Dilema mezi materiální a nemateriální pomocí a finanční management

Prezentace na téma: "Dilema mezi materiální a nemateriální pomocí a finanční management"— Transkript prezentace:

1 Dilema mezi materiální a nemateriální pomocí a finanční management
Dilema mezi materiální a nemateriální pomocí a finanční management. Dokumentace sociální práce. Radka Janebová

2 Dilema mezi materiální a nemateriální pomocí - kontext vzniku tématu
„Stará chudoba“ (svázaná s etapou životního cyklu) začala být nahrazována „novou chudobou“ (spojená s pozicí na trhu práce). Důsledky „nové chudoby“ pro sociální práci: Nárůst “nové chudoby” vede ke zvýšení pracovního vytížení v profesní praxi. Je stále obtížnější dostát materiálním i nemateriálním potřebám klientů. Sociální práce se začíná orientovat na přeléčování symptomů – tedy na zmírňování nejtěžší nouze, kdy je poskytována pouze materiální pomoc (dávky).

3 Otázky k vhodnosti pomoci v situaci finančních problémů
Která pomoc je lepší? Materiální - formou dávek Nemateriální – učit klienty hospodařit Má dojít k oddělení materiální a nemateriální pomoci, nebo mají být propojeny?

4 Rozhodnutí by vždy mělo být individuální
Která pomoc je lepší? Laan se nepřiklání ani k jedné z možností a odpovídá, že otázka je špatně položená. Pokud dochází ze strany pomáhajících k preferenci pouze jedné z výše uvedených metod práce, dopouští se jedné ze dvou chyb: „Psychologizace problému“, kdy je pozornost soustředěna pouze na psychosociální problémy, přestože podstata problému je v nedostatku financí. „Ekonomizace problému“, kdy je řešena pouze finanční stránka problému, ale není reflektováno, že problémy vycházejí z nekompetence klienta hospodařit. Rozhodnutí by vždy mělo být individuální

5 Přiměřená pomoc chudým
1. Analýza příčin a projevů problému - zjistit, jaká je příčina finančních potíží 2. Metodická analýza – adekvátně k typu problému zvolit vhodný způsob intervence

6 Ad 1) Analýza příčin a projevů problému
Znamená to, posoudit, zda příčiny chudoby klienta jsou „materiální“, či „nemateriální“ povahy: 1. Příčinou chudoby jsou „materiální problémy“ – problémy spojené s nízkými příjmy, nebo nepoměrem příjmů a výdajů, nezaviněných dluhů (jedná se o finančně kompetentní klienty) 2. Příčinou chudoby jsou „nemateriální problémy“ – problémy vycházející z nekompetence hospodařit s financemi, ze špatně kalkulovaných úvěrů (příjmy v rodině nejsou až tak nízké, ale jejich špatné rozpočtování způsobuje finanční problémy). 3. Případně se obě příčiny vzájemně kombinují (např. rodina má nedostatečné příjmy a navíc nemá kompetenci s nimi hospodařit). 4. Vedle toho je třeba posoudit, zda jsou finanční problémy doprovázeny nějakými dalšími „psychosociálními problémy“, jako například krize, stres, izolace, panika, ztráta sebedůvěry apod.

7 Ad 2) Metodická analýza Podle typu problému by měl být logicky odvozen způsob intervence: Ad 1) Krátkodobé sociálně právní poradenství – většinou postačuje poskytnutí informací o zákonných nárocích, o tom, kde a jak lze získat příslušné sociální dávky, případně jinou formu pomoci (sponzorské dary, využití charitativních programů, odkaz na odborné sociální poradenství). Nepravidelné poradenství - Klient má v průběhu jednoho nebo více let několik krátkých otázek ke své situaci. Ad 2) Dlouhodobé poradenství – Uplatňuje se v situacích, že klient sice nezvládá hospodaření s penězi, ale jeho kompetence jsou ještě takové, že lze předpokládat, že je schopen se to naučit. Řízená pomoc – V případech klientů, kde jsou kompetence velmi nízké (např. nízká mentální kapacita) je vhodné v rámci zákonných možností převést část kompetencí klienta na sociálního pracovníka..

8 Ad 2) Metodická analýza Podle typu problému by měl být logicky odvozen způsob intervence: Ad 3) Lze dle potřeby kombinovat předchozí metody práce. Ad 4) Krizová intervence – Klient se v důsledku finančních problémů ocitl v krizi, proto je třeba, aby sociální pracovník uplatnil zásady krizové intervence. Doprovázení či terapie – V případech dlouhodobějších psychických problémů klienta lze nabízet buď „doprovázení“ či „terapii“ (ve smyslu Úlehly) v delším časovém horizontu.

9 Př. rodiny Carrelových Paní Carellová po odpojení telefonu a vypovězení nájemní smlouvy je kontaktována Spr na námět domácího lékaře. Návštěva v rodině ukáže, že nejprve spravoval finanční záležitosti manžel, který to nezvládal (podniková Spr mu v té době pomohla s oddlužením), a poté převzala tuto fci manželka, která začala účty zahazovat. Spr začala s manželi analyzovat strukturu dluhů a rodinné příjmy. Zjistili, že rodina je schopna oddlužení z vlastních příjmů. Závěry: 1. Uzavřena řada dohod: Ovlivnit platební posun dluhů. Možnost půjčky (dlouhodobé oddlužovací). Pomoc s hospodářským vedením domácnosti - rozdělení úloh v domácnosti, odbourání tabu hovořit o financování, nastolit nové rozdělení zodpovědnosti. 2. Je zřejmé, že podniková pracovnice, která pracovala s párem jako první se soustředila pouze na materiální problémy - což v tomto případě nebylo dostatečné.

10 Odpovědi na položené otázky:
Ad 1) Která pomoc je lepší? Nelze odpovědět, protože záleží na individuální situaci klienta, abychom věděli, který typ pomoci je optimální využít. Ad 2) Má dojít k oddělení materiální a nemateriální pomoci, nebo mají být propojeny? Neměly by být oddělovány, protože sociální práce funguje právě při využití integrace obojího.

11 Závěry 1. Pomoc zaměřená na proces postrádá smysl, jestliže je stav příjmů nízký (nemá smysl učit klienta hospodařit, pokud není s čím). 2. U těch, kteří mají příjmy nad existenčním základem, je adekvátní psychosociální pomoc. Pokud se vzdáme této formy pomoci, může to přispět k novým formám závislosti (viz podniková Spr - která se svou konkrétní a krátkodobou pomocí neuspěla).

12 Dokumentace sociální práce
Osobní dokumentace (údaje k identifikaci a evidenci, podklady k ujednání finančních vztahů) Doklady o příslušnosti k cílové skupině – diagnózy, lékařské zprávy, posudky, žádosti (využity při jednání se zájemcem o službu) Deníky Smlouvy o využití služby, IP Vyhodnocování práce s klientem Záznamy do elektronické evidence (poskytnuté služby, počet kontaktů) Zprávy pro soudy, spolupracující organizace apod.

13 Účel dokumentace Pomůcka pracovníka - většinou obsahují tzv. „měkké údaje“, což označuje data o procesu práce s klientem/klientkou. Slouží k plánování, legitimaci postupu, při předávání klientů, zdroj pro evaluaci práce, pro soudy, výzkumy atd. Doklad pracovníkovy práce pro potřeby organizace, jejíž je pracovník součástí - jedná se především o „tvrdá data“ ve formě sociodemografických dat o klientech, evidenci poskytnutých služeb, jejich počet a frekvenci. Slouží pro kontrolu pracovníků, pro personální řízení, podklady pro zadavatele služby, pro projektové žádosti, pro plánování rozvoje organizace.

14 2 typy racionality v organizacích (Laan klade otázku, který je lepší?)
Substanciální Funkcionální Zaměřena na komunikaci o případech, na kvalitu práce s klienty (co se s klientem dělá a proč). Orientace na účinnost a efektivitu.

15 Uvážlivé zpracování informací (Laan)
Odpověď na Laanovu otázku – otázka je špatně položená, protože nelze upřednostnit pouze jeden typ racionality. Mělo by se rozlišovat mezi shromažďováním dat „pro interní kontrolu kvality“ a za účelem „externí legitimace“ vůči veřejným činitelům. Manažeři by měli fungovat jako překladatelé mezi těmito dvěma rovinami.

16 Tvorba dokumentace - zákony
Všichni: Dle z. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Všichni: Povinnosti stanovené zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Sociální služby: Standard č. 6, který je přílohou č. 2 vyhlášky č. 205/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (pravidla zpracování dokumentace, anonymita, doba uchování).

17 Typy údajů Osobní - jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů, tzn. osoby, k níž se tyto informace vztahují, zejména o osobních poměrech, zdravotním stavu, majetkových a rodinných poměrech, sociálním zázemí apod. (osoba musí dát souhlas ke zpracování, forma souhlasu není stanovena). Citlivé - údaje vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu (osoba musí dát výslovný souhlas) Anonymní - údaje, které v původním tvaru nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů (přezdívka, kód, popis)

18 Zásady tvorby dokumentace
Ekonomičnost (stručnost a úplnost informací, shromažďovat jen nezbytně nutné informace, stanovit účel zpracování informací). Etika zpracování informací: Partnerství - klient by měl mít právo vědět, co je ve spisu a vyjadřovat se k jeho obsahu. Transparentnost - informovat klienta o účelu a rozsahu zpracovávaných informací. Diskrétnost - bezpečnost a důvěrnost informací (užívat pouze ke stanovenému účelu, zajistit mlčenlivost třetích osob). Pravdivost a vyváženost - Odlišovat „fakta“ od informací nepodložených důkazy (např. vlastních pocitů nebo nejistých informací od druhých osob). Srozumitelnost - Vyhýbat se odbornému slangu, diskriminaci a předsudkům. Adresná odpovědnost – je jasné, kdo a jak je odpovědný za vedení dokumentace.

19 Problémové situace při vedení dokumentace
Při nesouhlasu s vedením osobních údajů zvážit, zda je možno službu poskytnout.

20 Evaluace (hodnocení účinnosti) služeb v sociální práci – můžeme k tomu použít tři typy dat.
1. Input (vstupy) - co mám k dispozici na začátku roku nebo na začátku kontaktu (např. počet pracovníků, jejich vzdělání, finance, programy, počet lůžek atd.), zpravidla „tvrdá data“, službu lze dle těchto dat hodnotit jen omezeně. 2. Throughput (průběžné výstupy) – data o průběžné kapacitě - co se udělalo v průběhu roku nebo případu (např. počet proběhlých kontaktů, intervizí, supervizí, počet klientů, kolik času jsem jim věnoval, kolika aktivit se zúčastnili, cena služby na klienta, kvantitativní benchmarking), „tvrdá data“, tato data nevypovídají o užitečnosti služby. 3. Output (výstupy) - čeho jsme dosáhli na základě stanovených cílů (např. jak se podařilo klienta integrovat, zlepšit jeho vztahy, rehabilitovat atd.), v sociální práci se dá obtížně kvantifikovat (lze lépe u lékařů – počet vyléčených), musíme zpravidla zjišťovat tak, že se klienta musíme zeptat, jak jsme mu pomohli.

21 Použitá literatura: Formy pomoci předluženým občanům. Manuál pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit. Občanské sdružení SPES, 2007, str (příručka.pdf). (2) Standardy kvality sociálních služeb. Výkladový sborník pro poskytovatele. MPSV, 2008, str , (5)