Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost reg. č. : CZ. 1
Veřejná služba Přednáška M. Horáková
Veřejná služba –rozsah tématu Obecná charakteristika Česká právní úprava Právní poměry úředníků územních samosprávných celků Státní služba podle Služebního zákona (platnost)
Obecná charakteristika 1/2 VSl jako stabilizační prvek VS Širší kategorie: veřejní zaměstnanci: zaměstnanci veřejného sektoru placení z veřejných prostředků, pojmové znaky:zaměstnanecký (obdobný) poměr ke státu nebo jinému subjektu VS, trvalý,zajišťování odborných úkolů, placen z veřejných prostředků Právní poměry upraveny zvlášť (justice, ozbrojené sbory)
Obecná charakteristika 2/2 Zaměstnanci veřejné správy: kategorie veřejných zaměstnanců Režim úpravy: správní právo, souvisí: teorie veřejné správy- zvláštní právní regulace pro státní úředníky a úředníky územní samosprávy (výkon VS sensu stricto) Veřejná služba: právní poměry úředníků veřejné služby
Teorie veřejné služby 1/2 Označení právního postavení veřejných zaměstnanců Veřejní zaměstnanci Činnost veřejných zaměstnanců Východiska: rovný přístup k veřejným funkcím, povinnost veřejných činitelů skládat účty ze své činnosti, ochrana veřejných zaměstnanců před zvůlí politické moci – též principy evropské VSl
Teorie veřejné služby 2/2 Profesionalita, politická nestrannost, zdrženlivost Zvýšené právní povinnosti, omezení práv a zvýšená právní odpovědnost (disciplinární), etické kodexy Kompenzace v oblasti odměňování, sociální… Závazek oddané a věrné služby (slib) Evropské principy VSl
Systémy veřejné služby: kariérní systém Zákonná úprava vztahů Trvalý služební poměr Definitiva: nevypověditelnost služebního poměru Služební a platový postup Kladem je profesionální, zkušený, loajální aparát
Systémy veřejné služby: smluvní systém 1/2 Merit, position system Katalog služebních míst Volný přístup ke služebním místům, výběrové řízení Smluvní základ zaměstnaneckého vztahu
Systémy veřejné služby: smluvní systém 2/2 Kladem je flexibilita systému, výkonnost, soutěživost a přenos zkušeností ze soukromého sektoru
Právní úprava VSl v ČR 1/2 ZP Odchylky: soudci, státní zástupci, policisté, příslušníci BIS, vojáci z povolání Ústava ČR: čl. 79, LZPS: čl. 21/4, čl. 36 Ústavní pořádek: základní principy VSL: demokratický princip výkonu služby, úcta k právům a svobodám člověka a občana a uplatňování veřejné moci jako služby občanům, rovnost, zákaz diskriminace, stejná práva a svobody veřejných zaměstnanců
Právní úprava VSl v ČR 2/2 Povinnost řídit se principy dobré správy
Zákonná úprava VSl 1/3 Z. č. 218/2002 Sb. – úprava státní služby, (nezaměňovat se zákonem o služebním poměru policistů,hasičského záchranného sboru, celní správy, BIS,vězeňské služby…), základem je služební poměr Z. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, základem je zaměstnanecký poměr
Zákonná úprava VSl 2/3 Zákoník práce Zákon o střetu zájmů (z.č. 159/2006 Sb.) – pojem veřejný funkcionář, povinnost podat oznámení o osobním zájmu (např. majetek, činnost, příjmy…) Správní řád: povinnosti oprávněné úřední osoby (500/2004)
Zákonná úprava VSl 3/3 Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu (82/1998 Sb.)
Právní poměry úředníků ÚSC 1/2 Zákoník práce Z.č. 312/2002 Sb. Úředník: zaměstnanec ÚSC, podílející se na výkonu správních činností (plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti) v příslušném úřadu Zvl. postavení: vedoucí úředník Předpoklady: státní občan ČR, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zvl. odborné předpoklady
Právní poměry úředníků ÚSC 2/2 Pracovní smlouva, předchází jí veřejná výzva, povinné výběrové řízení pro jmenování vedoucích zaměstnanců a pro úřady s koncentrovaným výkonem státní správy Zásadně doba neurčitá, možné výjimky Odvolání z vedoucí funkce pouze ze zákonem stanovených důvodů Pracovní pohotovost: stav nebezpečí, nouzový stav. stav ohrožení státu
Státní služba podle Služebního zákona 1/2 Služba: výkon státní správy ve správních úřadech, vykonávají ji státní zaměstnanci, tedy osoby jmenované do služby a složily slib Obor služby je úsek činnosti služebního úřadu, vyplývající z jeho působnosti, stanoví je vláda nařízením
Státní služba podle Služebního zákona 2/2 Služba na dobu neurčitou, Vztahy ke státu se zakládají jmenováním
Jmenování a průběh služebních vztahů 1/2 Příprava na službu – čekatel (1 rok, předpoklady, výběrové řízení) Předpoklady k jmenování do služby (předpoklady k přípravě, úřednická zkouška Překážky jmenování- vazba na lustrační zákon, také obsazení služebního místa představeného Neslučitelnost funkcí (poslanec, senátor, soudce…
Jmenování a průběh služebních vztahů 2/2 Jmenovat lze jen na volné služební místo v rámci systemizace, přednost stávajících zaměstnanců, jinak Výběrové řízení Skončení služebního poměru: rozhodnutí služ. orgánu, kárné opatření propuštění ze služby, organizační opatření, následek negativního hodnocení výkonu služby
Služební povinnosti 1/2 Stanoveny zákonem nebo služebním předpisem, Řádné plnění tvoří obsah služební kázně, za porušení nastupuje kárná odpovědnost Služební slib Řádný osobní a včasný výkon služby, věrnost ČR, dodržování služebních předpisů a příkazů, mlčenlivost
Služební povinnosti 2/2 poskytovat informace identifikovat se vzdělávat se
Práva státních zaměstnanců 1/2 Stejná jako ostatní občané Omezení práva na podnikání a jinou hospodářskou činnost, práva na politické sdružování a práva na stávku Práva týkající se výkonu služby: podpora, podmínky pro řádný výkon, prohlubování vzdělání
Práva státních zaměstnanců 2/2 Práva týkající se odměňování a sociálního zajištění – na plat, vzp platí stát
Právní odpovědnost státních zaměstnanců Kárná odpovědnost: disciplinární, kárné provinění, kárné opatření, (ne bis in idem) Trestněprávní
Organizace státní služby 1/2 Systemizace služebních míst, schválená vládou, stanoví počty služebních míst Generální ředitelství: organizační jednotka Úřadu vlády, v čele generální ředitel, jmenuje prezident na návrh vlády
Organizace státní služby 2/2 Personální útvary, v čele ředitelé Státní tajemník: ministerstva a Úřad vlády Služební úřady
Kontrola vykonávaná veřejnou správou (správní kontrola) Kontrola prováděná subjekty stojícími mimo veřejnou správu
Ad 1) Kontrola vykonávaná veřejnou správou A) Vnitřní Služební dohled Instanční dozor B) Vnější Správní dozor Finanční kontrola Obdobné činnosti C) Dohled nad územními veřejnoprávními korporacemi D) Dohled nad profesními veřejnoprávními korporacemi
Ad 2) Kontrola prováděná subjekty stojícími mimo veřejnou správu Ústavní soud Parlament Správní a civilní soudy Veřejný ochránce práv Orgány státního zastupitelství Nejvyšší kontrolní úřad Kontrola na základě iniciativy fyzických a právnických osob
I. Charakteristika Ústavního soudu Soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) Pravomoc a působnost Ústavního soudu (čl. 87 Ústavy) Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu Vztah Ústavního soudu k moci zákonodárné, výkonné a soudní Složení Ústavního soudu Orgány Ústavního soudu
II. Pravomoc a působnost Ústavního soudu (ve vztahu k veřejné správě, resp. moci výkonné) 1. kontrola ústavnosti a zákonnosti jiných právních předpisů, 2. incidentní kontrola ústavnosti, tj. rozhodování o (obecných) ústavních stížnostech proti zásahu orgánů veřejné správy do ústavně zaručených základních práv a svobod, 3. rozhodování o tzv. komunálních stížnostech, tj. stížnostech orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu do samosprávy, 4. posuzování právnosti rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiného rozhodnutí týkajícího se činnosti politické strany, 5. rozhodování sporů o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, 6. rozhodování o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, 7. rozhodování o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu o jeho neschopnosti vykonávat úřad.
Kontrola ústavnosti zákonů Základem úpravy veřejné správy je zákon běžný (čl. 2 odst. 3 Ústavy) Pouze zprostředkovaný vztah rozhodovací činnosti Ústavního soudu ve vztahu k návrhům ve věcech zákonů (zákony jsou výsledkem zákonodárné činnosti) Návrhy na zrušení Návrhy na vyslovení protiústavnosti
Oprávnění podat návrh na zrušení jiného právního předpisu 1. vláda 1. Kontrola ústavnosti a zákonnosti jiných právních předpisů (čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy) Oprávnění podat návrh na zrušení jiného právního předpisu 1. vláda 2. skupina poslanců (25) nebo senátorů (10) 3. senát ÚS (souvislost s ústavní stížností) 4. ten, kdo podal ústavní stížnost (podmínky § 74, resp. § 119/4) 5. zastupitelstvo kraje 6. Veřejný ochránce práv
7. ministerstvo vnitra (obecně závazné vyhlášky) 8. věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad (nařízení VÚSC) 9. ředitel krajského úřadu (nařízení obce) 10. zastupitelstvo obce (právní předpis příslušného VÚSC) 11. plénum Ústavního soudu (podmínky § 78/2)
2. Incidentní kontrola ústavnosti (obecná ústavní stížnost, čl. 87 odst. 1 písm d) Ústavy) Ústavní stížnost proti rozhodnutí Ústavní stížnost proti jinému zásahu Oprávněné osoby Lhůta – 2 měsíců od doručení rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva, resp. 2 měsíce subj.lhůta a 1 rok obj.lhůta Vyčerpání prostředků k ochraně práva Průběh řízení a rozhodnutí
3. Komunální stížnost (čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy) Ústavní stížnost proti rozhodnutí Ústavní stížnost proti jinému zásahu Oprávněné osoby Lhůta – 2 měsíce od doručení rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva, resp. 2 měsíce subj.lhůta a 1 rok obj.lhůta Vyčerpání prostředků k ochraně práva Průběh řízení a rozhodnutí
Ústavní stížnost proti rozhodnutí Oprávněné osoby 4. Rozhodování ve věcech politických stran (čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy) Ústavní stížnost proti rozhodnutí Oprávněné osoby Lhůta – 30 dnů od právní moci rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva Vyčerpání prostředků k ochraně práva Průběh řízení a rozhodnutí
5. Rozhodování kompetenčních sporů (čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy) „nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu“ (zbytková kompetence) Nadřízené a ústřední správní úřady (spr.řád) Nejvyšší správní soud (s.ř.s.) Zvláštní senát (zákon č. 131/2002 Sb.) Oprávněný subjekt Lhůta Průběh řízení a rozhodnutí
6. Ústavní soud a hlava státu Návrh prezidenta na zrušení zákona (čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, resp. § 64 odst. 1 písm. a) zákona o ÚS) Ústavní žaloba proti prezidentu republiky (čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy, resp. § 97– 108 zák. o ÚS) Návrh prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny (čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy, resp. § 109 – 116 zák. o ÚS)
Literatura Povinná: Sládeček, V. Obecné správní právo. 3.vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. Doporučená: Sládeček, V. Ústavní soud. In Pavlíček, V. a kol. Ústavní právo a státověda, II. díl Ústavní právo ČR. Praha: Leges, 2011. Bartoň, M. Ústavní soudnictví a kontrola veřejné správy. In kol. autorů. Kontrolní mechanismy fungování veřejné správy. Olomouc: Periplum, 2009.