Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praha 17. května 2013 Právní vztahy k energetickým stavbám technické infrastruktury a k dotčeným nemovitostem, katastr nemovitostí. JUDr. Petr Mošna.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praha 17. května 2013 Právní vztahy k energetickým stavbám technické infrastruktury a k dotčeným nemovitostem, katastr nemovitostí. JUDr. Petr Mošna."— Transkript prezentace:

1 Praha 17. května 2013 Právní vztahy k energetickým stavbám technické infrastruktury a k dotčeným nemovitostem, katastr nemovitostí. JUDr. Petr Mošna

2 Základní zákonné předpisy • zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník • • zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí • zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí •zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Základní prováděcí předpis - katastrální vyhláška č. 26/2007 Sb.

3 Předmět KN Katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice (dále jen "nemovitosti") zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního předpisu (dále jen "právní vztahy") a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona.

4 V katastru se evidují a) pozemky v podobě parcel, b) budovy spojené se zemí pevným základem, a to 1. budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, 2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, c) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách (dále jen "byty a nebytové prostory"), d) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle písm. b) nebo c), požádá-li o to vlastník nemovitosti (dále jen "vlastník") nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru, (dále jen "jiný oprávněný"), e) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle písm. b) nebo c), v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim, f) stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis.

5 K nemovitostem evidovaným v katastru se do katastru zapisují a)právní vztahy zapisované podle zákona č. 265/1992 Sb. b) příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), c) právo hospodařit s majetkem státu (zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku), d) správa nemovitostí ve vlastnictví státu (zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku), e) oprávnění městských částí hlavního města Prahy hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města Prahy, f) oprávnění městských částí statutárních měst hospodařit se svěřeným majetkem statutárních měst, g) správa nemovitosti, vykonávaná organizační složkou nebo příspěvkovou organizací zřízenou územním samosprávným celkem, h) příslušnost k organizační složce právnické osoby, pokud je zapsána v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku a vedoucí této organizační složky je oprávněn nakládat s nemovitostí evidovanou v katastru jménem právnické osoby, k níž organizační složka přísluší, i) další skutečnosti podle povahy evidované věci, které jsou na základě tohoto zákona obsahem katastru (např. poznámky podle ust. § 9 zák. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem).

6 Energetické stavby jako předmět zápisu do KN Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu). Takové stavby se do KN zapíší jako stavby technického vybavení (viz Příloha katastrální vyhlášky)

7 Energetické stavby technické infrastruktury jakož i stavby liniové se do KN zapisují formou věcných břemen. Jedná – li se o věcné břemeno zatěžující pouze část pozemku, musí být, podle § 5 odst. 5 katastrálního zákona k listinám, které jsou podkladem pro zápis do katastru přiložen geometrický plán.

8 Geometrický plán u staveb technické a dopravní infrastruktury Geometrické plány na vyznačení průběhu liniové stavby se pro účely katastru nemovitostí nevyhotovují. Mohou se vyhotovovat pouze geometrické plány na vyznačení věcného břemene zřizovaného k části pozemku v souvislosti s takovou stavbou.

9 Druhy věcných břemen Základní rozlišení věcných břemen spočívá v určení, zda oprávnění je spojeno s uspokojováním zájmů a potřeb toho, kdo je momentálně vlastníkem věci, či zájmů a potřeb určitého subjektu. Podle tohoto hlediska rozlišujeme věcná břemena působící in rem ( ve prospěch věci) - jde o takovou skupinu věcných břemen, kde oprávněný subjekt vykonávající toto právo je vždy subjektem, který má vlastnické právo k oprávněné nemovitosti, a věcná břemena působící in personam (ve prospěch konkrétní osoby) – jde o uspokojování zájmů individualizovaného subjektu – konkrétně určené osoby. Věcná břemena působící in rem uspokojují takové zájmy, které bude mít každý vlastník nemovitosti, mají tedy trvalý charakter, kdežto věcná břemena působící in personam uspokojují zájmy pouze jednoho subjektu, jsou spojena s existencí tohoto subjektu, se zánikem subjektu zaniká i věcné břemeno.

10 Obecně o věcném břemeni – pojem a funkce V současné právní regulaci jsou věcná břemena popsána v občanském zákoníku (zejména § 151 n a násl.). Oprávnění odpovídající věcnému břemeni je věcným právem a tedy zároveň právem absolutním se všemi atributy s tímto právem spojenými. Věcně oprávněný subjekt má absolutně chráněné právní postavení, které může uhájit proti každému žalobou obdobnou žalobě vlastnické. Tím se oprávnění odpovídající věcnému břemeni podstatně odlišuje od závazkových vztahů, jakými jsou např. výpůjčka nebo nájem. Vzhledem k této zvláštní povaze oprávnění či zatížení vyplývajících z věcného břemene je třeba, aby jejich existence byla každému zjevná. Této publicitě slouží zápisy uvedených práv k nemovitostem do veřejnosti přístupných operátů katastru nemovitostí vedených katastrálními úřady.

11 Vznik věcných břemen 1. ze zákona 2. rozhodnutím příslušného státního orgánu 3. dohodou dědiců v dědickém řízení 4. na základě závěti 5. vydržením 6. písemnou smlouvou

12 Věcná břemena vzniklá ze zákona •Věcná břemena vznikající na základě právních norem jsou nejčastěji spojována se zřizováním účelových staveb či zařízení na nemovitostech jiných vlastníků. •Z jednotlivých zákonů, které umožňují vznik věcných břemen ex lege, uvádím následující výběr : •§ 9 odst. 2 z.č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, •§ 34 odst.1,2,3 z.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, •§ 42 z.č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, •§ 104 z.č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích •§ 24 odst.3, § 25 odst.4, § 58 odst.1, § 59 odst.1, § 60 odst.1, § 76 odst.5, z.č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),

13 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), který připouští zřízení věcného břemene smluvního a oprávnění z věcného břemene vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Jen v případě, že není možné sjednat věcné břemeno smluvně z důvodů, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen, nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, pak příslušný vyvlastňovací úřad vydá na návrh provozovatele rozhodnutí o zřízení věcného břemene, zápis do katastru se provede záznamem. O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad písemně kromě účastníků řízení též příslušný katastrální úřad. O zahájeném vyvlastňovacím řízení zapíše katastrální úřad do Katastru nemovitostí České republiky poznámku, týká-li se nemovitosti, která je v něm evidována.

14 Nově vzniklá věcná břemena vznikají podle ustanovení § 104 odst. 3,4 z.č.127/2005 Sb., zákona o elektronických komunikacích, pro zajištění výkonu oprávnění podle odst.1 a 2 písm. b),c) § 104 téhož zákona, kde podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť uzavře s vlastníkem dotčené nemovitosti před zahájením stavby písemnou dohodu o zřízení věcného břemene a oprávnění z věcného břemene vznikne na základě této dohody vkladem do katastru nemovitostí. Nedojde-li k dohodě o věcném břemenu, rozhodne o zřízení příslušný vyvlastňovací úřad na návrh podnikatele zřizující veřejnou komunikační síť, zápis do katastru se provede záznamem na základě rozhodnutí stavebního úřadu.

15 Rozhodnutím příslušného státního orgánu Rozhodnutím státního orgánu může vzniknout věcné břemeno, pokud mu to zákon výslovně umožňuje. Věcné břemeno pak vzniká buď okamžikem uvedeným v rozhodnutí nebo právní mocí rozhodnutí. Státní orgán má po nabytí právní moci rozhodnutí povinnost oznámit tuto skutečnost příslušnému katastrálnímu úřadu, ten provede na základě této listiny zápis věcného břemene do katastru nemovitostí a to formou záznamu (§ 7 zákona o zápisech). Prvním ze státních orgánů, které mohou svým rozhodnutím dát za vznik věcnému břemeni, je soud. Dalším orgánem, na základě jehož rozhodnutí může vzniknout věcné břemeno je stavební úřad, a to na základě ustanovení § 170 z.č.183/2006 Sb., stavební zákon, a podle z.č. 184/2006 Sb., zákon o vyvlastnění. Také pozemkový úřad je orgánem, který může vydat rozhodnutí týkající se vzniku věcného břemene, a to na základě ustanovení § 9 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, a podle ustanovení § 9 odst. 15 zákona č.139/2002 Sb., v rámci pozemkových úprav.

16 Vydržení Podle ustanovení § 151o, odst.1 občanského zákoníku lze právo odpovídající věcnému břemeni nabýt také výkonem práva (vydržením), ustanovení § 134 zde platí obdobně. Účinky vydržení nastávají přímo ze zákona. Po splnění podmínek vzniká právo odpovídající věcnému břemeni a i jemu odpovídající povinnost z věcného břemene. Do katastru nemovitostí se právo odpovídající věcnému břemeni vydržením zapisuje záznamem (§ 7 odst.1 zákona o zápisech), a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo na základě jednostranného prohlášení ve formě notářského zápisu nebo souhlasným prohlášením osoby, jejíž právo vzniká a osoby jejíž právo je omezeno podle § 40 odst. 2a vyhlášky.

17 Písemná smlouva Písemnou smlouvou vzniká v současné době většina věcných břemen. Pro uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni obecně platí ustanovení § 34 a následující občanského zákoníku. Smlouva o zřízení věcného břemene je dvoustranný právní úkon, který může být předmětem vkladu.

18 Možnost zřízení věcného břemene k podzemní stavbě K nemovitostem, které se nezapisují do katastru nemovitostí, jimiž podzemní stavby jsou, (definice staveb, které se evidují v katastru je patrná z ustanovení § 2 odst. 1, 2 katastrálního zákona) vznikají věcná práva včetně práv odpovídajících věcnému břemeni již okamžikem účinnosti smlouvy, i když to zákon výslovně stanoví jen u práva vlastnického (§ 133 odst. 3 občanského zákoníku). Jelikož se tyto stavby v katastru neevidují, zápis věcného břemene do katastru nemovitostí tedy není možný.

19 Zánik věcných břemen 1.ze zákona 2.rozhodnutím oprávněného orgánu 3.na základě smlouvy 4.splynutím 5.zánikem nemovitosti 6.uplynutím doby 7.splněním rozvazovací podmínky

20 Zánik věcného břemene ze zákona K zániku věcného břemene ex lege dochází, jsou-li splněny skutečnosti předpokládané hypotézou příslušné právní normy. Účinky nastávají automaticky, nemusí se o nich konstitutivně rozhodovat. Výmaz z katastru nemovitostí se provede záznamem na základě listiny osvědčující splnění určité právní skutečnosti.

21 Zánik věcného břemene rozhodnutím oprávněného orgánu Soud může svým rozhodnutí věcné břemeno zrušit, jestliže nastala změna poměrů, je trvalého rázu a existuje v době rozhodování, jestliže vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem jako omezením a výhodou oprávněného, a jestliže hrubý nepoměr je přímým důsledkem změny poměrů. Také vyvlastňovací úřad (na základě z.č. 183/2006 Sb., stavební zákon, a z. č. 184/2006 Sb., zákon o vyvlastnění) může rozhodnout o zřízení či zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Katastrální úřad pak na základě těchto rozhodnutí provede výmaz zápisu věcného břemene z katastru nemovitostí záznamem ( § 7 zákona o zápisech ).

22 Zánik věcného břemene na základě smlouvy Stejně jako občanský zákoník umožňuje smluvní zřízení věcného břemene, umožňuje také možnost smluvního zrušení a to nejen věcných břemen vzniklých smluvně. Smlouva o zrušení věcného břemene má podobné náležitosti jako při vzniku věcného břemene. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí (§ 151 p odst. 1 občanského zákoníku).

23 Zánik věcného břemene splynutím Při spojení práva odpovídající věcnému břemeni a povinnosti věcného břemene v jediný subjekt toto věcné břemeno zanikne. Zánik nastává okamžikem splynutí a to jak osoby fyzické tak právnické. Platí totiž zásada „nemini res sua servit“ neboli nikomu neslouží jeho vlastní věc. V katastru nemovitostí se výmaz provede na základě ohlášení oprávněné a zároveň povinné strany záznamem (§ 7 zákona o zápisech).

24 Zánik věcného břemene zánikem nemovitosti I zánik nemovitosti, na které věcné břemeno vázne, vede k zániku tohoto zatížení. Jedná se zpravidla o zánik stavby jejím odstraněním nebo zničením (např. živelnou událostí jako je povodeň, požár, zemětřesení), takže se výkon oprávnění stane nemožným. Stejný následek mohou vyvolat i trvalé změny, pro které již nemovitost nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání jiné nemovitosti (např. pramen vody vyschl). Do katastru nemovitostí se provede zápis záznamem (§ 7 zákona o zápisech) na základě ohlášení vlastníka stavby doloženého rozhodnutím stavebního úřadu o odstranění stavby, či vyjádřením stavebního úřadu o neexistenci stavby.

25 Zánik věcného břemene uplynutím doby Věcné břemeno je právním vztahem převážně časově neomezeným, ovšem nelze vyloučit i jeho řízení na dobu určitou. Zánik věcného břemene nastává samotným uplynutím stanovené doby. Výmaz z katastru nemovitostí se provede záznamem ( § 7 zákona o zápisech ), a to na základě ohlášení povinného nebo oprávněného o tom, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času.

26 Zánik věcného břemene splněním rozvazovací podmínky Stejně jako uplynutím doby zaniká věcné břemeno již splněním rozvazovací podmínky. Není třeba žádné další skutečnosti, rozhodnutím soudu může být zánik věcného břemene pouze deklarován. Zápis v katastru nemovitostí se provede záznamem (§ 7 zákona o zápisech) na základě ohlášení, že byla splněna rozvazovací podmínka a právo zaniklo.

27 Věcná břemena na LV Ze zápisu v katastru je zřejmé, že nemovitosti ve vlastnictví povinné osoby jsou zatíženy právem odpovídajícím věcnému břemeni, a to ve prospěch buď oprávněné osoby, nebo se vztahuje k nemovitosti ve vlastnictví oprávněné osoby. Na listu vlastnictví oprávněné osoby je pak výhoda z výše uvedeného práva zřejmá, a to v části listu vlastnictví B1 Jiná práva, kde je uvedeno právo odpovídající věcnému břemeni, nemovitost nebo jednotka oprávněného, s jejichž vlastnictvím je právo spojeno, a dále nemovitost nebo jednotka povinného, na nichž věcné břemeno vázne. Na listu vlastnictví povinného se v části C Omezení vlastnického práva uvádí obsah věcného břemene, nemovitost nebo jednotka, na nichž věcné břemeno vázne, a dále nemovitost nebo jednotka, s jejichž vlastnictvím je právo spojeno. Pokud právo odpovídající věcnému břemeni svědčí určité osobě, uvádí se na listu vlastnictví povinného kromě výše uvedených údajů také jméno této osoby (nebo název), trvalý pobyt (sídlo) a identifikátor (rodné číslo, IČO), v případě oprávněných manželů se uvádí každý zvlášť.

28 KN a nový občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Předpokládaná účinnost paragrafů, Zákon č. xx/2012 Sb., o katastru nemovitostí Zrušeny budou: • zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník • • zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí • zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí •všechny prováděcí předpisy 238 zrušených předpisů

29 Veřejný seznam •NOZ neobsahuje termín katastr nemovitostí, ale jen obecný termín veřejný seznam (vyjma přechodných ustanovení) •do veřejného seznamu se budou provádět zápisy •rozlišení vkladu a záznamu bude obsahovat až katastrální zákon

30 Superficies solo cedit od •Návrat k zásadě superficies solo cedit, tj. povrch ustupuje půdě, čili stavba je součástí pozemku •§ 506 NOZ 1)Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. 2)Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

31 Superficies solo cedit od § 509 NOZ Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

32 Superficies solo cedit od •stavba se tak účinností NOZ stane součástí pozemku, ale jen tehdy, pokud bude totožný vlastník stavby s vlastníkem pozemku, na němž stavba stojí •nikdo o své vlastnické právo nepříjde, ale vlastník pozemku bude mít předkupní právo ke stavbě (tj. k právu stavby) a stavebník bude mít předkupní právo k pozemku

33 NOZ - podrobnější úprava věcných břemen Věcná břemena slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci. Pro vlastníka to znamená, že je naopak povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet. Podle obsahu povinnosti rozlišuje NOZ služebnosti a reálná břemena, což je oproti současnému OZ novinkou.

34 Služebnost Od reálného břemene se služebnost odlišuje právě pasivitou vlastníka věci, který je na základě služebnosti povinen: •ve prospěch oprávněné osoby (určené buď konkrétně či prostřednictvím věci, které služebnost svědčí) něco trpět (Vlastník umožní jiné osobě, aby přecházela přes jeho pozemek nebo na něm čerpala vodu), nebo •zdržet se činnosti, kterou by jinak jako vlastník mohl vykonávat (Vlastník se zaváže k tomu, že svou stavbu nebude zvyšovat, aby nezastínila sousedovi jeho výhled do krajiny).

35 Druhy služebností Protože škála možných služebností je velmi široká, vymezuje NOZ (§1267 a násl.) pouze některé druhy služebností. Pokud tedy v praxi vznikne potřeba zřídit služebnost, na kterou zákon nepamatuje, stranám v tom nic nebrání. Úprava se věnuje zvláštnostem každé z nich, které považuje za užitečné v zákoně vymezit pro ten případ, že se strany nerozhodnou pro odlišná – jim více vyhovující - pravidla. NOZ se věnuje např. těmto druhům služebností: Pozemkové služebnostíOsobní služebnosti Služebnost inženýrské sítěUžívací právo Opora cizí stavbyPožívací právo Právo na svod dešťové vodySlužebnost bytu Služebnost stezky, průhonu a cesty Právo pastvy

36 Reálná břemena •Stávající občanský zákoník reálná břemena zvlášť neupravuje, to však není správné, neboť oproti služebnostem vykazují určité rozdílné znaky. Stejně jako další evropské státy jde proto NOZ cestou speciální úpravy s podpůrnou aplikací ustanovení o služebnostech. •Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek – (např. jí poskytoval část úrody, která se urodila na jeho pozemku). Tímto se tedy odlišují od služebností. Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve veřejném seznamu. Typické je pro ně dále to, že je lze zřídit buď na určitý časový úsek, nebo s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit (§ 1304). •Nebude-li povinnost z reálného břemene splněna, má oprávněný namísto toho nárok na peněžitou náhradu, pro níž může vést výkon rozhodnutí (resp. exekuci) na nemovitou věc, která je reálným břemenem zatížena.


Stáhnout ppt "Praha 17. května 2013 Právní vztahy k energetickým stavbám technické infrastruktury a k dotčeným nemovitostem, katastr nemovitostí. JUDr. Petr Mošna."

Podobné prezentace


Reklamy Google