Ellen zvolská , Veronika Frýdová , Sabina Hübschová , Natalie Vaitová Mořská voda Ellen zvolská , Veronika Frýdová , Sabina Hübschová , Natalie Vaitová 8.A

Slaná nebo mořská voda je voda z moře, oceánu nebo slaného jezera, která obsahuje chemické látky způsobující její slanost (salinitu), rozdílnou hustotu a například i rozdílnou teplotu mrznutí než u sladké vody. Slaná voda na Zemi obsahuje mnoho chemických látek, ale pouze malá část je zde zastoupena výrazněji. Je to hlavně chlorid sodný, sírany, uhličitany a jiné soli (které všechny dohromady tvoří mořskou sůl), a také plyny jako dusík, kyslík. Složení mořské vody (podle objemu) na Zemi Látka %  % Kyslík 85,84 Síra 0,091 Vodík 10,82 Vápník 0,04 Chlór 1,94 Draslík Sodík 1,08 Brom 0,0067 Hořčík 0,1292 Uhlík 0,0028

O mořské vodě… Planeta Země je označována jako modrá planeta. Není divu, když si uvědomíte,že 71 % jejího povrchu (oblast 360 700 000 km2) je pokryto oceány s průměrnou hloubkou 3 800 m. V některých částech světa může moře dosahovat hloubku až 11 000 m.

Slanost vody (Salinita) Voda je slaná tehdy, obsahuje-li tři až pět procent soli. Světová moře a oceány mají obvykle slanost tři a půl procenta. To znamená, že v jednom litru mořské vody je rozpuštěno pětatřicet gramů různých solí (především chloridu sodného) a taková voda není pitná. Slanost různých moří je rozdílná. Mořem s nejčerstvější (tedy nejméně slanou) vodou je Baltské moře, naopak nejslanější vodu má moře Rudé, kam řekami přitéká jen malé množství sladké vody a horký vzduch zvyšuje výpar. Slanou vodu můžeme najít i ve vnitrozemí: některá jezera obsahují větší procento solí než moře.

Znečištění moří …. Znečištění moří je jedním z významných dopadů lidské činnosti na Zemi. Nejedná se jen o ropné znečištění, které vzniká při haváriích tankerů či během nelegálního vypouštění jejich nádrží na otevřeném moři. Ačkoli jsou ropné skvrny velice viditelné, celkově je toto znečištění zcela zanedbatelné ve srovnání se znečištěním, které přináší ostatní zdroje. Jedná se například o odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, úniky ze skládek, městské a průmyslové odpady, nejrůznější havárie a výbuchy zařízení chemického průmyslu a úniky toxických látek, vypouštění odpadů přímo do moře, výrobu ropných produktů, dobývání nerostných surovin, zemědělská hnojiva a pesticidy, odpady tepelných elektráren či radioaktivní odpady. Znečištění pocházející z pevniny se podle odhadů podílí zhruba 44 procenty na celkovém znečištění oceánů a znečištění pocházející z atmosféry zhruba 33 procenty. Pro srovnání – znečištění způsobené mořskou dopravou se na celkovém znečištění podílí jen 12 procenty.

…Obrázky některých mořských tvorů…

Znečištěné oblasti

Důsledek znečišťování moří: Je třeba,aby naše zacházení s oceány prošlo zásadní změnou, protože dřív nebo později se k nám nečistoty vypouštěné do moří vrátí v jiné formě. Ať už v podobě potravy nebo vzduchu. Znečištění může působit na rovnováhu atmosféry a může zesílit efekt skleníkových plynů a globálního oteplování. Už dnes má nedostatek čisté vody 40 států na světě. Znečištěná voda může způsobit i přenos infekcí a nakažlivých chorob!

KONEC! 