Skladba – stavba větná Zápor

Stavba větná – základní pojmy zápor mluvnický větný zápor mluvnický členský zápor slovní dvojí zápor shoda, řízenost, slabá závislost (přimykání) přívlastek těsný a volný přívlastek postupně rozvíjející a několikanásobný významový poměr mezi složkami několikanásobného větného členu – slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací a důsledkový přístavkový vztah

Zápor Zápor mluvnický může být větný nebo členský. Zápor větný popírá platnost celé věty (Nemáme dnes štěstí), zápor členský popírá pouze platnost některé její části; k popření užíváme záporku ne (Ne zcela se nám to povedlo.). Při větném záporu se záporka ne pojí se slovesem v přísudku, při členském záporu stojí samostatně před tou částí věty, kterou popírá. Popření můžeme vyjádřit také pomocí záporných slov, která popírají význam příslušného slova kladného nebo vyjadřují jeho opak. Takový zápor nazýváme slovní zápor (neštěstí, nerozum, neklidně).

Mamince a tatínkovi to řeknu. x Mamince ani tatínkovi to neřeknu. Zápor Setká-li se zápor mluvnický se záporem slovním, dochází ke zrušení záporu. Chceme-li popřít všechny možné případy, musíme v záporných větách místo neurčitých zájmen a příslovcí užít zájmena a příslovce záporná. Je to tzv. dvojí zápor. Místo výrazů a, i, také, rovněž bývá v těchto větách spojka ani. Mamince a tatínkovi to řeknu. x Mamince ani tatínkovi to neřeknu.

Zápor Věta Někdo se nedostavil. na rozdíl od věty s dvojím záporem Nikdo se nedostavil. znamená, že z více lidí někdo přišel a jiný ne. Věta Všichni se nedostavili. však může vedle toho i vyjadřovat, že se vůbec nikdo nedostavil. Chceme-li, aby zápor v ní vyloučil všechny možnosti, musíme slovo všichni vyslovit s důrazem.

Z kladných vět tvořte věty záporné Věřil bych tobě i jemu. I já jsem tomu dobře rozuměl. Můj otec měl bratra a sestru. Už tam jdi! Mirek o tom někdy něco vyprávěl. Velice se z toho radoval. Ještě k nim budeme chodit. Ještě se o to pokus! V příštím týdnu je možná ještě uvidíme. Nevěřil bych tobě ani jemu. Ani já jsem tomu dobře nerozuměl. Můj otec neměl bratra ani sestru. Už tam nechoď! Mirek o tom nikdy nic nevyprávěl. Vůbec se z toho neradoval. Už k nim nebudeme chodit. Už se o to nepokoušej. V příštím týdnu se možná už neuvidíme.

Dvěma zápory utvořte věty kladné Tvoje přání je skromné. Učeň byl při práci obratný. Bylo by správné ještě to připomenout. Byl to hoch pěkné postavy. Jeho tvář je mi povědomá. Prohlídka veletrhu byla zajímavá. Úloha byla snadná. Jednání té dívky bylo upřímné. Tvoje přání není neskromné. Učeň nebyl při práci neobratný. Nebylo by nesprávné ještě to nepřipomenout. Nebyl to hoch nepěkné postavy. Jeho tvář mi není nepovědomá. Prohlídka veletrhu nebyla nezajímavá. Úloha nebyla nesnadná. Jednání té dívky nebylo neupřímné.

Vysvětli, jaký význam mohou mít tyto věty: Někdo určitě nemlčel. To není nemožné. To je nemožné. To není možné. Všechno se mi nelíbilo. Ne vždy si vím rady. Vždycky si nevím rady. Nejsem nesnášenlivý. Nikdo to nedělá je pro své potěšení. Každý to nedělá jen pro své potěšení. Ne každý to dělá jen pro své potěšení. Vždycky jsem si s ním nerozuměl. Ne vždy jsem si s ním rozuměl. str. 71, cv. 10

Změň příkazy na zákazy: Umyjte tu popsanou tabuli. Otevřete si knihy. Zavři všechna okna. Vezměte si pero a opravte si chyby. Posaďte se sem do toho křesla. Vysvětli mi, co mám dělat. Skoč do vody z toho vysokého můstku. Rozhodni o tom raději sám. Odpovězte na všechny otázky. Rozmysleme si to. Zkontrolujte si cvičení navzájem. Uložte si sešity do tašek. Neumývejte… Neotevírejte… Nezavírejte… Neberte si…a neopravujte….. Nesedejte… Nevysvětluj… Neskákej… Nerozhoduj… Neodpovídejte… Nerozmýšlejme si… Nekontrolujte…. Neukládejte…