ROMSKÝ ETNOLEKT ČEŠTINY Máša Bořkovcová

ROMSKÝ ETNOLEKT ČEŠTINY Produkt neukončeného procesu jazykové směny Počátek se váže k příchodu slovenských Romů do českých zemí po 2WW Původními jazyky jsou romština a slovenština (Mnohé prvky jsou shodné i s olašským romským etnolektem češtiny.)

Sociální vymezení etnolektu Sociální hranice etnolektu se kryjí s hranicemi romských enkláv či komunit. Ty v různé míře vykazují Nečetné přesahy sociálních sítí Vnitřní kohezi (sociální uzavřenost) Kulturní specifika Zde etnolekt, byť v slabší míře, přetrvává i u 3. a 4. generace poválečných imigrantů

Případová studie na pražském Smíchově Zaměřena na popis jazykové struktury důvody reprodukce etnolektu Míra etnolekticity jednotlivých mluvčích vzhledem Ke generaci Ke kompetenci v původních jazycích K sociálním sítím

Etnolekt je z formálního hlediska: Varietou češtiny, jejíž specifika jsou způsobena vlivem původních jazyků romštiny (R) Slovenštiny (Sl) R: dominující jazyk v původní diglosii Sl: komunikační jazyk Romů s českými gadži Popis etnolektní struktury: pouze odchylky od obecné češtiny (v gramatičnosti a frekvenci), které jsou rozšířené u daného řečového společenství

Fonetické a fonologické prvky Přízvuk – na předposlední slabice fonetického celku Fonetika: ou→u (kupit), j (v muzeju), ě→e (pet) ř→r, tl→kl (klustý), ps→pc (pcaníčka) hř →ř (řeben), chř→kř (křipka), asimilace sykavek (Šaša)

Lexikální a slovotvorná specifika Přejímky z romštiny šun, de, ma phen, (te merav) čhaje, móre bokhalo, čóro, dilino, šukar, máto bala, muj, čuča, mindž, pele, kar bóri, rom, gadžo, piráno džuva, kamukeri phenďom, phenav love, šil Šuki, Phuri, Chindi, Kaľi

Přejímky Ze slovenštiny: abo, aj, lebo (nebo z r.) hamižnej, lenivej, nebožskej cigán, cigánský Miľo, Ňofi, Julo domlátit, počarovat, zaspat dochtor, počúvať…

Sémantické kalky rodina, manžel, mrtvola, nevěsta suchej, poctivá, chudej znát, říct, zustat, přijít, hodit, bejvat, černat vzít/sebrat (Tatinka chtěli vzít.) Až (=dokonce) (Já jsem se potom přestala až malovat!)

Gramatické kalky Pouštět strach, pouštět spaní, dávat nervy, dělat práci, jít do snů, jít nervy (do), pít cigaretu Absence zvratných zájmen: Zastávat koho, pamatovat, lehnout, sednout (nesedej!) Jít do rodiny (být po kom)

Autonomní Pojmenovací jednotky simplifikací: dávat strach na koho ← pouštět strach dostávat/ dávat šoky/ záchvaty ← dostávat/ dávat nervy kombinací: pažernej ← č. pažravý + etn. napasnej nedodržlivej ← nedržící (slovo) + nespolehlivý

skloňování 1. a 4. pád mn. č. m. r. (Voni pozabíjeli Židi. Vy taky nemáte rádi komunisti?) Rozšíření nom. tvaru v paradigmatu cizích slov (za komunizmus, dem do centrum) Vychýlení v gram. rodě (ten prase, ten dveře) Přechýlení typu př. jm. (hromadní, srandovná) -ovci

Časování Rozšíření středního, resp. mužského rodu (To bylo konec! [Máma] vzal tátovi.) Užití druhého slovesa z vidové opozice, i u participia (Chtěli věšet [pověsit] všechny. Já sem napínavá [napnutá]. Rasizmus nebyl tak rozvíjenej [rozvinutý]!)

Morfosyntax 1. pád 2. pád 3. pád po číslovkách (Tolik složenky! Tam bylo plno banány) Po předložkách (byl u psycholožka) 2. pád Místo přivlastňovacích zájmen n. adj. (v báby peřinách) 3. pád Von je komu/koho rodina? 4., 6., 7. u příslovečných určení místa

Užití předložek od + 2. pád (byl vod něho mladší) s + 7. pád/ 7. pád (Šla s oknem, palívka haluškama) do/v a k/u viz příslovečné určení místa širší význam za (brečet/ stejskat/ šílet/ bejt smutnej/ umírat + za)

Příslovečné určení směru a místa U příslovců (Dej to tady!/ Chodila, kde vona ukazovala./ Jí nedostaneš venku!) U předložek (Oslavuje do práce na Hlavák./ Přijde u nás) U pádů (Byl jsi tátovi na pohřeb?/ Co na tebe uvidíme?)

Syntax Specifické slovesné vazby (zdál se mi sen s/ brečet na/ říkat na/ chápat z, bejt lakomej na) Oslabená síla slovesných valencí (str. 90) Souvisí s distribuci to/tam předmětu u předmětných sloves (No, tak si schovej!/ Ona neumí.) podmětu (Tam nebylo možný!/ Normálně bylo v televizi.) Příslovečného určení místa (Mam nervy, že sem včera nebyla! Jak předtim šla s náma na Žižkov. Já a Lucka sme šly.)

Specifické větné konstrukce spona v neutru (To bylo konec! To bylo hrůza!) Týna je celá táta/ Milan, to byl celej máma. Konstrukce s počítanými objekty (str. 95) Součástí přísudku (Sme doma deset děti/dětí./ Ale sme hodně! Teď sou hodně problémů na ty rodiny.) Přívlastkem (My šest můžem dělat. Kolik lidí demonstrujou!) Příslovečným určením (Anebo ty karty schovej a potom vyndej, protože ti potom vyletěj plno, víš!) Běž přines lopatku!/ Di kup malinovku!

SPOJOVACÍ VÝRAZY bo/ abo/ lebo/ nebo Vylučovací (… tomu musíš rozumět, bo tě zavřou!/ Roztrhejte ty papíry nebo já se naštvu!) Odporovací – bo/nebo (A: Ten je hnusnej! B: Bo ty si hezká!) Příčinný – bo/ lebo/ nebo/ že (Já mam až punčocháče černý, bo sem nemohla najít tamty!) Bo jako nevětná spojka + pods. Jm. (Bo klíče!)

SOCIOLINGVISTICKÁ ČÁST VÝZKUMU otázka po příčinách reprodukce etnolektu otázka po zdrojích etnolektu, resp. vlivu kompetence v původních jazycích diskurzivní kontext etnolektu – a jeho společenské funkce

SOCIOLINGVISTICKÁ ČÁST VÝZKUMU Výzkum v rámci jedné sociální sítě sobě příbuzných či spřízněných starousedlých smíchovských romských rodin žijících po generace v blízkém sousedství Etnolekt je zde relativně slabý Etnolekticita u mluvčích velmi různá

sociální sítě Nejstarší generace Střední generace Nejmladší generace Pár ročníků slovenské ZŠ Práce na nízkých pozicích v průmyslu a službách Střední generace Téměř všichni české ZŠ, nejmladší ZvŠ, pár ročníků SoU Lepší pozice v průmyslu a službách Individuální rozdíly v míře integrace do okolní společnosti Nejmladší generace Od. Pol. 90. let více dětí do ZŠ (Grafická) Pracovali v partách svých starších příbuzných

Jazyková situace Nejstarší Střední Nejmladší Romština, slovenština – diglosie Čeština – v interetnické komunikaci Střední Romština ustupuje, slovenština zaniká Čeština - v rámci formálního vzdělání Nejmladší Romština dále ustupuje i z generačních part Čeština – ve vzdělání i ekonomickém životě nárůst izolace Výzkum v době „ekonomického volna náctiletých“

Míra etnolekticity Etnolekticita klesá mezi 1. a 2. generací, v rámci níž je diferencovaná. Tento rozdíl se přenáší v nižší míře do gen. 3. 3. gen. používá některé prvky, které nepoužívá gen. 2. To koreluje s rozsahem sociálních sítích u jednotlivých generací, resp. rodin. Naopak – korelace s užíváním romštiny se nepotvrdila.

Proměny soc. funkcí etnolektu Mezi 1. a 2. gen. klesá etnolekticita plošně – na všech jazykových rovinách U 3. gen. se vyskytují etnolektní prvky, které nepoužívá 2. gen., často jako markery (přejímky z rom.). Celkově v etnolektu přetrvávají etnolektní prostředky pojmenovávající spec. kulturní realitu (emoce, mule, skupinová příslušnost, sociální vlastnosti,…)

Proměny soc. funkcí etnolektu Etnolekt byl pro první gen. dorozumívacím kódem pro styk s majoritou Etnolekt spolu s ústupem romštiny v intraetnické komunikaci přebírá částečně její funkce. Příslušníci 2. generace umí volit mezi etnolektními a česky nepříznakovými prvky. Užívají to funkčně.

Postoj k etnolektu Souvisí s mezigenerační změnou postoje k vlastní skupinové příslušnosti, společenským a ekonomickým ambicím 1. gen. byla ochotnější se asimilovat, přijala postoj ke své etnicitě s hodnotícími kategoriemi „zaostalost“, „asociálnost“, „pověrčivost“ 2. generace – varíruje, 3. gen. je laxnější. S ambicemi na integraci