Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MIKROBIOLOGIE VODY 1.Úvod 2.Mikrobiologie pitné vody 3.Mikrobiologie povrchových vod 4.Mikrobiologie odpadních vod 1.Charakteristika odpadních vod 2.Čištění.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MIKROBIOLOGIE VODY 1.Úvod 2.Mikrobiologie pitné vody 3.Mikrobiologie povrchových vod 4.Mikrobiologie odpadních vod 1.Charakteristika odpadních vod 2.Čištění."— Transkript prezentace:

1 MIKROBIOLOGIE VODY 1.Úvod 2.Mikrobiologie pitné vody 3.Mikrobiologie povrchových vod 4.Mikrobiologie odpadních vod 1.Charakteristika odpadních vod 2.Čištění odpadních vod

2 Úvod Výskyt mikroorganismů silně variabilní ( /1ml) Výskyt je určen zdrojem kontaminace a zároveň je určen množstvím živin, hlavně organických látek Živá složka = plankton (megalo – až nanoplankton) Autochtonní x alochtonní mikroorganismy Zákon o vodách – č. 254/2001Sb.

3 Mikrobiologie pitné vody Optimum – počet mikroorganismů 0 či blízký, většinou malé množství přítomno Normy:  Zákon 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví  Vyhláška MZ ČR 252/2004Sb. platná od (nahrazuje vyhlášku 376/2000Sb.); /navazuje na Směrnici Rady EU 98/83/EC/; vychází z 258/2000Sb., 274/2001Sb., 274/2003Sb.  Vyhláška (§4) určuje rozsah a četnost odběrů  ČSN ISO , , upravují odběr a manipulaci se vzorkem Rigorózní definice pitné vody: nově není Definice z neplatné ČSN: Voda zdravotně nezávadná, která při trvalém požívání nevyvolává onemocnění nebo poruchy….

4 Ukazetele jakosti pitné vody (§ 3, vyhláška č. 252/2004Sb. a č. 187/2005Sb.) •Pitná voda musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví. •Pitná a teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. •Ukazatele jakosti pitné vody a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze vyhlášky.

5 Pojmy z vyhlášky:  Hygienický limit – hodnota stanovená v přílohách vyhlášky, musí být dodržen v místech odběru; u balené v místě stáčení a po dobu minimální trvanlivosti (výjimka KTJ/ml stanovené při 22°C – 500KTJ a při 36°C – 100KTJ)  Zásobovaná oblast – území ve kterém je lokalizována rozvodná síť, voda je dodávána jedním provozovatelem  Individuální zdroj pitné vody, zpravidla slouží k zásobování podle §3 odst.2 písm. a) zákona (např. studna)  Výdejní automat – uměle instalovaná nádrž, do které se voda dováží nebo přivádí z vhodného zdroje (nejedná se o automaty na balenou vodu)  Balená pitná voda – 292/1997Sb., 241/1998Sb., 465/2000Sb.  Mezní hodnota (MH) - její překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko; (voda ztrácí kvalitu v daném ukazateli - konzumace nemusí být vyloučena, nutná opatření)  Nejvyšší mezní hodnota (NMH) – hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti; při jejím překročení je využití vody jako pitné vyloučeno  Doporučená hodnota = optimální koncentrace dané látky (pouze Ca, Ca+Mg)  Při překročení limitů se neprodleně provede opakovaný rozbor pro potvrzení výsledků; přijmou se rovněž nápravná opatření

6 Mikrobiologické parametry pitné vody:  Escherichia coli (EC), indikátor čerstvého fekálního znečištění, vzhledem k nižší citlivosti na vnější vlivy než patogenní mikroorg. hlavní indikátor  koliformní bakterie (KB), indikátor celkového fekálního znečištění  enterokoky (EK), indikátor fekálního znečištění, (metabolicky BMK)  Pseudomonas aeruginosa (PA) – potenciální patogen  počty kolonií při 36°C (K36), zdrojem výkaly, půda, rostliny, prach…  počty kolonií při 22°C (K22), zdrojem půda, rostliny, prach…  Clostridium perfringens (CP) – potenciální patogen, stanovuje se při úpravě vody z povrchové (MH: 0/100ml)  další biologické ukazatele: mikroskopický obraz: počet organismů, abioseston, živé organismy  dále řada parametrů (52) fyzikálních a chemických  (patogenní mikroorganismy se běžně nesledují)  Potenciálně přenosné patogenní mikroorg. ve vodě: Campylobacter, E.coli, Salmonella, Shigella, Vibrio, Yersinia, Pseudomonas, Aeromonas, viry, prvoci

7 Metody mikrobiologických stanovení:EC - ČSN EN ISO KB - ČSN EN ISO ENT - ČSN EN ISO PE - ČSN EN K22, K36 - ČSN EN ISO 6222 CP – zákon 252/2004Sb. Opatření při překročení mezních hodnot bakterií – desinfekce: Ag, Cu, Cl (plynný, Savo, chloramin), O 3, UV a γ záření Dále ve vyhlášce limitní hodnoty: - pro teplou vodu - pro teplou vodu z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny

8 Mikroflora povrchových vod Mikroorganismy pravidelně přítomny ve variabilním množství Měřítkem znečištění saprobita:množství organických látek množství bakterií obsah O 2 charakter procesů

9 Stupně saprobity: polysaprobní – vysoce znečištěné vody  množství org.látek – vysoké  množství bakterií – vysoké (cca 10 8 /ml)  obsah O 2 – nízký (blízký 0)  charakt. procesů – anaerobní (redukční)  vyšší organismy téměř nepřítomny α-mesosaprobní – znečištěné vody  množství org.látek – střední  množství bakterií – vysoké (cca 10 6 /ml)  obsah O 2 – nízký  char. procesů – (aerobní) až anaerobní  přítomny nenáročné organismy β-mesosaprobní – mírně znečištěné voda  množství org.látek – malé  množství bakterií – vysoké (cca 10 4 /ml)  obsah O 2 – dobrý  charakt. procesů – značně aerobní  vyhovuje značnému množství živočichů oligosaprobní- čistá voda  množství org.látek –blízké 0  množství bakterií – nízké (< 10 3 /ml)  obsah O 2 – plná nasycenost  charakt. procesů – silně aerobní  vyhovuje i náročným živočichům

10 Jakost povrchových vod definuje ČSN (říjen 1998): Cca 46 kriterií; mezné hodnoty fyzikální, chemické, biologické Norma vymezuje 5 tříd jakosti: neznečištěná voda mírně znečištěná voda znečištěná voda silně znečištěná voda velmi silně znečištěná voda Biologické parametry: Termotolerantní koliformní bakterie Enterokoky Saprobní index makrozoobentosu Chlorofyl Kontrola jakosti – ČSN

11

12 INEZNEČIŠTĚNÁ VODA nevýznamně ovlivněn lidskou činností hodnoty běžného přirozeného pozadí IIMÍRNĚ ZNEČIŠTĚNÁ VODA ovlivněn lidskou činností umožněn bohatý, vyvážený, udržitelný ekosystém IIIZNEČIŠTĚNÁ VODA ovlivněn lidskou činností nemusí existovat boh., vyv, udržitelný ekosystém IVSILNĚ ZNEČIŠTĚNÁ VODA ovlivněn lidskou činností umožněn nevyvážený ekosystém VVELMI SILNĚ ZNEČIŠTĚNÁ VODA ovlivněn lidskou činností vytvořen silně nevyvážený ekosystém

13 Odpadní vody Charakteristika Vody polysaprobní, silně kontaminované mikroorganismy, vysoký obsah organických látek – nesmí do vodotečí, nutno ošetřit – vyčistit (speciální režim pro vody s toxickými látkami)

14 Čištění komunálních odpadních vod Základem fyzikální a mikrobiální procesy Členění: - mechanický stupeň - biologický stupeň- aerobní - anaerobní  Mechanický stupeň  česla – zachycení hrubých nečistot (skládka spalování)  lapák písku – odstranění písku (skládka)  I.sedimentace Povrch – plovoucí nečistoty (skládka, spálení) Usazenina = surový (primární) kal anaerobní s. Střed = mechanicky vyčištěná voda aerobní stupeň

15  Biologický aerobní stupeň Princip: dodat maximum O 2 a tím podpořit aerobní procesy využít anaerobní procesy pro odstranění dusičnanů Aerobní mikrobiální procesy Hydrolýza – štěpení makromolekul v přítomnosti vody Mineralizace (MIN) – přeměna org. látek na minerální Amonifikace (=MIN) – přeměna org. N-látek na NH 4 + Aerobní respirace (=MIN) – přeměna org. C-látek na minerální (voda + oxid uhličitý) Imobilizace – příjem živin a jejich zabudování do organické hmoty v živých buňkách Nitrifikace – oxidace NH 4 + na nitrity a dále na nitráty Samočištění – eliminace alochtonních (kontaminujících, neběžných) mikroorganismů autochtonními mikroorganismy Detoxikace xenobiotik – mikrobiální odbourávání polutantů

16 Biologický aerobní stupeň - pokračování Technické varianty:  akumulační rybníky  závlahová pole  aerobní žlaby  aktivační žlaby  biofiltry (aerofiltry, rychlofiltry)  kořenové čistírny  domovní (krabicové čistírny Aktivace – nejúčinnější varianta Princip: mechanicky vyčištěná voda + aktivovaný kal + O 2 Výsledek: vyčištěná voda + minerální metabolity + aktivovaný kal II. sedimentace: odděluje aktivovaný kal od vody (vodoteč) Aktivovaný kal: část recyklována (pro další aktivaci); přebytečný akt. kal anaer.stupeň Na aktivaci může navazovat denitrifikační stupeň, kde v anaerobních podmínkách je NO 3 - (vzniklý při nitrifikaci) denitrifikován na N 2 + H 2 O

17 Biofiltr (filmový bioreaktor)

18

19

20

21 1.přítok odpadních vod 2.separátor shrabků 3.sedimentační nádrž 4.aktivační nádrž 5.dosazovací nádrž 6.přelivný žlab 7.odtokové potrubí z ČOV

22  Biologický anaerobní stupeň Princip: zabránit přístupu O 2 a tím podpořit anaerobní procesy Surový kal a přebytečný aktivovaný kal ve vyhnívacích nádržích (I a II), zde anaerobní mikrobiální procesy Výsledek:  anaerobně stabilizovaný kal, odvodnit; použít pro kompostování, aplikaci do půdy, skládkování, spalování  bioplyn – směs CH 4, CO 2 a stop dalších plynů; použít pro spalování – tepelná a elektrická energie

23 Anaerobní •Denitrifikace – redukce NO 3 - na N 2 (těsně navazuje na aerobní stupeň čištění mechanicky vyčištěné vody) •(Mineralizace (MIN) – přeměna org. látek na minerální) •(Imobilizace – příjem živin a jejich zabudování do org. látek v živých buňkách) •Hydrolýza – štěpení makromolekul v přítomnosti vody •Acidogenese – přeměna org. C-látek na organické kyseliny •Máselné kvašení (hlavní varianta acidogenese) - org. C-látky na kyselinu máselnou, octovou aj., butanol, oxid uhličitý a vodík •Acetogenese – transformace C 4 a C 3 organických kyselin (máselná, propionová) na kyselinu octovou •Metanogenese – transformace C 1 a C 2 látek (CO, CO 2, mravenčí k., octová k., methylalkohol, methylamin, aj.) na CH 4 CO 2 + 4H 2 → CH 4 + 2H 2 O CH 3 COOH → CH 4 + CO 2  Mikrobiální procesy při čištění odpadních vod


Stáhnout ppt "MIKROBIOLOGIE VODY 1.Úvod 2.Mikrobiologie pitné vody 3.Mikrobiologie povrchových vod 4.Mikrobiologie odpadních vod 1.Charakteristika odpadních vod 2.Čištění."

Podobné prezentace


Reklamy Google