Řízení nákladů na stavební zakázce

Informace pro řízení nákladů stavební zakázky Náklad není výdaj! Náklad je spotřeba výrobních činitelů užitých na daný výkon, kdežto výdaj je opravdu fyzický tok peněžních prostředků. Plán stavební zakázky Provedení stavební zakázky Identifikace rozdílů mezi plánem a provedením v předem definovaných ukazatelích (náklady, výkony, zisk) Pozn.: Pro možnost řízení nutná stejná struktura informací pro plán i provedení

Fáze řízení stavební zakázky Obchodní vyhledávání zakázek na stavebním trhu, tvorba nabídek, účast ve výběrových řízení, získávání zakázek Přípravná příprava zakázky do výroby, zajištění výrobních zdrojů, harmonogramy prací Realizační provedení zakázky Garanční předání zakázky objednateli, garance ze zákona

Náklady stavební zakázky Režijní náklady Fáze: obchodní, přípravná, realizační, garanční Výrobní náklady Fáze: realizační

Přípravná fáze Podnikové oblasti spadající do této fáze jsou: Kalkulace (nákladová a cenová) Rozpočet cenový

Úloha podnikové oblasti kalkulační Propočet nákladů či ceny na měrnou jednotku (kalkulační jednici) dílčí práce Propočet kalkulace nákladové nebo cenové na smluvenou dodávku stavebních prací (stavební zakázku)

Hlavní znaky při tvorbě kalkulace Metody kalkulačních propočtů Výběr vhodného kalkulačního vzorce Definování kalkulační jednice a kalkulovaného množství

Kalkulační metody Kalkulace přirážková – využití rozvrhové základny pro vznik některých nákladů Sumační Diferencovaná Kalkulace dělením – přiřazení nákladů k výkonům s ohledem na kalkulované množství Prostá Stupňovitá S poměrovými čísly

Výběr kalkulačního vzorce Ve stavebnictví se využívá klasický kalkulační vzorec, který člení náklady na přímé a nepřímé. Cena Přímé náklady Nepřímé náklady Zisk Materiál Zpracovací náklady Mzdy Ostatní přímé náklady Režie Stroje Ostatní Pojištění RV RS Přímé zpracovací náklady (PZN) Hrubé rozpětí

Rozvrhová základna Lze ji definovat jako spojovací část mezi nepřímými náklady a kalkulační jednicí. Její funkci lze vyjádřit jako základ procentuelního zobrazení nepřímých nákladů (dílčích částí režií). Základem pro stanovení rozvrhové základny by měla být v prvé řadě příčinná souvislost nejen mezi výší nepřímých nákladů a daným výkonem, ale i vztah mezi náklady zobrazenými v rozvrhové základně a nepřímými náklady. Jestliže nelze aplikovat princip alokace, pak jsou další dvě možnosti: princip únosnosti princip průměrování

Princip únosnosti, stanovení cenové kalkulace Přímé náklady Zisk Cílová cena Požadovaný zisk (Cílové náklady) Nepřímé náklady Předpokládané náklady Nabídková cena

Kalkulační členění nákladů Přímé náklady - zahrnují takové náklady, které jsou vztažitelné ke kalkulační jednici. Lze je tedy přesně definovat a stanovit jejich hodnotu Nepřímé náklady - jsou takové náklady, které nelze vyčíslit přímo na kalkulační jednici. Proto se vyjadřují procentuelně a jsou vztaženy ke zvolené rozvrhové základně. Jednicové náklady Režijní náklady

Úloha podnikové oblasti rozpočtové V rámci podniku vystupují 3 druhy rozpočtů: Podnikový / finanční rozpočet Střediskový rozpočet Cenový / rozpočet na zakázku

Úloha podnikového rozpočtu Organizační úrovní se považuje za vrchol plánování podniku Plánují se zde předpokládané výnosy, náklady a zisky podniku v daném období Tyto očekávané informace lze nalézt v rozvaze a výkazu zisku a ztráty (výsledovce) Informace z podnikového/finančního rozpočtu lze považovat za vstupní údaje pro rozpočet střediskový

Úloha střediskového rozpočtu Z důvodu návaznosti z finančního /podnikového rozpočtu je hlavním cílem této oblasti plánování výnosů, nákladů a objemu zisku pro dané středisko Podružně lze provést plánování režijních nákladů na dané středisko Plánování nákladů na dané středisko lze považovat za východisko pro tvorbu cenového rozpočtu dané zakázky.

Úloha cenového rozpočtu Podat informace o tržbách, nákladech na danou zakázku. Je podkladem v plánovací fázi pro odkontrolování položkových prací před samotnou realizací. Při fakturaci pro odběratele (vystavení odběratelské faktury) lze brát rozpočet jako podklad pro provedené a odsouhlasené práce.

Členění nákladů v oblasti rozpočtů (cenových) Fixní náklady – jsou takové, které se nemění s objemem výroby (např. platba zálohy na spotřebu energie v oblasti správní, pojištění strojů) Variabilní náklady – jsou takové, které se mění s objemem výroby (spotřeba materiálu, mezd výrobních pracovníků, spotřeba strojů, energií, pohonných hmot atd.)

Úloha podnikové oblasti účetnictví Finanční účetnictví zaznamenává pohyby o majetcích, zdrojích krytí, o nákladech a výnosech. Jde o náklady skutečné, tedy z pohledu časového toku na zakázce výsledné. Z hlediska členění nákladů jde v této oblasti o evidenci druhově členěných nákladů (materiál, mzdy, soc. a zdrav. pojištění, služby, leasingy atd.)

Druhy účetnictví Účetnictví, kde se zaznamenávají účetní případy (náklady, výnosy, majetek, zdroj krytí majetku) se nazývá finanční účetnictví. Výstupem finančního účetnictví jsou účetní výkazy: Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha k účetní závěrce Pozn. V některých zemích je častý i přehled peněžních toků – cash flow. Dle uživatele je možné účetnictví dále dělit na: Daňové – externí uživatel Vnitropodnikové – interní uživatel Nákladové – interní uživatel FÚ je podkladem pro výše uvedené druhy účetnictví. V rámci podnikových oblastí využívá hodnot uvedených ve finančním účetnictví také MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ, které sbírá potřebná data nejen z FÚ, ale různých podnikových oblastí pro následná rozhodnutí.

Oblasti finančního účetnictví Daňové účetnictví – vychází z účetních dat finančního účetnictví a je vedeno pro potřeby různých externích institucí. Vnitropodnikové účetnictví – je chápáno jako samostatný finanční okruh, který poskytuje údaje o vnitřních útvarech podniku, o jednotlivých střediscích, jejich hospodaření, o jejich majetku a zdrojů krytí. Vnitropodnikové účetnictví lze vést dvěma způsoby: buď jednookruhovou soustavou, kdy jsou v podvojném účetnictví vedeny analytické účty ke všem používaným účtovým skupinám a nebo dvouokruhovou soustavou, která je vedena na samostatných účtových třídách 8 a 9. Nákladové účetnictví - vychází z již zaznamenaných účetních případů ve finančním účetnictví. Základem je podrobné analytické členění nákladových účtů z důvodů důsledného kontrolování vzniklých nákladů. Tato kontrola nákladů může nastat opět na různých úrovních – kontrola výrobních nákladů, kontrola nákladů střediska apod.

Členění účetnictví MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ Vnitropodnikové účetnictví Daňové účetnictví Nákladové účetnictví

Evidence druhových nákladů Účtová osnova sestává z účetních tříd 0.. – 9.. Každá podnikatelská jednotka si sama volí účtový rozvrh (jaké účty bude používat) Výsledkové pohyby (náklady a výnosy) se zaznamenávají na účetních třídách 5.. a 6.. Všechny ostatní účty (vyjma 5, 6, 8, 9) jsou majetkové. Každý účetní třída sestává z účetních skupin (např. 02. – dlouhodobý hmotný majetek) Každá účetní skupina má již spoustu účtů, kde se zaznamenávají účetní případy, jde o tzv. syntetický účet Nejčastější druhové náklady – syntetické účty Spotřeba materiálu účet 501 Spotřeba energie 502 Služby 518 Mzdové náklady 521 Zákonné sociální pojištění 524 Odpisy 551 Finanční náklady 568 K vnitropodnikovému řízení finančních toků se dále používá dvou možností, jak evidovat vzniklé účetní případy: Vedení analytické evidence – jednookruhová soustava Zavedení dvouokruhové soustavy

Analytická evidence k nákladům Syntetický účet nákladový 5.. Spotřeba materiálu u zakázky č. 1128 501.1128 Spotřeba přímého materiálu u zakázky č. 1128 501.1128.100 Spotřeba režijního materiálu u zakázky č. 1128 501.1128.200 Výnosy se evidují na účtech 6.. Hospodářský výsledek se zjistí rozdílem mezi výnosy a náklady, tedy HV = 6.. – 5..

Dvouokruhová soustava Na syntetických účtech (první okruh) umožňuje sledovat náklady druhové 501 v druhém okruhu lze tyto náklady sledovat na danou zakázku, tedy účelově pomocí účtů 8.. (náklady) a 9..(výnosy) Spotřeba materiálu na danou zakázku č. 1120 800.1120.01 Pozn.: Každá účetní jednotka může mít libovolné podčlenění syntetických účtů.

Úloha nákladového controllingu Nákladový controlling provádí porovnání mezi plánovaným stavem a skutečným. Dochází zde ke srovnání plánovaných nákladů se skutečnými a vyvozené odchylky se dále analyzují a sestavují se návrhy opatření pro minimalizaci vzniklých rozdílů. Pro porovnání je však nutné zachovat stejnou strukturu jak v plánu (rozpočtu), tak ve skutečnosti (účetnictví) Na základě navržených opatření je možné přibližovat plánované náklady skutečným a tím zpřehledňovat plánovaný a skutečný stav.

Nákladový controlling v praxi Ukázka nákladového controllingu z disertační práce