupu z podniku) ve správném množství, druhu a jakosti, ve správném okamžiku, na správném místě. Ekonomickým cílem je splnit výkonovou služku cíle s přiměřenými náklady a bez ohrožení likvidity podniku. Při stanovené úrovni služeb zákazníkům je třeba minimalizovat náklady.

14 Logistické cíle lze dělit i jinak: na vnitřní a vnější
Logistické cíle lze dělit i jinak: na vnitřní a vnější. Vnější logistické cíle se zaměřují na plnění přání zákazníků a požadavků trhu. Tyto cíle jsou zaměřeny na udržení či zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu. Jde zejména o krátké dodací lhůty, o vysokou úplnost a spolehlivost dodávek a o dostatečnou pružnost podniku. Vnitřní logistické cíle se orientují jednak na snižování nákladů na dopravu, manipulaci a skladování, na výrobu, na zásoby a na řízení, jednak na snižování objemu kapitálu vázaného v zásobách a v technických prostředcích logistického systému.

15 Členění logistiky Z hlediska účelového pojetí však rozlišujeme
logistiku členěnou podle systémového pojetí: skladovací logistika, obchodní logistika, dopravní logistika, nákupní (zásobovací) logistika, distribuční logistika, průmyslová logistika, marketingová logistika.

16 Funkční vymezení logistiky
pořizovací logistika výrobní logistika distribuční logistika. logistika recyklace a likvidace odpadu.

17 Rozsah logistických aktivit (užší pojetí)
Řízení služeb zákazníkům, Řízení cyklu objednávek, Řízení zásob, Řízení výroby, Řízení distribuce, Řízení dopravy.

18 KLÍČOVÉ LOGISTICKÉ ČINNOSTI
Zákaznický servis Prognózování / plánování poptávky Řízení stavu zásob Logistická komunikace Manipulace s materiálem Vyřizování objednávek Balení

19 …pokračování Podpora servisu a náhradní díly Stanovení místa výroby a
skladování Pořizování/nákup Manipulace s vráceným zbožím Zpětná logistika Doprava a přeprava Skladování

20 zdroje nevyčerpatelné zdroje vyčerpatelné
Přírodní zdroje zdroje nevyčerpatelné sluneční záření, větrná a vodní energie zdroje vyčerpatelné mohou být trvale udrženy reálná obnova není možná vyčerpané zdroje nelze obnovit po použití trvale ztraceny

21 DOPRAVNÍ ŘETĚZEC SYPKÉ MATERIÁLY KAPALINY SUSPENZE PLYNY KONTEJNERY
KUSOVÉ ZBOŽÍ LIDÉ ZVÍŘATA VŮZ,KÁRA KOLO AUTOMOBIL VLAK LOĎ PRODUKTOVOD OBJEKT PŘEPRAVY MOBILNÍ PROSTŘEDEK DOPRAVNÍ CESTA DOPRAVNÍ TERMINÁL DOPRAVNÍ ŘETĚZEC STEZKA SILNICE,DÁLNICE ŽELEZNIČ.TRAŤ ŘEKA KANÁL NÁMOŘNÍ TRASA POTRUBÍ LETOVÁ TRASA PARKOVIŠTĚ PŘEKLADIŠTĚ SKLAD VLAK.NÁDRAŽÍ PŘÍSTAV LETIŠTĚ

22 DODÁVKY NABÍDKA LOGISTIKA TRH POPTÁVKA
průzkum financování výstavba podniku těžba úprava nerostných surovin obchodování přístavní manipulace kontrola přeprava skladování a distribuce přímý spotřebitel překupník výrobce DODÁVKY LOGISTIKA TRH NABÍDKA POPTÁVKA PŘI ŘEŠENÍ NARÁŽÍME NA ZCELA ZÁSADNÍ OMEZENÍ, KTERÉ VYPLÝVÁ ZE SKUTEČNOSTI, ŽE ZDROJE NEOBNOVITELNÝCH PŘÍRODNÍCH JSOU JEDNAK VYČERPATELNÉ, JEDNAK NEPŘEMÍSTITELNÉ.

23 OBECNÁ A MÍSTNÍ HODNOTA SUROVIN
VZTAH MEZI NABÍDKOU A POPTÁVKOU Nabídka je funkcí: typy trhu ceny zdroje dostatku či nedostatku zásob zemědělské, surovinové a energetické politiky Poptávka je funkcí: ceny suroviny ceny konkurenční nebo náhradní suroviny zisku zemědělské, surovinové a energetické politiky

24 D U D U P D U P3 P2 P1 P4 P5 P7 P6 D2 D1 D3 U P2 P1 U2 D U3 U1 P

25 Dopravní systémy

26 KOMBINOVANÁ DOPRAVA K PŘEMÍSTĚNÍ NÁKLADU VYUŽÍVÁ ALESPOŇ DVOU PŘEPRAVNÍCH OBORŮ HLAVNÍ PŘEDNOSTI: SNÍŽENÍ RIZIKA POŠKOZENÍ NEBO ZTRÁTY ZÁSILKY; ÚSPORA PŘEPRAVNÍCH A MANIPULAČNÍCH NÁKLADŮ; MOŽNOST VYUŽITÍ STANDARDIZOVANÝCH OBALŮ; POUŽITÍ UNIFIKOVANÝCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ. PŘEPRAVY: LO-LO (LIFT ON – LIFT OFF), VERTIKÁLNÍ MANIPULACE RO-RO (ROLL ON – ROLL OFF), HORIZONTÁLNÍ MANIPULACE RO-LA, KOMBINACE HORIZONTÁLNÍ I VERTIKÁLNÍ MANIPULACE

27 OK TEDI MCARTHUR RIVER MINE (PAPUA-NOVÁ GUINEA) (AUSTRÁLIE)
NÁKLADNÍ AUTA 156 KM POTRUBÍ 900 KM ŘÍČNÍ ČLUNY NÁMOŘNÍ LODĚ PÁSOVÝ DOPRAVNÍK SILNIČNÍ VLAKY NÁKLADNÍ ČLUNY NÁMOŘNÍ LODĚ

28 STOCKTON MINE (NOVÝ ZÉLAND) NÁKLADNÍ AUTA LANOVKA 400 KM ŽELEZNICE
NÁMOŘNÍ LODĚ

29 Definice přírodních zdrojů
Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. (zákon č. 17/Sb. o životním prostředí)

30 Klasifikace přírodních zdrojů
V zásadě můžeme rozdělit přírodních zdrojů do dvou skupin, a to na: -zdroje obnovitelné NEBO nevyčerpatelné (sluneční záření, větrná a vodní energie) -zdroje neobnovitelné NEBO vyčerpatelné (nerostné suroviny, půda, lesy, zvíře i člověk, mikroorganismů atd.). Jinak rozlišujeme na: biotické zdroje (přírodní organické látky-zdroj biosféry) a také abiotické zdroje ekosystému.

31 Význam nerostných surovin
Měnící se struktura českého národního hospodářství a zejména průmyslu v posledních letech má vliv na změnu významu a postavení odvětví těžících a zpracovávajících nerostné suroviny a látky nerostného původu. o tom svědčí např. podíl těžby nerostných surovin na tvorbě hrubého domácího produktu, který postupně klesá. Význam nerostných surovin se ovšem neomezuje těmito čísly. Nerostné suroviny a látky nerostného původu jsou základem pro výrobu celých průmyslových odvětví jako jsou: energetika, hutnictví a těžké strojírenství, těžká chemie, keramika a sklářství, výroba stavebních hmot apod. Zatímco pro většinu jmenovaných odvětví zpracovatelského průmyslu jsou k dispozici tuzemské zdroje nerudních surovin, je ČR závislá na dovozu významných energetických a chemických surovin jako jsou ropa a zemní plyn, dále i na dovozu rud a kovů, síry, solí a fosfátů. Hlavními vývozními komoditami mezi nerostnými surovinami byly v uplynulém roce černé uhlí, hnědé uhlí a kaolin. K nim je možno přičíst i vývoz koksu, cementu, dusíkatých hnojiv, keramických a sklářských výrobků

32 Vliv těžebního průmyslu
Těžební průmysl svojí činností ovlivňuje do značné míry negativně životní prostředí. Proto má omezování těžeb řady ložisek pozitivní účinek na krajinu a přírodu a další faktory ovlivňující znečistění životního prostředí. Zejména významné je snížení těžby nerostných surovin v CHKO. Stále však existují CHKO, v nichž se těží suroviny ve větší míře. Do této kategorie patří především Český kras, Třeboňsko a České Středohoří, dále Křivoklátsko, Blanský les a Litovelské Pomoraví. Ve srovnání s jinými chráněnými oblastmi vykazuje Český kras více než desetinásobnou hodnotu indexu zatížení území CHKO těžbou. Pokud jde o další vývoj lze konstatovat omezenou životnost našich nejvýznamnějších palivo-energetických zdrojů reprezentovaných ložisky hnědého a černého uhlí. Zejména alarmující je krátká životnost zásob hnědého uhlí, vyplývající z územních limitů vyvolaných snahou o ozdravění ovzduší a stabilizaci území v severních Čechách. v oboru rudních surovin přicházejí v úvahu pouze ložiska zlata, jejichž případné využití však naráží na požadavky ochrany přírody. v oblasti nerudních surovin má ČR největší bohatství ve stávající surovinové základně keramického a sklářského průmyslu a průmyslu stavebních surovin.

33 Komoditní burza Komoditní burze je v podstatě místo, na kterém se za striktního dohledu kontrolních orgánů provádějí jednotlivé obchody. Pokud chce někdo jakoukoliv komoditu (resp. komoditní futures kontrakt) nakoupit nebo prodat, kontaktuje svého brokera, zadá mu příkaz k nákupu či prodeji patřičného množství konkrétní komodity a broker pak tento příkaz dále předá ( em nebo telefonicky) na obchodní parket (též pit aréna), kde jeho člověk pro vás danou komoditu nakoupí nebo prodá, nebo-li realizuje váš příkaz. Od koho futures kontrakt nakoupí? Od kohokoliv, kdo je v daný okamžik za vámi stanovenou cenu prodat. Jak jsme si již řekli, komoditní business je vysoce likvidní, proto se téměř vždy někdo takový najde. Komoditních burz je po světě celá řada a jejich hlavním smyslem je poskytnout vysoce seriózní a spolehlivé prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlížet nad obchodními praktikami a garantovat probíhající obchody. Prostřednictvím komoditních burz může obchodovat v podstatě kdokoliv – vždy však prostřednictvím brokera (resp. brokerské společnosti), která má na dané burze své zástupce. Pro běžného obchodníka s komoditami jsou nejdůležitější americké komoditní burzy.

34 Logistický systémy a logistický řetězec
Logistický systémy zahrnuje: • Typologie logistických systémů, makrologistika, mezologistika, mikrologistika , kvantitativní a kvalitativní přístupy v logistice, přehled problémů , logistické řetězce a jejich typy • Zásobovací systémy a zásobovací logistika • Dopravní logistika – dopravní systémy, dopravní sítě, formalizační aparát • Základní úlohy v dopravních systémech a jejich klasifikace • Optimalizace v dopravních sítích – optimální spojení míst, vícestupňové úlohy ¨, dopravní obslužnost .dopravní komplety, vytěžování a shromažďování , dopravní proudy, kinematika a interakce • Výrobní logistika • Logistický systém firmy a meziodvětvová logistika

35 Logistický řetězce

36 Logistické komponenty a jejich vzájemné vazby
Logistický systém se skládá z komponentů, resp. subsystémů. V každém z nich probíhají fyzické a informační toky a každý subsystém má interaktivní vazbu k ostatním. Změny u kteréhokoli z komponentů vyvolávají větší či menší reakci u ostatních komponentů. Z hlediska zkoumání vazeb je třeba najít a definovat závislosti, které můžeme ohodnotit jako kauzální a poznat míru změn v systémech, které jsou vyvolané změnou v subsystému, ať už se jedná o změny ve fyzických či informačních tocích. Při tom je nutné brát v úvahu všechny úrovně logistických struktur, tj. kauzální vazby na stejné horizontální úrovni (podnikové, odvětvové, národohospodářské) a kauzální vazby vertikální (tj. jak se změny v jedné horizontální úrovni projeví ve změnách ostatních horizontálních úrovní). Zobrazení základních logistických vazeb je uvedeno na obraz

37 Vazby

38 Zásady technologií založených na intenzifikační funkci dopravy (JIT, Hub and Spoke, Gateway).
JIT (Just In Time) je zásobovací strategie implementovaná za účelem zvýšení návratnosti investic (ROI) v podnikání snížením zásob v procesu a s nimi spojených nákladů. Typickýé přínosy strategie JIT jsou: Snížení přímé i nepřímé pracovní síly eliminováním činností nepřidávajících hodnotu Snížení výrobní a skladovací plochy na jednotku výstupu Snížení seřizovacích časů a skluzů díky kontinuálnímu výrobnímu procesu Snížení plýtvání, zmetků a víceprací detekováním chyb u zdroje Snížení průběžného času díky menším výrobním dávkám, takže následující pracoviště může, poskytuje zpětnou vazbu při problémech s kvalitou Lepší využití strojů a zařízení Lepší vztahy s dodavateli Lepší integrace a komunikace mezi funkcemi jako je marketing, nákup, návrh a výroba Kontrolu kvality zabudovanou do procesu

39 Technologie Hub and spoke
Technologie Hub and Spoke [hab end spouk] hub = náboj (kola); spoke = loukoť/paprsek (viz obrázek) Hospodářské dění v regionu směřuje k centru, ve kterém dochází ke konsolidaci (sdružování) menších zásilek do větších a k dekonsolidaci (dekomponaci) velkých zásilek do menších. Svoz a rozvoz malých zásilek po atrakčním obvodu (vnitřní doprava) se provádí pružnou silniční dopravou. Vnější doprava představuje kapacitní spojení mezi jednotlivými centry. Technologie Hub and Spoke umožňuje dobrou dopravní obsluhu odlehlých regionů, podporuje rozvoj malého a středního podnikání v takových regionech, kam by se nevyplatilo jezdit s jednotlivými malými zásilkami. Má dobrý vliv na demografické složení (nedochází k vylidnění) a bývá podporována státní správou. Schéma systému na technologii Hub and Spoke Rozdíly technologie Hub and Spoke od technologie centralizovaných skladů: Terminál v centru spádové oblasti Hub and Spoke neudržuje zásoby (nebo jen minimální, před konsolidací), slouží jako překladiště. / Centralizovaný sklad vede skladové hospodářství, optimalizuje zásoby. Terminál v centru spádové oblasti Hub and Spoke je přístupný všem podnikatelům v regionu. / Centralizovaný sklad patří jedné společnosti, slouží k minimalizaci nákladů na skladování.

40 Schéma Hub and spoke

41 Technologie Gateway Technologie Gateway Používá se v městské (city) logistice. Na kraji města jsou brány pro dekomponaci velkých zásilek, kam je sváženo zboží pro město. V bránách se zboží překládá do menších zásilek pro danou část města a případně také pro další brány v dalším sledu (~ kruh) blíže k centru. Pomáhá odstranit těžkou nákladní dopravu z centra města a zásobovat oblasti, kam těžká nákladní doprava nesmí.

42 Klasifikace skladových položek
Klasifikace skladových položek Analytická metoda skladového hospodářství. Jedna skladová položka = druh zboží na skladě, bez ohledu na skladované množství Klasifikace podle spotřeby (ABC) A – malý počet položek s vysokou spotřebou (cca 20% položek, 80% spotřeby) – např. zapalovací svíčky, olejové filtry B – něco mezi C – velký počet položek s nízkou spotřebou např. zvoncový šroub do motoru Oltcit vyrobeného mezi I/1991 a IV/1991 objednávku (např. letecky z centrálního skladu)

43 Schéma skladových položek

44 Klasifikace skladových položek
Klasifikace podle obrátkovosti (XYZ) Obrátkovost = roční objem prodeje / průměrná hodnota zásob X – vysoká obrátkovost (hodně se prodá, málo se zdrží na skladě) Y – něco mezi Z – nízká obrátkovost Vhodnost využití logistických technologií AX – vhodné použít JIT (just in time), tolerance dodání v řádu minut, max hodin AZ, BX – rozptyl dodávek v řádu hodin CZ – dodání na náhodnou objednávku (např. letecky z centrálního skladu)

45 Logistická aliance Vznik aliancí vychází ze specializace – každý dělá to, co dobře umí: Výrobce: výzkum, vývoj produktů, marketing, výroba - Obchod: obchoduje - Logistický podnik: řídí obchodníkův logistický řetězec, poskytuje logistické služby (skladování, manipulace, přepravní balení, doprava, příp. i řízení zásob) včetně logistického poradenství. Jeden logistický podnik může obsluhovat i více řetězců, aby lépe vytížil svoje dopravní prostředky, sklady a balicí zařízení. 3PL = 3 party logistics = výrobce + obchodník + logistický podnik

46 ..pokračování 4PL = 4 party logistics = výrobce + obchodník + logistický podnik + inf. technologie Spolupráce v rámci 3PL a 4PL je založena na dlouhodobých smluvních vztazích. Jasně definovaná pravidla spolupráce a její dlouhodobý charakter vede k prohloubení důvěry v obchodních vztazích. Jednotlivé strany musí sdílet provozní i strategické informace (EDI). Výhoda pro výrobce: lepší úroveň služeb zákazníkům, snížení rizika chyb díky specializaci Výhoda pro logistický podnik: možnost optimalizovat využití svých prostředků, úspory plynoucí z objemu aktivit Poznámka k 4PL: Někdy se čtvrtým subjektem myslí podnik, který určuje strategii a koordinuje více logistických podniků/výrobců/obchodníků v rámci velké obchodní skupiny. Tento podnik využívá dokonalé informační technologie a disponuje experty na strategické řízení.

47 Logistické náklady Logistické náklady se zpravidla člení na šest základních nákladových oblastí mezi sebou vzájemně propojených. Všechny klíčové logistické činnosti nemusí ve výrobních podnicích nutně spadat do kompetence útvaru logistiky, přesto všechny významně ovlivňují logistický proces jako celek. Jde o následující oblasti logistického systému: 1. Úroveň zákaznického servisu. 2. Přepravní náklady. 3. Náklady na udržování zásob. 4. Skladovací náklady. 5. Množstevní náklady. 6. Náklady na informační systém.

48 Logistické náklady Možností členění nákladů existuje mnoho. Základní a nejjednodušší rozdělení nákladůje na náklady variabilní a fixní. Bude-li navíc toto rozdělení zaměřeno na oblast skladování, mohly by být jednotlivé rozdíly mezi nimi popsané následovně: Fixní náklady: • nájem, nebo daň z nemovitosti, • náklady na vytápění a osvětlení, • pojištění areálu nebo budovy, • znehodnocení majetku, • základní mzdy. Variabilní náklady: • mzdové náklady na přesčasy, • opravy a údržba, • provozní náklady na vybavení, • pojištění zboží nebo výrobků.

49 Logistický management
Logistika je neoddělitelně spjata s řízením. Logistický management můžeme chápat různě, rozlišujeme podle situace: a) proces zavádění logistiky v podniku - tvorba logistické koncepce a její uvedení do praxe; nutno rozhodnout co, kdo, kde a kdy má dělat, aby cíl logistického systému byl uskutečněn ve stanoveném čase; proces dlouhodobý (5-10 let) b) rutinní řízení logistiky - logistický systém už je vytvořen; systém "učím se", samoorganizující se - řízení logistikou nutné vyřešit 2 konfliktní cíle: pohotově dodávat X snižovat kapitálovou vázanost; společným jmenovatelem je čas Snižování kapitálové vázanosti - zrychlení průtoku materiálu a s ním spojené snížení všech zásob – ne zrychlit technol. operace ani zvýšit intenzitu práce, jde o koordinaci, synchronizaci a celkovou optimalizaci logistických řetězců uvnitř i vně podniku. Důležitou úlohu hraje přechod k přísunu materiálu a k dodávkám výrobků v kratších intervalech a v menších dávkách Musí se změnit vztahy mezi články řetězce - dodavateli a odběrateli Vytváření poj. zásoby (dod., odb.) ve snaze zajistit plynulost zásobování; byly nutné sklady (invest. a provoz. nákladné) - vyloučit dvojí pojistné zásoby - ponechat pouze na dodavateli a převést na něj celkovou zodpovědnost za pružnost dodávek - je nutné zavést kvalitní dopravu a zajistit přesnost dodávek (i za cenu vyšších nákladů) - vyloučena zbytečná manipulace (odstranit ruční manipulaci a nahradit jí progresivními přepravními prostředky) - nutno odstranit dvojí kontrolu, kterou dosud prováděl dodavatel i odběratel (za jakost ručí dodavatel)

50 Legislativní a věcná opatření ve vztahu k přepravě živých zvířat.
Hlavním právním předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat během přepravy je Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících Hlavním právním předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat během přepravy je Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97. Právní předpisy České republiky vycházejí z Nařízení Rady (ES) o ochraně zvířat ¨¨během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97. V České republice tuto právní otázku přímo upravuje zákon č. 312/2008 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Tento zákon mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 312/2008 Sb. nabyl účinnosti Konkrétně je to první část tohoto zákona, která se přímo věnuje ochraně živých zvířat při přepravě

51 Související vyhlášky Jednotlivá ustanovení zákona č. 312/2008 Sb. jsou zpracována ve vyhlášce č. 193/2004 Sb. Tato vyhláška stanovuje odbornou přípravu a získání osvědčení o odborné kvalifikaci dopravce přepravujícího zvířata. Ve vyhlášce č. 193/2004 Sb. jsou uvedeny podmínky pro přepravu jednotlivých druhů zvířat a to v závislosti na ložné ploše, množství vody na jedno zvíře, množství krmiva na jedno zvíře a požadavky na nakládací zařízení. Touto prováděcí vyhláškou je stanoveno, za jakých podmínek se mohou zvířata přepravovat.

52 Logistika přeprava uhlí
ZÁP. EVROPA 25,8 VÝCH.EVROPA A RUSKO 113,3 SEV.AMERIKA 116,7 J. A STŘ. AMERIKA 7,8 ČÍNA 62,2 OSTATNÍ ASIE 74,9 AFRIKA A STŘ. VÝCHOD 61,4 AUSTR.-ASIE 47,3

53 TĚŽBA A ŽIVOTNOST ČERNÉHO UHLÍ V ČR
5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980 2000 celkem OKR ostatní revíry t 5 10 15 20 25 1990 2000 2010 2020 2030 rok Mt TĚŽBA A ŽIVOTNOST HNĚDÉHO UHLÍ V ČR

54 METODY POVRCHOVÉ TĚŽBY
METODY HLUBINNÉ TĚŽBY

55 HLUBINNÁ TĚŽBA

56 POVRCHOVÁ TĚŽBA

57 SEVEROČESKÝ HNĚDOUHELNÝ REVÍR

58

59 Export mezi regiony je závislý na obchodních rozdílech
UHELNÝ TRH Export mezi regiony je závislý na obchodních rozdílech JAR Kolumbie Rusko Polsko USA poptávka dodávky Německo Velká Británie Španělsko/Itálie Atlantický trh Austrálie Čína Indonesie Japonsko Jižní Korea Tajwan Indie Pacifický trh

60 HLAVNÍ OBCHODNÍ TRASY S ČERNÝM UHLÍM V ROCE 2006 (722 Mt)

61

62 ŘÍČNÍ DOPRAVA

63

64

65 ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVA UHLÍ
CENY DOPRAVY KOLEM ROKU 2005: Rotterdam Europoort - Děčín st. hranice 50 t = 70,40 €/t (871 km) Amsterdam Westhaven - Děčín st. hranice 50 t = 67,40 €/t (797 km) Bremerhaven Nordhaven - Děčín st. hranice 50 t = 58,30 €/t (610 km) Hamburg Süd - Děčín st. hranice 50 t = 55,40 €/t (532 km) CENA DOPRAVY KONCEM ROKU 2007: Hamburg – Ostrava 45 €/t polské přístavy - Ostrava 15 €/t

66

67

68

69 SILNIČNÍ PŘEPRAVA UHLÍ

70 LANOVÁ DOPRAVA

71