Situace vysokých škol v České republice Panelová diskuse: „Je naše vysoké školství českým národním zájmem?“ Jana Mačáková Univerzita Palackého v Olomouci Jana Mačáková Univerzita Palackého v Olomouci

Základní strategické a koncepční materiály pro oblast vysokoškolského vzdělávání v České republice:  Programové prohlášení vlády ČR  Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha)  Strategie rozvoje terciárního vzdělávání do roku 2005  Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol do roku 2005  Programové prohlášení vlády ČR  Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha)  Strategie rozvoje terciárního vzdělávání do roku 2005  Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol do roku 2005

Základní strategické a koncepční materiály pro oblast vysokoškolského vzdělávání v Evropském prostoru:  Lisabonský proces  Boloňská deklarace a následují realizace transformace vysokého školství v rámci Boloňsko pražského procesu  Lisabonská úmluva o vzájemném uznávání vysokoškolských kvalifikací a jejich částí  Směrnice EU o profesním uznávání především v oblasti regulovaných profesí  Lisabonský proces  Boloňská deklarace a následují realizace transformace vysokého školství v rámci Boloňsko pražského procesu  Lisabonská úmluva o vzájemném uznávání vysokoškolských kvalifikací a jejich částí  Směrnice EU o profesním uznávání především v oblasti regulovaných profesí

Vysoké školy v České republice v roce 2002

Hlavní změny po roce 1989  Zvýšení počtu veřejných vysokých škol  Vznik soukromých vysokých škol  Zvýšení počtu studujících  Nové studijní programy a obory  Nové formy studijních programů  Výraznější zapojení VŠ do výzkumné a umělecké činnosti  Zvýšení mobility studentů a učitelů  Zvýšení počtu studentů ze zahraničí  Restrukturalizace studijních programů – změna na třístupňové (bakalářský, navazující magisterský a doktorský)  Zvýšení počtu veřejných vysokých škol  Vznik soukromých vysokých škol  Zvýšení počtu studujících  Nové studijní programy a obory  Nové formy studijních programů  Výraznější zapojení VŠ do výzkumné a umělecké činnosti  Zvýšení mobility studentů a učitelů  Zvýšení počtu studentů ze zahraničí  Restrukturalizace studijních programů – změna na třístupňové (bakalářský, navazující magisterský a doktorský)

Počet studentů VŠ v roce 2002/2003

Rozdělení studijních programů a fakult podle oborů

Studenti podle oborů

Akreditační komise

Výše normativu v letech

Růst inflace, počtu studentů a akademických pracovníků vysokých škol a běžných výdajů na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol Růst inflace, počtu studentů a akademických pracovníků vysokých škol a běžných výdajů na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol

Struktura financování vzdělávací a vědeckovýzkumné činnosti veřejných vysokých škol v letech 1994 a 2001 Struktura financování vzdělávací a vědeckovýzkumné činnosti veřejných vysokých škol v letech 1994 a 2001

Růst počtu studentů, prostředků na vlastní vzdělávací činnost vč. odpisů, koleje a menzy a změny výše nenorm. rozdělovaných prostředků

Jednotlivé složky mimonormativních výdajů (v % celkových výdajů na vzdělávací činnost) Jednotlivé složky mimonormativních výdajů (v % celkových výdajů na vzdělávací činnost)

Vývoj kapitálových výdajů veřejných vysokých škol (mimo VaV), růst počtu studentů a vývoj inflace Vývoj kapitálových výdajů veřejných vysokých škol (mimo VaV), růst počtu studentů a vývoj inflace

Vývoj institucionálních a účelových prostředků na vědeckou činnost veřejných vysokých škol získávaných z prostředků resortu školství Vývoj institucionálních a účelových prostředků na vědeckou činnost veřejných vysokých škol získávaných z prostředků resortu školství

Podíl jednotlivých složek financování vědy a výzkumu na veřejných vysokých školách v r Podíl jednotlivých složek financování vědy a výzkumu na veřejných vysokých školách v r Výzkumná centra *) Mimorezortní granty Výzkumné záměry Účelové prostředky bez VC Nespecifikovaný výzkum VVŠ

Vývoj financování školství celkem a veřejných vysokých škol (běžné i kapitálové výdaje, nárůst počtu studentů VVŠ a vývoj inflace)

Vývoj průměrných platů zaměstnanců veřejných vysokých škol

Věková struktura akademických pracovníků

Věková struktura nově jmenovaných profesorů v letech Věková struktura nově jmenovaných profesorů v letech

Slabé stránky  Dlouhodobé podfinancování VŠ  Dlouhodobá stagnace normativu na jednoho studenta (vnitřní dluh způsobený nepokrytím inflačních tlaků v předcházejících letech)  Nedostatečné finanční prostředky na výzkum  Věková struktura akademických pracovníků  Nedostatečný rozvoj distančního vzdělávání a alternativních forem vzdělávání  Problémy se zajišťováním účasti zahraničních hostujících profesorů  Vybavení laboratoří, knihoven a odborných pracoven  Dlouhodobé podfinancování VŠ  Dlouhodobá stagnace normativu na jednoho studenta (vnitřní dluh způsobený nepokrytím inflačních tlaků v předcházejících letech)  Nedostatečné finanční prostředky na výzkum  Věková struktura akademických pracovníků  Nedostatečný rozvoj distančního vzdělávání a alternativních forem vzdělávání  Problémy se zajišťováním účasti zahraničních hostujících profesorů  Vybavení laboratoří, knihoven a odborných pracoven

Podíl dotace vysokých škol vztažený k hrubému domácímu produktu  podíl z HDP v ČR je ve srovnání se zeměmi EU nízký  průměr v EU lze odhadnout na 1,5% HDP  podíl z HDP v ČR je ve srovnání se zeměmi EU nízký  průměr v EU lze odhadnout na 1,5% HDP

Návrhy na řešení: Projekt „Rozvoj veřejných vysokých škol, finanční podmínky a předpoklady“  společný projekt MŠMT, ČKR a RVŠ Reforma financování veřejných vysokých škol  zavádí do financování veřejných vysokých škol výkonové parametry ve všech oblastech jejich činnosti  finanční aspekty reformy: celkový nárůst prostředků pro VVŠ z kapitoly 333 na rok 2004 by měl činit 5,2 mld Kč Projekt „Rozvoj veřejných vysokých škol, finanční podmínky a předpoklady“  společný projekt MŠMT, ČKR a RVŠ Reforma financování veřejných vysokých škol  zavádí do financování veřejných vysokých škol výkonové parametry ve všech oblastech jejich činnosti  finanční aspekty reformy: celkový nárůst prostředků pro VVŠ z kapitoly 333 na rok 2004 by měl činit 5,2 mld Kč

Očekávané efekty a důsledky reformy financování veřejných vysokých škol  Překonání nejhorších důsledků chronického podfinancování VVŠ  Zásadní krok k naplňování priority vlády ČR (podpora vzdělávání)  Vytvoření zřetelných předpokladů k dosažení dlouhodobější sociální stability pro akademické i další pracovníky VVŠ  Realizace strukturálních i obsahových změn na VVŠ tak, aby se integrovaly do Evropského vzdělávacího prostoru  Vytvoření předpokladů pro dynamický rozvoj národní vědy v přirozeném napojení na světová vědecká centra  Překonání nejhorších důsledků chronického podfinancování VVŠ  Zásadní krok k naplňování priority vlády ČR (podpora vzdělávání)  Vytvoření zřetelných předpokladů k dosažení dlouhodobější sociální stability pro akademické i další pracovníky VVŠ  Realizace strukturálních i obsahových změn na VVŠ tak, aby se integrovaly do Evropského vzdělávacího prostoru  Vytvoření předpokladů pro dynamický rozvoj národní vědy v přirozeném napojení na světová vědecká centra

Očekávané efekty a důsledky reformy financování veřejných vysokých škol  Zvýšení úrovně vysokoškolské vzdělanosti (kvantitativně – zvýšením počtu přijatých uchazečů i počtu úspěšných absolventů i kvalitativně – zvýšením úrovně absolventů a zlepšením předpokladů jejich úspěšnosti na evropském trhu práce)  Efektivnější samosprávné řízení VVŠ (tlak na plnění kvalitativních kritérií povede k soustředění některých škol na špičkový vědecko – pedagogický výkon, u jiných orientaci na pedagogický výkon)  Efektivnější rozdělování státní dotace na činnost VVŠ (větší transparentnost, větší prostor pro vykonávání státní politiky při uchovávání autonomie vysokých škol)  Zvýšení úrovně vysokoškolské vzdělanosti (kvantitativně – zvýšením počtu přijatých uchazečů i počtu úspěšných absolventů i kvalitativně – zvýšením úrovně absolventů a zlepšením předpokladů jejich úspěšnosti na evropském trhu práce)  Efektivnější samosprávné řízení VVŠ (tlak na plnění kvalitativních kritérií povede k soustředění některých škol na špičkový vědecko – pedagogický výkon, u jiných orientaci na pedagogický výkon)  Efektivnější rozdělování státní dotace na činnost VVŠ (větší transparentnost, větší prostor pro vykonávání státní politiky při uchovávání autonomie vysokých škol)