Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu
Střídavé elektronické voltmetry OB21-OP-EL-ELKM-JANC-M-2-030
Základní blokové schéma Minimální rozsah je omezen vlastnostmi usměrňovače. Výhodou je široký frekvenční rozsah
Střídavé elektronické voltmetry Měřené napětí se nejprve zesílí, můžeme měřit velmi malá napětí, ale mají menší frekvenční rozsah.
Střídavé elektronické voltmetry Špičkový diodový voltmetr - sériový
Střídavé elektronické voltmetry Špičkový diodový voltmetr - paralelní
Střídavé elektronické voltmetry Průběh napětí při nabíjení a vybíjení kondenzátoru
Střídavé elektronické voltmetry U sériového zapojení je přerušen obvod pro stejnosměrnou složku usměrňeného proudu, aby se tento obvod uzavřel musí být v měřeném obvodu vodivé spojení mezi vstupními svorkami. U sériového zapojení lze dosáhnout většího vstupního odporu a většího rozsahu pracovních kmitočtů až 2 Ghz. U paralelního voltmetru se stejnosměrná složka proudu uzavírá přímo v přístroji (Rozsah pracovních kmitočtů 200 – 300 Mhz)
Střídavé elektronické voltmetry Po připojení měřeného napětí projde k první kladné půlvlně diodou proudový impuls, který nabije kondenzátor na napětí U c1 (bod A). Během záporné půlvlny dojde k částečnému poklesu napětí na napětí U c2 (bod B). Ve druhé kladné půlvlně se kondenzátor opět začne nabíjet na napětí U c3 (bod C) a během několika period dosáhne napětí na kondenzátoru amplitudy měřeného napětí. Za tohoto stavu prochází usměrňovačem pouze malý impulsový proud vyvolaný vybíjením kondenzátoru přes měřící přístroj.
Střídavé elektronické voltmetry Protože hodnota rezistoru R je mnohem větší než odpor diody v propustném směru probíhá nabíjení velmi rychle a vybíjení velmi pomalu. Proud procházející měřícím přístrojem je dán vztahem:
Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík
Literatura E. Vitejček a V. Hos: Elektrické měření, SNTL Praha 1979 V. Fajt a kol.: Elektrická měření, SNTL Praha 1987 L. Bejček a kol.: Měření v elektrotechnice, FEKT VUT Brno 2003