Intenzita využití vody Jiřina Vašková

Voda v přírodě Rozšířením vody na Zemi a jejím pohybem se zabývá hydrologie. 71 % tvoří slaná voda, ta tvoří 97 % celého vodstva na naší planetě. Sladká voda - 3 %, přičemž 69 % je v ledovcích. Dalších 30 % je voda podzemní a cca 1 % voda povrchová a atmosférická. Obrázek koloběhu vody v přírodě. Výskyt vody na naší planetě je mnohem vyšší než na ostatních planetách sluneční soustavy. Při pohledu z vesmíru vypadá Země jako modrobílá planeta: bílá od vodní páry a modrá od vody. A zákonitě všechny formy života (tak jak ho známe) závisejí na vodě. Většinu povrchu Země (71 %) tvoří slaná voda, ta tvoří 97 % celého vodstva na naší planetě. Sladká voda tvoří jen nepatrnou část hydrosféry - 3 %, přičemž 69 % této vody je v ledovcích, které jsou v polárních oblastech. Dalších 30 % je voda podzemní a jen necelé procento tvoří voda povrchová a atmosférická. Koloběh vody v přírodě vypařování - 2. kondenzace - 3. srážení - 4. déšť, prosakování - 5. vodní toky - a opět vypařování…

Vlastnosti vody Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Je základní podmínkou pro existenci života na Zemi. Měkká, tvrdá, destilovaná voda, deionizovaná voda (chemicky čistá voda), užitková, minerální, napájecí, pitná. podle vlastností měkká - obsahuje málo minerálních látek tvrdá - z podzemních pramenů, obsahuje více minerálních látek mořská voda destilovaná voda, deionizovaná voda - je zbavena minerálních látek - Chemicky čistá voda (destilovaná voda či deionizovaná voda) je elektricky nevodivá, ale i malé množství rozpustných příměsí způsobuje její vodivost. užitková - v průmyslových závodech (sníží se tvrdost vody a ta se zbaví Fe2+ a Mn2+) a v potravinářství - vyžaduje dezinfikovanou vodu (chlórování, ozonizace, ozařování ultrafialovým zářením) minerální voda- obsahuje mnoho minerálních látek napájecí voda - voda pro parní kotle, zbavená minerálních solí, aby nevznikl kotelní kámen, který zanáší potrubí pitná voda - je vhodná ke každodennímu použití, je zbavená nečistot, obsahuje vyvážené množství minerálních látek tak, aby neškodily zdraví.

Voda – základ života na zemi Ve vodě vznikl život, voda je základní podmínkou života na Zemi. Voda je rozpouštědlo. Už ztráta 20 % tělesné vody u člověka je smrtelná. Na dehydrataci člověk umírá asi během 7 dnů. Nedostatek vody má vliv na fotosyntézu. Je základní podmínkou života. Ve vodě vznikl život. Je to rozpouštědlo, ve kterém probíhají veškeré chemické děje v organismu. Lidské tělo obsahuje 70 % a rostliny až 90 % vody. Už ztráta 20 % tělesné vody je smrtelná. Na dehydrataci člověk umírá asi během 7 dnů. (Podle Guinnesovy knihy rekordů vydržel bez vody nejdéle jeden mladý Rakušan, kterého policie zapomněla v cele pro zadržené. Našla ho po 18 dnech na prahu smrti.)

Pitná voda na Zemi vzhledem k ČR Státy s nejmenšími zásobami obnovitelné sladké vody v m3 na obyvatele za rok. červeně: pod 500 m3 na obyvatele za rok oranžově: 500-1500 m3 na obyvatele za rok. Pitná voda se získává úpravou surové vody. Surová voda se získává v České republice z podzemních (asi 45-55 %) nebo povrchových (asi 45-55 %) zdrojů. Z některých zdrojů - zejména podpovrchových - je možné získat pitnou vodu bez úpravy. Význam vody pro lidstvo podtrhlo vyhlášení „Evropské vodní charty“ dne 6. května 1968 ve Strasbourgu: Evropská vodní charta (12 bodů) Státy s nejmenšími zásobami obnovitelné sladké vody v m3 na obyvatele za rok.Mezi oranžové státy patří i ČR. Evropská vodní charta (12 bodů). Voda v České republice , zpracoval Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka.

Indikátor životního prostředí nebo udržitelného rozvoje Druh informace poskytující ucelenou a základní informaci o určitém jevu, týkající se životního prostředí nebo/a udržitelného rozvoje. Ovzduší, voda, příroda, krajina, průmysl, zemědělství, doprava, sociální sféry… Vývoj indikátorové problematiky byl v mezinárodním kontextu zahájen především po konferenci UNCED v Rio de Janeiro v červnu 1992. Nejaktivnějšími centry zde jsou OECD, UN CSD (Komise OSN pro udržitelný rozvoj), EEA (Evropská environmentální agentura), EUROSTAT (Statistický úřad Evropské komise) … Indikátor životního prostředí nebo udržitelného rozvoje je druh kvantitativní informace (není však podmínkou) odvozený od primárních údajů, poskytující ucelenou a základní informaci o určitém jevu, který se týká životního prostředí nebo/a udržitelného rozvoje (ovzduší, vody, přírody, krajiny, průmyslu, zemědělství, dopravy, sociální sféry aj.). Hlavními vlastnosti indikátoru: politicky významný a adresný (indikátory mají být policy relevant, tedy mají mít přímou vazbu na danou politiku či opatření) analyticky dobře podložený a zdůvodněný snadno měřitelný, stanovitelný, vypočítatelný, a to s dostatečnou přesností a s přijatelnými finančními náklady uspořadatelný do vhodné časové řady srovnatelný v mezinárodním měřítku.

Ekologické signály 2002 Hodnocení uplynulého Milénia za Evropu, vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Členové - všech 25 členských států EU, Bulharsko, Island, Lichnštejnsko, Norsko, Rumunsko, Švýcarsko a Turecko. Pohled EEA na Českou republiku na využití sladkovodních zdrojů - předběžné údaje na rok 2004 ukazují, že celkový objem odběrů z povrchových vod meziročně poklesnul o 4,1 % (o 4,5 % u podzemních vod). Využití sladkovodních zdrojů V roce 2004 dosáhly celkové odběry vody 1 626,1 m3 z povrchových a 401,9 m3 z podzemních zdrojů. Na veřejnou vodovodní síť připadlo 24 % celkových odběrů z povrchových vod a 86 % z podzemních vod (2003–2004). Na spotřebě povrchových vod se nejvýznamněji podílí energetický průmysl (54 % celkových odběrů), naopak zemědělství se 4 % celkového odběru povrchových vod a 2 % podzemních není významným spotřebitelem vody. Klesající trend odběrů z povrchových vod z let 1990–2001 se v letech 2002 a 2003 neudržel a došlo k mírnému nárůstu odběrů o 19,6 % ve všech kategoriích využití vody, nejvýraznější podíl na tomto zvýšení odběrů měla energetika a výroba tepla. Přesto však byl za celé období 1990–2003 zaznamenán pokles spotřeby povrchových vod o 41,3 %. Předběžné údaje na rok 2004 ukazují, že celkový objem odběrů z povrchových vod meziročně poklesnul o 4,1 % (o 4,5 % u podzemních vod). Ekologické signály 2002 Signály EEA 2004 Česká republika

Problematika indikátorů životního prostředí Má v ČR více než desetiletou tradici. Zahájena publikací Zprávy o stavu životního prostředí v ČR v roce 1993. Systém indikátorů založených na základní indikátorové sadě (tzv. core set) životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí, Český ekologický ústav, Český hydrometeorologický ústav…. Hlavními pracovišti v ČR, která rozvíjejí indikátorovou problematiku je Ministerstvo životního prostředí, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Český ekologický ústav, Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav pro ekopolitiku a další instituce.

Intenzita využití vody Definice - spotřeba vody na jednotku výroby/služby. Má tři okruhy, ve všech si ČR vede dobře   . Zásobování vodou z veřejných vodovodů Dostupná voda a její využívání Zásobovaní obyvatelé a vyrobená voda Je indikátorem udržitelného rozvoje, jedná se o Enviromentální indikátor. (Enviromentální - týkající se životního prostředí) Je indikátorem eko-efektivity. Enviromentální - týkající se životního prostředí Problematika indikátorů týkajících se životního prostředí byla zahájena publikací Zprávy o stavu životního prostředí v ČR v roce 1993 Eko-efektivita - manažerský koncept, který umožní ekonomikám produkovat takové množství zboží a služeb, které uspokojí lidské potřeby za současného snižování spotřeby materiálů a energií (a tudíž i znečištění) Indikátory eko-efektivity - např intenzita využití energie (spotřeba energie na jednotku výroby/služby) intenzita využití materiálů (spotřeba materiálů na jednotku výroby/služeb) intenzita využití vody (spotřeba vody na jednotku výroby/služby) emise skleníkových plynů (na jednotku výroby/služby) emise látek ničících ozónovou vrstvu (na jednotku výroby/služby)

Zásobování vodou z veřejných vodovodů, ČR, 1992-2004 Obecně lze bohužel konstatovat, že za celkovým snižováním spotřeby vody stojí především její stoupající cena. Poznámka: Ztráty vody zahrnují i ztráty z vodovodů nezahrnutých ve statistických šetřeních. V České republice dochází za celé období devadesátých let k snižování ztrát ve vodovodním řadu (v roce 2004 bylo toto snížení jedním z hlavních důvodů snížení spotřeby vody). Obecně lze ale konstatovat, že za celkovým snížováním spotřeby vody stojí především její stoupající cena. V roce 1989 stál metr krychlový 80 haléřů, o 15 let později za něj Češi zaplatili průměrně padesátinásobek. Co se týče domácností - zatímco v roce 1989 činila průměrná spotřeba v domácnostech 171 litrů na jednoho člena, na konci roku 2004 to bylo jen 102 litrů.

Dostupná voda a její využívání, ČR, 1990-2003 Pokles spotřeby je způsoben zejména rostoucími cenami. Navýšení spotřeby v roce 2003 - nejsušší rok za posledních 30 let. Poznámka: Spolehlivé zdroje povrchových vod se určují jako průtok v hlavích povodích s 95 % zabezpečeností V poslední dekádě dochází v ČR k mírnému zvyšování dostudných zdrojů vody a naopak její spotřeba trvale klesá. Pokles spotřeby je způsoben zejména rostoucími cenami. Srážkově byl rok 2003 na území ČR silně podnormální a nejsušší za posledních 30 let. To se projevilo i navýšením spotřeby v tomto roce.

Zásobovaní obyvatelé a vyrobená voda, ČR, 1995-2004 Potěšující trend poklesu výroby pitné vody. Zvyšující se ceny vody a snižování ztrát v trubní síti. Pokud bereme vodu jako jeden z cenných přírodních zdrojů, je potěšující trend poklesu výroby pitné vody při stoupajícím počtu zásobovaných obyvatel. Tento trend souvisí s celkovým snížením spotřeby vody na polovinu v průběhu devadesátých let, a to především z důvodu zvyšující se ceny vody a snižování ztrát v trubní síti.

Povodí ČR Česká republika leží na rozvodnici tří moří - Severního, Baltského a Černého. Máme naprostou závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Česká republika leží na rozvodnici tří moří - Severního, Baltského a Černého. Prakticky všechny její významnější toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Rozvodí Severního, Baltského a Černého moře dělí území České republiky na tři hlavní povodí: Labe, Odry a Moravy.

Průměrná roční teplota v ČR za období 1961-1990 České Budějovice mají průměrnou teplotu 8,1-8 °C za za období 1961-1990

Průměrné roční srážky v ČR za období 1961-1990 České Budějovice mají normálu srážkového úhrnu 501-600 mm za období 1961-1990

Další mapy klimatu ČR s vlivem na vodu České Budějovice za období 1961-1990 Dynamika klimatu je < 10 Klimatické klasifikace Sníh 45-50 Vlhkost vzduchu a výpar 75-80

Shrnutí – stav ochrany vody v ČR Byla zanedbána údržba a péče o drobné vodní systémy, vodovodní a kanalizační sítě, malé vodní elektrárny a pod. Zúrodňování půd prováděné na rozsáhlých územích vedlo k rychlému odvedení vody z krajiny, poklesu zásob podzemní vody a k nežádoucím změnám biodiverzity a mikroklimatu krajiny. Státní vlastnictví a direktivní řízení ekonomiky potlačilo potlačilo odpovědnost i zájem obyvatel i hospodářské sféry na udržení množství vody v přírodě a na jejím šetrném užívání. Kladné výsledky při snižování indexu Intenzity využití vody jsou bohužel z důvodu cenové politiky, nikoliv z důvodu intenzivní nápravy výše uvedených problémů. Ochranu vod v přirozených hydrologických povodích a hydrogeologických rajonech není možné omezovat hranicemi států. Proto je pro dosažení co nejlepších výsledků nutná mezinárodní spolupráce jak se sousedními státy, tak se všemi státy, na jejichž území zasahuje povodí příslušného toku.

Shrnutí – stav ochrany vody na Zemi Zásoby sladké vody na Zemi snižují. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují a lze přitom předpokládat, že spotřeba vody bude v následujících letech stále stoupat. Značná část znečištění životního prostředí pochází ze zemědělství (pesticidy, hnojiva i zvířecí exkrementy) a zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a do intenzivně využívaných zemědělských oblastí se musí přivádět z velkých vzdáleností.

Zdroje Enviromentální indikátory Intenzity využití vody - Zdroj dat: ČSÚ. Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency). http://local.cs.eea.europa.eu/ http://indikatory.env.cz/ http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/index.html http://www.ondeo.cz/html/voda/vodazem/priroda.htm#pozem http://www.filtrovani.cz/

Děkuji za pozornost Jiřina Vašková