Kohezní politika EU v kontextu revize rozpočtu EU Ing Kohezní politika EU v kontextu revize rozpočtu EU Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí ČR Konference „Česká republika a budoucnost kohezní politiky“ Praha, 29. listopadu 2010

Revize rozpočtu EU závěry Evropské rady z prosince 2005 Cíl Komise má zhodnotit „všechny aspekty výdajů, včetně Společné zemědělské politiky, a příjmů, včetně korekce Velké Británie a … …v letech 2008/2009 o tom předložit zprávu“ Cíl vyhodnocení financování těchto priorit z rozpočtu EU (bez konkrétního finančního vyjádření)

Projednávání revize rozpočtu EU Sdělení Komise k revizi rozpočtu EU předloženo 19. října 2010 Závěry říjnové ER – budoucí rozpočet EU by měl zohledňovat fiskální konsolidace v členských státech (velikost rozpočtu EU) Stručná zmínka v závěrech prosincové Evropské rady Projednávání revize rozpočtu v průběhu předsednictví Maďarska => závěry březnové Evropské rady Důležitá úloha EP – má již výbor k budoucnosti FP – SURE

Projednávání finanční perspektivy Návrh na FP (společně s návrhem revize vlastních zdrojů a strukturálních fondů) - konec června 2011 Diskuse o finančním rámci - nadřazena debatě o budoucnosti kohezní politiky a SZP Nařízení pro SF - projednávání věcně (bez finanční stránky) na skupině pro strukturální opatření Diskuse o budoucích alokacích na kohezní politiku - v kontextu diskusí o následující finančním rámci (skupina „Přátelé předsednictví“) Ukončení debaty patrně za DK či CY PRES

Sdělení k revizi rozpočtu – klíčové návrhy EK Výrazné provázání budoucího rozpočtu EU se strategií Evropa 2020 – inteligentní, udržitelný a začleňující růst EK navrhuje 3 headingy – vnitřní výdaje, vnější výdaje a administrativa vnitřní výdaje by mohly být rozděleny na inteligentní,udržitelný a začleňující růst Kohezní politika je začleněna pod začleňující růst Není zde vyjádřen budoucí objem rozpočtu: rozpočet by se neměl odchylovat od současné výše (cca 1 % HND EU) Návrh na změnu délky FP 5+5 let, popř. 5 let, nebo model 5+2 roky Nástin zvýšení výdajů zejména na VaVaI a vzdělávání a financování chudoby

Kohezní politika EU Koncentrace na méně vyspělé regiony a členské státy Provázání s cíli Evropa 2020 - stanovení omezeného počtu klíčových evropských priorit (méně vyspělé regiony by mohly stanovit větší počet priorit vč. infrastruktury) Zásadní úloha Národního programu reforem Klíčový důraz na formální stránku realizace kohezní politiky EU Jednotný strategický rámec – koordinace evropských fondů Partnerská smlouva o rozvoji a investicích Kondicionalita pro čerpání SF a CF – institucionální a strukturální reformy v členských státech – vytvoření Výkonnostní rezervy na úrovni EU ESF jako nástroj kohezní politiky EU – jeho větší zaměření na cíle strategie Evropa 2020

Pozice ČR ke sdělení Komise Rozpočet EU sehrává pouze doplňkovou roli v plnění cílů strategie Evropa 2020 Z návrhu nejsou zřejmé priority Komise ČR nepodporuje společný heading pro vnitřní politiky (v současnosti cca 88 % výdajů) – mohl by vést k posílení flexibility ČR bude podporovat rozdělení headingů dle jednotlivých výdajových priorit => Kohezní politika musí mít vlastní heading (či subheading) Zachování 7- leté období finanční perspektivy – jistota pro víceleté programy

Kohezní politika EU Koncentrace na méně vyspělé regiony a členské státy Hlavní cíl – snižování zaostalosti méně vyspělých ČS a regionů – může přispívat k cílům strategie Evropa 2020 Omezený počet priorit – dostatečná flexibilita pro ČS, aby promítly své potřeby ČR nesouhlasí se zaváděním podmíněností, které přímo nesouvisejí s kohezní politikou EU (strukturální reformy, transpozice legislativy) ESF součástí politiky soudržnosti: riziko rozdílných propočtů alokací pro všechny fondy kohezní politiky EU

Očekávané tendence v rámci budoucího rozpočtu EU Krize => konsolidace veřejných rozpočtů => tlak na nezvyšování relativního objemu rozpočtu (cca 1% HND) Velký tlak na snížení výdajů na kohezní politiku a SZP (přes ¾ rozpočtu EU) ČR bude zastáncem silné kohezní politiku EU i v příštím finančním rámci Unie S cílem zachovat silnou kohezi => ČR podpoří snižování prostředků na společnou zemědělskou politiku EU

ČR a čerpání z fondů kohezní politiky EU (2007-2013) V rámci kohezní politiky ČR může získat na toto období celkem 26,9 mld. EUR (cca 675 mld. Kč) Do poloviny roku 2010 ČR vyčerpala ze strukturálních fondů a Kohezního fondu cca 167 mld. Kč Čistá pozice v roce 2009 dosáhla cca 1,2 % HDP ČR (klíčová úloha příjmů z kohezní politiky EU) V letech 2011-2013 by měla čistá pozice dosahovat cca 1,5 - 2 % HDP (příjmy z kohezní politiky by dosahovaly přibližně 2 - 2,4 % HDP)

Vývoj čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU v letech 2004-2009 (v mld. Kč)

Struktura příjmů ČR z rozpočtu EU v období 2007-2009

Česká republika a budoucnost kohezní politiky EU Dle predikce MF by všechny regiony s výjimkou Prahy měly zůstat v budoucím finančním rámci v cíli Konvergence (do 75 % HDP/obyv. průměru EU) ČR zůstane kohezní zemí (do 90 % průměru EU dle HND/obyv.) ČR prosazuje zachování kritérií uznatelnosti založených na HDP/obyv. resp. HND/obyv. pro Kohezní fond Při zachování srovnatelného rozpočtu na kohezní politiku EU a při koncentraci na méně vyspělé členské státy a regiony => ČR by v příštím období měla získat významné finanční prostředky z koheze ČR je zastáncem silné a tradiční kohezní politiky EU

Vývoj ČR a jednotlivých regionů (HDP/obyv. v % průměru EU)

Děkuji Vám za pozornost jan.gregor@mfcr.cz