Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VIII Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Tématický okruh: Anorganická chemie Téma: VZÁCNÉ PLYNY Anotace: Prezentace slouží žákům jako osnova probíraného učiva. Obsahuje základní údaje k tématu – umístění v PSP, vzácné plyny – vlastnosti, užití. Text slouží i jako zápis do sešitu. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Majerčáková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

VZÁCNÉ PLYNY

Vzácné plyny jsou umístěny v 18 skupině PSP. Ukaž ji v tabulce a plyny vyjmenuj.

Herbert Nechce Armádní Krasavici Xenii Ranit. Ve větě najdi vzácné plyny a doplň jejich názvy. helium He neon Ne argon Ar krypton Kr xenon Xe radon Rn Říká se jim vzácné, nebo-li inertní plyny. V přírodě se vyskytují i vzácnější prvky a zcela inertní (netečné, nereagující) také nejsou, Kr, Xe a Rn tvoří například fluoridy.

Vlastnosti: lehké bezbarvé plyny bez chuti a zápachu nehořlavé, nevýbušné, nedýchatelné Vyskytují se ve vzduchu - nejvíce argon (0,93 %), helium se vyskytuje také na Slunci, ve vesmíru, v zemním plynu a v nerostu cleveitu. Mají valenční vrstvu zcela zaplněnou elektrony − téměř se neslučují. Všechny plyny, s výjimkou helia a radonu, jsou získávány destilací zkapalněného vzduchu. Helium se získává ze zemního plynu po zkapalnění ostatních složek.

HELIUM He užití: plnění balonů příprava dýchací směsi pro potápěče (zamezuje Kesonově nemoci) chladivo inertní atmosféra − chirurgie svařování Mg a Al kryogenika Co je to Kesonova nemoc? Čím se zabývá kryogenika?

NEON Ne nejsou známy jeho sloučeniny tvoří 0,0018 % vzduchu. Užití: plnění žárovek, osvětlovacích těles, výbojek a laserů kryogenika

ARGON Ar tvoří 0,93 % vzduchu září při větší koncentraci červeně, při nižší přechází přes fialovou a modrou až k bílé barvě. Užití: plnění výbojek a žárovek ochranná atmosféra při svařování (Al, Ti) a při práci s hořlavinami inertní atmosféra potravin (chipsy)

KRYPTON Kr Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé. Užití: plnění žárovek a zářivek izotopová metoda zjišťování stáří hornin navigační světla (letiště) plnění izolačních dvojskel

XENON Xe Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem). Xenon byl nalezen i v některých pramenech minerálních vod, kam se dostává jako produkt rozpadu izotopů uranu a plutonia. Jeho záření působí baktericidně a xenonové výbojky nalézají využití pro dezinfekci. Díky Xe výbojkám je možno fotografovat a filmovat velmi rychlé děje (průlet vystřelené kulky překážkou, výbuchy apod.) Používá se i v izotopové metodě zjišťování stáří hornin a meteoritů. majáky, světla aut

RADON Rn Chemické sloučeniny tvoří stejně jako krypton a xenon pouze vzácně s fluorem a kyslíkem. Nalézá se díky jaderným rozpadům ve vývěrech podzemních minerálních vod, může však v malých dávkách vyvěrat sám z podloží přímo v plynné podobě − nutnost hlídání množství Rn v budovách (možnost rakoviny plic). Užití: krátkodobé lokální ozařování tkání, radonové koupele (balneologie), zjišťování stáří podzemních vod

Zdroje: VACÍK, Jiří. Přehled středoškolské chemie. 1. vyd. Praha: SPN, 1995, 365 s. ISBN BENEŠ, Pavel, Václav PUMPR a Jiří BANÝR. Základy chemie pro 2. stupeň základní školy, nižší ročníky víceletých gymnázií a střední školy: úvod do obecné a anorganické chemie. 3. vyd. Praha: Fortuna, 2000, 143 s. Duhová řada, sv. 93. ISBN