Základy občanského práva JUDr. et Mgr. Barbora Vlachová 23662@mail.bivs.cz

pojem věc vše, co je ovladatelné užitečné slouží potřebě lidí užitek nemusí být jen hospodářský, ale např. estetický

vynětí věcí z právního styku (třaskaviny, jedy, omamné látky) živá zvířata - není věcí a má zvláštní význam a hodnotu, ustanovení o věcech se v právních poměrech týkajících se živých zvířat použijí jen v takovém rozsahu, aby to neodporovalo zvláštní ochraně zvířat coby smysly nadaných živých tvorů ne části lidského těla - věcí movitou se mohou stát ty části lidského těla, které lze odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou sami obnovují věc hromadná - soubor více věcí, se kterými je nakládáno jako s jedním celkem + společné označení - vlastnické právo, i další práva (např. právo zástavní) zahrnují automaticky vše, co k ní přibude, a naopak zanikají k tomu, co z ní odpadne

třídění věcí hmotné x nehmotné hmotné – ovladatelné předměty ve vnějším světě všechny ostatní věci jsou nehmotné movité x nemovité nemovité věci - pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro) stavby, které nejsou součástí pozemku – vymezeny ve zvláštních zákonech ostatní věci jsou movité

zastupitelné x nezastupitelné zastupitelné věci – mohou být nahrazeny beze změny jejich určení jinou věcí téhož druhu a téže kvality. věci, které nemohou být nahrazeny, jsou nezastupitelné zuživatelné x nezuživatelné zuživatelné věci – jejich použití spočívá v jejich spotřebování nebo zpracování ostatní věci jsou nezuživatelné. dělitelné x nedělitelné  věc dělitelnou lze rozdělit bez toho, že by ztratila své využití pokud věc takto rozdělit nejde, je nedělitelná

součást a příslušenství věci součást věci - vše, co k ní náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila součást pozemku – prostor pod povrchem i nad povrchem, stavby příslušenství věci – vedlejší věci, které mají vlastníka jako věc hlavní, jsou určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány součást a věc hlavní – 1 věc příslušenství a věc hlavní – 2 věci

vlastnické právo vlastnictví – všechny věci patřící osobě vlastnické právo – možnost libovolně nakládat se svým vlastnictvím, nesmí rušit, obtěžovat nebo poškozovat jiné osoby oprávnění vlastníka: právo věc držet právo věc užívat a požívat právo s věcí nakládat oprávnění vzepřít se neoprávněnému zásahu

vznik vlastnického práva osoba se stává vlastníkem věci, protože: jejím vlastníkem byl někdo jiný jím nebyl nikdo, věc nebyla předmětem vlastnického práva   způsoby vzniku vlastnického práva: originární - nabyvatel zde neodvozuje svoje vlastnické právo od původního vlastníka derivativní – nabytí vlastnického práva od jiného vlastníka

originární nabytí vlastnického práva mezi způsoby originárního nabytí patří například: přivlastnění – opuštěné věci nález – nálezce za stanovených podmínek přírůstek –přirozený, umělý smíšený zhotovení – z vlastního materiálu vydržení – poctivá držba a uplynutí vydržecí doby

derivativní nabytí vlastnického práva nabytí vlastnického práva od jiného vlastníka vlastník odvozuje své právo od svého právního předchůdce jedná se zejména o: smluvní převod – darovací, kupní, směnná smlouva dědění

Omezení vlastnického práva spočívá v povinnosti zdržet se určitého chování, povinnosti něco strpět nebo něco konat LZPS - vlastnictví zavazuje, nutnost vykonávat v mezích zákona zákonná omezení zákaz imisí, které vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku zdržet se umístění stromů a staveb blízko společné hranice pozemků, strpění nezbytných úprav a prací

rozhrady – ploty, zdi, meze, strouhy mezi sousedními pozemky jsou společné, povinnost udržovat rozhrady v dobrém stavu povinnost oplotit pozemek – je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva nezbytná cesta - jestliže pozemek není dostatečně spojen s veřejnými cestami a nelze- li proto řádně užívat nemovitosti, za úplatu omezení rozhodnutím ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze použít vlastníkovu věc, pokud účelu nelze dosáhnout jinak vyvlastnění – veřejný zájem, nelze dosáhnout jinak, za náhradu omezení právním jednáním z vůle vlastníka 

zánik vlastnického práva smrt člověka, zánik právnické osoby spotřebování zničení – z vůle či nezávisle na vůli vlastníka opuštění věci vlastníkem zánik vlastnického práva jedné osoby a vznik vlastnického práva osoby jiné: převodem – na základě právního jednání přechodem – na základě jiných právních skutečností

ochrana vlastnického práva prostředky obecné a zvláštní obecné – svépomoc, orgán veřejné moci zvláštní – vlastnické žaloby žaloba na vydání věci (reivindikační) – pokud je neoprávněně zadržována, u nemovitosti „žaloba na vyklizení“, pouze věci nezastupitelné žaloba zápůrčí (negatorní) – ve všech ostatních případech zásahu do vlastnického práva, žalovaný se má zdržet neoprávněných zásahů, nebo obnovení původního stavu

spoluvlastnictví vlastnické právo více osob k téže věci nedílné, každý ze spoluvlastníků má právo ke společné věci jako celku podílové spoluvlastnictví podíl vyjadřuje míru účasti každého společníka na právech a povinnostech při nakládání se společnou věcí není-li stanoveno jinak, jsou podíly stejné

běžná správa –běžná většina hlasů závažnější úkony – 2/3 většina ochrana menšiny již není zákonné předkupní právo spoluvlastníků nyní předkupní právo pouze u spoluvlastnictví založeného tak, že spoluvlastníci nemohli své postavení ovlivnit (6 měsíců od vzniku, u zemědělského závodu časově neomezeno) ne při převodu na osobu blízkou nebo spoluvlastníka

zánik spoluvlastnictví právní poměr, k jehož zachování nemůže být žádný ze spoluvlastníků nucen zrušení: dohodou spoluvlastníků – není zde zákonné omezení rozhodnutím soudu –rozdělení, přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků, prodejem společné věci ve veřejné dražbě třeba vypořádat spoluvlastnictví

společné jmění manželů může vzniknout pouze mezi manžely je vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. tři druhy úprav společného jmění zákonný režim režim smluvený režim založený rozhodnutím soudu

zákonný režim SJM platí, pokud není žádná modifikace součástí společného jmění manželů: to, co nabyl jeden z manželů nebo oba zisk z výlučného majetku podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu dluhy převzaté za trvání plat, mzda, pracovní a jiná výdělečná činnost v okamžiku nabytí možnosti s nimi nakládat

součástí společného jmění manželů není: to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů to, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví

to, co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku dluhy převzaté za trvání manželství, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

modifikované režimy SJM smluvený režim – i před vznikem, forma veřejné listiny rozšíření, zúžení SJM, režim oddělených jmění režim založený rozhodnutím soudu zrušení či zúžení z důležitých důvodů (např. marnotratnost manžela, podstupování nepřiměřených rizik, začátek podnikání, ručení ve společnosti)

držba držitel - ten, kdo drží právo pro sebe objekt držby – právo převoditelné soukromou vůlí na jiného a připouštějící trvalý nebo opakovaný výkon, způsobilým předmětem držby jsou i osobní služebnosti    nabytí držby- má faktickou povahu, vyžaduje se tedy jak ovládnutí předmětu tak i vůle vykonávat právo pro sebe držbu lze nabýt derivativně i originárně  ochrana držby – nesmí nikdo svémocně rušit, držitel se může domáhat, aby se rušitel tohoto jednání zdržel a vše uvedl v předešlý stav

řádná držba: pokud se zakládá na platném právním důvodu - 1 řádná držba: pokud se zakládá na platném právním důvodu - 1.) ten kdo se ujal držby bezprostředně, aniž by rušil držbu někoho jiného, 2.) ten kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele, 3.) na základě výroku orgánu veřejné moci poctivá držba: kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (x nepoctivá držba je u toho, kdo ví nebo mu z okolností musí být zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží), poctivému držiteli pak náleží stejná práva jako držiteli řádnému pravá držba: definována negativně, pokud se neprokáže, že se někdo 1.) vetřel v držbu svémocně, 2.) v ni vloudil potajmu nebo lstí, 3.) usiluje přeměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, pak jde o držbu pravou  

věc držet, užívat ji, zničit ji nebo s ní jinak nakládat  práva poctivého držitele: věc držet, užívat ji, zničit ji nebo s ní jinak nakládat náležejí mu všechny plody věci a již vybrané užitky náhrada nutných nákladů na zachování podstaty věci, ale i účelně vynaložených nákladů, které zvyšují užitečnost věci nebo její nepoctivý držitel: musí vydat veškerý užitek, který držbou nabyl, nahradí užitek, který by zkrácená osoba získala a nahradí i veškerou škodu, která vzešla z jeho držby náleží mu náhrada nákladů, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci

právo stavby právo stavebníka mít na cizím pozemku stavbu vznik – vydržením, smlouvou, rozhodnutím orgánu veřejné moci nemovitost dočasnost – lze zřídit maximálně na 99 let stavebník stejná práva jako vlastník po skončení pozemek vlastníka o stavbu zhodnocen - stavebníkovi vyplatí náhradu ve výši ½ z hodnoty stavby v době skončení práva

věcná břemena dělí se na služebnosti a reálná břemena služebnost –vlastník má povinnost ve prospěch jiného něco strpět nebo něčeho se zdržet (pasivita) dělí se na pozemkové a osobní pozemkové - nezbytná cesta, služebnost inženýrské sítě, opora cizí stavby, služebnost okapu, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, právo pastvy osobní - užívací a požívací právo

reálná břemena vlastník má povinnost něco konat ve prospěch osoby oprávněné z věcného břemene dočasnost nebo možnost vlastníka se z vykonávání věcného břemene vykoupit vlastník je povinen zdržet se všeho, co by mohlo být k újmě oprávněného

zástavní právo zajišťovací a uhrazovací funkce věřitel se může uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy pokud mu není dluh včas uhrazen subjekty: zástavní věřitel – ten, kdo má pohledávku vůči osobnímu dlužníkovi zástavce – ten, kdo uzavírá se zástavním věřitelem zástavní smlouvu zástavní dlužník – ten, kdo je vlastníkem zastavené věci osobní dlužník - ten, jehož dluh zástavnímu věřiteli je zajištěn

předmět – věc, která je způsobilá být předmětem právního obchodu podzástavní právo - pohledávka zajištěná zástavním právem vznik – smlouva, rozhodnutí orgánu státní moci + zapsání do veřejného seznamu, odevzdání předmětu zástavy zástavnímu věřiteli, nebo zástavu označit, rejstřík zástav – veden Notářskou komorou uspokojení ze zástavy - prodejem ve veřejné dražbě, možný jiný způsob (např. ponechání předmětu zástavy) zánik: zanikne-li dluh, zanikne i zástavní právo uplynutím doby zánikem předmětu zástavy (například pokud je věc zničena) věřitel se zástavního práva vzdá zástavní věřitel vrátí zástavu (pokud mu byla movitá věc odevzdána)

zadržovací právo zajišťovací institut věřitel odmítá dlužníkovi vydat jeho věc, pokud mu neposkytne požadované protiplnění pouze movité věci ne věc, která byla svémocně nebo lstivě odňata, nebo která byla někomu svěřena, aby s ní naložil způsobem, který je se zadržovacím právem neslučitelný notifikační povinnost