Praktické zkušenosti s využíváním stavebních výrobků z VEP

Roční produkce VEP ve skupině ČEZ ČEZ je absolutně největším producentem VEP a jeho celková roční produkce v rámci klasické energetiky – 9 mil tun/rok z toho cca 0,8 mil tun/rok (cca 9%) uplatnění na externím trhu ve stavebnictví jako přísada do stavebních hmot (především do betonu, cementu a pórobetonu) více než 90% využíváno pro rekultivace, stavby a sanace vytěžených a výsypkových prostorů povrchových dolů Roční produkce VEP Skupiny ČEZ: Popílek 6,0 mil tun/rok Struska a škvára 1,3 mil tun/rok Energosádrovec a SDA produkt 1,7 mil tun/rok

Cíle skupiny ČEZ Cíle Skupiny ČEZ v oblasti nakládání s VEP: nenakládat s VEP v režimu odpadu maximalizovat prodej VEP na externím trhu zajistit využití VEP jako certifikovaných stavebních výrobků iniciovat diskusi o zákonné povinnosti využívání VEP při rekultivaci vytěžených prostor a při dopravních stavbách v rámci celé ČR Význam komplexního řešení dané problematiky VEP dokládá i celkový objem doposud vynaložených finančních prostředků skupiny ČEZ: Celkové náklady za registraci dle Nařízení (ES) č.1907/2006 (REACH) jsou k dnešnímu dni - 107 mil. Kč roční náklady na certifikaci a dohledy nad systémem řízení výroby se pohybují kolem 6,5 mil. Kč

Nově nastavená pravidla procesu posuzování shody dle aktualizovaného Technického návodu TN 09.12 výrobek „Popílek a směsi s popílkem pro zásypy a násypy pro stavby mimo pozemních komunikací“ certifikovaný výrobek je využíván v 6 lokalitách z celkových 12 provozovaných lokalit Skupiny ČEZ vymezení způsobu použití tohoto výrobku je podmíněno zpracováním hydrogeologického posudku za přesně definovaných podmínek (podle vyhl. MŽP 294/2005 o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu)  vydaný certifikát má platnost pouze pro konkrétní lokalitu vypracování nového hydrogeologického posudku a následná re-certifikace proběhla již ve všech lokalitách, v lokalitě Trmice (TTR), Hodonín (EHO), Tušimice (ETU), Poříčí (EPO), Vítkovice (TVI) a Prunéřov (EPR).

ZÁVĚR legislativní prostředí pro nakládání s VEP je nestabilní a významně mezioborové kromě obecně platných právních předpisů – zákona o posuzován vlivů na životní prostředí a stavebního zákona se na jednotlivých lokalitách uplatňuje legislativa vodního hospodářství, odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, výrobková legislativa, legislativa REACH, mnohdy i horní zákon a zákon o ochraně přírody a krajiny (je toho moc a řada si odporuje) nejednotný pohled na nakládání s VEP zejména ze strany orgánů státní správy a to i v rámci jednotlivých krajských úřadů (nejhorší je legislativa ŘSD – TKP 18 Technické kvalitativní podmínky ŘSD Beton pro konstrukce ) přestože jsou produkty certifikovány jako stavební výrobky dle platných právních předpisů, jsou jejich producentům často ukládány povinnosti vyplývající zejména z právních předpisů pro odpady např. splnění podmínek pro ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu dle vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Děkuji za pozornost