Jaké máme řešení pro teplárenství Jaké máme řešení pro teplárenství ? Palivová základna příštích desetiletí. Budoucí palivový mix pro nejméně 3 příští desetiletí se bude odvíjet také od ochoty politické reprezentace nyní rozhodnout o efektivním využití domácích primárních energetických zdrojů. . Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998 Autor : Ing. Jan Vondráš Datum: 24.1.2013 Konference Jelenovská

Jaké máme řešení pro teplárenství v otázce palivové základny ? Než odpovíme na otázku z úvodu, je nutno alespoň stručně popsat současný stav, proč jsme se do něj dostali, co nám způsobuje a jaké jsou limitní možnosti řešení. Co nám zejména přinesla Evropa: A, požadavky na nízkouhlíkovou ekonomiku B, povolenky na CO2, které zbytek světa ignoruje !! C, požadavky na podíl výroby z OZE v rozsahu, na který nemáme klimatické ani geografické podmínky (20-20-20). D, Prostřednictvím regulací silný tlak na omezování zdrojů na fosilní paliva bez jasné vize jak je efektivně nahradit.

Co nám Evropa přinesla - pokračování E – nově také odklon od jaderné energetiky !! F – neřízený rozvoj privilegovaných OZE (zejména větrných a fotovoltaických zdrojů), které již ohrožují stabilitu elektrizačních soustav. G – Neustálé změny v energetické legislativě, které vytvářejí zásadní nejistotu pro všechny investory do konvenčních energetických zdrojů. H – Ztrátu iluzí, že s pomocí EU problémů v energetice ubude. Situace je nyní spíše opačná. Problémů výrazně přibývá.

Co nám tyto „promyšlené“ kroky způsobují: A - v ekonomice: nárůst cen energií, zejména elektřiny a plynu v její regulované části a postupnou ztrátu konkurenceschopnosti průmyslu. Odchod energeticky náročných odvětví do zemí „bez bariér“ (textilní, kožedělný průmysl a další). V případě odchodu dalších odvětví také export produkce CO2 do těchto zemí „bez bariér“ (Čína, Indie,Bangladéš, Pákistán, Vietnam) s ještě vyšší produkcí emisí než v Evropě. Ztrátu pracovních míst a jejich přesun do Asie se všemi důsledky ztrát pracovního trhu.

Co nám tyto „promyšlené“ kroky způsobují - pokračování B- v energetice: dramatický nárůst regulovaných složek cen energií v posledních letech a z toho plynoucí pokles významu trhu, neboť komodita přestala být rozhodující složkou ceny. Vlivem deformace tržního prostředí s nepřiměřenou podporou výkupních cen privilegovaných zdrojů neochota investorů stavět nové klasické zdroje (viz. rozhodnutí velkých německých koncernů investovat raději v Africe a Jižní Americe). Investice v teplárenství jsou omezeny na minimum. Vlivem enormního rozvoje fotovoltaických a větrných zdrojů zejména v sousedním Německu vážné problémy se stabilitou a řízením elektrizační soustavy – tzn. další náklady pro spotřebitele. OZE vytlačují z trhu fosilní zdroje, ale jsou těžko regulovatelné.

Co nám tyto „promyšlené“ kroky způsobují-pokračování Vlivem „Zelených politiků“ napříč politickými stranami dlouhodobý odpor k dalšímu využívání domácích energetických zdrojů (zejména HU za ÚEL a komun.odpadu). Z toho plynoucí problémy v budoucí dovozní energetické závislosti se všemi bezpečnostními a ekonomickými riziky pro ČR. Suroviny se stávají mocenským nástrojem v politice. Snahy prostřednictvím změn v legislativě dále paralyzovat budoucí těžbu nerostných surovin v ČR (Změny ve vyvlastňovacím procesu v Horním zákoně). Připravovaná novela by sice měla být cestou, ale uskuteční se?? Nestejné podmínky pro provozování teplárenských zdrojů oproti decentralizovaným lokálním výrobcům- tzn. hrozba rozpadu czt.

Proč téma řešení palivové základny?? Struktura změn palivové základny v teplárenství a závodních energetikách ČR je jedním ze základních paramentů, které sleduje Invicta BOHEMICA v analýzách po více jak15 let. Spolupracujeme s naprostou většinou subjektů na straně výroby elektřiny a tepla v ČR. Máme proto přehled nejen o datech, ale také o názorech, postojích a způsobech řešení problémů s palivovou základnou ze strany vrcholových managementů a vlastníků těchto energetických zdrojů.

Problematika hnědého uhlí, zemního plynu a dřevní biomasy u velkých tepláren a závodních energetik Sledujeme podrobně od roku 2002: Studie pro MPO (IV/2007) Aktualizovaná studie pro NEK (VI/2008) Další studie pro NEK a Oponentní radu (IX/ 2008) Kritický scénář nedostatku HU: kvantifikace hlavních dopadů, studie pro MPO (XII/2009) Aktualizace kritického scénáře pro MPO ČR, TS ČR (prosinec 2010, únor 2011) Studie o potenciálu dřevní biomasy (2010,2011)

Jaké je tedy řešení pro teplárenství ?? Loni jsem uváděl - Již konečně aktualizovat a schválit Státní energetickou koncepci. Přiznám se, že mě ve vztahu k teplárenství do značné míry zklamala….. Proč? Nerealistická výstavba 2. bloku JE Temelín do roku 2025. Tzn. nereálná náhrada výroby z jádra a ušetření HU pro teplárny. Odchod od uhlí v konečné spotřebě…(nejde jen o domácnosti) Potenciálně pouze možnost prolomení ÚEL na lomu Bílina a ne také na ČSA, což je největší problém právě pro teplárenství (bez ohledu na zvýhodňování ČEZ oproti Czech Coal) Cíl udržení přebytkového salda vývozu elektřiny (což je opět proti zájmu uchovat HU pro teplárenství) Jiná elektřina než vyrobená z uhlí vyvážena být nemůže – to plyne z logiky nasazování zdrojů do výroby. 1 TWh =cca 1mil. HU. 15% přebytek výroby je zhruba 8 TWh=-8 mil tun HU/rok

Hlavní dlouhodobé cíle v teplárenství Podpora dalšího rozvoje czt jako nejvhodnějšího způsobu výroby tepla v městských a průmyslových aglomeracích. Podpora vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) ve všech typech zdrojů. Zajištění dlouhodobé palivové základny (zejména HU) a jeho prioritní využití v teplárenství. Srovnatelné podmínky pro velké i decentrální zdroje. Zejména by se mělo jednat o přijetí tzv. „uhlíkové daně“ pro zdroje mimo EU ETS.

Co tedy máme nyní k dispozici pro příští palivový mix? Omezené zásoby kvalitního hnědého uhlí uvnitř ÚEL vhodného pro teplárenské zdroje (viz. dále) Vyčerpaný potenciál vhodné dřevní biomasy, který je již téměř plně využit existujícími teplárenskými zdroji při čistém spalování, nebo spoluspalování s HU. (studie Invicta BOHEMICA „ Konec pohádky o dřevní štěpce 2010 a 2011“). Možnost využití tepla z jaderných bloků JE Temelín a JE Dukovany pro 2 městské lokality (část Českých Budějovic a Brno). Při bližším pohledu jde však o marginální záležitost. Významné množství zemního plynu, kde však i hypotetická přestavba HU zdrojů vytváří vznik produktů (tepla a elektřiny, které jsou cenově nekonkurenceschopné– tzn. likvidační)

Co tedy máme nyní k dispozici pro příští palivový mix ?- pokračování Omezené množství LTO a TTO s nejistou produkcí v příštím desetiletí, navíc pod silným tlakem na vypoustěné emise (Směrnice 75/2010 /EU) Na komoditních trzích obchodované ČU, které je cenově silně závislé na vývoji cen ropy (tzv. přímý substituent) s vysokými dopravními náklady zejména do českých HU zdrojů. Také však nezanedbatelné množství ĆU za limity (Frenštát) využitelné v budoucnu. Tzv. „volných“ 400 tis. ha půdy pro pěstování všemožných rychle rostoucích plodin. Spalování ve stávajících zdrojích však vyvolává tvorbu nebezpečných dioxinů a chloru. Nové technologie, které by zajišťovaly zásadní omezení těchto látek zatím nejsou dostupné. Investičně navíc nesmírně náročné. Přibližně 4 miliony tun komunálního odpadu, který je z velké míry skládkován, přestože směrnice EU požadují jeho třídění a spalování v mnohem větším rozsahu.

Jaké je tedy řešení ? Vzhledem k výše uvedeným limitovaným možnostem a potřebě zachovat teplárenství skutečně konkurenceschopné je možností jen velmi málo: Provedeme včas investice na omezení emisí stanovených směrnicí 75/2010/EU, v případech menších zdrojů využijeme přechodného období. Tím splníme podmínky další provozovatelnosti po r. 2015. 2. Rozhodneme v co nejkratší možné době o posunu limitů těžby HU do 2.etapy na lomech ČSA a Bílina (nová SEK toto nepředpokládá, pouze připouští na lomu Bílina, nikoli ČSA). 3. Zrušíme vládní usnesení č. 444/91 Pithartovy vlády o omezení ÚEL. 4. Odstraníme (či nepřijmeme) podzákonné normy, které zabraňují těžebním subjektům ve vypořádání vlastnických vztahů v dotčených lokalitách a urychlí celý proces zahájení skrývkování, který je zásadní pro další dostupnost HU.

Jaké je tedy řešení? - pokračování 5. Zajištění legislativního rámce s cílem usměrnit budoucí dodávku HU pro potřeby teplárenství, tj. zejména pro vysoce účinnou výrobu elektřiny a tepla. Toto se již díky vyšší podpoře KVET začalo. 6. Přijetí nástrojů, která zabrání vývozu HU a to nejen v jeho fyzické podobě, ale zejména v podobě elektřiny (tedy zcela opačný postup, než navrhuje SEK). Např. G – komponenta, 7.Odstranění limitů při využití zemního plynu a to zejména v případě výstavby nových PPC zdrojů na poskytování podpůrných služeb. Současná nemožnost získání souhlasu k připojení výkonu do DS z důvodů nedostatečné kapacity sítě je limitním prvkem jejich rozvoje. 8.Podpora investic do nových zdrojů na spalování komunálního odpadu, zejména v blízkosti velkých městských aglomerací (Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, Most). Probíhá novelizace zákona o odpadech, podpora energetického využití odpadu.

Zajistí posun limitů HU na dolech ČSA a Bílina dostatek HU pro teplárenství ? ANO, ale pouze pokud rozhodnutí vlády přijde v nejbližší době. Současný stav: V ČR je evidováno 8 HU pánví a lokálních výskytů ale pouze ve 2 z nich je provozována aktivní báňská činnost. 1. Jihomoravská lignitová pánev byla finálně douhlena v roce 2009, kdy se vytěžilo již pouze 254 tis tun pro Elektrárnu Hodonín. 2. Sokolovská pánev mezi 1860- 2011 vytěžila 1 miliardu a 133,75 mil tun HU. K 1.1.2013 je v předpolí dvou posledních lomů již jen 112,35 mil. tun vytěžitelných zásob. V roce 2011 poklesla těžba poprvé v historii pod 8 mil tun/rok. V roce 2012 dokonce již pod 7 mil t/rok (6,75). Navíc 52 mil tun zásob na lomu Družba bude možno vytěžit až po vyuhlení lomu Jiří, tzn. nejdříve za 11 let. 3. Severočeská HU pánev: mezi 1860-2012 vytěženo 4 miliardy a 133 milionů tun HU. K 1.1.2013 je v předpolí 5 lomů již jen 711,5 mil tun. Zbytkové zásoby lomu Šverma převzal lom Vršany. V roce 2014 ukončí činnost lom Centrum. Zbývají tedy fakticky jen 4 „živé“ lomy.

Co způsobilo Pithartovo ukvapené rozhodnutí z roku 1991 ÚEL v SHD neomezily pouze lom Vršany, ten má životnost do roku 2054 při těžbě 7 a později 6 mil tun/rok. Zde se již CC a CEZ domluvili-bude dlouhodobý kontrakt pro EL.Počerady a El:Chvaletice. Nejedná se však o HU pro teplárenství Změna dobývacího prostoru Tušimice dle vládního usnesení 444/91 zajišťuje těžbu na dole Libouš max. do roku 2035. Zásoby HU ve výši 113 mil tun byly odepsány. Dále vně demarkace lomu Bílina upraveného vládního usnesení (č.1176/08) je k dispozici dalších 100-104 mil tun, aniž by těžba zasáhla okolní sídelní celky. Možnost vytěžit v případě posunu ÚEL ve 2.etapě. Lom ČSA byl ovlivněn ÚEL nejvíce. V 1. etapě je uvnitř limitů k dispozici již jen 21 mil tun s poklesem těžby ze současných 5 mil /rok na 2,5 mil. tun v roce 2013. V roce 2021 konec.Za limity zde leží 773 mil tun vysoce kvalitního HU s výhřevností 15-17,5 MJ/kg-1.

Co se událo zásadního za poslední období Co se událo zásadního za poslední období ? Jak říkal Napoleon Bonaparte: „Situace na bojišti se mění každým okamžikem“ Došlo k posunu dostavby Elektrárny Ledvice z 2013 na 2015-16, což uvolňuje pro toto období cca 2 mil t /ročně na lomu Bílina pro využití teplárnami. Byla přijata Směrnice o průmyslových emisích 75/2010/EU, která umožňuje zdrojům v budoucnu zařazeným do skupiny s omezenou životností ještě 17 500 hod. provozu a tudíž vyvolá další potřebu HU. Oproti všem proklamacím těžba v roce 2011 vzrostla na 46,8 mil tun, tzn. na úroveň téměř jako před krizí. V roce 2012 pak byla celková těžba ve výši 43,36 mil tun. V limitech se tedy těží opět rychleji a konec bude dříve, než se plánovalo dle předchozí SEK…. V otázce posunu ÚEL do 2. etapy se neudělalo nic – pouze se začal dramaticky zkracovat čas, kdy je ještě ekonomicky akceptovatelné obnovit skrývku – zejména na lomu ČSA.

Hlavní poznatky a závěry k báňsko- technickým podmínkám těžby Rozhodnutí o posunu těžby do 2.etapy těžby na lomech ČSA a Bílina nelze již odkládat. Během roku 2011 a 2012 se nic zásadního směrem k posunu ÚEL neudálo, přestože byly zpracovány 2 nezávislé studie, které považovaly zrušení ÚEL v roce 2011 za nezbytné. Bez tohoto rozhodnutí nelze plynule přejít do dalšího odkrývání skrývky a následný těžební proces by se enormně prodražil. Tím i cena vytěženého HU. Pokud se rozhodnutí neučiní a celý proces skrývkování se v roce 2014 zastaví, je 773 mil tun vysoce kvalitního HU na lomu ČSA a 100 mil. tun na lomu Bílina vážně ohroženo!!

Limity těžby HU: fakta versus politické a ekologické fikce Posunem těžby do 2. etapy na ČSA a Bílina se těžba v budoucnu nezvýší – bude jen pomaleji klesat. K žádné devastaci krajiny nedojde, neb 2. etapa těžby představuje pouze 13 km2, což z celkové rozlohy Ústeckého kraje 5335 km2 tvoří jen 0,24 %!! Ročně se výstavbou průmyslových areálů, či překladišť zboží na „zelené louce“ zabere mnohem více. Představy o možném využití zásob za limity v budoucnu v době energetických krizí jsou ekonomickým i ekologickým nesmyslem. Zpřístupnění lze provést pouze za stávajících otevírek z důvodů značné hloubky uhelných slojí. Desetiletí by se musela odstraňovat skrývka a pak by teprve mohla začít těžba. Navíc zbytkové jámy lomů ČSA a Bílina mají být v případě neprolomení ÚEL rekultivovány hydrickou cestou, tzn. jezerem o objemu akum. vody 236 mil m3 (ČSA), resp. 645 mil m3 Bílina!!

Fakta versus politické a ekologické fikce - pokračování Přestěhování obyvatel osady Černice a obce Horní Jiřetín je složité… Není.V minulosti bylo přestěhováno více jak 50 obcí a co se stalo – vůbec nic!! Navíc Czech Coal nabízí podmínky odkupu o jakých se předchozím generacím ani nesnilo….. Návrh odpisu zásob HU připravovaný v období předchozí vlády v návrhu novely Horního zákona byl zřejmě v rozporu s článkem 7 Ústavy ČR a byl by protiústavním krokem, neboť by ztížil, či přímo znemožnil využití nerostných zdrojů pro příští generace. Doufejme jen, že se tato vláda nevydá stejnou cestou! Postoje nového ministra průmyslu a obchodu zatím dávají připravovanou novelou Horního zákona s vyjmenovanými nerosty naději… Teorie všemožných „zelených lobby“ o snadné náhradě HU pro teplárenství biomasou, či politická blouznění, že vše vyřeší trh jsou zcestné. Přestavby HU zdrojů jsou do roku 2015, resp. 2016 fakticky nerealizovatelné, ekonomicky nenávratné s vysokým nárůstem cen konečných produktů – tepla a elektřiny.

Závěrem: Co je tedy opravdu nutno udělat pro zajištění dlouhodobě přijatelného palivového mixu: 1: odstranění barier v dostupnosti a využití jednotlivých paliv A, posun limitů těžby HU do 2.etapy ÚEL na ČSA a Bílina (+387mil.t.) B, uvolnění přenosové kapacity na připojení nových PPC zdrojů na zemní plyn do DS pro poskytování podpůrných služeb C, podpořit investice do nových zdrojů na spalování komunálního odpadu zejména v blízkosti velkých městských aglomerací. D, podporovat lokální využití obnovitelných zdrojů tam, kde existuje jejich vhodná nabídka, nikoli plošné dotace (např. v případě bioplynu) 2. Vytvořit podmínky a zejména čas pro modernizaci czt zdrojů, tzn. nezatěžovat je dalšími poplatky, daněmi a povinnostmi oproti decentrálním, lokálním zdrojům. DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Jan Vondráš, ředitel společnosti Invicta BOHEMICA, s.r.o.