Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji 7. 3. 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji 7. 3. 2013."— Transkript prezentace:

1 Řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji

2 Obsah Východiska a seznámení s aktuálním stavem: •Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období a •Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta původní a aktualizovaná verze •Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu Jak se připravíme: •Koncepce řízení cestovního ruchu v MSK – OP LZZ

3 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období a

4 Koncepce rozvoje CR v ČR • V současné době neexistuje zákonná norma upravující řízení cestovního ruchu (CR) na různých teritoriálních úrovních • Podle kompetenčního zákona spadá oblast rozvoje CR pod Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ČR, a na úrovni krajů se jedná o zpracování koncepcí rozvoje CR • V ČR dlouhodobě chybí legislativní předpis, který by řešil absenci funkčního systému řízení v oblasti CR • Důsledek  nemožnost naplňovat vládou všechny schválené priority Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 Na sklonku roku 2012 proběhlo „rychlé“ připomínkování návrhu Koncepce …. Hlavními připomínkami krajů a ministerstev byly: Další slide….

5 Připomínky ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období Hlavní připomínky ministerstev a krajů: Navržené finanční toky nejsou v souladu s původním návrhem zákona o cestovním ruchu, ve kterém se uvádí, že MMR bude financovat oblastní organizace CR prostřednictvím kraje  obcházení kraje při rozdělování finančních toků. Terminologie i grafické návrhy toků neodpovídají návrhu zákona o CR, kde jsou uvedeny 3 úrovně řízení CR: národní, krajská a oblastní; regionální v kontextu návrhu zákona o CR znamená krajská, ale v přílohách Koncepce je uvedena u oblastních  je narušena třístupňová struktura řízení CR. Doplnit do Koncepce či navazujících dokumentů vymezení rolí a kompetencí jednotlivých subjektů CR, vzájemné vazby, specifikaci finančních toků, apod. Jednotlivá opatření se nevěnují regionální dimenzi. Součástí opatření by měly být i aktivity podporující spolupráci resortů, krajů a místních aktérů cestovního ruchu, dále pak také podpora tvorby strategických dokumentů na regionální úrovni, mj. programů rozvoje cestovního ruchu krajů, integrovaných plánů rozvoje území apod. MF: Jelikož celá Koncepce stojí na přijetí zákona o CR, který nebyl doposud schválen, nelze s návrhem Koncepce na léta prozatím souhlasit. Ad.

6 Srovnání návrhu finančních toků v Koncepci a návrhu zákona Finanční toky navržené v Koncepci : Finanční toky v původním návrhu zákona: Dle původního připomínkovaného návrhu: Financování státní rozpočet, krajský rozpočet a další… Ale finance měly být koncentrovány do tvz. Krajského fondu CR (jeho členové: subjekty cestovního ruchu vč. kraje, DMO, TO atd.) -V současném nepřipomínkovaném návrhu je naznačeno financování přímo ze státního rozpočtu a odděleno od krajského rozpočtu – otazníky: např. jak bude probíhat rozdělení financí, na jaké aktivity (které bude financovat MMR a které kraje), kontrola veřejných prostředků a jejich čerpání…, atd…

7 Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta původní a aktualizovaná verze

8 Marketingová strategie rozvoje CR v MSK pro léta – původní verze schválená v roce 2009 • vznik a schválení v ZK: 2009 • v roce 2010 aktualizace vybraných kapitol: • bude zpracováván nový dokument v souvislosti z novým plánovacím obdobím a připravovaným zákonem o řízení v cestovním ruchu

9 Marketingová strategie rozvoje CR v MSK pro léta – původní verze schválená v roce 2009 Kapitola 5: Organizace cestovního ruchu V původní Marketingové strategii figurovaly v rámci CR v MSK tito aktéři: MSK – Krajský úřad, DMMS, o.p.s., Agentura pro regionální rozvoj, a.s., KLACR o. s., Úřad regionální rady RS Moravskoslezsko, Klub českých turistů – oblast Moravskoslezská, Národní památkový ústav – odborné územní pracoviště Ostrava, Unihost Ostrava – profesní sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích službách a hotelnictví, turistické oblasti MSK Po skončení fungování DMMS došlo k posílení role TO Návrh managementu destinace Moravskoslezský kraj (původní marketingová strategie): MSK – Krajský úřad, RRC KLACR, o. s. – Klastr cestovního ruchu Destinační management Moravskoslezský, o.p.s. Původní seznam subjektů navržených pro společné řízení CR v MSK neobsahoval ARR Bylo navrženo 5 variant řízení CR v MSK a v každé z variant figuruje Moravskoslezský kraj jako hlavní garant (spolupracuje se společností KLACR, o s., DMMS, o.p.s., destinačními managementy TO MSK)

10 Marketingová strategie rozvoje CR v MSK pro léta – aktualizovaná verze z roku 2010 • Jelikož v roce 2009 nebyla zvolena ani jedna z 5 navrhovaných variant, rozhodnutí mělo být součástí aktualizované strategie, v níž přibyla ARR, MSK však nadále zůstal jako hlavní garant •Největší změnou, která se objevila v nové verzi strategie, je změna řídící struktury subjektů CR •Důvod provedení aktualizace: vznik IPRÚ (Integrovaným plánem rozvoje území se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných aktivit a projektů, které směřují k rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území)

11 Marketingová strategie rozvoje CR v MSK pro léta – aktualizovaná verze z roku 2010 Dalším důvodem aktualizace bylo, aby v jednotlivých TO byly vymezeny hlavní zastřešující subjekty (v předchozí fázi fungovalo v každé TO více subjektů CR) TO získaly oprávnění k předkládání projektů do ROP (klíčovým dokumentem pro ÚRR byla právě marketingová strategie CR v MSK) • Destinační managementy TO: • TO Beskydy – Valašsko  Destinační management turistické oblasti Beskydy- Valašsko, o.p.s. • TO Jeseníky – východ  Euroregion Praděd • TO Ostravsko  Statutární město Ostrava • TO Opavské Slezsko  Statutární město Opava (není DM) • TO Poodří – Moravské Kravařsko  Destinační management Poodří - Moravské Kravařsko (ve fázi vzniku) • TO Těšínské Slezsko  Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci

12 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu

13 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR • Od roku 2010 probíhá zpracování návrhu věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu • V rámci přípravy návrhu věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu ČR byly čerpány především zkušenosti z Rakouska a částečně ze Slovenska • K nejvýznamnějším důvodům pro zavedení regulace v CR patří: • neprovázanost a nekoordinovanost politiky rozvoje CR • absence transparentního systému a vydefinování kompetencí a odpovědnosti • neexistence systému podpory jednotlivých úrovní řízení CR • hranice TO nejsou pevně vymezeny a nereflektují potenciál rozvoje CR • Termíny k návrhu dle MMR (informace ze dne ): • Zpracování návrhu věcného záměru zákona bylo dokončeno k (jiná verze, než která byla připomínkována v roce 2011) • Termín předložení návrhu zákona do vlády je stanoven na listopad 2013 • Předpokládané nabytí účinnosti zákona je v prvním pololetí roku 2014 (opět nereálné)

14 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR • hlavní body v následujících slidech:

15 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – srovnání struktur řízení • Je navrhováno, aby byla současná čtyřstupňová struktura (stát – kraj – turistický region – turistická oblast) zjednodušena na třístupňovou strukturu (stát – kraj – turistická oblast); návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu obsahuje následující úrovně řízení CR:

16 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – srovnání struktur řízení MSK členěný na obce = Turistický region Severní Morava a Slezsko (6 TO) V současné době korespondují hranice MSK s hranicemi turistického regionu Severní Morava a Slezsko (tudíž je nevhodná čtyřstupňová struktura stát – kraj – turistický region – turistická oblast, protože by se překrýval kraj a turistický region  duplikace aktivit)

17 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – turistická oblast Turistická oblast podle návrhu zákona • Zákon stanoví povinná kritéria, na základě kterých může vzniknout TO (např. počet přenocování za rok – min. 300 tisíc – průměr za posledních 5 let, počet lůžek – min lůžek a zasíťování turistickými informačními centry – min. 3 různá TIC) • Zároveň oblastní DMO musí prokázat vlastní finanční zdroje na zajištění nebo na pokrytí provozních nákladů (prostředky ze státního, případně krajského rozpočtu budou účelově směřovány na zákonem vymezené aktivity)  Beskydy – Valašsko  Ostravsko  Jeseníky – Východ  Poodří – Moravské Kravařsko  Opavské Slezsko  Těšínské Slezsko

18 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – důvody k vytvoření krajské DMO Důvody k vytvoření a vznik krajské DMO • V současnosti v MSK neexistuje destinační společnost, která by fungovala a byla uznávána v rámci celého kraje • Aktivity v oblasti CR na krajské úrovni realizuje oddělení cestovního ruchu MSK, • Podle návrhu zákona krajský úřad zakládá/spoluzakládá krajskou DMO • Krajská DMO vzniká v souladu se zákonem o krajích, resp. kraj zakládá krajskou DMO v rámci své samostatné působnosti • Krajská DMO musí splnit podmínky pro vznik destinace – doložit povinné dokumenty (marketingová strategie CR kraje, marketingový plán na rok, rozpočet, zpráva o plnění marketingové strategie CR kraje) • Na úrovni kraje může existovat jediná krajská DMO • MMR ČR po kontrole podmínek vzniku DMO tuto organizaci registruje

19 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – navrhované právní formy KOCR • předpokládá se zejména právní forma: ZSPO a OPS Hlavní důvody pro výběr právní formy ZSPO: možnost zapojení více organizací, ZSPO jako PO má více kompetencí, vhodnost jako žadatele o dotace z evropských fondů, snadná varianta pro veřejný sektor, možnost spojení veřejného a soukromého sektoru Hlavní důvody pro výběr právní formy OPS: lepší vazba na zřizovatele, možnost čerpání prostředků z evropských fondů, dobrá platforma pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru, možnost vyvíjet vlastní hospodářskou činnost a současně být na pomezí soukromého a veřejného sektoru, zákonem stanovené podmínky fungování, průhledné hospodaření a řízení společnosti, vazba na předmět podnikání, tj. poskytování obecně prospěšných služeb

20 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – zdroje financování DMO a metodika výpočtu • Výše příspěvku ze státního rozpočtu, vynaložená na podporu krajských i oblastních DMO v jednom roce, nepřesáhne 200 milionů Kč – není však známa žádná definitivní částka • Dotace ze SR bude rozdělena mezi krajské a oblastní DMO v poměru 40 : 60 • Před poskytnutím příspěvku ze státního rozpočtu DMO musí prokázat, že disponuje prostředky na spolufinancování, tvořenými primárně členskými prostředky a výdělečnými nástroji

21 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – schéma financování • K současné verzi návrhu věcného záměru zákona má MSK připomínku, a to k systému financování, jelikož MMR dle navrženého schématu obchází kraje • Návrh finančních toků je v rozporu s původním věcným záměrem navrhovaného zákona • Připomínkové řízení dle MMR již není možné (MSK neměl možnost se k této verzi vyjádřit) Aktualizovaný návrh věcného záměru zákona: Původní návrh (požadované financování): Krajská DMO měla být financována ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje, dobrovolnými příspěvky podnikatelů, z obecního rozpočtu a vlastními výdělečnými nástroji. Finance měly být koncentrovány do tzv. Krajského fondu rozvoje CR (složení: procento z částky generované z příspěvku ze státního rozpočtu a příspěvku kraje, z příspěvků obcí, dobrovolnými příspěvky podnikatelů).

22 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje CR – schéma financování Další nedořešené otázky z návrhu zákona o CR: • existující verze návrhu zákona nebyla připomínkována • Krajský fond CR není v novém nepřipomínkovaném návrhu zákona o CR vůbec řešen •financování navrženo zcela jinak než v původním návrhu • je zde uvedena potřeba příliš strategických dokumentů • vágně rozděleny kompetence mezi jednotlivé aktéry systému destinačního managementu (spíše chápeme jako mantinely, které je potřeba „ušít na míru“ každému kraji)

23 Jak se připravíme ?

24 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost • MSK předložil žádost do OP LZZ  výzva č. 89: Zvýšení kvality řízení, financování a good governance v úřadech územní veřejné správy • Projekt byl podpořen a získali jsme finanční prostředky • Součástí komplexního krajského projektu je také Strategie a koncepce řízení CR v MSK Hlavním cílem: • je nastavení fungujícího a obecně přijatého modelu řízení CR v MSK; • výstupem bude oborová strategie a koncepce rozvoje CR tzn. především vytvoření a nastavení nejefektivnějšího modelu řízení CR v MSK s provázáním s 6 turistickými oblastmi a dalšími subjekty CR, a nejefektivnější model financování v návaznosti na připravovaný zákon o řízení CR • Strategie rozvoje CR na léta 2014 – • reagovat na variantu, že zákon o řízení CR nebude–co bude se systémem DM ???

25 OP LZZ – hlavní cíl koncepce části RRC Původním záměr byl poměrně široký: • Navržení nejvhodnější řídící struktury (destinační management CR v MSK) • Marketingová značka CR v MSK (značka, slogan, CI a CD manuál, audiomanuál ad.) • Marketingová strategie CR v MSK (komunikace s cílovými skupinami, komunikace s odborníky a partnery, vnitřní komunikace mezi DM kraje a DM TO, mezi DM a partnery, provozovateli služeb apod., marketingový plán, akční plán, hodnocení úspěšnosti) Aktuálním a reálním výstupem z důvodu nižšího objemu financí bude: • Analýza fungování destinačních managementů (ČR, Polsko, Rakousko, Slovensko) • Navržení nejvhodnějšího modelu řízení CR v kraji v souladu s připravovaným zákonem o řízení CR (kraj, krajská DMO, 6 TO, způsob financování, návrh personálního obsazení, jasné rozdělení kompetencí všech zúčastněných subjektů a další.) • Navrhnout plán „B“ – kdy zákon o řízení a financování CR nebude přijat v dohledné době či vůbec • Zpracování Strategie rozvoje CR v MSK na léta • Přijetí obecně platné a uznané struktury řízení všemi dotčenými subjekty • Schválení dokumentu v ZK kraje • Vše bude objektivně zpracováno nezávislou firmou za úzké spolupráce všech hlavních aktérů CR v MSK

26 OP LZZ – hlavní cíl koncepce části RRC Časový harmonogram: • Diskuze nad cíly s TO – březen 2013 • Vyhlášení VZ: jaro 2013 • Výběr zpracovatele: do léta 2013 • Řešení: v průběhu 2013, možno do roku 2014 • Schválení v ZK: ideálně prosinec 2013, nicméně možný je termín až do roku 2014

27 Děkuji Vám za pozornost.


Stáhnout ppt "Řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji 7. 3. 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google