Hodnocení zdravotních rizik Charakterizace rizika

Charakterizace rizika Je konečná fáze v hodnocení zdravotních rizik Je důležitým odborným podkladem pro řízení rizik Shrnuje všechny dostupné údaje a informace získané v předchozích krocích: Údaje o nebezpečnosti dané látky či faktoru Údaje o vztahu dávky a odpovědi Odhad expozice Posouzení celkového stupně nejistot

Nejistoty v odhadu expozice Obtížně definovaný vztah mezi naměřenými hodnotami škodliviny v prostředí a vlastní expozicí Transport látek mezi médii prostředí (atmosféra – hydrosféra – lithosféra) Transformace - reakce mezi složkami a vliv slunečního záření Vazba látek na půdní nebo sedimentové složky Kumulace v prostředí Biomagnifikace v potravních řetězcích

Nejistoty ve složení a počtu Nejistoty v hodnocení dlouhodobé expozice nízkým dávkám U exponované populace mohou být různé životní podmínky i odlišné genetické vybavení Význam má věkové složení i zastoupení podle pohlaví Při prospektivním hodnocení zdravotních rizik (…k jaké zdravotní změně může dojít v případě, že se něco změní… ) je nutno znát a posoudit výchozí stav ještě před očekávanou změnou

Zdroje chyb a hodnocení nejistot Variabilita – různí jedinci jsou různě exponováni, např. žijí-li v blízkosti bodového zdroje, nebo se živí určitým způsobem (rybáři a jejich rodiny konsumující ryby s možností kontaminace Hg či PCB a dioxiny, alternativní způsob výživy (Cd v rostlinné potravě) Nejistota – nedostatek znalostí, podkladů a informací, např. nejistoty analytických měření, nejistoty v důsledku chybění potřebných informací, nejistoty dané chybějícími vědeckými a odbornými znalostmi

Nejistoty při odhadu expozice Chyby při odběru vzorku Chyby při měření vzorku (např. vysoký detekční limit znemožňující kvantifikaci) Chyby z neúčasti osob – nízká respondence, nerepresentativní výběr Informační chyby – nepřesné nebo nesprávné údaje vyplněné v dotazníku (např. hmotnost, kouření, alkohol aj.) Chybná klasifikace osob podle míry expozice Výběrová chyba – chybějící zastoupení určitých populačních skupin

Vyjadřování nejistot Konstrukce RfD (ADI apod.) NOAEL (LOAEL) UF = faktory nejistoty MF = modifikující faktor RfD (ADI) = NOAEL/UF . MF UF = 10 (indiv. rozdíly) = 10 (extrapolace ze zvířat na člověka) = 10 (NOAEL ze subchronické a ne chronické studie) = 10 (LOAEL místo NOAEL) MF = 1-10 dle potřeby

Charakterizace nekarcinogenního rizika Srovnání výsledku expoziční dávky s expozičním limitem (ADI, TDI, PTWI apod.) Za měřítko rizika se považuje tzv. HQ (hazard kvocient), což je zjištěná expozice/limitní hodnota (RfD, ADI apod,) Při výskytu více látek s podobným účinkem se jednotlivé HQ sčítají ve výsledný HI (hazard index) Hodnocení: pokud je HI = nebo vyšší 1, lze tuto situaci považovat za riziko a je třeba zvážit případná preventivní opatření

Charakterizace karcinogenního rizika Jedná se o stochastický (bezprahový) efekt Je nutno znát velikost expoziční dávky a faktor směrnice pro danou látku (SL – slope factor) Expoziční dávka je přepočtena na celoživotní průměrnou denní expoziční dávku (LADD – lifetime average daily dose) Měřítkem rizika karcinogenity je vzestup celoživotní pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění nad všeobecný průměr. Přijatelné riziko = 1x10-6 pro populaci (tj. 1 nádor navíc v milionové populaci) a 1x10-4 pro jedince

Spolupůsobení více chemických látek podobné struktury i účinku Látky s dioxinovým účinkem (dioxinové kongenery PCB, dioxiny a dibenzofurany) Karcinogenní polyaromatické uhlovodíky Využívá se relativní míra specifické toxicity (TEF – toxický ekvivalenční faktor) stanovený pro každý kongener a jejich suma pak vyjadřuje celkovou toxicitu (TEQ = toxický ekvivalent)

Komunikace rizika Výměna informací o riziku se zainteresovanými osobami, skupinami či organizacemi Politici Vědecká seskupení NGO (nevládní organizace) Průmysl Státní správa Odbory Veřejnost Zájmové organizace média

Vnímání rizika Je do značné míry subjektivní záležitosti Vnímání rizika je určeno zainteresovaností jedince, zájmových skupin či větších celků. U veřejnosti platí „jen ne na mém dvorečku“ (not in my backyard). Vnímání je ovlivněno socioekonomickými, kulturními a psychosociálními faktory, ale i ekonomickými zájmy (pokud by

Pravidla pro komunikaci Akceptovat veřejnost jako legitimního partnera Vysvětlovat a naslouchat Vyjadřovat se jasně a srozumitelně Nebát se přiznat, že nevím

Použití hodnocení zdravotních rizik k ochraně veřejného zdraví v ČR Hodnocení zdravotních rizik výrobků a odpadů Vliv na životní prostředí Hodnocení rizik na pracovišti EIA HIA ERA SEA

Strategické posuzování prostředí (SEA) Posuzování vlivů na prost ředí (EIA) Posuzování vlivů na zdraví (HIA) Hodnocení environmentalních rizik Hodnocení zdravotních rizik (ERA) (HRA)

Vztah HRA a HIA HRA – health risk assessment Vztahuje se k jedné látce či noxe a určení expozice HIA = health impact assessment Zahrnuje širší spektrum aktivit a situací, zvažuje dostupné zdravotní determinanty a může zahrnovat i HRA. Promýšlí všechny aspekty i ty, které zdánlivě vedou ke zlepšení kvality. Týká se např. nakládání s odpady, vztahu mezi poplatky za odpad a spalováním odpadu v domácích topeništích

HIA – posouzení vlivu na veřejné zdraví Screening – rozhodnutí, zda posouzení má smysl Volba vhodných metod Zvážení důkazů o možných vlivech na zdraví Stanovení priorit (pořadí důležitosti) pro rozhodující činitele (politici apod.) Monitoring, návrh opatření a sledování účinnosti nápravných opatření

HIA – časové rozdělení Prospektivní hodnocení – provádí se před realizací projektů a politických rozhodnutí a snaží se předejít nežáoucím důsledkům Retrospektivní hodnocení – vypovídá o zdravotních a sociálních dopadech po realizaci projektu, programu, politiky. Poskytuje zkušenost pro další budoucí rozhodování Souběžné hodnocení – dopady projektu jsou sledovány a monitorovány ihned po jejich uskutečnění, což umožňuje okamžitou nápravu

SIA – social impact assment Zabývá se zjišťováním socioekonomických a sociokulturních dopadů hodnocených projektů Mezi sociální vlivy patří např. nezaměstnanost, služby, způsob života, vnímání životního prostředí. Klade si otázky: Jaký je či bude dopad projektu či programu na politiku a život lidí Kdo získá a kdo ztrácí Je nástrojem k pochopení možných dopadů navrhovaných změn a odezvy u dotčené populace (nová dálnice

SIA – hlavní charakteristiky Demografické změny - přistěhování kvůli práci, zvýšený příliv rekreantů, úbytek obyvatel při zhoršení kvality prostředí, změna struktury dosavadní populace (satelitní městečka) Ekonomické změny – zvýšení příjmu části obyvatelstva, ceny nemovitostí Změna životního prostředí – změna využívání půdy (sklady, solární panely) a vodních zdrojů Změny institucionální – místní samospráva, místní předpisy a pravidla, vlastnické změny

SIA – možné sociální dopady Dopady na životní styl (chování, vztahy v rodině a mezi přáteli) Kulturní vlivy (jazyk, náboženství, sociální a etnické rozdíly) Ovlivnění komunity (infrastruktura, služby, činnost dobrovolných organizací apod.) Dopad na estetické vnímání, prostředí a kvalitu života (příslušnost k danému místu, bezpečnost, perspektiva dalšího rozvoje) Dopady na zdraví na fyzickou, psychickou a sociální pohodu

SWOT analýza S – strengths – silné stránky projektu W – weknesses – slabé stránky, slabiny projektu O – opportunities – příležitosti T – threats -hrozby