Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Postavení pečujících osob v důchodovém systému ČR Helena Trnková oddělení důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí 31. 3. 2016.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Postavení pečujících osob v důchodovém systému ČR Helena Trnková oddělení důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí 31. 3. 2016."— Transkript prezentace:

1 Postavení pečujících osob v důchodovém systému ČR Helena Trnková oddělení důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí

2 Obsah I.Postavení pečujících osob před II.Postavení pečujících osob po III.Kdo je z důvodu péče účasten důchodového pojištění

3 Právní úprava před  I právní předpisy upravující sociální zabezpečení před přijetím zákona o důchodovém pojištění v určitém rozsahu zohledňovaly osobní péči o osoby se zdravotním postižením  Zpočátku to byla pouze péče ženy o nezletilce, který pro svůj trvale nepříznivý zdravotní stav potřeboval stálé péče (zákon č. 55/1956 Sb.), poté doba péče ženy o invalidního nezletilce, který potřeboval stálé péče a nebyl umístěn v ústavu sociální péče (zákon č. 101/1964 Sb.)  Teprve zákon č. 121/1975 Sb., který, pokud jde o péči ženy o invalidní nezletilé dítě, převzal stejnou úpravu, jako zákon č. 101/1964 Sb., jen s nepatrnou formulační úpravou, s účinností od zohlednil i dobu osobní péče (muže i ženy) o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení, s tím, že okruh blízkých osob stanoví prováděcí předpisy (vyhl. FMPSV č. 128/1975 Sb. – manželé, děti, rodiče, prarodiče, sourozenci, tchán a tchyně kteréhokoli z manželů).

4 Právní úprava před  Podle zákona č. 100/1988 Sb. se hodnotila doba péče ženy o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v zařízení pro takové děti s celoročním nebo týdenním pobytem a  doba osobní péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu, která nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo obdobném zdravotnickém zařízení, a to nejdříve od 1. ledna 1976 Výše uvedené doby se hodnotily v plném rozsahu jako náhradní doby za předpokladu, že zaměstnání trvalo aspoň jeden rok. Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vylučovaly, aby nesnížily PMV.

5 Právní úprava před Prokazování:  čestným prohlášením pečující osoby, že o danou osobu skutečně pečovala a po jakou dobu a že tato osoba nebyla umístěna v příslušném ústavu, a posudkem tehdejší posudkové komise sociálního zabezpečení příslušného okresního národního výboru. Tento posudek, pokud není k dispozici (např. zdravotní stav nebyl z tohoto hlediska posuzován), může být nahrazen posudkem posudkového lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, jestliže je tento lékař schopen na základě zachované zdravotní dokumentace zpětně posoudit zdravotní stav. Lékařské potvrzení vydané praktickým lékařem nemůže zmíněný posudek nahradit.

6 Právní úprava po Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s účinností od zahrnul mezi osoby účastné důchodového pojištění:  osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči (muž se přitom za takovou osobu považoval, jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě);  osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let, účast na pojištění této osoby vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o blízkou osobu.  Zákonem č. 116/2001 Sb. došlo k rozšíření okruhu pečujících osob o neblízké osoby za podmínky, že spolu pečující osoba s opečovávanou žijí v domácnosti, a to s účinností od

7 Právní úprava po  Zákon č. 109/2006 Sb. novelizoval zákon o důchodovém pojištění v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách – od jsou důchodového pojištění účastny osoby osobně pečující o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu.  K další významné změně došlo v souvislosti promítnutím nálezu ÚS z do zákona o důchodovém pojištění – zákonem č.152/2007 Sb. byla mj. s účinností od zrušena povinnost přihlašovat se k účasti na důchodovém pojištění pro pečující osoby.  S účinností od je důchodového pojištění účastna i osoba osobně pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (zákon č. 261/2007 Sb.)

8 Právní úprava po  Doba osobní péče o závislé osoby je náhradní dobou pojištění, která se na rozdíl od některých jiných náhradních dob hodnotí v plném rozsahu, tj. stejně jako doba výdělečné činnosti, za kterou bylo zaplaceno pojistné. Podmínkou je, že tato doba byla získána na území ČR, že pojištěnec získal aspoň jeden rok doby pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné a že o ní rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 582/1991 Sb.).  Pokud spadá do rozhodného období pro zjišťování příjmů pro výpočet důchodu, považuje se za vyloučenou dobu, takže nesníží („nerozmělní“) průměr příjmů zjišťovaný v tomto období.  V minulosti však v případě, že byla vedle péče o závislou osobu souběžně vykonávána i výdělečná činnost např. na zkrácený úvazek, měl zápočet dosaženého, byť nízkého, příjmu, který se zahrnoval do vyměřovacího základu vždy přednost před vyloučenou dobou, což mohlo mít negativní vliv na výši důchodu. S účinností od má pojištěnec možnost volby, zda při stanovení výše procentní výměry důchodu bude přihlédnuto k dosaženému výdělku nebo, zda bude doba péče vyloučena, podle toho, co je pro něj výhodnější.

9 Právní úprava po  Od byl zaveden zvláštní způsob výpočtu důchodu pro osoby dlouhodobě, tj. aspoň 15 let, pečující o závislou osobu (zákon č. 306/2008 Sb.).  To znamená, že se určitým způsobem přihlíží k částkám odpovídajícím výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách jako k fiktivním výdělkům (pokud má pojištěnec v této době skutečné výdělky, pak se k fiktivním připočtou). Vedle toho se i nadále zjišťuje výše osobního vyměřovacího základu podle obecných pravidel, tj. že se doba této péče považuje za vyloučenou dobu a pro výpočet důchodu se pak použije vyšší osobní vyměřovací základ. Toto opatření se týkalo nejen nově přiznávaných důchodů, ale o přepočet důchodu mohly požádat i osoby, kterým byl důchod přiznán v minulosti a splnily podmínku aspoň 15leté péče o závislou, dříve bezmocnou osobu.

10 Právní úprava po Prokazování doby péče: Prokazuje se rozhodnutím příslušné OSSZ o době a rozsahu této péče. Podkladem pro rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče je uznání osoby, o kterou je pečováno, za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zahájení řízení lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení této péče. OSSZ předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis svého rozhodnutí, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Pro účely důchodového pojištění lze hodnotit dobu péče o závislou osobu ve stejném časovém úseku pouze jedné pečující osobě, a to té, která o závislou osobu pečuje ve větším rozsahu.

11 Kdo je z důvodu péče účasten důchodového pojištění 1. osoby účastné důchodového pojištění, aniž by platily pojistné Pokud jsou pečující osoba a osoba, o kterou je pečováno, osoby blízké, pak není třeba splnit podmínku domácnosti. Domácnost se vyžaduje jen, jde-li o péči o neblízkou osobu. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje pro své potřeby jak osoby blízké, tak domácnost.  Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst. 1, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů.  Domácností se pro účely tohoto zákona rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. 2. OSVČ – ten, kdo sociální služby poskytuje jako podnikatel, popř. asistent sociální péče, který je registrován podle § 78 a násl. zákona o sociálních službách

12 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Postavení pečujících osob v důchodovém systému ČR Helena Trnková oddělení důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí 31. 3. 2016."

Podobné prezentace


Reklamy Google