Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Krušné hory Oblast s nejvyšší imisní zátěží. Historie poškození lesů 1.Předválečné období: především vliv hořících hald, poškození se soustřeďuje na lesní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Krušné hory Oblast s nejvyšší imisní zátěží. Historie poškození lesů 1.Předválečné období: především vliv hořících hald, poškození se soustřeďuje na lesní."— Transkript prezentace:

1 Krušné hory Oblast s nejvyšší imisní zátěží

2 Historie poškození lesů 1.Předválečné období: především vliv hořících hald, poškození se soustřeďuje na lesní okraje v blízkosti pánve – 1965: výstavba elektráren, první imisní těžby (1963), provádí se klasické lesnické hospodaření – 1977: rozšiřování plochy poškozených porostů, ale i výrazné zvýšení intenzity poškození jak starších smrkových porostů, tak i vysazovaných kultur, jeřáb a bříza se stávají cílovými dřevinami, pěstování exotů (smrk pichlavý) v PND; počátek využití těžké techniky na velkých plochách – 1987: období kulminace poškození porostů, nárůstu holin, plošného kolapsu smrkových porostů náhorní plošiny a hřebenových ploch, velkoplošné likvidace odumřelých a odumírajících porostů – 1991: období určité stabilizace a místy i přizpůsobení vysokým koncentracím SO2; důraz kladen na výchovu PND 6.Od roku 1991 do současnosti: pokles produkce emisí, výskyt epizodického poškození souvisejícího s klimatickými extrémy, poškození PND (břízy); důraz kladen na vliv zprostředkovaný půdou

3

4 Faktory spolupodílející se na poškození lesů •koncentrace škodlivin v ovzduší a depozice •klimatické proměnné: extrémní teploty – mráz jako stresový faktor, námraza (méně sníh), vítr, sucho •biotické faktory – škůdci, choroby, zvěř

5 Podkorunová depozice S v roce 2003

6 Podkorunová depozice N v roce 2003

7 Celková kyselá depozice

8 Překryv depozice H + s mapou defoliace smrku Mapa defoliace a mortality jehličnatých porostů © Stoklasa TECH (2004)

9 Vlastnosti půd – humusová vrstva Chemické vlastnosti půdy zpracovány ordinační metodou PCA. Dosažené hodnoty skóre podél 1. ordinační osy jsou vyjádřeny velikostí bodu (ve škále -1,49 až +3,46). Jako podklad použit digitální model terénu.

10 Porosty náhradních dřevin Rozlišení porostů náhradních dřevin s použitím následujících parametrů: věk nižší než 50 let, zastoupení následujících dřevin vyšší než 50% - BR, JR, SMP, MD, JIV + některé další exoty.

11 Složení porostů dle aktuálního šetření •smrčiny: ha - SM (16344), JD (21), SM souše (47), BL (KOS) na LT řady „R“ (56) •exoty: ha - SMP (7661), SMX (58), SMO (52), SMC (8), BOX (233), BOP (2), VJ (3), BOC + •modřínové porosty: ha - MD (3214), BO (67), DG (3) •březové porosty: ha - BR (4962), BRP (6) •porosty melioračních dřevin: ha - JR (1873), OL (889), OS (18), JIV (32), VR (2) •listnaté porosty: ha - BK (1467), KL (156), DB (16), JV (9), JS (9), TP (9), JL (1), LP (1), HB + •kosodřevina: BL (KOS) mimo LT řady „R“ – ha •holina a nešetřené první zalesnění: 418 ha

12 Nově prosazovaná (účelová) definice: Náhradní dřevina je dřevina introdukovaná či dřevina domácí, pokud je její podíl v porostní skladbě vyšší než požadovaný pro zajištění cílové druhové skladby.

13 Porosty ND podle nadmořské výšky

14 Bříza

15 Růst břízy podle nadmořské výšky

16 Proč porosty ND •jedná se o dřeviny, které jsou odolnější vůči přítomným stresovým faktorům •mají vhodné vlastnosti z hlediska pozice v sukcesních řadách •mají vhodnou růstovou strategii (C-R-K,...) •vhodně působí na půdu •rychlá tvorba „lesního prostředí, ovlivnění mikroklimatu

17 Buldozerová příprava půdy DUSIK0.35 COX_HH0.37 SPAL_LAT0.41 CU0.52 PB0.54 P0.74 ZN0.84 PH_H2O1.26 PH_VYM1.35 K1.44 CA1.54 MG1.68 MN1.69 AL1.74 FE1.81 Poměr průměrných hodnot na plochách s bulbozerovou přípravou půdy k průměrným hodnotám na ostatních plochách

18 Aktuální problémy vývoje lesních ekosystémů •změny vlastností půdy •nelze předpokládat další zlepšení imisní situace •vysoké stavy zvěře – vliv na obnovu •poškození břízy hmyzí škůdci (bázlivec vrbový, housenky, housenice, píďalky, nosatci, pouzdrovníček stromový aj.), houbové choroby (rzi,...), virózy •přemnožení drobní zemní savci •...

19 Přeměny PND – pořadí naléhavosti 1.Porosty, které nestabilitou ohrožují některé významné ekologické funkce. Jsou to především porosty ND v ochranných lesích s důležitou protierozní funkcí, která není plněna z důvodu poškození a výrazného snížení zakmenění současných porostů. Jedná se hlavně o porosty nepůvodní břízy. Mají pouze marginální výskyt. 2.Porosty rozpadající se, vzniká povinnost obnovy lesního prostředí i podle legislativy. Ostatní porosty kategorie F, ve kterých je naléhavá potřeba přeměny v nejbližším decenniu z důvodu aktuálního narušení porostního prostředí; 567 ha

20 3.Porosty v poměrně dobrém stavu, které přeměnou druhové skladby z ND na dřeviny cílové budou plnit cenné produkční funkce (příznivá stanoviště 6. LVS a nižších LVS) ha 4.Porosty ND, které přeměnou na porosty CD budou plnit do určité míry produkční funkce (méně příznivá stanoviště 5. až 8. LVS) ha 5.Porosty porostotvorné funkce plní, u kterých se neočekává plnění funkce dřevoprodukční ani po přeměně na cílovou druhovou skladbu (ochranné lesy na nepříznivých stanovištích) 196 ha 6.Směsi ND a CD ve kterých lze přeměny dosáhnout výchovou ve prospěch CD; ha

21 Nač se zaměřit v lesnickém hospodaření •Příprava kvalitního sadebního materiálu •Dodržení postupů při výsadbě •Diferenciace cílové druhové skladby

22 Podíl SM je v navrhované CDS snížen na 5-6 a podíl BK na 2. Základní CDS je doplněna o JD která v současných nově zakládaných porostech dobře odrůstá a OS pro její meliorační efekt, zejména ve směsi s BK. Přechodná biomeliorační varianta výrazně snižuje zastoupení SM až na 2-3 a vylučuje MD. Na druhé straně zvyšuje zastoupení JD a OS na 2 a skladbu doplňuje BR. Přechodná přípravná DS obsahuje menší podíl cílových dřevin potřebných pro přirozenou obnovu v následné generaci (především geneticky vysoce kvalitní, vegetativně namnožený BK s předpokladem dřívějšího nástupu plodnosti). SM je použit jako výplňová dřevina, jejíž podíl bude při nástupu přirozené obnovy ostatních dřevin snižován, buď s cílem dosažení biomeliorační skladby nebo přímo skladby základní. Příklad

23 Podíl SM je v základní CDS oproti OPRL snížen na 6-7 částečně ve prospěch BK a JR. Místo BR je do skladby doporučována BRP a příměs JD a MD. Přechodná biomeliorační varianta dále snižuje zastoupení SM až na 4-5, zachovává podíl BK na 2-3, zvyšuje podíl JR na 1-2 a BRP na 1, zachovává příměs JD, zavádí podíl OS a příměs VR. Přechodná přípravná DS obsahuje menší podíl cílových dřevin potřebných pro přirozenou obnovu v následné generaci (především geneticky vysoce kvalitní, vegetativně namnožený BK s předpokladem dřívějšího nástupu plodnosti). SM je použit jako výplňová dřevina, jejíž podíl bude při nástupu přirozené obnovy ostatních dřevin snižován, buď s cílem dosažení biomeliorační skladby nebo přímo skladby základní.

24 Pro vypracování byly použity především materiály získané pro řešení projektu LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V IMISNÍ OBLASTI KRUŠNÝCH HOR (VÚLHM – VS Opočno, ) Další materiály viz též © Karel Matějka – IDS (2007)


Stáhnout ppt "Krušné hory Oblast s nejvyšší imisní zátěží. Historie poškození lesů 1.Předválečné období: především vliv hořících hald, poškození se soustřeďuje na lesní."

Podobné prezentace


Reklamy Google