Výzkum v oblasti kultury Blatná Vybrané poznatky z výzkumu prováděného v roce 2010 katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace 12. října 2011.

Prezentace na téma: "Výzkum v oblasti kultury Blatná Vybrané poznatky z výzkumu prováděného v roce 2010 katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace 12. října 2011."— Transkript prezentace:

1 Výzkum v oblasti kultury Blatná Vybrané poznatky z výzkumu prováděného v roce 2010 katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace 12. října 2011

2 Informace o výzkumu Projekty: VZ MŠMT MSM0021620841 „Rozvoj české společnosti v EU: rizika a výzvy“ (2006 až 2010) Mechanismus evaluace nabídky veřejných kulturních služeb. Analýza současného stavu podpory a evaluace kulturních služeb a specifikace konceptu dalšího řešení úkolu - pro MK ČR (2010) Pilotní studie vyhodnocování přínosů veřejných kulturních služeb pro MK ČR (2010) cca 200 měst a obcí ČR případové studie: Blatná, Český Krumlov a Velké Meziříčí

3 Informace o výzkumu - techniky Reprezentativní šetření dospělých obyvatel vybraných měst vzorek 400 respondentů v každém městě řízené standardizované rozhovory Rešerše webových stránek měst a obcí, kulturních institucí a dalších organizací Hloubkové rozhovory s vybranými lidmi ve městech reprezentanti vedení měst poskytovatelé veřejných kulturních služeb významné skupiny uživatelů veřejných kulturních služeb Dotazníkové šetření (distribuce e-mailem) organizací poskytujících veřejné kulturní služby výkony poskytovatelů kulturních služeb, orientace na cílové skupiny, jejich ekonomická situace a užívané způsoby evaluace poskytovaných služeb pasport budov a prostor užívaných kulturními institucemi Analýza dokumentů dotýkajících se veřejných kulturních služeb

4 Výzkum obyvatel – Zájem o oblasti kultury Relativně velký zájem o památky, popkulturu, divadlo a četbu Výrazně menší zájem o umění (více ženy a vzdělanější lidé) Podobné rozložení zájmů i v dalších městech

5 Výzkum obyvatel – Zájem o oblasti kultury Ve všech oblastech stoupá zájem lineárně s rostoucím vzděláním Žádná oblast není výsadou lidí s vyšším vzděláním

6 Výzkum obyvatel – Motivace kult. aktivit Převládají sekundární funkce (zábava, relaxace a sociální kontakty) Primární funkce kulturních aktivit (umělecký zážitek a rozšiřování poznání) jsou menšinové (více u žen a vzdělanějších lidí) Stejné výsledky jsou i v dalších městech

7 Výzkum obyvatel – Motivace kult. aktivit Význam všech motivací stoupá s rostoucím vzděláním Nejvýrazněji u primárních funkcí kulturních aktivit (umělecký zážitek a rozšiřování poznání)

8 Výzkum obyvatel – Kulturní aktivity Kulturní aktivity nepatří k rozšířenějším činnostem ve volném čase (těmi jsou sociální kontakty, domácí práce, sledování televize a záliby) Z nich se lidé nejvíce věnují aktivitám odpovídajícím preferovaným oblastem (památky, populární kultura, koncerty v rámci festivalů/slavností, divadlo) V poměrně velké míře se také věnují kulturně vzdělávacím aktivitám (knihovny, muzea a výstavy) Umění, vzdělávání a spolková činnost jsou jen okrajové Podobné výsledky jsou i v dalších městech i přes rozdílné podmínky

9 Výzkum obyvatel – Kulturní aktivity Frekvence kulturních aktivit lineárně stoupá s rostoucím vzděláním

10 Výzkum obyvatel – Účast na kult. akcích Poměrně vysoká účast je na akcích pro širokou veřejnost Specifických akcí se zúčastňují menší skupiny obyvatel

11 Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. akcí Rozdíly v hodnocení přínosu akcí odpovídají rozdílům v účasti Akce rozhodně podporuje méně lidí, než se jich zúčastní

12 Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. zařízení Nejlépe hodnocenými zařízeními jsou zámek a knihovna Zámek a knihovna jsou nejlépe hodnoceny i v dalších městech Žádné zařízení nemá výrazně negativní hodnocení

13 Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. zařízení S rostoucím vzděláním stoupá spokojenost se všemi zařízeními Poměrně vysoká je spokojenost lidí se základním vzděláním

14 Výzkum obyvatel – Hodnocení kult. služeb Množství a rozsahu nabídky nejlepší: koncerty v rámci festivalů a slavností, knihovna, muzeum a divadlo nejhorší: (kino, pop music) Kvalita nabídky nejlepší: divadlo, koncerty v rámci festivalů a slavností, muzeum, výstavy památky nejhorší: - Pohodlí, péče o návštěvníky nejlepší: - nejhorší: - Stav a vzhled prostředí nejlepší: památky (22%) nejhorší: památky (14%) Přiměřenost ceny nejlepší: (kino) nejhorší: kino Celkově (ve všech hlediscích dohromady) nejvíce vyhovují památky, koncerty v rámci festivalů a slavností, knihovna, muzeum Hodnocení odráží i zájem o akce

15 Výzkum obyvatel – Hodnocení podpory kult. služeb Podle velké většiny je podpora kultury dostatečná

16 Kultura v koncepčních materiálech Města Město nemá zpracován programový dokument zabývající se kulturou ve městě. Strategický plán rozvoje města Blatná na léta 2008- 2013 v oblasti kultury stanovuje jen několik málo cílů, spíše v obecné rovině. Pravidla pro poskytování veřejné podpory neobsahují vymezení preferovaných zaměření podpory ani kriteria hodnocení přihlášených projektů ucházejících se o podporu.

17 Vztah města k veřejným kulturním službám Veřejné kulturní služby chápe vedení města Blatná jako významnou část veřejných služeb, jejichž zajištění považuje za základní povinnost vůči občanům. Podstatnou část veřejných kulturních služeb zajišťují organizace založené a financované městem. Významný podíl na nabídce kulturních služeb, zejména pro děti a mládež však mají místní občanská sdružení. Rozsah a kvalita nabídky kulturních služeb je ovlivněna nedostatečnou infrastrukturou, omezenými prostředky a do jisté míry i personálním obsazením některých institucí. Město nerozděluje podporu v rámci grantového systému, který považuje vzhledem k podmínkám za neúčelný.

18 Preferované funkce veřejných kulturních služeb Představitelé města kladli důraz na zábavu, poučení, rozšíření obzorů, posilování vztahu občanů k městu, využití kulturního potenciálu obyvatel města i kulturního dědictví k posílení ekonomiky města. Pořadatelé kulturních akcí spatřovali smysl svých aktivit v podpoře rozvoje osobnosti účastníků (prostřednictvím zážitků a poznávání), vytváření podmínek pro utváření dobrých vztahů mezi lidmi, propagaci města, zábavě, kultivovaném trávení volného času a do jisté míry i v prevenci negativních společenských jevů a podpoře ekonomiky města.

19 Nabídka a podpora veřejných kulturních služeb Nabídka veřejných kulturních služeb je považována všemi skupinami dotázaných převážně za přiměřenou potřebám a zájmům obyvatel i možnostem města co do kvantity. Výhrady k její kvalitě má početná skupina dotázaných. Objektivní důvod k nespokojenosti mají podle názoru dotazovaných zejména mladí lidé a příznivci menšinových umělecky náročných žánrů. Vedle objektivních podmínek (početnost publika, ekonomické možnosti pořadatelů i návštěvníků, kvalitou a vybavením prostor v nichž jsou kulturní služby poskytovány) je příčina neuspokojivé kvality nabídky spatřována v personálním obsazení oddělení kultury Městského úřadu.

20 Obraz veřejných kulturních služeb Jednotliví pořadatelé mají definovaný okruh nabídky typů kulturních služeb, který odpovídá jejich poslání. Tomu odpovídá i frekvence pořádání různých typů kulturních akcí. Všechny kulturní instituce pracují především pro občany města, návštěvníci města představují cílovou skupinu okrajového významu. Rozhodující podíl nákladů na zajištění veřejných kulturních služeb nesou město, Jihočeský kraj a stát. Podíl dalších zdrojů s výjimkou vlastních příjmů (tj. např.grantů, sponzorských darů) je u většiny organizací zanedbatelný. Prostory v nichž kulturní instituce působí a jejich technické vybavení jsou hodnoceny jako uspokojivé, ale omezující další rozvoj. Městu chybí moderní prostory pro kulturní činnost a práci zájmových kulturní sdružení.

21 Zájem veřejnosti o nabízené kulturní služby Naprostá většina poskytovatelů kulturních služeb je s ohlasem své nabídky u veřejnosti plně spokojena. Jen ojediněle pořadatelé přiznávají, že ohlas veřejnosti na některé nabídky zklamal jejich očekávání. Pořadatelé a organizátoři kulturních příležitostí mají zájem o názory a přání veřejnosti a podle možností jim vycházejí vstříc.

22 Hodnocení veřejných kulturních služeb ve městě Činnost vlastních organizací města je hodnocena pravidelně radou města, za účasti vedoucích těchto organizací. Hodnocením kulturních služeb se město zabývá převážně nebo téměř výhradně v souvislosti s poskytnutím podpory, méně již s jejím využitím. Základním kriteriem hodnocení pro vedení města i pro pořadatele kulturních akcí je počet a spokojenost návštěvníků či účastníků akcí.

23 Diskuse Děkujeme za pozornost. Prosíme o dotazy, připomínky a náměty.