MÁ VLAST

Regiony České republiky

V České republice je od 1. ledna 2000 zřízeno 14 krajů (od roku 1960 – 2000 krajů bylo 7). Každý kraj má svůj krajský úřad a hlavou každého kraje je hejtman, pouze hlavou Prahy je primátor. Kraje se dále dělí na okresy, dohromady je v Česku 76 okresů. Bystřicko je součástí kraje Vysočina, sídlem kraje Vysočina je Jihlava; spadá do okresu Žďár nad Sázavou

KRAJ SÍDLO KRAJE POČET OBYVATEL Hlavní město Praha 1 233 211 Středočeský kraj Praha 1 230 691 Jihočeský kraj České Budějovice 636 328 Plzeňský kraj Plzeň 569 627 Karlovarský kraj Karlovy Vary 308 403 Ústecký kraj Ústí nad Labem 835 891 Liberecký kraj Liberec 437 325 Královéhradecký kraj Hradec Králové 554 520 Pardubický kraj Pardubice 515 185 Vysočina Jihlava 515 411 Jihomoravský kraj Brno 1 147 146 Olomoucký kraj Olomouc 642 137 Zlínský kraj Zlín 591 412 Moravskoslezský kraj Ostrava 1 250 255

Život v regionech je odlišný Život v regionech je odlišný. Má na to vliv zeměpisná poloha, úrodnost kraje, nerostné bohatství atd. Největší rozdíly jsou především v zemědělství, průmyslu, ale také v tradicích, zvycích a řeči obyvatel. Zvláště dříve se lidé na vesnicích oblékali do krojů, které byly typické pro jejich kraj.

Mezi typické české tradice patří např. hody, masopust, pletení velikonoční pomlázky, barvení vajec, stavění máje, vyšívání krojů, modrotisk, loučení se zimou. Ale i provádění těchto zvyků se kraj od kraje liší. České nářečí neboli dialekt je forma českého jazyka v určité oblasti. Rozlišujeme česká nářečí, hanácká, moravskoslovenská a slezská nářečí.

Příklady nářečí: Slezská nářečí: vyborny, krava Spisovná čeština Slezská nářečí Moravsko- slovenská Hanácká nářečí Česká nářečí nový novy nové novej nesou nesu nesú nesó okno vokno Slezská nářečí: vyborny, krava Moravskoslovenská (východomoravská) nářečí: lúka, múdrý, ja som Hanácká (středomoravská) nářečí: stréc, lóka, dělé, oni só Česká nářečí: dobrej, dejchat, vorel, čet, slez, od tý holky

Státní symboly Státních symbolů má Česká republika 7 a jsou platné od 1. ledna 1993. Jsou to: Státní barvy = bílá, červená a modrá a nazývají se trikolóra. Bílá barva symbolizuje čistotu, červená krev prolitou vlastenci za svobodu vlasti a modrá bezmračnou oblohu. Bílý pruh je vždy nahoře nebo vlevo z pohledu pozorovatele.

Velký státní znak tvoří čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je znak Čech - stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou na červeném poli. Ve druhém poli je znak Moravy–orlice stříbrno- červeně šachovaná se zlatou zbrojí a korunou na modrém poli. Ve třetím poli je znak Slezska– černá orlice se stříbrným půlměsícem ukončeným trojlístky, se zlatou korunou a červenou zbrojí na zlatém podkladu. Velký stát. znak slouží k reprezentaci státu a k označení budov, ve kterých sídlí orgány státní správy, úřady apod.

Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Dnes je používán na místech, kde dochází k rozhodnutí ze státní moci. Např. na razítkách a pečetidlech úřadů státní správy a samosprávy nebo na cedulích označujících památné stromy. Používá se také k označení sídel orgánů, které byly pověřeny výkonem státní moci - soudy, exekutoři, hygienické stanice apod.

Vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, Státní vlajka Vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Státní orgány jsou povinny vyvěšovat státní vlajku na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků a při příležitostech celostátního významu. Je stanoveno, že všechny ostatní fyzické a právnické osoby mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.

Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi. Jejím jediným legálním uživatelem je prezident - označuje jeho sídlo v době jeho přítomnosti v ČR, dopravní prostředek používaný prezidentem.

Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je nápis "ČESKÁ REPUBLIKA". Pečeť opatruje prezident republiky a používá se zvláště při významných událostech, jako je stvrzení mezinárodních smluv nebo vydání pověřovacích listin diplomatickým zástupcům.

pochází z divadelní hry J. K. Tyla Fidlovačka aneb Státní hymna „Kde domov můj?“ pochází z divadelní hry J. K. Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Hudbu složil Frt.Škroup. Lze ji hrát i zpívat při státních svátcích i při jiných příležitostech. Kde domov můj,kde domov můj? Voda hučí po lučinách,bory šumí po skalinách v sadě skví se jara květ,zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!

Politický systém v ČR Česko je demokratická parlamentní republika s pluralitním politickým systémem. Výkonná moc je vykonávána vládou a prezidentem, zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový Parlament. Výkonná moc vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedy a ministrů. Předseda organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vykonává další činnosti, které jsou určeny Ústavou nebo jinými zákony.Vláda je oprávněna odsouhlasit a vydat zákony.

prezident je hlavou republiky. Je volen oběma komorami Parlamentu na dobu pěti let, max. 2x za sebou. Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu i vlády, s vládou projednává důležité záležitosti. Je také vrchním velitelem ozbrojených sil. Prezidenta nelze zadržet ani trestně stíhat (jedině za velezradu). Jmenuje a odvolává předsedu i vládu,svolává zasedání Posl. sněmovny, rozpouští ji, jmenuje soudce Ústavního a Nejvyššího soudu, podepisuje zákony,

jmenuje členy České národní banky, zastupuje stát navenek, sjednává mezinárodní smlouvy, vyhlašuje Volby.Jmenuje generály, uděluje státní vyznamenání, Amnestii atd. Zákonodárná moc – vykonává ji Parlament, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na 4 roky, v je čele předseda. Přijímá a vylučuje zákony, volí prezidenta, schvaluje mezinárodní smlouvy, vyslovuje (ne)důvěru vládě, vyhlašuje volby do zastupitelstva obce atd.

Senát – v Senátu zasedá 81 senátorů, jsou voleni na 6 let, v čele je předseda. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí (obměňuje) třetina senátorů. Senát projednává návrhy zákonů, které navrhla Poslanecká sněmovna, může podat žalobu na prezidenta za velezradu, vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, volí prezidenta atd.

Soudní proces začíná u nejnižšího soudu, pokud Soudní moc vykonávají nezávislé soudy. Při rozhodování je soudce vázán jen zákony a právy. Soudce nesmí mít žádný vztah k věci a k účastníkům. Soustava soudů: Nejvyšší soud vrchní soudy krajské soudy okresní soudy Soudní proces začíná u nejnižšího soudu, pokud jsme s rozsudkem nespokojeni, můžeme se odvolat k vyššímu. Ústavní soud kontroluje, zda zákony neporušují Ústavu.