Postavení Nejvyššího kontrolního úřadu v rámci systému státní správy České republiky Jeho význam, fungování a systém kontrol

Kontrola ve veřejné správě institucionální Parlament ČR systém finanční kontroly systém kontroly výkonu státní správy Nejvyšší kontrolní úřad laická informace podle zákona 106/1999 Sb. další povinně zveřejňované informace Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole Laická kontrola Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách § 21 (1) Veřejná vysoká škola je povinna (..mimo jiné..) a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva, b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, f) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky, Zákon č. 128/2000 o obcích § 39 (1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platného ke dni zveřejnění záměru.

Parlament ČR působnost Poslanecké sněmovny a Senátu rozpočtový výbor a kontrolní výbor interpelace stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu Úst. Zákon č.1/1993 Čl.42 (1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. Zákon č. 218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla § 5 (1) Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem. (2) Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky. (3) Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů. (4) Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen "kapitola"). (5) Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné. (6) Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů. (7) Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok. § 20 Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů ÚSC (1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření. § 29 Státní závěrečný účet (1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku. (2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci. (3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu. (4) Státní závěrečný účet poté, kdy ho vezme na vědomí Poslanecká sněmovna, uveřejní ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

Systém finanční kontroly nastaven zákonem 320/2001 Sb. veřejnosprávní kontrola vnější kontrola vnitřní kontrola řídící kontrola interní audit Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole § 4 Hlavní cíle finanční kontroly (..veřejnosprávní kontrola.) (1) Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat a) dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány, b) zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností, c) včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly, d) hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy. (2) Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek uvedených v odstavci 1 písm. d) stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správy, a to na základě objektivně zjištěných skutečností. -          kontrola předběžná -          kontrola průběžná -          kontrola následná § 24 Pravidla pro výkon finanční kontroly podle mezinárodních smluv (..vnější kontrola..) (1) Stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je česká republika vázána, 9) mohou vykonávat mezinárodní organizace svými kontrolními orgány nebo určenými zmocněnci finanční kontrolu podle tohoto zákona v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví. § 25 Povinnosti vedoucího orgánu veřejné správy a vedoucích zaměstnanců (..vnitřní kontrola…) (1) Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy, c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich nápravě.  

Systém kontroly výkonu státní správy odvolací řízení, přezkumné řízení správní soudnictví další kontrolní instituce (inspekce ústředních orgánů, samostatné úřady) Zákon č. 500/2004 Sb. správní řád instanční stupně, řízení, odvolání, přezkumné řízení Ve správním soudnictví soudy rozhodují o správních žalobách fyzických a právnických osob, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci. V České republice se správní soudnictví řídí soudním řádem správním a je jen částečně odděleno od systému obecných soudů. V prvním stupni o žalobách rozhoduje příslušný krajský soud, v druhém stupni pak Nejvyšší správní soud. Soudní řád správní (tj. zákon č. 150/2002 Sb.) upravuje řízení před správními soudy a správní řád (tj. zákon č. 500/2004 Sb.) upravuje správní řízení před správními orgány. Zákon č. 2/1969 Sb. ministerstva (15) Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo obrany, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo informatiky, ústřední správní úřady přímo řízené vládou (11) Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky, Český telekomunikační úřad. správní úřady podřízené ministerstvům například Česká obchodní inspekce, Česká školní inspekce, Státní energetická inspekce, Puncovní úřad, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Ćeský úřad bezpečnosti práce, Česká inspekce životního prostředí, Česká správa sociálního zabezpečení, Český telekomunikační úřad, Státní veterinární správa, Generální ředitelství cel, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Český metrologický institut atd. správní úřady se zvláštním postavením například Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro ochranu osobních údajů

Historie kontroly 1761 Dvorská účetní komora (Hofrechnungskammer) 1866 Nejvyšší účetní dvůr (Oberster Rechnungshof) 1919 Nejvyšší účetní kontrolní úřad v Praze 1951 Ministerstvo státní kontroly 1960–1967 Ústřední komise státní kontroly a statistiky 1971 Výbor lidové kontroly (republikový a federální) 1990 Ministerstvo kontroly (republikové a federální) 1993 Nejvyšší kontrolní úřad V našich zemích, které byly do roku 1918 součástí rakousko-uherské monarchie, byla první kontrolní institucí Dvorská účetní komora (Hofrechnungskammer), založená v roce 1761. Název této instituce, která měla působnost pro celou habsburskou monarchii, byl později několikrát měněn. V letech 1792 - 1794 byla v činnosti Hlavní státní účtárna (Staatshauptbuchhaltung), v letech 1794 - 1805 to byla Nejvyšší státní kontrola (Oberste Staatskontrolle) a v letech 1805 - 1840 se instituce nazývala Generální účetní ředitelství (General-Rechnungs-Direktorium). Nejvyšší účetní kontrolní úřad (Oberste Rechnungs-Kontroll-Behörde) byl založen v roce 1840 a pod tímto názvem pracoval do roku 1866, kdy vznikl Nejvyšší účetní dvůr (Oberster Rechnungshof). Nejvyšší účetní dvůr s působností pro naše země existoval až do roku 1919. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 na tradici tohoto úřadu navázal Nejvyšší účetní kontrolní úřad v Praze. Úřad byl založen v roce 1919 zákonem o zřízení a působnosti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Po roce 1919 byla kontrola v našich zemích zaměřena na kontrolu pokladní správy, kontrolu správní a kontrolu státní. Kontrola pokladní správy sledovala práci výkonných orgánů a soulad jejich postupu s platnými předpisy; kontrola správní - s působností pro veškeré úřady - sledovala, zda se příjmy a vydání realizují podle zákonů, předpisů a nařízení a v mezích rozpočtu. Třetím typem byla kontrola státní, která se zabývala stanovením hospodářského plánu pro určité hospodářské nebo účetní období a zjišťovala, zda se státní správa tímto autoritativně předepsaným plánem řídí. Tato kontrola byla ústavním právem Parlamentu, který ji vykonával jednak stanovením rozpočtu a jednak projednáním účetní uzávěrky, a týkala se odpovědnosti ministerstev. Úřad byl podřízený Parlamentu, prováděl zejména následnou kontrolu hospodaření, byl monokratický, ze zákona samostatný, rovnocenný ministerstvům a zároveň na nich nezávislý; byl mu určen dozor nad státním hospodářstvím a státním dluhem. V čele stál předseda, který byl jmenován prezidentem republiky. Tento úřad fungoval - s odhlédnutím od změn v době nacistické okupace - až do roku 1951. Tehdy bylo zřízeno ministerstvo státní kontroly jako jeden z nástrojů centralizovaného direktivního způsobu řízení. V první polovině padesátých let byl v našich zemích převzat sovětský model řízení národního hospodářství; profesionální kontrolní instituce se stala ústředním orgánem státní správy v čele s ministrem, který byl členem vlády. Tehdejší systém vyžadoval zaměřit výkon vrcholné kontroly na prosazování politických cílů totalitního režimu vedeného komunistickou stranou a na prosazování jejího způsobu hospodaření. Po roce 1960 bylo ministerstvo nahrazeno Ústřední komisí státní kontroly a statistiky, která vedle výkonu kontroly shromažďovala i veškeré hlavní statistické údaje. Kontrolní činnost se zaměřovala převážně na kontrolu plnění státního plánu ve výrobních organizacích. Malá pozornost byla věnována kontrole centrálních orgánů. Prověřování finančního hospodaření státu podle jednotlivých kapitol rozpočtu prakticky neexistovalo. Oddělení vrcholných institucí statistiky od kontroly se datuje od roku 1967, kdy byly zřízeny dva samostatné ústřední úřady. Během krátkého reformního období kolem roku 1968 byla nejvyšší instituce kontroly podřízena Parlamentu. V roce 1971 byla zřízena soustava orgánů lidové kontroly, rozčleněná na federální a republikovou, a to opět jako přímý nástroj řízení státu a společnosti komunistickou stranou. V souvislosti s počátkem demokratických změn v našich zemích po roce 1989 bylo v první etapě (v roce 1990) zřízeno Federální ministerstvo kontroly a současně vznikla republiková ministerstva pro Českou a Slovenskou republiku. Tato ministerstva byla ústředními orgány státní správy v čele s ministry. Ve druhé etapě (od roku 1991) pokračovaly výrazné změny v činnosti státní kontroly. Působnost byla vymezena na státní správu a jí podřízené orgány včetně právnických osob a včetně všech dalších osob, jimž byly poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu. Ve třetí etapě změn v koncepci kontrolní činnosti bylo připravováno obnovení Nejvyššího kontrolního úřadu. Po přechodnou dobu byla v činnosti federální i republiková ministerstva kontroly a Nejvyšší kontrolní úřad České republiky.

Právní zakotvení NKÚ Ústava ČR (úst. zák. č. 1/1993 Sb.) moc: zákonodárná výkonná soudní Nejvyšší kontrolní úřad Česká národní banka územní samospráva zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu Zákon č. 1/1993 Ústava ČR Čl.97 (1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. (2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. (3) Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon. Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu Limská deklarace o základních principech finanční kontroly (INTOSAI, Lima, 1977) Volná definice modelů kontrolních institucí SAI (Supreme Audit Institution) Germánsko-skandinávská kontrola: vyznačuje se blízkým vztahem k parlamentu. Instituce této kontroly jsou organizovány jako úřad, který zpravidla nemá přikazovací oprávnění. Ze své činnosti jsou nejčastěji odpovědné parlamentu. Sem patří i NKÚ. Účetní dvůr francouzského právního okruhu: jeho charakteristickým rysem je soudcovská kontrola nad účetními. Účetní dvůr rozhoduje formou soudcovského rozhodnutí o předložených účetních závěrkách. Generální kontrolor anglického právního okruhu: kontrolní instituce tohoto typu jsou zásadně nezávislé na správě a mají blízký vztah k parlamentu. Úzce souvisí s anglickým právním systémem, který se výrazně liší od ostatních právních skupin. Instituce latinskoamerické účetní kontroly: mají všeobecně těsný vztah k parlamentu. V některých státech se příležitostně zřizují jako soud nebo vedle kontrolní instituce existuje účetní soudní dvůr, který provádí soudní řízení na podkladě iniciativy kontrolní instituce.

Postavení NKÚ NKÚ prezident republiky Parlament ČR vláda ČR příjemci dotací ze státního rozpočtu organizační složky státu kraje, obce Prezident ČR jmenuje a odvolává prezidenta a viceprezidenta NKÚ Parlament a jeho orgány může navrhnout kontrolní akci, schvaluje rozpočet NKÚ; je adresátem kontrolních závěrů Vláda ČR může navrhnout kontrolní akci; je adresátem kontrolních závěrů organizační složky státu, kraje,obce, právnické a fyzické osoby kontrolované osoby

Nejvyšší kontrolní úřad S T Á T N Í R O Z P O Č E T právnické osoby obce, kraje příjmy účelové dotace výdaje koneční příjemci finančních prostředků příspěvkové organizace organizační složky státu prostředky ze zahraničí počet organizačních složek státu 362 počet příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je OSS 244 (údaje leden 2007) počet obcí 6245 (údaje k 1. 1. 2007) počet krajů 14 Příklady toků finančních prostředků SR - Ministerstvo kultury (provozní výdaje) SR - Ministerstvo kultury - vlastník kulturní památky (dotace na opravu) SR - Ministerstvo kultury - Národní divadlo (dotace na provozní výdaje) SR - Ministerstvo pro místní rozvoj - obec (dotace na infrastrukturu) SR - obec, kraj (dotace na výkon státní administrativy) SR - obec, kraj - základní škola (mzdové prostředky) SR - obec - fyzická osoba (sociální dávky) SR - PGRLF, a.s. - fyzická osoba (dotace, návratná výpomoc na pořízení majetku)

NKÚ vykonává kontrolu: hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti státního závěrečného účtu České republiky plnění státního rozpočtu České republiky hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí vydávání a umořování státních cenných papírů zadávání státních zakázek Existují oblasti veřejných financí, které jsou v jiných zemích vzhledem ke kompetenci nejvyšší kontrolní instituce upraveny odlišně. Například : Do působnosti NKÚ nebyla zařazena kontrola hospodaření a nakládání s dluhy republiky a hospodaření s jejími úvěry, pohledávkami a majetkovými právy. Například Spolkový účetní dvůr v SRN nejenom dluhy státu kontroluje, ale příslušné dokumenty i kontrasignuje. Kontrola hospodaření s finančními prostředky státu je omezena pouze na finanční prostředky vybírané na základě zákona ve prospěch fyzických a právnických osob, ale finanční prostředky plynoucí veřejným institucím z ostatních zdrojů do kontrolní působnosti NKÚ zákonem svěřeny nejsou. (jedná se například o veřejnoprávní subjekty ČT a ČRo, které nerozlišují v účetnictví vybírané poplatky od ostatních příjmů ). Namísto tvorby a užití prostředků státního rozpočtu má současný NKÚ v kompetenci pouze plnění státního rozpočtu (ustanovení § 3, odst. 1, písm. c). Uvedené ustanovení neformuluje zcela jasně, co je v této oblasti možné kontrolovat, zda jde pouze o naplňování rozpočtu, tedy o jeho příjmovou část, nebo jestli tento termín lze použít i na výdajovou stránku státního rozpočtu. Článek 18, odst. 3 Limské deklarace výslovně stanoví, že “kontrole nejvyššího kontrolního úřadu podléhá celá správa veřejných prostředků bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se to odrazí v celkovém státním rozpočtu. Vyčlenění ze státního rozpočtu nesmí vést k tomu, že tyto dílčí oblasti budou vyňaty z kontrolní působnosti”. (jedná se například o hospodaření státních fondů). Ve většině zemí je do působnosti SAI zahrnutý celý veřejný sektor, včetně územní samosprávy a obchodních společností, vlastněných státem. V některých zemích SAI dozírá i na hospodaření politických stran.

Organizační struktura

Organizační struktura

Organizační struktura

Organizační struktura

Věková struktura zaměstnanců NKÚ

Kvalifikační struktura zaměstnanců NKÚ

Rozsah kontrolní činnosti kontrola legality finanční audit výkonnostní audit Kontrola legality Kontrolou legality se rozumí prověřování, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy. Při kontrolách legality se provádí též přezkoumání věcné a formální správnosti v rozsahu potřebném pro dosažení cílů kontroly. Kontroly legality přispívají ke zvyšování právního vědomí a k vytváření prostředí, které by zaručovalo, že porušování právních předpisů bude minimalizováno a v případě jeho výskytu bude včas odhaleno. Finanční audit přezkoumání účetní závěrky, přezkoumání systému účetnictví, účetních dokladů a transakcí, včetně prověření dodržování obecně závazných právních předpisů, vyhodnocení spolehlivosti vnitřního systému řízení a kontroly a interního auditu, vyjádření stanoviska k účetní závěrce účetních jednotek, posouzení plnění povinnosti správce kapitoly státního rozpočtu předložit závěrečný účet, podání zprávy o všech dalších významných skutečnostech, které z auditu vyplývají nebo s ním souvisí a které podle názoru NKÚ mají být zveřejněny. Cílem finančního auditu je umožnit kontrolujícímu zjistit, zda účetní závěrka zobrazuje věrně a poctivě ve všech významných ohledech skutečnosti, které jsou jejím předmětem u kontrolované osoby, a zda testované transakce probíhaly v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Konečným cílem a posláním finančního auditu je získat dostatečné a spolehlivé informace o tom, zda vykazované údaje zejména v jednotlivých závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu mají odpovídající vypovídací schopnost a je možné je považovat za věrohodné při vyjádření stanoviska NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu České republiky . Audit výkonnosti (3E Audit, Audit Value for Money) Auditem výkonnosti se rozumí prověřování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, s jakou kontrolované osoby nakládají s prostředky státního rozpočtu a svěřeným majetkem státu nebo jinými prostředky a majetkem, které NKÚ kontroluje v souladu se svojí působností. Dvě základní otázky : Jsou dělány správné věci ? Jsou správné věci dělány správně ? Hlavní cíle auditu výkonnosti jsou následující: poskytovat nezávislé ujištění o hospodárnosti, efektivnosti nebo účelnosti kontrolovaných činností, poskytovat nezávislé ujištění o spolehlivosti ukazatelů výkonnosti, které publikují kontrolované osoby, identifikovat oblasti, kde je výkonnost slabá, a pomoci tak kontrolované osobě a obecně i státu k jejímu zlepšení, provést srovnání s oblastmi, kde byla zjištěna lepší praxe. Hospodárnost ( Economy ) : použití finančních prostředků, které zajišťuje stanovené výsledky s co nejnižšími náklady při dodržení odpovídající kvality; lze ji také chápat jako souhrn řídicích a organizačních opatření, které povedou k racionálnímu využití finančních, materiálních nebo lidských zdrojů. Efektivnost ( Efficiency ) : použití finančních prostředků, kterým se dosáhne co nejlepších výsledků ve srovnání s vynaloženými náklady na jejich dosažení. Účelnost ( Effectiveness ) : rozsah, ve kterém bylo dosaženo stanovených cílů; vztah mezi zamýšleným a skutečným dopadem sledované činnosti.

Příprava kontrolní akce analýzy zdrojů informací vyhodnocení a návrh zařazení do plánu kontrolní činnosti vypracování plánovacích listů

Řízení kontrolní akce člen NKÚ koordinuje činnosti schvaluje program kontrolní akce řídí instruktáže zpracovává návrh kontrolního závěru gesční skupina provádí přípravu kontrolní akce zpracovává program zabezpečuje instruktáže, konzultace spolupracuje při návrhu kontrolního závěru vedoucí skupiny kontrolujících řídí činnost skupiny kontrolujících zodpovídá za obsah kontrolního protokolu

Uzavření kontrolní akce kontrolní protokol námitkové řízení odvolání proti rozhodnutí o námitkách kontrolní závěr

Mezinárodní spolupráce bilaterální spolupráce Evropský účetní dvůr INTOSAI – International Organization of Supreme Audit Institutions (1953) EUROSAI – European Organization of Supreme Audit Institutions (1990) INTOSAI Prezident: Dr. Arpád Kovács, Maďarsko Generální tajemník : Josef Moser, Rakousko Členy této organizace se mohou stát nejvyšší kontrolní instituce všech států, které jsou členy OSN. Organizace je nevládní, se sídlem ve Vídni. Byla založena již v roce 1953. Má asi 200 členů. EUROSAI - European Organization of Supreme Audit Institutions (Evropská organizace nejvyšších kontrolních institucí) Prezident: Dr. Dieter Engels, Německo Generální tajemník : Ubaldo Nieto de Alba, Španělsko Organizace byla založena na ustavujícím I. kongresu v listopadu 1990 v Madridu, kde sídlí i její generální sekretariát. EUROSAI je regionálním seskupením INTOSAI sdružujícím evropské nejvyšší kontrolní instituce. Dalšími regionálními sdruženími nejvyšších kontrolních institucí v rámci INTOSAI jsou OLACEFS (Latinská Amerika), AFROSAI (Afrika), ARABOSAI (Arabské země), ASOSAI (Asie), SPASAI (Jižní Pacifik), CAROSAI (Karibská oblast).

Finanční zhodnocení přínosu kontrolní činnosti Souhrnné finanční zhodnocení kontrolních akcí Kontrolními akcemi, jejichž kontrolní závěr byl schválen v roce 2006 (bez akcí typu finanční audit), byly zkontrolovány finanční prostředky a majetek státu v celkovém objemu 279,260 mld. Kč Finanční hodnocení přínosu kontrolní činnosti v sobě skrývá značná rizika, která ve svých důsledcích mohou vést k výrazným zkreslením. Proto se obecně používá spíše popis dosaženého stavu než konkrétní vyčíslení. Možné zdroje nepřesností například : 1. Různě chápaná výchozí jednotka: a) kontrolní akce; b) kontrolní závěr; c) suma kontrolních protokolů 2. Nejednotnost v použití zdrojové položky: a) celkový objem kontrolované položky; b) suma objemů jen těch podpoložek, které byly skutečně prověřeny 3. Nejednotnost v interpretaci kontrolovaného období: a) víceleté období = vícenásobné použití příslušného objemu; b) i pro víceleté období použít příslušný objem jen jednou; c) individuálně volená kombinace v závislosti na situaci 4. Možné duplicity v ročních sumářích za všechny kontrolní akce: a) položka byla celá nebo částečně prověřena ve více KA = vícenásobné použití příslušného objemu; b) i při prověření ve více KA použít příslušný objem jen jednou; c) individuálně volená kombinace v závislosti na skutečném obsahu jednotlivých kontrolovaných objemů 5. Individuální manipulace s peněžními prostředky a s majetkem státu: a) vykazovat kontrolovaný objem jako jednu celkovou částku; b) rozlišit zvlášť peněžní prostředky (příjmy, výdaje) a zvlášť majetek státu 6. Riziko subjektivního hodnocení -jak kvantifikovat např. nehospodárnost Kvantifikovatelné přínosy : - oznámení fin. úřadům, skutečná vratka - přímá reakce kontrolované osoby (např. při uplatnění pohledávky).

Vývoj počtu došlých podání a jejich využitelnost Podání občanů Vývoj počtu došlých podání a jejich využitelnost v letech 2000 až 2006 V roce 2006 obdržel NKÚ 491 podání občanů, což je oproti roku 2005 pokles o 20 %. Struktura věcného zaměření obsahu podání se v posledních letech příliš neměnila a dá se říci, že kopíruje aktuální společenské problémy. Třetina podání se týkala ryze soukromoprávních sporů, zejména majetkových, popřípadě sporů s dodavateli energií a služeb. Další významnou oblastí kritiky jsou orgány územní samosprávy. Mezi orgány státní správy a státem zřízenými právnickými osobami byl nejčastěji předmětem kritiky Pozemkový fond ČR následován orgány správy sociálního zabezpečení.

Dopady kontrolní činnosti informace pro občany informace pro vládu a parlament oznámení finančním úřadům trestní oznámení (z. č. 140/1961 Sb.) Zákon č. 166/1993 o NKÚ § 30 (1) Všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu, zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na požádání ministerstvům. Schválený kontrolní závěr neprodleně zasílá prezident Úřadu také České národní bance, je-li kontrolovanou osobou. Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ § 44 (1) Porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu § 23 Kontrolujícího může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo z důvodu důležitého státního zájmu prezident Úřadu. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních předpisů.

Přehled souvisejících skutkových podstat trestního zákona zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů § 125 – Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění § 147 – Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 148 – Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby § 158 – Zneužívání pravomoci veřejného činitele § 250 – Podvod § 250b – Úvěrový podvod § 255 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. § 125 Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Objektem trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění je zájem na vedení a uchovávání řádného účetnictví a dalších dokladů sloužících k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich k jejich kontrole. § 147 Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Tímto ustanovením je chráněn zájem státu na řádném odvedení plátcem sražené daně, pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za poplatníka (zaměstnance). § 148 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Tímto ustanovením je chráněn zájem státu na správném vyměření daně, poplatku a podobné povinné platby a na příjmech z těchto povinných plateb. Jde v podstatě o zvláštní případ podvodu. §158 Zneužívání pravomoci veřejného činitele Objektem tohoto trestného činu je zájem státu na řádném výkonu pravomoci veřejných činitelů. K naplnění této skutkové podstaty se vyžaduje, aby se činu dopustil speciální subjekt – veřejný činitel jednou ze tří taxativně uvedených forem jednání, přičemž z hlediska zavinění musí úmysl pachatele kromě jednání zahrnovat i úmysl způsobit někomu škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. (1) Veřejný činitel, který v úmyslu způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu, b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. odkaz na §89 9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu, 1a) pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena. Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů 1) je veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností. Funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník státního orgánu, samosprávy, ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru cizího státu, se za těchto podmínek považuje za veřejného činitele, pokud tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. § 250 Podvod Trestného činu se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. §250b Úvěrový podvod Trestného činu se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí nebo kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel. §255 nadpis vypuštěn Jde o trestný čin z kategorie „porušování povinnosti při správě cizího majetku“ a dopustí se ho ten, kdo jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek.

Použité materiály materiály Nejvyššího kontrolního úřadu publikace Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Kadaňová a kol.: Kontrola ve veřejné správě (2006) Jan Pavel: Kontrola veřejných rozpočtů (2006)