Hodnocení a klasifikace při výuce F na ZŠ Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí často musí srovnávat nesrovnatelné (různé učivo, různí žáci, jiná atmosféra,….) velká zodpovědnost

Hodnocení a klasifikace Má tři aspekty: ukazuje učiteli, jak naučil - zpětná vazba pro učitele ukazuje žákovi, jak zvládl ovlivňuje žákovo další zařazení ve společnosti – postavení v kolektivu, v rodině, další studium, učební obor,…

Hodnocení a klasifikace zahrnuje diagnózu žákových vědomostí, dovedností, návyků, hodnotových úrovní, zjištění příčiny neúspěchu, provedení prognózy, stanovení opatření k nápravě.

Hodnocení a klasifikace Moderní didaktika fyziky snaha o změnu pojetí zkoušky sepětí procesu zjišťování vědomostí s procesem jejich vytváření.

Hodnocení a klasifikace Vědomosti oboustranný přechod: abstraktní–konkrétní myšlení (=fyz. myšlení) nezkoumat pouze formální vědomosti, ale jejich pochopení. Komplexní zkouška = vědomosti + dovednosti + návyky+aplikace (zákon, experiment, využití v praxi, ….)

Hodnocení a klasifikace Zkouška: externí (= standardizovaný test) interní (připravuje ji učitel sám) písemná ústní experimentální kombinovaná

Zkouška a její atributy jasný cíl – co chci zjistit sled otázek – odhalení struktury vědomostí zamezit formálnosti (ne pasivní reprodukce) srozumitelnost, jednoznačnost a přesnost otázek odstranit vedlejší vlivy (horko, zima, osvětlení,…) gradace otázek objektivní hodnocení (stejný „metr“+zdůvodnění) časové omezení podle věku žáků

Zkouška ústní orientační zkoušení dílčí problémy, motivuje k průběžné přípravě omezuje trému a stres individuální zkoušení individuální přístup k žákovi komplexní klasifikace vyvolává stres, často u žáků tréma

Zkouška písemná časově nenáročná (celá třída), v klidu připravená, promyšlená, v klidu opravená, možno srovnávat,… omezení tématu tréma žáků není kontakt učitel – žák není individuální přístup

Test individuální - standardizovaný hodnocení – často bodování volená odpověď  rychlé vyhodnocení tvořená odpověď – lépe odhalí žákovy znalosti

Náměty na zkoušení úlohy z technické praxe: komplexní pohled na problematiku flexibilita tvůrčí přístup často týmová práce motivace k volbě povolání

Náměty na zkoušení Experimentální dovednosti: laboratorní práce frontální experiment součást ústní zkoušky problémová exp. úloha je nutné průběžně sledovat a diagnostikovat

Zkoušení - požadavky nezkoušet matematiku nezohledňovat kázeňské přestupky diagnostikovat příčiny (ne)úspěchu stanovit normy, kritéria,… a dodržovat je vyžadovat „to podstatné“, nebýt malicherný srovnávat žákův výkon s jeho předpoklady individuální přístup – sledovat tendenci žákových výkonů

Zkoušení – obsah a forma otázky musí gradovat zaměřit se na konkrétní problém a jeho pochopení, aplikaci,…. neskákat od jednoho pojmu k druhému ideální zkoušení – 4 části: fyzikální myšlení praktická dovednost pamětné učivo aplikace

Klasifikace „nikdo není dokonalý“ ani učitel ani žáci nejsou neomylní i při drobných chybách mohu dát 1 při paralelním zkoušení zajistit srovnatelně obtížné otázky vycházet z obecných pedagogických doporučení (přesto každý učitel má svoji vlastní škálu).

Klasifikace „výborně“ žák úplně a přesně chápe vztahy, umí je aplikovat tvořivě uplatňuje motorické činnosti projevuje samostatnost a tvořivost jeho projev je správný, přesný, výstižný je schopen učit se samostatně výsledky jeho činností jsou kvalitní s minimálními nedostatky (drobné chyby sám opravuje)

Klasifikace „chvalitebně“ žák ovládá vztahy, pojmy… v podstatě uceleně aplikuje je podle menších podnětů učitele jeho projev má menší nedostatky v přesnosti a výstižnosti je schopen učit s menší pomocí samostatně výsledky jeho činností jsou zpravidla bez podstatných nedostatků

Klasifikace „dobře“ žák ve vztazích, pojmy… má nepodstatné mezery podstatnější nepřesnosti a chyby koriguje za pomoci učitele při aplikaci se dopouští chyb jeho myšlení je málo tvořivé, dělá logické chyby je schopen učit s samostatně podle návodu učitele výsledky jeho činností – objevují se chyby

Klasifikace „dostatečně“ žák ve vztazích, pojmech… má závažné mezery při aplikaci se dopouští závažných chyb je nesamostatný jeho myšlení není tvořivé učí se samostatně s velkými obtížemi výsledky jeho činností – objevují se hrubé chyby

Klasifikace „nedostatečně“ žák poznatky jsou neucelené s velkými mezerami řešení se dopouští závažných chyb nedovede aplikovat učivo ani s pomocí učitele jeho myšlení je nesamostatné, není tvořivé nedovede se samostatně učit nedostatky nedovede opravit ani s pomocí učitele

Klasifikace – písemné práce Obodování – přispívá k objektivitě citlivě ohodnotí obtížnost úlohy umožní ocenit i částečné řešení jasně ukazuje nakolik žák zvládl úlohu standardně lze převést na známky maximum = 20 bodů  střed+tolerance 8-12 b =3; b = 2; b = b = 4; 0-2 b = 5

Diagnostikování = úroveň poznání viz taxonometrie poznávacích cílů Znalosti = zapamatování pochopení = fyzikální myšlení aplikace = vyšší úroveň fyzikálního myšlení analýza úlohy = nalezení problému syntéza = stanovení postupu řešení  z analýzy vyhodnocení = konfrontace s praxí, literaturou,..

Jiný způsob hodnocení Verbální hodnocení u nás nemá tradici je komplikované a náročné pro učitele lépe postihuje žákovy trendy ukazuje srovnání výkon x předpoklady více motivuje než klasická známka je vhodné především pro „výchovy“ – Tv, Vv, On,..