Rozhodování ve veřejné správě Přednáška M. Horáková
Rozhodování ve VS SV je vědou o rozhodování Jde o výběr mezi dvěma nebo více možnostmi v konkrétní situaci (hledisko optimalizace) Probíhá v rozhodovacím procesu Provádí je subjekt rozhodování Výsledkem je rozhodnutí
Rozhodovací systém Souhrn osobních a věcných prostředků, které se vytvářejí dočasně nebo trvale pro řešení situace Tvoří jej: 1. organizační složky systému VS 2. ti,kteří proces ovlivňují neformálně a uplatňují své zájmy 3. materiální a finanční zdroje 4. informace 5. procedurální pravidla Skládá se ze subsystémů (např. státní správa) Podle významu: - operativní systém (rozhodnutí programová) - řídící systém (rozhodnutí neprogramová) - politický systém (rozhodnutí strategická a koordinační)
Rozhodovací proces Skupina úkonů, které probíhají mezi podnětem k rozhodnutí, reakcí na něj a vedou k rozhodnutí Je promyšlený, formalizovaný a podřízený pravidlům Nejznámějším normativním předpisem je Správní řád
Fáze rozhodovacího procesu Obecné úkony: nalézání (informace, problémová analýza, výběr řešení) a provedení (prosazení, provedení, kontrola) Složité rozhodovací procesy: definice problému, systém cílů, systém opatření, omezení, celkové posouzení odborníky, rozhodnutí, provedení rozhodnutí, kontrola
Typy a modely rozhodování Podle vnějších znaků 1. podle předmětu rozhodování (stavební povolení) a podle formálních znaků (příkaz, zákaz, povolení, plán) 2. podle systémových hledisek: uvnitř systému (organizační opatření, interní pravidla), vstupní a výstupní rozhodnutí 3. podle programu (programující, programovaná)
Typy a druhy rozhodování Racionalita rozhodování: kroky jsou logicky zdůvodnitelné Je objektivní, nepoužívá se intuice, improvizace, libovůle Snaha o dosažení optima řešení a tím i rozhodnutí Problém: racionalita omezená (řešení uspokojivé)
Rozhodovací situace 1/3 Podmínky, za kterých je rozhodováno Rozhodovací optimum: jsou definovány všechny cíle, jsou známy důsledky všech alternativ řešení a hodnota alternativ je nesporná Jistota: dosažení optima, plná informovanost Riziko: jsou známy následky rozhodnutí, jejich vznik je pouze pravděpodobný, ne jednoznačný, např. živelná pohroma
Rozhodovací situace 2/3 Pravidlo minimálního rizika: spokojenost s minimálním výsledkem při největší možné jistotě Pravidlo maximálního rizika: podstoupení velkého rizika pro dosažení nejlepšího možného výsledku
Rozhodovací situace 3/3 Nejistota: nejsou známy následky rozhodnutí, nelze určit pravděpodobnost jejich vzniku Snižování nejistoty při rozhodování: nedostatek informací, určený čas, nedostatek pravomoci nebo příslušnosti, nedostatek materiálních nebo finančních prostředků
Otevřené a uzavřené rozhodovací systémy Uzavřené: nemají vstup ani výstup Otevřené: - mají systémový vstup a výstup, - dochází k interakci s okolím, výměna informací, využívání společných databází
Rozhodování jako konkretizace právní normy Deduktivní metoda Norma Interpretace (výklad) normy Podřazení skutku normě Právní následky (právní, protiprávní) Nárok (potvrzení, zamítnutí)