EU, USA a globální vládnutí Transatlantické vztahy

Globální vládnutí Tradiční mezinárodní systém od Vestfálského míru, systém států Teprve v 19. století vznikají první mezinárodní organizace a dochází k rozvoji mezinárodního práva Mezinárodní organizace vznikají v důsledku rostoucí komunikace mezi státy → objevují se témata a problémy, které vyžadují mezinárodní spolupráci

Globální vládnutí Tradičními tématy vztahů mezi státy byly: bezpečnost (válka/mír) a obchod Nejprve se ustavují organizace ekonomické a technické → usnadňující obchod a transfer zboží, slaďování technický norem Rýnský navigační akt, Mezinárodní telegrafická unie, Světová poštovní unie… Mezinárodní pravidla a normy byly platné potud, pokud je státy uznaly → selhání MO (Společnost národů) Tento systém trval do 2. světové války

Globální vládnutí Změny po 2. sv. válce Větší propojenost a závislost mezi státy Zničující dopad 2. sv. války, potřeba spolupráce mezi státy Zakládají se nové organizace a jejich počet neustále roste Významné organizace jako OSN, NATO vznikají pod patronací USA, jiné RVHP a Varšavský pakt pod patronací SSSR

Globální vládnutí Teorie hegemonické stability (Keohane) Vznik a fungování MO je závislé na existenci hegemona v MS Ten zakládá MO, aby prosadil své zájmy a hodnoty, využívá k tomu své moci a bohatství a nese náklady jejich existence Efektivita MO závisí na moci hegemona → když klesá, klesá i podpora MO, kterou založil

Globální vládnutí Př.: vysvětlení vzniku a fungování OSN Hlavní sponzor USA (hegemon v r. 1945) Cíle OSN odpovídaly zájmům USA V prvních letech RB přijímala americké iniciativy a první tři roky byla považována za efektivní MO Změna v r. 1949: SSSR získalo jadernou zbraň, Čína se stala komunistickou zemí → konec efektivity RB USA se místo OSN soustředily na NATO (dominance USA) OSN fungovala pouze, pokud mocné státy chtěly, aby fungovala

Globální vládnutí Roste počet aktérů: Po 2. sv. válce a zejména od 70. let se objevují stále nová témata, která v mnohém přesahují tradiční formy spolupráce mezi státy Vedle bezpečnosti a obchodu i životní prostředí, lidská práva, potraviny, děti apod. Roste počet aktérů: Vedle států roste vliv nestátních aktérů

USA a mezinárodní organizace Vztah vyplývá z americké kultury a tradic Výrazný vliv mají domácí faktory Pocit americké výjimečnosti (american exeptionalism) Prvek misionářství v ZP → šíření amerických hodnot a způsobu vlády

USA a mezinárodní organizace Zároveň do toho vstupují i střety mezi hlavními domácími proudy v otázce role USA ve světě Izolacionismus Internacionalismus USA - supervelmoc, vojenská síla (hard power) Multilateralismus je pouze jednou z možných cest ZP

USA a mezinárodní organizace Vztah USA k MO po 2. světové válce Tvůrci mezinárodního systému → stojí u počátku všech hlavních mezinárodních organizací (OSN, MMF, SB, GATT) Vyplývalo to ze situace, která nastala po 2. světové válce Ekonomická a vojenská supervelmoc Domácí faktory byly příznivé → během 2. sv. války president Roosevelt podporoval mezinárodní spolupráci a chtěl překonat izolacionistickou politiku, která dominovala 20. a 30. létům USA do MO prosazují svoje hodnoty a postupy

USA a mezinárodní organizace Nadšení pro MO nebylo absolutní a snaha chránit se před některými důsledky → zasahování MO do domácí politiky. V USA se formuje opozice proti přijímání mezinárodních dohod a norem Př. Brickerův dodatek → omezení rozsahu ratifikace mezinárodních dohod, Eisenhower zastavil přijetí dodatku, ale výměnou musely USA odstoupit od jednání o přijetí Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy (1948) a dalších úmluv OSN o lidských právech. Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy byla přijata až v r. 1989

USA a mezinárodní organizace Mnohé další mezinárodní úmluvy byly přijaty se značným zpožděním nebo vůbec. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech až v r. 1992 Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace až v r. 1994 Teprve v r. 1991 USA přijaly úmluvu, která zakazovala nucené práce. V současnosti např. USA nepřistoupily k Dohodě o zákazu nášlapných min

USA a mezinárodní organizace Přijímání mezinárodních dohod: 1993-2000: 40 mezinárodních dohod → Senát jich schválil 31, u nich k 24 připojil podmínky, za kterých je přijme Kolem r. 2000 USA přijalo jen 12 z 27 úmluv OSN Na druhé straně USA plní mezinárodní dohody a normy i ty, ke kterým nepřistoupily x jiné státy, které dohody přijaly, ale neplní Někteří autoři (Ruggie) charakterizují přístup USA jako „compliance without ratification“

USA a mezinárodní organizace Nejednoznačný přístup k MO bývá vysvětlován jednak jako pojímání MO jako „nástroje americké ZP“ Jako supervelmoc se jen stěží přizpůsobí situaci, kdy jeden stát má jeden hlas (systém OSN, WTO) Na půdě MO převažují státy, které plně nesdílejí americké hodnoty → mohou přijmout rezoluce, které jsou hodnotově USA cizí Přesvědčení, že vláda musí být kontrolovaná občany → část elity nedůvěry k mezinárodním institucím, u kterých je veřejná kontrola nižší

USA a mezinárodní organizace Vztah se také odvíjí od charakteru mezinárodního systému 90. léta-poč. 21. st. – USA supervelmoc V současnosti rostou další státy (Čína, Indie, Rusko) → větší podpora mezinárodním řešení Snaha začlenit tyto státy do MO a tak je zavázat k dodržování společných norem

USA a mezinárodní organizace Obama: Vyhlásil „new era of engagement“ Důraz na mezinárodní instituce, ale omezený Přístup k MO je charakterizován jako pragmatický Multilateralismus Projevy: např. zvolení USA do Rady OSN pro lidská práva Zapojení do jednání o změně klimatu USA podpořily proměnu jednání G-8 na jednání G-20 v obchodních záležitostech

USA a mezinárodní organizace Podpora MO je pragmatická → zapojení do MO je lepší než snižovat jejich roli MO v zájmu USA Chce více zapojit nové aktéry – Čína Využít MO pro posílení role USA USA vnímají mezinárodní instituce a spolupráci jako možnost ZP, ale ne jako nutnost Pokud je to výhodné, jednají v rámci MO

EU a mezinárodní organizace Prosazování efektivního multilateralismu – hlavní roli by ve světě měla hrát OSN (Evropská bezpečnostní strategie) Faktory: historie Evropy → rozčleněna do mnoha národních států Obchodní státy → podstatná je pro ně stabilita v mezinárodním systému, podpora předvídatelného mezinárodního prostředí Války (1. a 2. světová válka x USA) → spolupráce na vytvoření stabilního prostředí

EU a mezinárodní organizace Charakter samotné Unie → vyjednávání, kompromis Pozitivní zkušenost ze spolupráce mezi státy EU slouží i jako model pro globální mezinárodní organizace

EU a mezinárodní organizace Strategie EU: Mezinárodní spolupráce je podmínkou pro řešení světových výzev → bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce Podpora dodržování mezinárodního práva a Mezinárodního trestního soudu Posílení současné mezinárodní spolupráce v oblasti životního prostředí

EU a mezinárodní organizace Role EU v MO je podstatná 27 členských států tvoří poměrně silný blok zemí v některých MO (např. WTO) je vedle členských zemí zastoupena i Komise reprezentující EU jako celek → fakticky 28 členů EU hodně přispívá do rozpočtu MO EU má podstatné zastoupení, ale přesto tomu neodpovídá její vliv Především v ekonomických a finančních institucích získávají větší vliv noví aktéři (Čína, Indie, Brazílie)

EU a mezinárodní organizace Problémy: MO jsou postavené jako vládní organizace → členy jsou jednotlivé státy, to ovlivňuje strukturu MO a způsob jednání Malý prostor pro zástupce EU jako celek Komise vytváří své diplomatické mise → neformálně lobbuje, její zástupci jsou pozorovatelé v jednáních, ale nemůže hlasovat EU není schopná dosáhnout shody a jednat jednotně, různé země mají různé zájmy

USA, EU a reforma OSN Významné reformy během mandátu Kofiho Annana: Vnitřní institucionální reforma → změny v organizační struktuře OSN Byly vytvořeny nové řídící struktury Sekretariátu, reorganizace odborů, reformova personální politiky Vnější reforma Ke změnám docházelo pomaleji Deklarace tisíciletí

USA, EU a reforma OSN Reforma Rady bezpečnosti Ohledně složení se objevily 2 návrhy: 1997 malajský diplomat Razali představil návrh na rozšíření počtu stálých a nestálých členů → celkový počet byl 24 Stálí členové: 2 nová stálá místa by připadla Japonsku a Německu, 1 země LA, Afriky a Asie Nestálí členové: 4 nová místa → Afrika, Asie, LA a Východní Evropa Návrh nezískal podporu středně velkých zemích jako Itálie Itálie navrhla zachovat počet stálých a nestálých členů a rozšířit RB o dalších 8, na kterých by se střídalo 24-30 vybraných států (polostálí členové)

USA, EU a reforma OSN Reforma Valného shromáždění OSN Univerzální fórum, kde každá země má jeden hlas → neodráží rozložení sil ve světě Snaha o zvýšení významu VS a jeho racionalizace Hospodářská a sociální rada Posílení a vyjasnění role tohoto orgánu Poručenská rada Nalezení nového smyslu existence

USA, EU a reforma OSN 2004: Kofi Annan předložil zprávu Naše sdílená odpovědnost: kolektivní bezpečnost v 21. století Propojil tři cíle rozvoj, mír a bezpečnost Novým hrozbám musí odpovídat i nová institucionální architektura Reforma RB 1. návrh rozšíření o 6 stálých členů a 3 nestálé 2. návrh chce zřídit 8 polostálých míst s 4letým mandátem

USA a OSN USA patří k hlavním přispěvatelům do rozpočtu OSN (22 %) Patří také k hlavním kritikům této organizace Americký postoj k OSN bývá charakterizován jako pragmatický → cílem je zefektivnit OSN a co nejvíce ji uvést do souladu s americkými zájmy Největší soulad mezi USA a OSN panoval v 40. letech.

USA a OSN Kritika: Normotvorná práce OSN v mnoha oblastech překračuje své meze Jedná se o otázkách, které patří k debatě na domácí scéně Např. odsouzení trestu smrti, kontrola zbraní, Dohoda o zákazu nášlapných min Kritika fungování některých orgánů OSN, zejména Valného shromáždění a Komise pro lidská práva (později Rady pro lidská práva) Napětí vzniká tím, že všechny země mají stejný hlas jak demokratické, tak nedemokratické země

USA a OSN Samotný systém OSN je nákladný, příliš složitý, pomalý v rozhodování Komise OSN pro lidská práva Součástí jsou i nedemokratické země, které porušují lidská práva Členské státy ale nejsou schopny se dohodnout na přísnějších podmínkách členství Reforma Komise a přetvoření na Radu Teprve, až nastupuje Obama, USA vysílají do Rady svého zástupce Financování Programy OSN musí být efektivní, konec plýtvání, duplikace, podpora racionalizace programů I návrhy na dobrovolné financování OSN

USA a OSN Reformy by měly směřovat k tomu, aby byla OSN více odpovědná Měl by nad ní bdít vnější auditor (např. generální inspektor) Vynucení odpovědnosti úředníků OSN Posílení role Úřadu pro vnitřní kontrolní služby

EU a OSN EU je v OSN reprezentováno členskými státy a delegací Komise u OSN Postoj vyplývá ze závazku k efektivnímu multilateralismu. EU prosazuje posílení OSN v mezinárodním systému a její reformu → reprezentativnější, transparentnější jednání a efektivnější. Bez OSN by došlo ke zhroucení mezinárodního systému budovaného po 2. světové válce

EU a OSN Podpora reforem řízení OSN Reforma RB přináší neshody mezi členskými zeměmi 1. Rozšíření počtu stálých a nestálých míst → Německo 2. Polostálí členové → Itálie, Holandsko, Švédsko a Španělsko Neshodnou se, zda by v RB mělo být vytvořeno stálé místo pro EU Reforma financování → revize programů

EU a OSN EU se zasazuje o reformu operačních aktivit → podporuje OSN jako mediátora konfliktů a preventivní diplomacii Pro mezinárodní řešení klimatických změn, což jsou klíčové priority OSN i EU OSN by podle EU mělo hrát klíčovou roli v tvorbě mezinárodní dohody o klimatických změnách po r. 2012 Boj proti terorismu → mezinárodní normy ohledně terorismu Odzbrojení, kontrola zbraní a nešíření → posílení mezinárodních dohod a OSN Podpora dodržování lidských práv