Financování sociálních služeb v roce 2015 a dále Ing. Linda Maršíková, 23. 1. 15

O čem dnes budeme hovořit ? Obecné charakteristiky systému Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech Rok 2015 – NV, VP, OPZ Velká novela zákona, změna financování sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále

Základní charakteristiky systému

Jaké jsou základní charakteristiky systému? Registrováno cca 5,5 tis. sociálních služeb ve 32 druzích Cca 2,5 tis. poskytovatelů Celkové náklady systému sociálních služeb = 30 mld. Kč (cca 0,77 % HDP)???

Pořadí registrovaných služeb dle četnosti a nákladovosti TOP 3: Pečovatelská služba (750) Odborné sociální poradenství (613) Domovy pro seniory (495) MIN 3: Intervenční centra (18) Terapeutické komunity (18) Tísňová péče (18) Nákladovost TOP 3: Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem MIN 3: Průvodcovské a předčitatelské služby Tlumočnické služby Tísňová péče

Vývoj dotací 2007 – 2014 – stabilita nulová

Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech

Co je naším společným cílem v sociálních službách? Mít systém sociálních služeb, který reaguje na identifikované potřeby uživatelů Znát časovou náročnost poskytovaných služeb Nastavit kvalitu a rozsah poskytovaných služeb pro klienta Vědět, kdo si služby skutečně objednává A takové služby financovat.. Pomohou nám k tomu dotace? Zatím ano.. Ale nejsou konečným řešením, které je udržitelné

Co MPSV přimělo uvažovat o změně v systému? Nová legislativa EU v oblasti veřejné podpory Právní analýzy, realizované v rámci projektu „Podpora procesů v sociálních službách“ z 5/2011 – 12/2012 Manuál služeb obecného hospodářského zájmu pro MMR z 4/2013 Výstupy činnosti pracovní skupiny k SSGI při SPC Korespondence s ÚOHS Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu

Proces zavedení financování sociálních služeb jako SOHZ v režimu rozhodnutí je postupný Cílový stav musí být zřejmý, dle něj nastavit směr ve financování a poskytovatele a další aktéry na něj postupně „zvykat“ 2014 – první principy, testování výpočtu, mírné změny pro poskytovatele 2015 – testování obvyklých nákladů služby, zavedení výpočtu s ukazateli nastavenými v „mírné“ variantě 2016 – financování dle režimu Rozhodnutí, včetně přiměřeného zisku, systému kontroly a vracení nadměrných vyrovnávacích plateb využití zkušeností z předchozích let) Parametry lze na počátku procesu stanovit měkčeji a postupně je zpřísňovat (dosažení cílového stavu)

Rok 2015 – technická změna ve financování sociálních služeb Přechod odpovědnosti za rozdělování dotací na kraje Změna provedena tak, aby měla co nejmenší dopad na poskytovatele Shodné období podávání žádostí, výplat apod. A co rizika přechodu odpovědnosti MPSV – kraje? Diferenciace přístupů Zpoždění plateb Zvýhodnění poskytovatelů na základě právní formy organizace Narušení sítě sociálních služeb na území ČR Meziroční rozkolísání systému

Rok 2015 – NV, VP, OPZ

Zvyšuje se provázanost financování a plánování § 95 písm. g) zákona o sociálních službách Kraj zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. § 101a – účinnost 1. ledna 2014 K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů, souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů služeb. Dotaci poskytuje ministerstvo kraji podle zvláštního právního předpisu

Rok 2015 – tedy rok NV, VP a OPZ NV – tvorba nařízení vlády k §101a zákona o sociálních službách VP – příprava zavedení financování sociálních služeb v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory OPZ – Operační program zaměstnanost, který bude financovat také sociální služby, a to Koordinovaně Za stejných podmínek jako u státních dotací Se stejnou úrovní obvyklých nákladů

Jaký bude obsah nařízení vlády? Bude vycházet ze schválené Metodiky MPSV Obsah je definován odstavcem 7 §101a zákona o sociálních službách čerpání dotace, lhůty pro výplatu dotace, formu a obsah žádosti a lhůtu pro její podání, formu a obsah přehledu NV

Proč se zabýváme veřejnou podporou? Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu Podmnožina hospodářských činností Zvláštní význam pro občana Bez zásahu poskytovatele podpory by neexistovala/existovala za horších podmínek Proč je tento režim skvělý? Prověří, zda službu nezajistí trh Omezí negativní dopad finančních podpor státu/veřejných rozpočtů na existující trh Šetří výdaje státu/veřejných rozpočtů a stanoví výdajové limity prostřednictvím VYROVNÁVACÍ PLATBY VP

Máme štěstí, že některé kraje tento režim zavádějí již pro rok 2015 Aplikace pravidel v jiných odvětvích již probíhá Lze vyjít ze zkušeností několika poskytovatelů dotace (krajů) v oblasti sociálních služeb Pro rok 2016 bude zavedeno plošně Pro oblast státních dotací poskytovaných kraji a Hlavním městem Prahou Pro oblast dotací z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost VP

Základní dokumenty Nového programového období Evropa 2020 – základní dokument EK pro programové období 2014-2020 Dohoda o partnerství – zpracováno členským státem EU o využívání ESIF, vyjednáno s EK, zastřešuje jednotlivé OP Operační programy – rozpracovávají Dohodu pro určité oblasti podpory do podoby implementační dokumentace Metodika finančních toků – pravidla MF pro poskytovaní dotací z ESIF 2014 - 2020

Jaké jsou jednotlivé fondy? Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti - doprava (FS) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) Fond evropské pomoci nejvíce deprivovaným (FEAD) – není zahrnut do ESIF 2014 - 2020

Kde se nyní nacházíme? 27. srpna byla EK schválena Dohoda o partnerství mezi EU a ČR Pro ČR vyčleněno 22 mld EUR pro OP a 2,17 mld EUR z EZFRV (zemědělství a rozvoj venkova) – ČR je nadále čistým příjemcem 23,3 mil EUR Fond evropské pomoci pro nejvíce deprivované pro ČR – zaměstnávání mladých lidí Všechny operační programy byly schváleny vládou ČR 27. listopadu proběhl formální dialog s EK První výzvy koncem prvního pololetí až v druhém pololetí 2015 Možnost výzev před schválení OP Evropskou komisí - schvaluje vláda 2014 - 2020

OP Zaměstnanost (ESF) – podpora zaměstnanosti a sociálního začleňování a efektivní veřejné správy PO 1 – Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly PO 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou (sociální služby, sociální ekonomika) PO 3 – Sociální inovace a mezinárodní spolupráce PO 4 – Efektivní veřejná správa PO 5 – Technická pomoc Územní dimenze: Řídící orgán MPSV OPZ

Jak budou sociální služby financovány z OPZ – PO2? Koordinovaný přístup s dotacemi ze státního rozpočtu Shodné obvyklé náklady služeb Shodný obsah pověřovacích aktů Poskytovatel dotace (kraj) určí, na které služby v rámci sítě na území využije státní prostředky a na které Evropské OPZ

A další podmínky? OPZ Výzvy pro kraje budou vyhlášeny v polovině roku Budou schváleny vládou před schválením OPZ Rozdělení alokace mezi kraje bude dle podílu směrných čísel OPZ

Velká novela zákona, změna financování sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále

A budoucnost, tedy rok 2016 a dále? Změny musí být pozvolné Je nutné pečlivé hodnocení dopadů Pomohou analýzy v rámci projektu MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“ „Kalkulační vzorec…“ – probíhá realizace „Analýza veřejných a soukromých zdrojů…“ – zakázka dokončena „Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “ – zakázka dokončena „Studie proveditelnosti variant financování…“ – probíhá realizace

Co znamená Kalkulační vzorec? Vyjádření optimální nákladovosti jednotlivých sociálních služeb Porovnání nákladů na sociální služby, v rámci jednotlivých služeb na různých úrovních (podle poskytovatelů, krajů, i mezi službami navzájem) Zpřehlednění reálné ceny sociálních služeb veřejnosti   argument zapojení soukromých zdrojů

Kvalita je prioritou Potřebná a žádaná úroveň kvality se odráží ve všech složkách kalkulačního vzorce – nákladech na jednotlivé zdroje (max = osobní náklady) Cíl kalkulací: nastavit optimální poměr cena/kvalita Výsledek = informace pro všechny zúčastněné strany: za tuto cenu lze očekávat takovou úroveň kvality

Konstrukce kalkulačního vzorce Výpočet na kapacitní jednotku: CN = ON + ostatní náklady CN – celkové náklady ON – osobní náklady Známe podíl ON k celkovým nákladům (př. OSP – 73%, OA – 84%, DPS 60%, PEČ 74%)

Ověřování kalkulačního vzorce Kapacitní jednotka u jiných než pobytových služeb  hodina přímé péče? Personální zajištění kapacitní jednotky  kolik pracovníků, jaké kvalifikace Mzdová úroveň pracovníků Spolupráce: APSS ČR Vysoká škola ekonomická v Praze

K čemu bude výstup sloužit? Testování nákladů jednotlivých služeb a poskytovatelů Sjednocení „ceny“ pro širokou veřejnost Podklad pro vyhlášku provádějící zákon o sociálních službách – termín pro zpracování 1. 1. 2017

„Komplexní analýza zdrojů“ analýza příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, včetně pojistných a nepojistných systémů sociální ochrany analýza právních závazků veřejných rozpočtů analýza soukromých zdrojů Studie vypracována firmou Sociotrendy v rámci KA 6 (Nastavení systému financování sociálních služeb) projektu PPSS Realizace studie probíhala v období srpen- prosinec 2013

Hrubý příjem - platové rozmezí v Kč Explicitně vynakládané částky občanů, kteří nejsou v sociálně nepříznivé situaci, v oblasti vztahu k lidem v nepříznivé situaci, dle platového rozmezí Hrubý příjem - platové rozmezí v Kč Částka v Kč odpovídající podílu na sociální příspěvky dle složené daňové kvóty pro rok 2011 (15,4 %) 8 000-20 000 145 21 000-30 000 481 31 000-40 000 842 41 000-50 000 1152 51 000-100 000 1538 101 000-1 000 000 9250

Implicitní výdaje • zjišťováno v rámci sociologického šetření •téměř dvě třetiny respondentů finančně přispívají na sociálně potřebné

Spolupodílení se na úhradách zjištění míry ochoty podílet se finančně na úhradě sociálních služeb pro sebe, nebo své blízké 6 % respondentů není ochotno se podílet vůbec

Analýza ostatních soukromých zdrojů Kvalitativní šetření mezi podnikateli Identifikovány 4 typy podnikatelů na základě jejich ochoty přispívat, včetně přibližných částek darovaných ročně osobám v nepříznivé sociální situaci a typického postoje k sociálně potřebným: „populisté“ (do 1.000 Kč), postoj: „nic o nich nevím“ „mentalisté“ (do 50.000 Kč), postoj: „musím vědět, kdo to je“ „holisté“ (do 200.000 Kč), postoj: „jsem otevřený, preferuji dlouhodobou spolupráci“ „posuzovatelé“ (do 15.000 Kč), postoj: „jak k té situaci přišel?“

Výzva pro poskytovatele čím je příspěvek adresnější, tím raději podnikatelé přispějí rozšiřování povědomí o důležitosti příspěvků v rámci komunity ← rozvíjení fundraisingových aktivit

Nyní probíhá realizace největších zakázek „Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “ „Studie proveditelnosti variant financování…“

Na jaké otázky mají studie odpovědět? Jaká jsou specifika poskytování a financování sociálních služeb ve vztahu k jednotlivým právním formám organizací? Existují nežádoucí a neefektivní jevy ve fungování jednotlivých právních forem z pohledu účetní a ekonomické praxe? Jaká je optimální praxe pro jednotlivé právní formy s ohledem na platnou legislativu? Jak lze vyložit problematiku veřejné podpory ve vztahu k dotacím na sociální služby?

A ještě.. Jaký systém financování sociálních služeb bude pro ČR nejvhodnější? Za jakých ekonomických, politických a sociálních podmínek je realizovatelný? Jaké hlavní změny financování bude třeba pro jeho efektivní fungování provést? Jakým způsobem se bude do budoucna měnit struktura zdrojů financování soc. služeb a jaká změna legislativy s tím bude spjatá? Jaká jsou hlavní ekonomická a sociální rizika pro udržitelnost optimálního systému?

Děkuji za Vaši pozornost

Kontakty JUDr. Karel Zuska Web: www.zklub.cz E-mail: info@zklub.cz Tel: +420 702 144 106