Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Čističky odpadních vod ČOV Jaroslav Harvalík AMVTp Katedra fyziky Jihočeská univerzita České Budějovice 2006.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Čističky odpadních vod ČOV Jaroslav Harvalík AMVTp Katedra fyziky Jihočeská univerzita České Budějovice 2006."— Transkript prezentace:

1 Čističky odpadních vod ČOV Jaroslav Harvalík AMVTp Katedra fyziky Jihočeská univerzita České Budějovice 2006

2

3 Způsoby čištění Způsoby čištění 1) Mechanické čištění Nejednodušší způsob. Nejčastěji dvoustupňové I. Oddělení hrubšího materiálu, II. Oddělení sedimentací. Odpadní voda obsahuje znečištění 15 – 30 %, použití jako předčištění. 2) Biologické čištění Schopnost mikroorganizmů rozkládat organické znečištění. Proces velmi složitý. Rychlost závisí na mnoha faktorů obsahu kyslíku ve vodě, pH, t, … 3) Chemické čištění Smíšení chemikálií s vodou vznik vloček ( chemický kal ). Př.: metoda srážení fosforu pomocí solí Al nebo Fe.

4 Mechanické čištění 1) Česle – Odpadní voda unáší plovoucí nečistoty. Lapáky písku – Zachycují zrna písku o velikosti 0,2 mm. Dělí se na vertikální a horizontální lapáky. 2) Odtučňovač tuků – Běžně se nepoužívá jako součást čističky. Požívá se přímo u zdroje znečištění. Př.: u kuchyň restaurací. 3) Usazovací nádrže – K usazení nerozpustitelných látek organické povahy z odpadní vody. Separace se provádí v nádržích na principu sedimentace. 4) Dosazovací nádrže – Jsou usazovací nádrže sloužící k oddělení biologického kalu sedimentací.

5 Biologické čištění 1)Areobní - probíhající za přítomnosti molkulárního kyslíku. a) Extenzivní vegetační čistírny, biologické rybníky b) Intenzivní (aktivace, biofiltr, rotační biofiltrové reaktory) Konečným produktem je oxid uhličitý a voda. 2) Anareobní – probíhající v prostředí jeho nepřítomnosti kyslíku. Konečným produktem je směs methanu, oxidu uhličitého a vodních par. Výhody: Nízká spotřeba energie, Nižší produkce biomasy, není nutná stabilizace kalu, Nízké požadavky na živiny, Možnost udržení nízké spotřeby biomasy v systému. Nevýhody: Menší reakční rychlost,, Vyšší zbytkové koncentrace na odtoku (nutno dočišťovat), Citlivost systému na teplotu Dlouhá doba zpracování.

6 Zneškodnění odpadů ze zdrojů o velikosti 1 – 50 EO Pro domácí využití, tam kde není kanalizace. 1) Bezotoková jímka – žumpa Na 1osobu 15-20m3. Náklady 55 – 85 KKč. 2)Čistírny odpadních vod 3)Septik, zemní filtry

7 Zemní filtry Funkce je založena na součastně probíhajících procesech biochemických a fyzikálně-chemických, tam kde není kanalizace. Výhody: Nízké provozní náklady, Nulová spotřeba energie, Pomněrně velká účinnost. Nevýhody: Životnost filtrů 15 let, Vysoký spád filtru 0,9 – 1,2 m, Velikost zastavěné plochy.

8 Domovní ČOV do 50EO 1)Anaerobní U objektů bez trvalého použití Bez dočištění účinnost 70% S dočištěním až 85% Výhody: Nízké provozní náklady, Nulová spotřeba ele. Energie, Možnost přerušování chodu. Nevýhody: Životnost filtru 15 let, Vysoký spád 0,9 – 1,2 m Zatavěná plocha

9 Domovní ČOV do 50EO 2) Aerobní U objektů trvalého použití, Dosahuje účinnosti 80 – 90%, Rychlost procesů závisí na t. Výhody: Nízké provozní náklady, Možnost přerušování chodu. Nevýhody: Obtížné rozdělení vody na biofiltr, na malých nádržích, Možnost zanesení filtru, Vysoký spád 0,9 – 1,2 m, Namrzání.

10 Kořenové čistírny – KČOV Využívají fyzikální, chemické a biologické samočisticí procesy, které probíhají v porézním půdním prostředí plně nasyceném vodou. Základní rozdělení: 1) S horizontálním prouděním, 2) S vertikálním prouděním. KČOV obvykle tvoří hrubé předčištění ( česel, lapáky písku, usazovací nádrže). Filtrační pole je osazeno vhodnou vegetací (rákos obecný, oriobinec širokolistý). Účinost KČOV je závislá na klima a je zhruba 85% - 95%, při ploše 1,4m2/EO – 11,8m2/EO, podle EU je doporučeno 5m2/EO.

11 Typické uspořádání spořádání kořenové čističky

12 Čistírenský kal Je produktem odpadní vody. Bývá 2,5% z usazených nádrží. Kal obsahuáje velké množství bakterií je tedy materiálem hygienicky vysoce závadným, proto je třeba jje před dalším zpracováním stabilizovat. a) chemicky přídavkem Ca(OH)2 k pH 11 až 12, b) termicky (pasteurizací, sušením), c) biologicky aerobním nebo anaerobním způsobem. Dále se zpracovaný kal přidává do pecí na spalování městských odpadů. Posledním využitím kalu je přidaní za vysoké teploty kolem 1500 °C do cementu.

13

14

15 Literatura

16 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Čističky odpadních vod ČOV Jaroslav Harvalík AMVTp Katedra fyziky Jihočeská univerzita České Budějovice 2006."

Podobné prezentace


Reklamy Google