Vývoj české kulturní krajiny

I. Neolitické osídlení - 7000 - 6000 - minimální projevy, do 300m, jedna osada cca 30ha. Přílohový systém (příloh - půda ležící ladem >2….. Pastva dobytka - strniště, příloh, lesy (výmladkové habřiny místo dubohabrového lesa). Maximálně 12-18 let - rotace, žďáření,sukcese k lesu 30-40 let. Krajinná mozaika - shifting mosaic (les-pole-les) II. První relativní přelidnění - 3000 - 2700 (pozdní doba bronzová). Odlesnění=eroze, akumulace půdy v nivách a úpadech III. Keltské zemědělství - 2400 - 2000 - iron doba, travopolní systém, účinné protierozní opatření IV. Stěhování národů - 5.století - návrat lesa V. Slovanské zemědělství - od 6.stol. - usedlé, čtvercová pole do 0,1ha, - mělká orba, pestré plodiny - proso, žito, čočka, hrách, konopí, pšenice, travnaté úvratě - ochrana před erozí. Pastva dobytka v lesích - zatlačování lesa od sídel. Po skončení slovanské kolonizace - 10.století - cca 75%. VI. Středověká kolonizace - trojpolní systém, kolonizace vrchovin, hlubší orba - protažení pozemků směrem z katastru, nutnost zásobování měst.

VII. Nepříznivý poměr lesů a orné půdy - některé oblasti - Jihlavsko, Drahanská vrchovina - nejnižší výměry lesů. Spolupůsobení člověka a pluviálu, katastrofické dopady na krajinnou strukturu. Koncem 14.stol. Vlivem přelidněnosti, přesunu do měst a vyčerpání úrodnosti - zánik vesnic. VIII. Dílčí teplé období - od pol.15.století do počátku 17.st. - nárůst orné půdy, rozvoje chovu ovcí, pěstování pestřejších plodin, rybníky….. Rybníkářství - maximální rozvoj - Plzeňsko, Třeboňsko, Č.B, Pardubicko - Čeperka, Polabí (Poděbradsko, Kolínsko, Čáslavsko). Systém kanálů - Zlatá stoka, Opatovický kanál, Sánský kanál u Poděbrad (Rybník Blato). Celkem 180 000 ha (dnes 52 000). IX. 30letá válka - kromě války, klima na nic, jediné co se zlepšilo - eroze. Obnova kultivace krajiny přes 100 let!!! X. Barokní česká krajina - 18.stol. - sakrální architektura, liniová společenstva podél cest, solitérní dřeviny, počátek esteticky motivované úpravy krajiny - barokní zahrady, krajinné parky (….babička), orná půda převládla nad ostatními složkami (Poděbradsko, Čáslavsko, Pardubicko - konec vodníků)

XII. Drama socialismu - socialistická velkovýroba - dvě etapy XI. Změna způsobu hospodaření - 19.stol. - intenzifikace, hnojení místo úhoru, osevní postupy (střídavý osevní postup). Výměra polí se zvýšila o 50% - zrušení úhoru. Cukrovka - motor zemědělství. Změna ve struktuře lesa - smrkové a borové monokultury (mánie), regulace toků, meliorace a devastace krajiny těžbou. Jinak do poloviny 20.století - jemná mozaika barokní krajiny zachována (navíc stabilizační prvky). Konjunktura ovocnářství, převaha cuktovky, obilovin. XII. Drama socialismu - socialistická velkovýroba - dvě etapy 1.etapa - 50.-60. léta - socialistická kolektivizace - rozorávání mezí 1949 – 1955 - předehra 1955- 1958 – na konci 80% obcí – družstva JZD I. typu – společné práce, úroda ze svých pozemků JZD II. typu – společné práce, rozorání mezí souvislé plochy – rozdělení podle plochy JZD III. typu – sdružení majetku a společné hospodaření se zachováním soukromého vlastnictví půdy JZD IV. Typu -

„Hlavním úkolem scelení pozemků je vytvořit podmínky pro ekonomické využití mechanizačních prostředků, tzn. že tvary pozemků mají vykazovat nejméně nepravidelností. Bude nutné provést řadu změn kultur tak, aby bloky orné půdy JZD nebyly narušovány drobnými loučkami a pastvinami. Je třeba zásadně vyčerpat všechna opatření k využití půdy ležící ladem a k rozšíření výměry orné půdy ve smyslu usnesení strany a vlády“ (metodické pokyny pro vypracování jednoduchého projektu hospodářsko-technických úprav pozemků, SZN, praha, 1958) 2.etapa - 70. léta - koncentrace zem.velkovýroby - resortní úkoly pro výzkumné ústavy v 80.letech - jak „vyčistit“ hospodářský obvod zemědělského závodu od překážek bránících plynulému obdělávání pozemků.

Shrnutí 1. Období prudkých změn, hrubé destabilizace krajiny - zvýšení antropického tlaku - zavádění nového výrobního způsobu (kolonizace, rušení rybníků při přechodu od trojpolního ke střídavému hospodaření, socialismus) - projevy - vždy zvýšení eroze 2. Období relativní, antropogenně podmíněné stabilizace krajiny - - stabilizace hospodaření, hustoty zalidnění, ustálené antropogenní vstupy - neolit, feudální hospodářství 16.století, malovýroba do pol.20stol. 3. Období zvratu ve vývoji - dočasné snížení antropického tlaku - přírodní stabilizace krajiny, autoregulační mechanismy sukcese. Stěhování národů, 17.století, pohraničí po roce 1945, od 50. let, plochy nevhodné pro velkovýrobu

Současné a očekávané změny ve v. krajině Od roku 1989 - změny ve vývoji nejen venkovské krajiny - změna ekonomického prostředí - volný trh v dovozu a vývozu potravin - konec dotací do nadprodukce - zdražení vstupů - změna vlastnických poměrů - od roku 1992 - útlumový program č. zemědělství - cca 15% pryč Viditelné změny - zalesňování, zatravňování, sukcese - rozpad družstev, 4x nižší spotřeba chemických vstupů, zvýšení biodiverzity Celková struktura - evropská typologie - „collective openfields“ - beze změn. Lesnatost se příliš nezvýšila - proč??? Není obděláno cca 300 000ha, ročně přibude dalších 25 000ha.

Očekávaný vývoj 1. Nejúrodnější oblasti - (Polabí, Poohří, Haná, J.Morava) - stabilizace stavu 2. Pahorkatiny, vrchoviny - zvýšení podílu luk a pastvin, ochrana PHO, zvýšení mimoprodukční funkce venkovské krajiny (dotována) 3. Horské a podhorské oblasti - opatrné zalesňování - Bílé Karpaty - udržení stávajícího stavu diverzity - nutná údržba a pastva.