Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1

2 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomie I Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence

3 Vzdělávací cíl: Cílem první přednášky je vysvětlit a analyzovat trhy nedokonalé konkurence a chování firmy v nedokonale konkurenčním prostředí, vysvětlit příčiny vzniku nedokonalé konkurence, objasnit úplný monopol, rovnováhu monopolu, důsledky existence monopolu, oligopol – oligopol s dominantní firmou a smluvní oligopol. Cílem druhé přednášky je vysvětlit a analyzovat trh monopolistické konkurence a chování firmy v tomto typu nedokonale konkurenčního prostředí, vysvětlit příčiny vzniku nedokonalé konkurence. V další části této přednášky je pozornost věnována firmám, které na trh přicházejí s jiným cílem než je maximalizace zisku. Budou vymezeny alternativní cíle firmy, charakterizovány a vysvětleny manažerské a behavioristické modely.

4 Obsah Úvod 1.Charakteristika nedokonalé konkurence. Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence. 2.Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci. 3.Monopol. 4.Oligopol. 4.1 Smluvní oligopol 4.2 Oligopol s dominantní firmou 5. Monopolistická konkurence.

5 6. Typy firem. 6.1 Akciová společnost 6.2 Chování velké firmy 7. Alternativní cíle firmy. 7.1 Alternativní teorie Manažerské teorie firmy Behavioristické modely firmy Model zaměstnanecké firmy Neziskové firmy Závěr

6 Literatura: Základní: MACÁKOVÁ, L. aj. Mikroekonomie – základní kurs. 10. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M. Mikroekonomická teorie 1 – cvičebnice. 1. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s Doporučená: BRADLEY, R. SCHILLER. Mikroekonomie. Brno: Computer Press, ISBN HOLMAN, R. Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Základy mikroekonomie (Učebnice pro ekonomické a obchodně podnikatelské fakulty). 1. vyd. Brno: Nakladatelství CP Books, a. s., ISBN

7 1. CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE. HLAVNÍ PŘÍČINY VZNIKU NEDOKONALÉ KONKURENCE.

8 diferencovaný produkt, existence aspoň jednoho prodávajícího, který může ovlivňovat cenu - price maker (dle typu konkurence), existence bariér vstupu do odvětví, klesající křivka poptávky po produkci firmy, firma rozhoduje o výši optimálního objemu produkce i o ceně, velikost firem. Charakteristika nedokonalé konkurence

9 Graf individuální poptávky v dokonalé konkurenci v nedokonalé konkurenci Q Q P P d d

10 Formy nedokonalé konkurence Tři základní formy nedokonalé konkurence: monopol (čistý monopol, přirozený monopol, monopson), oligopol (smluvní oligopol, oligopol s dominantní firmou), monopolistická konkurence.

11 Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence  nákladové podmínky (rostoucí výnosy z rozsahu) –firma jejíž MC a AC neustále klesají. S růstem objemu produkce AC klesají, realizují se tedy úspory z rozsahu. Vyplatí se objem zvyšovat, až do průsečíku s křivkou poptávky odvětví – celou poptávku zabezpečuje monopolista, –úspory z rozsahu byly vyčerpány a růst objemu produkce představuje růst AC. Křivka poptávky neposkytuje dostatečně velký trh pro existenci velkého počtu firem, ale pouze pro několik málo firem – poptávku zabezpečuje oligopolní konkurence, –jednotkové náklady firmy rostou celkem brzy. Křivka tržní poptávky je velice vzdálená od efektivní výroby jednoho producenta, že poskytuje prostor pro velký počet firem – dokonalá konkurence.

12 Nákladové podmínky

13 Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence  výlučné vlastnictví výrobních faktorů - výroba statku je vázána na přírodní podmínky, jejichž výskyt je omezený,  patentová ochrana, licence a koncese - mají charakter bariér vstupu na trh,  nedokonalé informace: - omezení stejného přístupu na trh a možnosti využití nových poznatků pro firmy, - informační nedokonalost mezi poptávajícími a nabízejícími, vztahující se na vlastnosti produktu.

14 2. ROVNOVÁHA FIRMY V NEDOKONALÉ KONKURENCI.

15 Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci firma je tedy v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje svůj zisk - rovnovážný objem produkce tedy odvozuje ze vztahu MR = MC, náklady jsou ovlivněny výrobou a charakter konkurence je neovlivňuje, charakter příjmů je avšak charakterem konkurence ovlivněn zásadně, výrobci můžou ovlivnit ceny a víme, že s růstem objemu produkce tuto cenu snižují, pokles ceny bude tedy mít vliv na příjmy firmy.

16 Celkový příjem v nedokonalé konkurenci celkový objem produkce získáme ze vztahu TR = P.Q, celkové příjmy mohou růst nebo klesat (závisí to na elasticitě poptávky po produkci firmy), –poptávka je elastická - procentní růst objemu prodané produkce je větší než procentní pokles ceny, takže přestože cena klesá, celkový příjem roste. –poptávka je neelastická - procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny, takže snižuje-li firma cenu, její celkový příjem klesá.

17 Mezní příjem v nedokonalé konkurenci V případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem (MR) klesá s růstem výroby a musí být nižší než cena, za kterou se prodává poslední jednotka ( MR < P ). MR je podobně jako TR ovlivněn elasticitou poptávky: –MR > 0 - když je poptávka elastická, –MR = 0 - když je poptávka jednotkově elastická, –MR < 0 - když je poptávka neelastická.

18 Mezní a průměrný příjem firmy v nedokonalé konkurenci Definice jednotkových příjmů: MR = TR / Q AR = TR / Q = P Základní odlišnosti od konkurence dokonalé : –křivky AR a MR mají zápornou směrnici, což je důsledek záporné směrnice individuální poptávkové křivky, –křivka MR není totožná s křivkou AR, ale klesá rychleji.

19 Zisk - rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady z = TR – TC MR = MC určuje rovnovážný objem produkce MR = ΔTR/ΔQ AR = TR/Q

20 Vztah TR a cenové elasticity poptávky Q TR Maximum TR, MR = 0, |e PD | = 1 |e PD | > 1 TR roste MR > 0 |e PD | < 1 TR klesá MR < 0 qeqe q max. obrat Individuální poptávková křivka monopolu = tržní poptávková křivka AR = d M = d T AR.Q = TR P Q AR MR |e PD | > 1 |e PD | < 1 |e PD | = 1

21 3. MONOPOL.

22 Charakteristika monopolu  monopol je jednou z forem konkurence, protipól dokonalé konkurence,  existence jediného subjektu na straně nabídky,  nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví,  monopolní firma je tzv. „price maker“,  neexistují blízké substituty k produkci nabízené monopolní firmou,  individuální poptávková = tržní poptávkovou křivkou,  protože je monopol jediný výrobce daného zboží jeho produkce je produkce celého odvětví,  existence monopolu je úzce spojena s geografickým vymezením daného trhu.

23 Příčiny vzniku monopolu Výše průměrných nákladů PŘIROZENÝ (SÍŤOVÝ) MONOPOL (rozvodné sítě vody, elektřiny, plynu, železnic, dálnic atd.) Kontrola přírodních zdrojů (jediná firma kontroluje přírodní zdroje potřebné pro výrobu daného produktu) PŘÍRODNÍ MONOPOL Zásah státu (stát udělí výsadní právo vyrábět daný produkt určité firmě) uměle vytvořený monopol (ČNB, Česká pošta) Právní restrikce – patenty a copyrights uměle vytvořený monopol (práva filmových společností apod.)

24 Určení ceny monopolem Cena produkce monopolu závisí na ochotě spotřebitelů ji zaplatit, tedy na tržní poptávce, je určena nad úrovní MC (P>MC) Rozdíl mezi cenou a mezními náklady je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky, se vzrůstající elasticitou poptávky klesá. v podmínkách monopolu ji nelze sestrojit, nemůže být ztotožněna s křivkou MC monopolu. Křivka nabídky monopolu

25 Q* je takové Q, při němž MR = MC P Kč/Q D = AR MR MC AC monopolní zisk Q* P* Q náklady mrtvé váhy (DWL – Dead Weight Loss) Rovnovážný výstup monopolu zpravidla není vyráběn s minimálními AC: minimum AC leží vpravo od Q* ZISK AR>AC Rovnováha monopolu Q* < Q minAC P > MC Q minAC

26 Monopolní síla Monopolní síla - schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady Lernerův index - vyjadřuje velikost monopolní síly L = (P – MC)/ P Dosahuje hodnot v rozmezí 0 – 1 DK firma P = MC, L = 0 NK firma P > MC, L > 0 Pro vyjádření monopolní síly se používá: míra koncentrace - % podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví, zisk - diskutabilní kritérium.

27 Neefektivnost monopolu monopol je ve srovnání s DK neefektivní tržní struktura Výrobní (ne)efektivnost - monopol nevyrábí s minimálními AC (ani v dlouhém období). Alokační (ne)efektivnost - není vyráběn takový výstup, jaký si spotřebitelé nejvíc přejí – je vyráběn menší výstup a za vyšší cenu než v DK – vzniká DWL.

28 Srovnání efektivnosti trhů dokonalé konkurence a monopolu D P=MC S Kč/Q QQ Q DK P DK PMPM QMQM MR MC D=d B(P>MC) Přebytek spotřebitele Přebytek výrobce Dokonalá konkurenceMonopol E C

29 Protimonopolní regulace Důvod: -zneužívání monopolního postavení a -neefektivní využívání vzácných výrobních faktorů. Nástroje regulace: progresivní zdaňování, zákonné normy, zestátnění monopolu, ovlivňování podmínek vstupu do odvětví státem, cenová regulace.

30 Cenová regulace Cenová regulace monopolu Regulovaná cena na úrovni průsečíku AC = d. Realizuje se pouze normální (nulový) zisk, zaniká monopolní zisk. Cenový strop. Maximální cena je stanovena na úrovni MC = d. Pro monopol je to ztráta, jelikož AC > P. MR Q Kč/Q D=AR=d MC AC QIQI PMPM PRPR PIPI QRQR QMQM I M R

31 Monopson monopson je opakem monopolu, monopson - představuje trh, na němž je jen jeden kupující, síla monopsonu je schopnost kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch, dovoluje kupujícím kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence. Příklad: stát jako jediný kupující vojenské produkce

32 4. OLIGOPOL.

33 Oligopol  trh s malým počtem firem v odvětví (oligo – několik, duopol – dvě firmy v odvětví),  vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti,  produkt je podobný nebo identický,  každá firma je natolik silná, že může ovlivnit cenu,  existence bariér vstupu do odvětví. individuální poptávková křivka se nerovná tržní poptávce jako u monopolu Tato forma v praxi převažuje.

34 Typy oligopolu Podle typu nabízeného produktu čistý oligopol, diferencovaný oligopol. Podle toho, na které straně trhu vyvíjí svou činnost nabídkový oligopol, poptávkový oligopol – oligopson. Podle počtu firem a jejich podílu na trhu duopol, smluvní oligopol, oligopol s dominantní firmou.

35 4.1 Smluvní oligopol Smluvní oligopol - situace, kdy firmy, které prodávají stejné nebo podobné výroby vytvoří vzájemnou dohodu o rozsahu výroby a ceně – koluze (smluvní oligopol). Kartel – skupina firem na trhu, které jednají ve shodě (OPEC) Výhodnější pro ně je zvyšovat společný zisk zvyšováním cen na trhu nebo rozdělením trhu. Uzavřou tajnou dohodu a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy, případně výrobní kvóty – každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol.

36 Smluvní oligopol AC MC MR G F E d1d1 Q Kč/Q POPO QOQO

37 4.2 Oligopol s dominantní firmou Tržní situace, kdy na trhu působí jedna silná (dominantní) firma, tzv. cenový vůdce a několik slabších, menších firem (konkurenční lem), které nejsou schopny zásadně ovlivnit trh. konkurenční lem přebírá cenu od dominantní firmy, maximalizující zisk pro dominantní firmu MR = MC, maximalizující zisk pro konkurenční lem P = MC.

38 Model oligopolu s dominantní firmou a konkurenčním lemem Q P DtDt DdDd MC d qEqE EdEd Q d+KL ΣMC ~ S konkurenčního lemu P1P1 P2P2 MR d PdPd Dominantní firma: kladný ek. zisk Konkurenční lem: spíše nulový ek. zisk 37

39 5. MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE.

40 Monopolistická konkurence Monopolistická konkurence se nejvíce blíží dokonalé konkurenci. např. maloobchod, pohostinství, ubytovací služby… Základní předpoklady monopolistické konkurence:  velký počet firem v odvětví,  zboží je heterogenní, diferenciace je však jemná, - umístění firmy, - obal, související služby, prodejní podmínky, - výše ceny.  neexistence bariér vstupu firem do odvětví,  existence dobré informovanosti,  na trhu neexistuje riziko.

41 Monopolní síla je relativně malá velká elasticita D a relativně malý sklon křivky D Pokles ceny roste množství (příliv spotřebitelů od firem, které cenu nesnížily) Vzrůst ceny snížení množství (odliv spotřebitelů k firmám, které cenu nezvýšily)  firma je „price maker“ v omezeném smyslu  křivka individuální poptávky je téměř horizontální

42 každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že je cenovým tvůrcem – stanovuje si vlastní cenu, to znamená, že se v rámci svého produktu chová jako monopol, poptávka po produkci firmy je poměrně pružná a monopolní síla firmy je malá, rozhodování o výstupu: pravidlo maximalizace zisku: MC = MR, v krátkém období může firma dosahovat zisku, ztráty či nulového ekonomického zisku, + kritérium AVC, je-li ve ztrátě, rovnováha firmy v dlouhém období: P = AC, tendence k nulovému ekonomickému zisku (AR = AC, TR = TC), stejný mechanismus jako v dokonalé konkurenci.

43 Volba výstupu v SR SMC = MR CZK/Q Q AR = d SMC MR SAC Q* P* zisk firmy V krátkém období může firma v monopolistické konkurenci realizovat kladný ekonomický zisk

44 Bod ukončení činnosti firmy v SR firma v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC CZK/Q Q AR = d SMC MR SAC Q* P* AVC ztráta firmy bod ukončení činnosti firmy v SR

45 Volba výstupu v LR optimální výstup firmy = výstup kdy má firma nulový ekonomický zisk, ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem), ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýši se tržní podíl „přeživších“ firem), dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P.

46 Volba výstupu firmy v LR LMC = MR CZK/Q Q AR 1 = d 1 LMC MR 1 SAC Q* SR P* SR zisk firmy LAC AR 2 = d 2 MR 2 Q* LR P* LR ziskové odvětví způsobí příliv firem do odvětví → pokles individuální poptávky bod dlouhodobé rovnováhy: LAC = AR = P → každá firma v odvětví realizuje nulový ekonomický zisk

47 Monopolistická konkurence krátké období dlouhé období ZISK SMC SAC AR=d MR Q Q SR AC P SR Kč/Q LMC LAC AR=d Q Kč/Q P LR P DK MR Q LR Q DK

48 Efektivnost monopolistické konkurence Výrobní efektivnost – firma nevyrábí ani v LR s minimem AC → výrobně neefektivní odvětví. Firma je výrobně efektivní, jestliže v dlouhém období produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech. Alokační efektivnost – i zde vznikají náklady mrtvé váhy, ovšem daleko menší než u monopolu či oligopolu. Firma je alokačně efektivní, jestliže platí následující rovnost: MU = MC. Stejným způsobem zjišťujeme, jestli je trh alokačně efektivní.

49 Přehled jednotlivých tržních struktur kritérium Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence monopololigopol monopolistická konkurence počet firem v odvětví velmi mnohojednamálomnoho produkthomogennídiferencovaný bariery vstupužádnévelkéurčitéžádné možnosti firmy ovlivnit cenu žádnévýraznáznačnáomezená podmínka rovnovážného objemu produkce MR = MC vztah ceny a MCP = MCP > MC

50 6. TYPY FIREM.

51 Dělení firem z hlediska vlastnických vztahů Firmy v individuálním vlastnictví – na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty a za závazky firmy ručí celým svým majetkem. Obchodní společnosti – sdružení kapitálu dvou nebo více osob = zvýšení možnosti finančního rozvoje za cenu větší právní složitosti vzniku i zániku firmy. Akciové společnosti – širší možnosti získaní finančních prostředků prostřednictvím vydání akcií.

52 6.1 Akciová společnost Akcie – cenný papír, který svému majiteli přináší právo spolurozhodovat o základních otázkách činnosti firmy (valné hromady). Počet hlasů závisí na počtu akcií. Dividenda – zisk, který přísluší každému spolumajiteli firmy (akcionářovi). Zisk akciové společnosti: –nerozdělený zisk na rozvoj firmy, –zisk rozdělený mezi akcionáře ve formě dividend.

53 Akciová společnost Řídící činnost vykonávají pověření profesionální řídící pracovníci rozpor v zájmech manažerů a akcionářů. Kontrolní balík – takové množství akcií, které postačuje k získaní kontroly nad firmou (51%, ale i 20% nebo dokonce jen 5%). Obligace – druh dlužního úpisu, majitel je věřitel firmy. Obligace přináší smluvně dohodnutý úrok (výše akcie však závisí na výsledcích firmy).

54 6.2 Chování velké firmy podmínka rovnováhy firmy maximalizující zisk: mezní náklady (MC) = mezní příjmy (MR), realita je složitější – fakticky nemožné konstruovat křivku D a křivku MC pro velký počet různých statků, P = AC(průměrné náklady) + přirážka(zisk), hlavním limitujícím faktorem při stanovení přirážky je poptávka, přitom však zisk zůstává cílem firmy a představuje hlavní podnět k podnikání.

55 Chování velké firmy Firma maximalizuje svůj zisk pokud maximalizuje rozdíl mezi TR(celkovými příjmy) a TC(celkovými náklady). Můžeme rozdělit na dvě složky: snižování nákladů na výrobu – hledání úspor maximalizace příjmů – zvýšení objemu, ale i: cenovou konkurencí – dobrovolné vzdaní se zisku necenovou konkurencí - zvyšuje náklady firmy, ale i rast objemu produkce bez poklesu ceny

56 Maximalizace zisku je cílem firmy pouze v DK, v podmínkách NK má firma větší možnosti volby mezi různými strategiemi. Nejčastější alternativní cíle firmy: maximalizace obratu, zvýšení tržního podílu, dosažení uspokojivé výše zisku, přežití na trhu, růst a expanze, zajištění platební schopnosti, zvyšování samostatnosti, dosažení určité úrovně hospodářské moci.

57 7. ALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY.

58 7.1 Alternativní teorie Manažerské teorie firmy: Jednoduchý manažerský model, Baumolův model. Behavioristické teorie firmy Model zaměstnanecké firmy

59 7.1.1 Manažerské teorie firmy silně ovlivněny neoklasickou ekonomií a institucionalismem, zdůrazňují oddělení vlastnictví a řízení, zaměřují se na chování velkých firem, které jsou řízeny profesionálními manažery (cíle manažerů můžou být různé od cílů vlastníků).

60 Jednoduchý manažerský model Cíl – maximalizace užitku manažerů základní manažerský model, uplatňovaný v akciových společnostech, a v s. r. o. užitek je pro manažera dán postavením ve firmě, př. model, kdy funkce užitku je zisk a vedlejší výhody a příjmy manažerů.

61 snaha zvýšit své vlastní platy, snaha zvýšit počet zaměstnanců, nové rozvojové investice, snaha o získání dodatečných výhod: - auto pro soukromé účely, - notebook, - služební mobilní telefon, - bezplatné zvyšování kvalifikace, - podnikový byt zdarma, - důchodové připojištění, - zdravotní nadstandard, - nadstandardní odměny, - odstupné. Cíle manažerů

62 Baumolův model předpoklad - nedokonalé konkurence, - existence bariér vstupu do odvětví. cílem manažerů je maximalizace obratu firmy TR = P. Q firma maximalizující obrat vždy vyrábí větší objem za nižší cenu než firma maximalizující zisk a MR < MC. Model firmy maximalizující obrat – vysvětluje chování firmy v nedokonalé konkurenci, které je podmíněno funkcí manažerů v podobě maximalizace celkových příjmů.

63 Baumolův model firmy maximalizující obrat MR d = AR MC Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 Q P

64 Elasticita poptávky a obrat firmy Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu, než firma maximalizující zisk Kč Q TR e D <1e D >1 e D =1 MC MRQ AR=d e D <1 e D >1 e D =1 Kč/Q

65 7.1.2 Behavioristické teorie firmy cíl firmy je výsledkem střetávaní zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě, firma je chápana jako koalice jednotlivých zájmových skupin, přičemž cíl firmy se může měnit se změnami cílů jednotlivých skupin a se změnami jejich moci uvnitř firmy, cílové funkce není maximalizace určité proměnné (zisk, obrat), ale dosažení její „uspokojivé“ výše, teda dosažení přijatelného výsledku pro všechny skupiny.

66 V krátkodobém pohledu je cíl daný a lze ho rozdělit do pěti hlavních oblastí: výroba – její plynulost nebo dosažení určité výše, zásoby – jejich absolutní úroveň nebo uspokojivé rozmezí (musí být dostatečná pro provoz a zároveň nesmí vázat zbytečně mnoho prostředků), prodej – formulován v jednotkách výrobku nebo dosažení požadovaných příjmů, podíl na trhu – alternativa předcházejícího jako ukazatel uskutečněných prodejů, zisk – ukazatel kompetentnosti manažerů, může být definován i jako poměr zisku k nákladům nebo investicím a podobně.

67 7.1.3 Model zaměstnanecké firmy Situace kdy nelze rozlišit vlastníky a zaměstnance = firma je v rukou zaměstnanců. cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance, důchod zaměstnance takovéto firmy má složky: - mzda – je určena trhem práce (na firmě nezávislá), - podíl na trhu - závislý na počtu zaměstnanců a na výši zisku firmy.

68 7.1.4 Neziskové firmy skupina firem, jejichž cílem není maximalizace zisku, vstupují na trh, ale jejich cílem není dosáhnutí zisku, ale zabezpečení určitých potřeb pro společnost, obvykle jsou financovány státem (státní rozpočet), existují i netržní subjekty, které přispívají k uspokojování potřeb společnosti jako celku – školy, nemocnice, církve, některé mohou fungovat i na komerční bázi (soukromé školy, …).

69 Dotazy? Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google