Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství."— Transkript prezentace:

1 Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství a Aplikace výpočetní techniky. Projekt financuje Operační program Praha – Adaptabilita; EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI PB – Vyšší odborná škola a Střední škola managementu, s.r.o. Nad Rokoskou 111/7, Praha 8; Daňová soustava 3. ročník

2 Systém sociálního pojištění v ČR  Jedná se o ostatní příjmy státního rozpočtu ČR, které mají charakter daně  Jedná se o nejvýznamnější příjem z hlediska podílu na celkových příjmech  Veškeré takto získané příjmy jsou přerozdělovány a vraceny do ekonomiky

3 Základní členění

4 Formy plnění ze systému  Veřejné zdravotní pojištění  forma plnění je věcná – léky, zdravotní péče, zdravotnické pomůcky, pobyty v léčebných zařízeních (nemocnice, LDN, lázně)  Nemocenské pojištění  forma plnění je peněžní – nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství

5 Formy plnění ze systému  Důchodové pojištění  forma plnění je peněžní – starobní důchody, invalidní důchody – plný a částečný, pozůstalostní důchody – vdovský, vdovecký a sirotčí  Státní politika zaměstnanosti  forma plnění je peněžní – dávky podpory v nezaměstnanosti pro registrované nezaměstnané

6 Výplata nemocenské  Zaměstnanci den nemoci žádný příjem, den nemoci náhrada mzdy za nemoc hrazená zaměstnavatelem, od 22. dne nemoci nemocenská ze systému nemocenského pojištění ve výši 60% denního vyměřovacího základu  OSVČ 1. – 21. den nemoci žádný příjem, od 22. dne nemoci nemocenská ze systému nemocenského pojištění ve výši 60% denního vyměřovacího základu

7 Účastníci systému  Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé  Pracovní poměry, dohody o pracovní činnosti  Dohody o provedení práce nad ,-Kč/měs. od jednoho plátce  Jednatelé s.r.o.  Osoby do funkce volené – poslanci, ministři, starostové, členové statutárních orgánů právnických osob  Osoby samostatně výdělečně činné  Samostatně hospodařící zemědělci, řemeslníci, živnostníci  Osoby podnikající na základě zvláštních právních předpisů  Komplementáři a společníci v.o.s.

8 Účastníci systému  Osoby bez zdanitelných příjmů  Fyzické osoby bez příjmů zdanitelných podle zákona o dani z příjmů  Osoby bez příjmů – dobrovolně nezaměstnaní, ženy v domácnosti  Studenti po 26. roce života apod.  Státní pojištěnci  Nezletilé děti do 18 let a studenti soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let  Registrovaní nezaměstnaní  Starobní a invalidní důchodci  Lidé čerpající dávky nemocenského pojištění  Osoby ve výkonu trestu

9 Účastníci systému  Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může provést její změnu jednou za 12 kalendářních měsíců, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (§ 11 zákona č. 48/1997 Sb.).  Změní-li zaměstnaný pojištěnec zdravotní pojišťovnu, je povinen to do osmi dnů oznámit svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je podle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit.

10 Kritéria účasti a rozhodné období  Kritéria účasti  u veřejného zdravotního pojištění je kritériem trvalý pobyt či jakýkoliv pracovně-právní poměr  u sociálního zabezpečení je kritériem příjem podle zákona o dani z příjmů  Rozhodné období  pro zaměstnance a zaměstnavatele kalendářní měsíc  pro osoby bez zdanitelných příjmů kalendářní měsíc  pro státní pojištěnce kalendářní měsíc  pro osoby samostatně výdělečně činné kalendářní rok, ale mají povinnost platit měsíčně zálohy

11 Sazby pojistného * Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné ÚčastníciVZPSZ Nemocenské pojištění Důchodové pojištění St. politika zaměstnanosti zaměstnanci1/3 z 13,5% -6,5% - zaměstnavatelézbytek2,3%21,5%1,2% OSVČ13,5%2,3% *28%1,2% OBZP13,5% státní pojištěnci13,5% - - -

12 Malé organizace a sazby pojistného  Malé organizace = do počtu 25 zaměstnanců  Možnost vybrat si ze dvou systémů platby pojistného, ale musí se dobrovolně přihlásit 1.Celkové pojistné bude 25%, ale organizace si nemůže odečíst od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

13 Malé organizace a sazby pojistného 2. Zaměstnavatel bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3% (místo 2,3%) z vyměřovacího základu, to znamená, že celková sazba pojistného na sociální zabezpečení bude 26%, ale organizace si může odečíst od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

14 Vyměřovací základy Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé VZ = hrubá mzda + odměny + prémie + náhrada mzdy za dovolenou + náhrada mzdy za pracovní pohotovost + příspěvky od zaměstnavatele na životní pojištění a penzijní připojištění nad Kč/měs. + náhrady cestovních výdajů nad limit stanovený zákonem + 1% z pořizovací ceny služebního vozu vč. DPH, pokud ho zaměstnanec může používat i k osobním účelům + ostatní příjmy od zaměstnavatele, pokud nejsou osvobozené podle zákona o dani z příjmů

15 Vyměřovací základy Osoby samostatně výdělečně činné VZ pro zdravotní pojištění = 50% (Příjmy – Výdaje) VZ pro sociální zabezpečení = 25% ( Příjmy – Výdaje)

16 Vyměřovací základy Osoby bez zdanitelných příjmů vyměřovacím základem je minimální mzda Státní pojištěnci vyměřovací základ stanovuje stát Od je ve výši Kč

17 Maximální a minimální vyměřovací základy  Maximální vyměřovací základ je pro zaměstnance a OSVČ společný ve výši 72 násobku průměrné mzdy  Minimální vyměřovací základ pro zaměstnance je minimální mzda  Minimální vyměřovací základ pro OSVČ je pro zdravotní pojištění 50% z průměrné mzdy a pro sociální zabezpečení 25% z průměrné mzdy

18 Odvod pojistného Zaměstnavatelé 1. – 20. den následujícího měsíce OSVČ a OBZP den následujícího měsíce Za stát MFČR 1. – 20. den následujícího měsíce

19 Povinnosti OSVČ  Rozhodné období je kalendářní rok, vyměřovací základ vychází ze základu daně, který OSVČ zjistí při podání daňového přiznání k DPFO – nejpozději do  Do 30 dnů od podání daňového přiznání musí OSVČ podat přehled o zdanitelných příjmech a zaplacených zálohách na pojistném na svoji zdravotní pojišťovnu a na pobočku České správy sociálního zabezpečení – nejpozději do  Splatnost nedoplatků na pojistném je do 8 dnů od podání přehledů – nejpozději do 8.5.  Pokud není poslední den termínu pracovním dnem, tak první pracovní den po termínu

20 Povinnosti OSVČ  Pokud OSVČ během roku změnila zdravotní pojišťovnu, musí odvést oběma těmto zdravotním pojišťovnám poměrnou část pojistného podle doby pojištění u každé z nich.  Údaje se uvádějí vždy za celé rozhodné období kalendářního roku. Pro výpočet pojistného u každé zdravotní pojišťovny se tedy zapisují i údaje platné k době pojištění u jiné zdravotní pojišťovny.

21 Povinnosti OSVČ  Celkové pojistné hrazené oběma zdravotním pojišťovnám musí v součtu odpovídat alespoň součtu minimálních záloh na pojistné za celý rok  Případný přeplatek vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů.  OSVČ musí doložit potvrzení druhé zdravotní pojišťovny, u níž byla v kalendářním roce pojištěna, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce.

22 Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích  Více zaměstnavatelů  Státní pojištěnec a zaměstnanec  Státní pojištěnec a OSVČ  OSVČ a zaměstnanec

23  Více zaměstnavatelů Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, tak minimální vyměřovací základ pro pojistné platí pouze u jednoho zaměstnavatele, u ostatních platí pojistné z reálné výše příjmů.  Státní pojištěnec a zaměstnanec Pro zaměstnané státní pojištěnce (např. student na brigádě) neplatí pravidlo o minimálním vyměřovacím základu pro zaměstnance, platí pojistné z reálné výše příjmů. Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích

24  Státní pojištěnec a OSVČ Pokud státní pojištěnec zároveň podniká, neplatí pro něj pravidlo o minimálním vyměřovacím základu pro OSVČ, platí pojistné z reálné výše příjmů.

25 Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích  OSVČ a zaměstnanec V případě, že je podnikatel zároveň zaměstnancem, musí se posuzovat, který příjem je hlavní. 1.Příjem ze zaměstnání činí více než 50% celkových příjmů – zálohy na pojistné bude platit pouze jako zaměstnanec, ze SVČ až ze skutečné výše příjmů

26 Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích 2. Příjem ze zaměstnání = příjem ze SVČ – zálohy na pojistné bude hradit jako zaměstnanec v plné výši a jako OSVČ v poloviční výši. 3. Příjem ze SVČ činí více než 50% celkových příjmů – zálohy na pojistné bude hradit v plné výši jako zaměstnanec i OSVČ.

27 Platba pojistného u neplaceného volna  Za dny neplaceného volna je zaměstnanec účastníkem pouze veřejného zdravotního pojištění.  Za dny neplaceného volna vchází do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění poměrná část minimální mzdy.  Zákon umožňuje, aby si za dny neplaceného volna hradil zaměstnanec celé zdravotní pojištění sám, ale musí tuto dohodu se zaměstnavatelem doložit písemně.


Stáhnout ppt "Tento studijní materiálů vznikl v rámci projektu operačního programu OP Praha Adaptabilita. Název projektu: Inovace vzdělávacích programů Finanční poradenství."

Podobné prezentace


Reklamy Google