Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prof. Dr. univ. Arsène Verny, M.E.S.  Existují 2 roviny evropského správního soudnictví:  evropský standard národního správního soudnictví – nezávazné.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prof. Dr. univ. Arsène Verny, M.E.S.  Existují 2 roviny evropského správního soudnictví:  evropský standard národního správního soudnictví – nezávazné."— Transkript prezentace:

1

2 Prof. Dr. univ. Arsène Verny, M.E.S.

3

4  Existují 2 roviny evropského správního soudnictví:  evropský standard národního správního soudnictví – nezávazné dokumenty Rady Evropy,  správní aspekty evropského soudnictví – součást evropského práva.

5 Šest zásad: 1.Všechny obecné i individuální správní akty i protiprávní nečinnost veřejné správy podléhají soudnímu přezkumu. 2.Přezkum správních aktů provádějí nezávislé a nestranné soudy. 3.Soudní přezkum správních aktů zahrnuje zejména jejich legalitu. 4.Soudní přezkum správních aktů je přístupný všem, bez ohledu zejména na majetkové poměry. 5.Při soudním přezkumu správních aktů má každý právo na spravedlivý proces. 6.Každý má právo na předběžnou ochranu proti nežádoucím účinkům správního opatření, které je napadeno soudní žalobou

6 Současná EU představuje společenství práva:  Všechny akty sekundárního práva podléhají soudnímu přezkumu.  Členské státy Evropské unie se zavázaly řešit veškeré spory z evropského práva výhradně prostředky předvídanými jím samotným.  Soudní přezkum evropského práva primárně provádějí národní soudy členských států - zásada institucionální a procesní autonomie soudnictví členských států.  Úloha ESD je podpůrná.

7 ESD má dvě klíčové pravomoci: 1.Přezkoumává, zda nedochází k porušování evropského práva buď orgány EU, nebo členskými státy - řízení o přímých žalobách. 2.Garantuje vnější jednotu evropského práva výkladem, který závazný pro národní soudy členských států - řízení o předběžných otázkách.  ESD plní funkce jak ústavního soudu, tak správního soudu.

8 ESD se skládá ze třech relativně samostatných soudních těles:  Soudní dvůr:  součástí evropské integrace od samotného počátku,  rozhoduje o přímých žalobách podaných členskými státy EU nebo některým z orgánů EU a o většině předběžných otázek,  plní v zásadě funkce ústavního soudu.  Tribunál:  zřízen rozhodnutím Rady v roce 1988,  původně se nazýval Soud prvního stupně,  rozhoduje o těch přímých žalobách a předběžných otázkách, které nespadají do působnosti Soudního dvora, a o odvolání proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu,  plní funkce jak ústavního soudu, tak správního soudu.  Soud pro veřejnou službu:  zřízen jako specializovaný soud v roce 2004,  projednává služební žaloby (spory mezi EU a jejími zaměstnanci), plní výhradně funkce správního soudu.

9  5 přímých žalob:  dozorčí žaloba,  žaloba na neplatnost,  žaloba na nečinnost,  žaloba na náhradu škody,  služební žaloba.  sporná agenda  různá povaha:  mezinárodně právní,  ústavní,  správní,  civilní,  arbitrážní.

10  Aktivní legitimace:  Komise,  kterýkoliv členský stát EU.  Pasivní legitimace:  Členský stát, který porušuje evropské právo.  Čeho se lze domáhat?  Určení, že žalovaný stát porušuje evropské právo.

11 Dvě fáze řízení:  Předsoudní fáze:  Povinně předchází fázi soudní dva kroky:  Komise zasílá upozornění.  Komise zasílá odůvodněné stanovisko.  Soudní fáze:  Komise nese důkazní břemeno, disponuje řízením.

12 Rozsudek ESD:  deklaratorní účinky,  přináší obecný výklad evropského práva, rozsudek má sílu normativního rozhodnutí.  Komise dohlíží na splnění rozsudku.  Pokud žalovaný stát nepřijme potřebná opatření, může Komise iniciovat nové řízení – rozhoduje se o sankcích:  pokuta  periodické penále

13  U aktů sekundárního práva platí presumpce platnosti.  Za neplatný může akt prohlásit pouze ESD.  Které akty lze napadnout? Pouze akty závazné, a to:  legislativní akty,  nelegislativní akty, které mají účinky vůči třetím osobám.  Ze soudního přezkumu jsou vyloučeny:  akty členských států, zejména akty učiněné v Radě,  nezávazné právní akty,  rozhodnutí ESD.

14 Aktivní legitimace – tři kategorie žalobců: 1.privilegovaní žalobci:  členské státy, Rada, Komise a Evropský parlament  Mohou napadnout jakýkoliv bez osvědčování právního zájmu. 2. poloprivilegovaní žalobci:  Účetní dvůr, Evropská centrální banka a Výbor regionů  Mohou napadnout jakýkoliv akt, avšak musí osvědčovat právní zájem, tedy potřebu chránit vlastní práva. 3.neprivilegovaní žalobci:  fyzické a právnické osoby  Musí osvědčovat kvalifikovaný právní zájem, mohou napadnout pouze:  individuální akty, jež jsou jim určeny nebo  akty, jež se jich dotýkají bezprostředně a osobně.

15 Pět důvodů neplatnosti aktu: 1.Nepříslušnost: akt vydal orgán, který k tomu nemá pravomoc, 2.porušení podstatných formálních náležitostí aktu: pouze pokud má vliv na obsah,srozumitelnost či přezkoumatel- nost aktu, 3.porušení evropského práva, 4.zneužití pravomoci, 5.porušení mezinárodního práva.

16 Rozsudek ESD:  Účinky erga omnes a ex tunc,  neplatný akt se ruší od počátku,  ESD může některé účinky aktu ponechat v platnosti.

17  Žaloba na nečinnost patří mezi žaloby, které je možné podat u Soudního dvora Evropské unie. Tento typ žaloby je namířen proti nečinnosti instituce, orgánu nebo jiného subjektu Unie. Pokud je tato nečinnost v rozporu s právním řádem Evropské unie, Soudní dvůr konstatuje nečinnost a dotčená instituce, orgán nebo jiný subjekt je povinen přijmout náležitá opatření.  Žaloba na nečinnost je soudní postup, který se provádí u Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Umožňuje Soudnímu dvoru přezkoumávat legalitu nečinnosti orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie (EU).

18 Povaha žaloby:  Žaloba na nečinnost může být podána proti Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Komisi nebo Evropské centrální bance. Také může být namířena proti orgánům a jiným subjektům EU.  Nečinnost se definuje jako pasivita nebo opomenutí jednat ze strany dotčené jednotky, které povinnost jednat ukládá evropské právo. Pasivita nebo opomenutí jednat je v takovém případě protiprávní.  Žaloba na nečinnost může být například podána proti instituci, která neprovedla akt nebo nepřijala opatření, jež jí ukládalo evropské právo.

19 Žalobci:  Článek 265 Smlouvy o fungování EU uvádí dvě kategorie žalobců.265  Do první kategorie patří členské státy a instituce EU. Tito žalobci nesou označení privilegovaní, protože mohou podávat žalobu na nečinnost, aniž by museli prokazovat specifický právní zájem na žalobě.  Do druhé kategorie spadají jednotlivci. Aby se mohli obrátit na Soudní dvůr, musejí na rozdíl od privilegovaných žalobců prokazovat právní zájem. Článek 265 SFEU stanoví, že jednotlivci mohou podat stížnost k Soudnímu dvoru na některou instituci proto, že nevydala akt jim určený. Soudní dvůr také přijímá žaloby na nečinnost týkající se aktů, které nejsou jednotlivcům určeny, ale přímo a osobně se jich dotýkají.

20 Postup:  Žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán, instituce nebo jiný subjekt ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, má žalobce další dva měsíce na to, aby věc předložil Soudnímu dvoru.  Soudní dvůr se při rozhodování žaloby na nečinnost omezí na konstatování porušení. Jinak řečeno, Soudní dvůr nemůže zastoupit dotčený orgán při nápravě nečinnosti. Je na odpovědnosti tohoto orgánu jednat v přiměřené lhůtě.

21 Rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem a Tribunálem:  Soudní dvůr je příslušný pro rozhodování o:  žalobách členských států proti Evropskému parlamentu nebo Radě;  žalobách jedné instituce proti jiné instituci.  Tribunál je příslušný pro rozhodování v první instanci o všech ostatních typech žalob, a zvláště o žalobách podaných jednotlivci.

22  Žaloba na náhradu škody patří mezi žaloby, které je možné podat u Soudního dvora Evropské unie. Umožňuje jednotlivcům nebo členským státům, kteří utrpěli škodu, získat náhradu škody od orgánu Unie, který ji způsobil.  Žaloba na náhradu škody je soudní postup, který se provádí u Soudního dvora Evropské unie (SDEU). Mohou ji podat členské státy nebo jednotlivci.  Žaloba na náhradu škody umožňuje obdržet náhradu za škodu, která vznikla zaviněním Unie. Existují dva typy těchto žalob:  žaloby na smluvní odpovědnost Unie, pokud je tato smluvní stranou,  žaloby na mimosmluvní odpovědnost Unie z důvodu škody způsobené orgány nebo zaměstnanci EU při výkonu jejich funkce.

23 Smluvní odpovědnost Unie:  Orgány a zaměstnanci Unie jsou oprávněni uzavírat smlouvy zavazující Evropskou unii k odpovědnosti. SDEU však není vždy příslušný rozhodovat právní spory vzešlé z těchto smluv.  Žaloba na náhradu škody totiž u SDEU nemůže být podána, pokud to není uvedeno v rozhodčí doložce. Jinak řečeno, smlouva, kterou Unie uzavře, musí povinně obsahovat doložku, na jejímž základě má SDEU pravomoc rozhodovat v případě soudního sporu. Pokud taková doložka neexistuje, jsou k rozhodování soudního sporu, který ze smlouvy vzešel, příslušné vnitrostátní soudy.

24 Mimosmluvní odpovědnost Unie:  Unie musí nahradit škody, za které je odpovědná. Škody mohou být například způsobeny zaměstnancem EU při výkonu jeho funkce. Mohou také pocházet z normativní činnosti orgánů EU, jako je třeba přijetí nařízení.  Mimosmluvní odpovědnost Unie se řídí jednotnými pravidly, která se vyvinula ze soudní praxe SDEU. Žaloby mohou podávat jednotlivci nebo členské státy, kteří utrpěli škodu a chtějí obdržet náhradu. Lhůta pro podání žaloby je pět let od zjištění škody.

25 Soudní dvůr uznává odpovědnost Unie, když jsou splněny tyto tři podmínky: 1.žalobce utrpěl škodu, 2.orgány EU nebo jejich zaměstnanci jednali v rozporu s evropským právem, 3.existuje přímá příčinná vazba mezi škodou, kterou žalobce utrpěl, a protiprávním jednáním evropských orgánů nebo jejich zaměstnanců.  U Soudního dvora EU se mohou podávat pouze žaloby směřující k uplatnění odpovědnosti Unie. Jednotlivci mohou také podat žalobu směřující k uplatnění odpovědnosti členských států v případě škody způsobené špatným prováděním evropského práva. Žaloby vedené proti členským státům však musí být podávány u vnitrostátních soudů.

26 Rozdělení pravomocí mezi Soudním dvorem a Tribunálem:  Tribunál je příslušný rozhodovat v první instanci žaloby podávané jednotlivci.  Soudní dvůr je odpovědný rozhodovat žaloby podávané členskými státy. Soudnímu dvoru je také možné předložit kasační opravný prostředek proti rozsudkům Tribunálu prvního stupně. V tomto posledním případě Soudní dvůr posuzuje pouze otázky práva, neposuzuje znovu danou věc.  Soudní dvůr a Tribunál také mohou rozhodovat žaloby k uplatnění smluvní odpovědnosti Unie. Tyto žaloby jsou podávány v souladu s podmínkami smluv, v nichž je Unie smluvní stranou.

27  Žaloba ve sporu mezi EU a jejími zaměstnanci,  služební žaloby nespadají do pravomoci národních soudů členských států,  služební žaloby projednává Soud pro veřejnou službu,  široký záběr: jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel se mohou domáhat  určení práv a povinností,  přiznání určitého plnění, včetně náhrady škody,  velmi frekventované,  historická úloha.

28  Předběžná otázka = otázka, jejíž zodpovězení je nezbytné pro vyřešení podstaty sporu, pro zodpovězení otázky meritorní.  Předběžné otázky v evropském právu umožňují národním soudům členských států obracet se na ESD s otázkami na platnost nebo výklad evropského práva, pokud je to nezbytné k rozhodnutí sporu.  Řízení o předběžných otázkách:  nesporná agenda,  preventivně odstraňuje rozdíly ve výkladu evropského práva,  nástroj spolupráce.  předběžné otázky spadají obecně do pravomoci Soudního dvora, pouze v některých případech do pravomoci Tribunálu.  národními soudy hojně využíváno – 50% všech řízení před ESD

29 Předmět předběžné otázky:  pozitivní vymezení:  otázky na výklad: může se týkat kteréhokoliv pramene evropského práva, včetně pramenů nezávazných  otázky na platnost: z přezkumu vyloučeno primární právo a rozhodnutí ESD  negativní vymezení:  judikatura ESD, čtyři druhy nepřípustných otázek: 1.otázky, jejichž předmětem není platnost ani výklad evropského práva, 2.otázky, u kterých není dána faktická spojitost s předmětem sporu v hlavím řízení před národním soudem 3.otázky, u kterých je spor v hlavním řízení pouze fiktivní 4.otázky, které nesplňují základní obsahové náležitosti.

30 Základní obsahové náležitosti žádosti o rozhodnutí předběžné otázky:  Znění samotné otázky: nelze se ptát na soulad národního předpisu s evropským právem,  popis skutkového a právního stavu sporu před národním soudem,  spisové materiály a relevantní národní předpisy.

31 Národní soud členského státu:  autonomní pojem evropského práva  Orgán musí splňovat pět znaků: 1.nezávislost - orgán, který nepodléhá zejména vlivu moci výkonné, 2.musí se jednat o orgán stálý, 3.soud musí být zřízený zákonem, 4.úkolem soudu musí být závazně rozhodovat spory na základě práva a 5.příslušnost orgánu nezávisí na vůli účastníku sporu.

32  Možnost položit předběžnou otázku: každý národní soud členského státu, ponecháno na úvaze soudce.  Povinnost položit předběžnou otázku – ve dvou případech: a)rozhodování v poslední instanci – pokud současně splněny 4 podmínky: 1.zodpovězení otázky je nutné pro rozhodnutí, 2.ESD na stejnou otázku ještě neodpovídal, 3.k otázce neexistuje ustálená judikatura a 4.správný způsob aplikace evropského práva není evidentní. b)platnost aktu sekundárního práva

33 Průběh řízení:  Úloha stran sporu je omezená.  Žádost se podává kancléři Soudního dvora.  Žádost kancléř postupuje:  členským státům,  Komisi,  Radě, pokud se otázka týká jejího aktu.  Dotčené subjekty mohou do dvou měsíců předložit stanovisko.  Soud rozhodne bez ústního jednání.

34  Účinky rozhodnutí:  inter partes: rozhodnutí je závazné pro národní soud členského státu  erga omnes: předběžná otázka se stává věcí vyloženou, výklad se přičleňuje k příslušné normě, není potřeba klást znovu tutéž otázku  Časová působnost:  retroaktivní, od počátku platnosti aktu, ESD může omezit až na dobu po vyhlášení rozhodnutí

35 cu.cz%2Fkup%2Faktuality-dokumenty%2FPEU2---prezentace-semin-JUDr.-Forejtov---Soudn-ochrana-Pm- aloby.ppsx&ei=qE6EVMDaIYn1OKOLgdgI&usg=AFQjCNEUe5B0Q-5r0mOeH- RecC3ZmwktzQ&bvm=bv ,d.ZWU

36 Prameny: Monika Forejtová DĚKUJI ZA POZORNOST! Prof. Dr. univ. Arsène Verny, M.E.S.


Stáhnout ppt "Prof. Dr. univ. Arsène Verny, M.E.S.  Existují 2 roviny evropského správního soudnictví:  evropský standard národního správního soudnictví – nezávazné."

Podobné prezentace


Reklamy Google