Sociální patologie SCPT SCPA 8. přednáška Delikvence a kriminalita Systém reedukace poruch chování Odchylky v sexualitě Doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. FPE ZČU v Plzni
Terminologie Delikvence - delikventní chování: jednání, které je v rozporu s právními předpisy společnosti, včetně přestupků (delinquere - chybovati, delictum - provinění, delinquens - ten, který se proviňuje) Predelikvence - delikvence dětí do 15 let: extrémní jednání, přestupky Kriminalita - zločinnost, výskyt trestného chování, vyjádřený souborem trestných činů ve společnosti (crimen - zločin)
Kriminalita sledování kriminality: vymezení kriminality: sociálně etické normativní (trestně právní) sociologické druhy kriminality: násilná majetková ekonomická sledování kriminality: policejní statistiky soudní statistiky kriminalita oznámená kriminalita objasněná kriminalita latentní
Organizovaná kriminalita hierarchicky uspořádaná dělba činnosti, zisk (X teroristická organizace) znaky: vysoká profesionalita přísně sankcionovaná vnitřní disciplína vysoký stupeň konspirativnosti vysoká finanční zabezpečenost vysoká informační vybavenost subkultura s příslušným hodnotovým systémem začleňování zahraničních delikventů
Delikvence mladistvých znaky: recidivismus (do ½ roku 20-30%, celkově 50%) páchání trestné činnosti v partě, často pod vlivem alkoholu a drog delikventní party: převážně chlapecké, stejného věku, ze stejného bydliště, vyšší stupeň organizovanosti, 75% trestnosti mládeže X nedelikventní party: prosociální chování, častější provozování sportu, širší zájmy nárůst agresivity Delikvence mladých dospělých (do 24 - 26 let) majetková trestná činnost, loupeže, výtržnictví, neoprávněné užívání motorového vozidla
Trestání kriminality u trestně odpovědných jedinců Cílem trestání je: chránit společnost před pachateli trestných činů • zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti • vychovávat pachatele k tomu, aby vedl řádný život • působit výchovně i na ostatní členy společnosti Druhy obecně používaných trestů - rozhoduje nezávislý soud: • odnětí svobody (podmíněný a nepodmíněný) • obecně prospěšné práce Věznice se podle režimu: s dohledem s dozorem s ostrahou se zvýšenou ostrahou
Legislativní vymezení Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže)
Náhradní rodinná péče osvojení (adopce) - zrušitelné a nezrušitelné o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele, kromě v zákoně uvedených případů je k osvojení třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte, osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr jaký je mezi rodiči a dětmi pěstounská péče - zákonným zástupcem dítěte zůstává rodič, pěstouni nemají vyživovací povinnost, dítě zastupují jen v běžných záležitostech, stát uplatňuje dohled podoba pěstounské péče: individuální nebo skupinová (SOS vesničky)
Ústavní výchova Má - li dítě nefunkční rodinu a vyžaduje-li to zájem dítěte, rozhodne soud o jeho náhradní výchově Náhradní rodinná péče má přednost před ústavní výchovou Ústavy plní tři hlavní funkce • podpůrná (u jedinců s nefunkční rodiny) • léčebná, výchovná, resocializační • represivní, ochranná (chrání společnost) Ústavní výchova: výchovné opatření, které v občanskoprávním řízení nařizuje soud nezletilým do 18 let - nařizuje se mravně ohroženým jedincům, kteří žijí v patologickém rodinném prostředí a tudíž je jejich vývoj ohrožen nebo mravně narušeným nezletilcům, u nichž byla rodičovská výchova zanedbána. Může se nařídit i z objektivních důvodů, kdy rodiče nemohou o dítě pečovat. U mravně narušených jedinců se ústavní výchova nařizuje pouze tehdy, nejsou -li splněny podmínky pro uložení ochranné výchovy
Systém ústavní výchovy Kojenecký ústav Kojenecký ústav s dětským domovem Dětský domov Domov sociální péče Diagnostický ústav Pokud se u dítěte objevují poruchy chování, je třeba zajistit nápravná opatření. Ta mohou probíhat formou: • ambulantních opatření - zajišťují Střediska výchovné péče, Krizová centra, pedagogicko psychologické poradny atd. • ústavních opatření
Ochranná výchova Ochranná výchova: opatření, které ukládá soud v trestním řízení mladistvým (15 - 18 let), kteří se dopustili trestného činu, za který byli souzeni, avšak bylo upuštěno od potrestání nebo zároveň s uloženým trestem (např. podmínečným) b) v občansko právním řízení ukládá soud obligatorně, když osoba mezi 12. - 15. rokem spáchala čin, který by byl u dospělého posuzován jako závažný trestný čin, za který je možné uložení výjimečného trestu, nebo fakultativně ve všech ostatních případech, kdy osoba mladší 15let spáchala čin, který by jinak byl trestným činem a uložení ochranné výchovy je nutné k zajištění její řádné výchovy
Speciální výchovná zařízení Dětský domov: pro děti s nařízenou ústavní výchovou bez závažných poruch chování Dětský domov se školou: a) pro děti s nařízenou ústavní výchovou mají -li závažné poruchy chování nebo vyžadují výchovně léčebnou péči b) pro děti s uloženou ochrannou výchovou c) pro nezletilé matky Výchovný ústav : pro děti starší 15 let s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou se závažnými poruchami chování Před zařazením dvouměsíční pobyt v diagnostickém ústavu: pro děti a mládež Úkoly DÚ: - diagnostické - vzdělávací - terapeutické - výchovně sociální a sociálně právní - organizační - koordinační - záchytné
Dělení poruch podle MKN sexuální dysfunkce: odchylky jednotlivých fázích sexuálního aktu hyposexualita a hypersexualita poruchy sexuální identity:nespokojenost s biolog. pohlavím nebo sex. rolí transvestitismus, transsexualismus abnormity sex. preference (parafilie): kvalitativní změna sexuální motivace pedofilie (heterosexuální, homosexuální - pederastie, efebofilie) fetišismus, exhibicionismus, zoofilie, voyerství, gerontofilie, nekrofilie, sadomasochismus psychologické problémy se sexuálním vývojem a orientací: předčasná sexuální aktivita homosexualita: psychosexuální a kulturní jev apetence vůči osobám stejného pohlaví - mužská homosexualita : gayové - ženská homosexualita = lesbismus (sapfismus) bisexualismus, pseudohomosexualita
Homosexualita do 20. století trestná celoživotní psychosexuální apetence vůči osobám stejného pohlaví do 20. století trestná koncem 20. století vyřazena ze seznamu sexuálních poruch mužská homosexualita : gayové ženská homosexualita : lesbismus (sapfismus) coming out rané příčiny vzniku (zatím přesně neodhaleny) psychosociální, zdravotní, právní aspekty rozšíření v populaci
Sociální problémy sexuálního života 1 promiskuita (promiscuus = promíchaný, střídavý): typ sexuálního chování charakterizovaný častým náhodným střídáním sexuálních partnerů příčiny: - zvýšená sexuální apetence - projev neurózy nebo specif. komplexu nedostatečná socializace kriminalita spojená se sexuálním chováním: dětská prostituce, zneužívání dětí, obchod se ženami...
Sociální problémy sexuálního života 2 prostituce (prostitutere = věřejně vystavovat, zaprodat se): institucionalizovaná forma poskytování sexuálních úsluh za peníze dělení: - podle provozující osoby: ženská, mužská i dětská - podle místa provozování: pouliční a ve spec. zařízeních (nevěstince) z hlediska státu: prostituce legální a nelegální historicko - kulturní typy prostituce : - rituální (chrámová) - jako součást ceremoniálu přijetí hosta - ekonomicky a sociálně podmíněná
Konec osmé přednášky