Kapitola 1 Jedna slepička žila na statku na obrovském dvoře se spoustou jiných slepiček. Tady se všechny od sluníčka do sluníčka promenovaly, kdákaly, pilně snášely vajíčka a večer se v útulném kurníku posadily na hřad a sladce spaly až do rána.
Pokračování kapitola 1 Jednoho dne se to slepičce omrzelo, nudila se na dvoře a řekla si, že se vydá na cesty, aby poznala svět a lidi.
Kapitola 2 Jak tak pochodovala, potkala hejno kačen. Pozdravila a kačer jí přátelsky zval, aby si šla s nimi zaplavat. Jenže slepička neumí plavat. Pojď si zaplavat
Kapitola 3 Za nějakou dobu šla proti ní po cestě kočka. Ta zase nabídla slepičce, aby se s ní vypravila na lov myší. Jenže slepička jaktěživa myši nežrala. Pojď chytat myši
Kapitola 4 Putovala, putovala, když najednou někdo zaštěkal. Byl to veliký pes. „Kousek odtud jsem si zahrabal chutnou kost, “ povídal. „pojď se mnou, zvu tě na hody.“Kosti slepička taky nejedla. Nejradši ze všeho zobala zrníčka. Haf !
Kapitola 5 „V cizině mi nikdo nerozumí,“ vzdychla si.,,Bude nejlepší, když se vrátím tam, kam patřím. Do statku na dvorek.“ A vrátila se a byla už se svým životem spokojená.
Doufám, že se vám to líbilo