METODA RELAČNÍCH MATIC A JEJÍ VYUŽITÍ Ing. Otakar Král, Ph.D., CSc. a kolektiv INOVACE 2012

ÚVOD  Metoda relačních matic (MRM) je nově vyvinutým a v praxi ověřeným nástrojem pro hodnocení a optimalizaci v procesech rozhodování vedoucích pracovníků v oblasti výroby, služeb, veřejné a státní správy.  Tato metoda je rozsáhlou modifikací a inovací jednoho z realizačních výstupů CQR, projektu MŠMT 1M06047, řešeného v letech  V období 08/2010 až 03/2012 byla implementována metoda MRM na ČSÚ, v rozsáhlém projektu SLDB 2011, s výsledkem viz vyjádření ČSÚ obr. č.1.

VÝZNAM MRM  V současné situaci roste důraz na zodpovědnost za důsledky a výsledky řešení.  V období recese je zcela oprávněný nárůst požadavku na průkaz účelného vynaložení kapacit, finančních prostředků, dodržení termínů a stanovených technických a ekonomických parametrů zadání, v etapách návrhu, realizace, využívání, zlepšování až po likvidaci.  V této situaci je nezbytné mít k dispozici metodiku hodnocení požadovaných parametrů pro oblast výroby, služeb, veřejné a státní správy pro komplexní hodnocení objektů zájmu (t.j. podniků, institucí, projektů, procesů atd.) pro realizační výstupy inovací i jiných typů zadán úkolů.

ZÁSADY MRM 1.Kategorizace vlivů na OZ MRM do vlivů interních a externích, jejich nositelů a důsledků působností. 2.Důsledná kvantifikace metodami exaktními u průkazných (tvrdých dat) a expertními u dat měkkých, již ověřenými i nově stanovenými metodami, která umožní porovnání působností shodných i analogických objektů mezi sebou i objektů zcela samostatných. Kvantifikace působností umožňuje rovněž vyhodnocení nositelů z hledisek dodržování stanovených kvalitativních ukazatelů. 3.Implementace matematicko statistických metod pro stabilitu sledovaných probíhajících procesů, vč. specifických nových procedur. 4.Maximalizace nasazení SW podpor, komerčních i autorsky zpracovaných. 5.Důsledná, průkazná dokumentace pro realizovaná rozhodnutí vedoucích pracovníků. Toto garantuje kvalitu řízení i účelné vynaložení kapacit a finančních prostředků na základě optimalizovaného, dokumentovaného, kvalifikovaně regulovaného realizačního výstupu vycházejícího z provedení kvantifikace zadaných, respektive v průběhu řešení vzniklých významných procesů a činností OZ MRM zjištěných požadavků.

RÁMEC IMPLEMENTACE METODY MRM OMRM (projekt) Vnitřní okolí OMRM Vnější okolí OMRM Působení externalit Působení internalit Vnitřní faktory (internality) Vnější faktory (externality) Vnitřní okolí (např. prostředí organizace, v němž se projekt realizuje) můžeme ve větší či menší míře ovlivňovat. Vnější okolí je exogenní proměnná a můžeme ji ovlivňovat jen obtížně nebo vůbec. Faktory vnitřního okolí = internality Faktory vnějšího okolí = externality OMRM – objekt zájmu metody MRM

SCHÉMA METODY MRM Internality (vnitřní faktory) Definice řešeného problému (OMRM) Externality (vnější faktory) Požadavky na OMRM Kvantifikace intenzity požadavků RELAČNÍ MATICE Kvantifikace úrovně faktorů Posouzení úspěšnosti prvků OMRM Kvantifikace vztahů

OKRUH JAKOSTI- REPRODUKČNÍ CYKLUS

Kapitola 6: MANAGEMENT ZDROJŮ 6.1 Poskytování zdrojů 6.2 Lidské zdroje 6.3 Infrastruktura 6.4 Pracovní prostředí Kapitola 5: ODPOVĚDNOST MANAGEMENTU 5.1 Osobní angažovanost a aktivita managementu 5.2 Zaměření na zákazníka 5.3 Politika Jakosti 5.6 Přezkoumání systému management u 5.4 Plánování 5.5 Odpovědnost, pravomoc a komunikace Kapitola 4: SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI 4.1 Všeobecné požadavky 4.2 Požadavky na dokumentaci Kapitola 7: REALIZACE PRODUKTU Kapitola 8: MĚŘENÍ, ANALÝZA A ZLEPŠOVÁNÍ 8.1 Všeobecně 8.2 Monitorování a měření 8.3 Řízení neshodného produktu 8.4 Analýza údajů 8.5 Zlepšování ZÁKAZNÍKZÁKAZNÍK ZÁKAZNÍKZÁKAZNÍK Rozhraní trhu Průzkum trhu 7.1 Plánování realizace produktu 7.2 Procesy týkající se zákazníka 7.3 Návrh a vývoj 7.6 Řízení monitorovacích a měřicích zařízení 7.4 Nakupování 7.5 Výroba a poskytování služeb AP D C STRUKTURA QMS - SYSTÉMU ŘÍZENÍ KVALITY

UPŘESNĚNÍ POJMU SYSTÉM Objekt je možno nazvat systémem, pokud má následující chování: 1.Cílové, 2.Plánované, 3.Organizované, 4.Reprodukovatelné, 5.Regulovatelné.

ČINNOSTI PŘI NAPLŇOVÁNÍ PRINCIPU PROCESNÍHO PŘÍSTUPU 1.Definování procesů potřebných k naplňování politiky a strategie, 2.Určení vlastníků procesů a definování jejich odpovědnosti a pravomoci, 3.Stanovení rámce a rozsahu klíčových procesů organizace, 4.Měření výkonnosti procesů pomocí vhodných ukazatelů, 5.Definování rozhraní mezi procesy v rámci systému managementu, 6.Orientace na zdroje, metody a materiály nutné pro dosahování výkonnosti procesů, 7.Systematické přezkoumávání reálného průběhu procesů s cílem jejich dalšího zlepšování, na základě kvantifikací procesů vhodnými metodami, např. hodnotovou analýzou, MRM, DOE atd.

PROJEKT SLDB 2011  V tomto příspěvku je uveden z hlediska ČR i EU významný projekt Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011), řešený v letech  Z hlediska náročnosti kapacitní, odborné i nákladové bylo období 2010 až 2011, kdy sčítání bylo realizováno ve své podstatné věcné i nákladové fázi, je za toto období provedeno i zásadní vyhodnocení kvality celého projektu SLDB 2011, metodou MRM.  Představu o náročnosti podává objem plánovaných finančních prostředků, celkem cca 2,5 miliardy Kč (vč. přípravy a následného zpracování) za účasti zahraničních i tuzemských dodavatelů.

VYPRACOVÁVANÉ NOVÉ DOKUMENTY  Bylo nezbytné vypracovat a zabezpečit realizaci pro zcela nové dokumenty v SLDB 2011 – Projekt systému kvality v souladu s ČSN EN ISO  Projekt auditů, školení interních auditorů, spolupracovat na Pracovních postupech a Realizačním projektu.  Velmi významné bylo rovněž ustavení Řešitelského týmu řízení kvality (ŘTK), kde kromě specialistů na kvalitu působili i externí odborníci dodavatelů a pracovníci ČSÚ, kde byl navržen a vyřešen Projekt indikátorů kvality SLDB 2011 dle požadavků EUROSTATu.

PŮSOBNOSTI INTERNÍ (INTERNALITY) 1)Nepřítomnost plánovaných pracovníků na auditovaném místě. 2)Nedostatky ve znalosti v rozsahu PP, RP, Plánu kvality. 3)Nedostatky v záznamech o provedeném školení. 4)Nedostupnost dokumentace pro SLDB 2011 na pracovišti. 5)Neshody sčítacích komisařů (SK) v rámci distribuce a sběru sčítacích formulářů (SF). 6)Nevyužití asistentů v problémových lokalitách. 7)Nedostatky v ostatních záznamech SM.

PŮSOBNOSTI EXTERNÍ (EXTERNALITY) 1)Nedostatečné kapacity personálu SM (VSM, PSM, SK). 2)Nedostatky ve využití, způsobilosti a disponibilitě informačního systému (IS). 3)Nedostatky v přípravě a distribuci podkladů k SLDB )Nedostatky v organizaci, provedení a celkovém zabezpečení školení pro SLDB )Nedostatky v činnosti CC, v komunikaci CC a SM navzájem a vzhledem k PO. 6)Nedostatky v kapacitě CC vzhledem k interakci s PSM, VSM a SK. 7)Nedostatky infrastruktury.

STUPNĚ HODNOCENÍ 1)Shoda s požadavky PP, RP, PK, resp. dalšími požadavky SLBD 2011, hodnocení 1. 2)Neshoda jen komplikující realizaci plnění požadavků PP, RP, PK, neohrožující SLDB 2011, hodnocení 2. 3)Neshoda způsobující již snížení schopnosti plnění PP, RP, PK, neohrožující způsobilost pro úkoly SLDB 2011, hodnocení 3. 4)Neshoda přímo ohrožující nebo může způsobit ohrožení plnění cílů SLDB 2011, hodnocení 4.

DÍLČÍ HODNOCENÍ kde: P ec – je celkový počet externalit, hodnocených v rámci hodnocení prvků OMRM, P e1 - počet externalit, hodnocených v rámci daného prvku stupněm 1, P e2 - počet externalit, hodnocených v rámci daného prvku stupněm 2, P e3 - počet externalit, hodnocených v rámci daného prvku stupněm 3, P e4 - počet externalit, hodnocených v rámci daného prvku stupněm 4. [%] Ukazatel HA i byl stanovován obdobným způsobem ze zjištěných internalit. Dílčí hodnocení a vypočtené ukazatele externalit (HA e ), internalit (HAi) a celkový ukazatel (HA) byly zaznamenávány do tabulky hodnocených 154 pracovišť (z celkového počtu cca 700 SM). Ukazatel HA e byl stanovován takto:

CELKOVÉ HODNOCENÍ Celkový ukazatel hodnocení ověřování HA byl počítán podle následujícího vztahu: Kde: w e – váha neshod typu externality, např. w e = 0,666, w i - váha neshod typu internality, např. w i = 0,333, HA e – dílčí ukazatel hodnocení externalit, HA i – dílčí ukazatel hodnocení internalit. [%] Výsledný ukazatel HA, který vyjadřuje stupeň plnění požadavků hodno- ceným pracovištěm, resp. míru jeho způsobilosti k plnění těchto požadavků byl následně vyhodnocován podle této stupnice:

VYJÁDŘENÍ ČSÚ O APLIKOVATELNOSTI MRM

UKÁZKA VYHODNOCOVACÍ MATICE PRO HODNOCENÍ SM V RÁMCI PROJEKTU SLDB 2011