PLÁNOVÁNÍ Vrcholným úkolem podnikového řízení je určování konkrétních podnikových cílů, jejichž prostřednictvím má být dosažen konečný cíl, dlouhodobá maximalizace zisku, a formulace podnikové politiky, tj. ‚pochodové osy‘, kterou musí podnik dodržet, aby tyto cíle co nejhospodárněji dosáhl.
Plánování jako klíčová funkce Plánování patří mezi klíčové funkce managementu a proto se týká všech oborů a aspektů organizace: Ekonomika a finance, Informatika, Kvalita, Lidské zdroje, Logistika a doprava, Management organizace, Marketing, Služby, Výroba.
Strategie, taktika, operativa Podle časového horizontu, ve kterém se plánování odehrává se rozlišuje: Strategické plánování je klíčové pro dlouhodobé směřování organizace (podniku), pro marketing, pro rozhodování o investicích, pro rozvoj lidských zdrojů, pro výzkum a vývoj. Taktické a operativní plánování hraje klíčovou roli v těch oblastech organizace, kde dochází k silným tokům zdrojů, tedy zejména finančních zdrojů a materiálu ve výrobě (Nákup a prodej).
Dílčí plány Finanční plán (integruje všechny plány pomocí finančního vyjádření) Plán prodeje Plán projektu Plán výroby Plán nákupu Plán rozvoje lidských zdrojů Plán osobního rozvoje zaměstnance Investiční plány Plány údržby a oprav
Metody plánování Metody plánování jsou: Obousměrné plánování Progresivní plánování Retrográdní plánování Strategické alternativy Strategické řízení
Obousměrné plánování Obousměrné plánování je kombinací přístupů progresivního a retrográdního plánování. Plánování probíhá jak shora dolů, tak zdola nahoru. Odchylky mezi oběma směry jsou průběžně koordinovány a dolaďovány. Využití obousměrného plánování v praxi: Tato metoda plánování vnáší do systému důležitou zpětnou vazbu, ale je náročnější jak na práci manažerů, tak na jejich čas.
Progresivní plánování Progresivní plánování je metodou plánování, která stanoví cíle a způsoby jejich dosažení cestou zdola nahoru. Nejprve jsou nastaveny relativně detailní dílčí cíle na spodních úrovních organizační hierarchie. Ty jsou postupně na stále vyšších úrovních integrovány až do podoby rámcových globálních cílů a globální strategie. Jde tedy o konvergentní přístup. Použití progresivního plánování v praxi: Nevýhodou je jednosměrný postup, takže v plánovacím systému chybí zpětná vazba.
Retrográdní plánování je metodou plánování, která stanoví cíle a způsoby jejich dosažení cestou shora dolů. Nejprve jsou nastaveny globální (rámcové) strategické cíle a způsoby jejich dosahování. Ty pak jsou postupně na nižších a nižších úrovních organizační hierarchie rozpracovávány a konkretizovány. Retrográdní plánování v praxi: Nevýhodou je jednosměrný postup, takže v plánovacím systému chybí zpětná vazba.
Strategické alternativy
Strategické řízení Strategické řízení je oblastí řízení zaměřenou na dlouhodobé plánování a směřování organizace. Strategický cyklus: Formulace strategie (mise organizace, její vize a strategických cílů) Plánování strategie (vytvoření strategického plánu a harmonogramu realizace) Realizace strategie (alokace zdrojů, realizace projektů, aktivit a opatření k naplnění strategických cílů) Kontrola strategie, monitoring stavu a vyhodnocování strategie (vyhodnocení a případná aktualizace strategie).