Definice motivace Teorie motivace Stimulace Motivace a stimulace Definice motivace Teorie motivace Stimulace
Definice motivace Motivace představuje soubor vnitřních hnacích sil člověka, které ho určitým směrem zaměřují, aktivizují a vzniklou aktivitu udržují. Navenek se tyto síly projevují v podobě motivovaného jednání (Pauknerová, 2006, s. 173). Dimenze motivace: směr, intenzita, stálost. Motivy cílové a instrumentální. Stimulace – vnější pobídky. Intrinsická a extrinsická motivace
Zdroje motivace Potřeby – biologické (primární) a sociální (sekundární). Návyky - opakované, fixované a zautomatizované způsob činnosti v určité situaci Zájmy – trvalejší zaměření; struktura zájmů. Hodnoty Ideály
Dynamika motivace Frustrace a deprivace Konflikt motivů Motivace k výkonu Aspirace Motivační profil
Teorie motivace Homeostatická Hédonistická Aktivační Kognitivní Teorie potřeb A. Maslowa
Motivace pracovního jednání Dvoufaktorová teorie Frederick Herzberga. Teorie kompetence R. W. Whita. Teorie expektance V. H. Vrooma. Teorie spravedlnosti. Teorie X a Y Douglase McGregora.
Stimulační nástroje Hmotná odměna. Obsah práce. Povzbuzování – neformální hodnocení. Atmosféra pracovní skupiny. Pracovní podmínky a režim práce. Identifikace s prací, profesí a organizací. Externí stimulační faktory.
Směry stimulace Stimulace k výkonu, jeho kvantitě, kvalitě, rovnoměrnosti a soustavnosti. Stimulace k tvořivosti, novým nápadům a myšlenkám, které vylepšují práci a pracovní postupy. Stimulace k seberozvoji, rozšiřování kvalifikace. Stimulace ke spolupráci ve skupině, v týmu. Stimulace k odpovědnosti za vlastní jednání, rozhodnutí, za vztahy ve skupině, za svěřené hodnoty, za bezpečnost práce apod.