Obnova rybníka Jordán v Táboře Ing. Jan Fišer vedoucí odboru ŽP MěÚ Tábor

Údaje o Jordánu 1. vodní dílo III. kategorie se znaky II. kategorie, výměra 50 ha, objem cca 3 mil m3, plocha povodí 80 km2, od r. 1992 kulturní památka 2. založen roku 1492, původní dřevěné výpusti jsou nefunkční, dokumentace se nedochovala, naposledy byl vypuštěn r. 1830 3. sypaná hráz má výšku 19,5m, délku v koruně 265m a svahy cca 1:1-1,5. V koruně hráze je vedena místní komunikace a inženýrské sítě. Vzdušný líc porostlý vysokokmenným porostem dřevin (dub, javor, borovice) 4. možnosti současné manipulace s hladinou jen přes bezpečnostní přeliv a přes odběrné místo pro sádky pod hrází, cca 4m pod normální hladinou

Důvody pro realizaci záměru Jordán nesplňuje legislativní podmínky – chybí spodní výpusti povodně 2002 ukázaly, že pro město je Jordán větší problém, než Lužnice potřeba mít možnost manipulovat s hladinou v době předpovědí intenzivních dešťových srážek hráz projevuje nerovnoměrné a nepravidelné příznaky průsaků v oblasti předpokládaného výskytu původních výpustí případné nařízení uvedení nádrže do bezpečného stavu by zcela oddělilo polovinu města od zásobování některými médii a přerušena by byla i doprava Jordán je dnes silně eutrofní nádrž s pravidelnými projevy kvetení vody. Odstranění sedimentu jako vnitřního zdroje P v nádrži je příspěvkem ke zlepšení stavu vody (Jordán je rezervní zdroj vody pro Jihočeskou vodárenskou soustavu)

Příprava projektu intenzivní příprava na vybudování spodních výpustí začala v roce 2002 – zakázku získal VH-Tres s.r.o. (ing. Vaclík) první projekt dokončen v r. 2004, obsahoval vybudování spodních výpustí a odbahnění části okolo zaústění spodních výpustí žádost o dotaci na SFŽP byla neúspěšná po otevření OPŽP bylo nutno přepracovat dokumentaci tak, aby záměr zahrnoval celý rybník a došlo i ke zlepšení podmínek pro ochranu přírody nový projekt byl podán v první výzvě neúspěšně, ve druhé byla žádost již úspěšná (změna dotačních podmínek) projektovaný rozpočet je 466,4 mil. Kč (s DPH), uznatelné náklady jsou 441,6 mil Kč (s DPH) a vysoutěžená cena je 373 mil. Kč bez DPH. město Tábor doplatí cca 69 mil. Kč (neuznatelné náklady a 10% spoluúčast na nákladech záměru)

Některé problémy při přípravě výskyt ZCHD živočichů (mník jednovousý, škeble rybničná, obojživelníci) – získání výjimek od příslušných úřadů a splnění jejich podmínek (mimo jiné i budování dělící hráze) lovení rybí obsádky – Jordán nelze vypustit, lovit se musí na snížené hladině. Jedná se o sportovní revír - nutná spolupráce s ČRS výskyt munice z 2. svět. války – pyrotechnický průzkum bude provádět specializovaná firma ve spolupráci s Policií ČR Jordán je předmětem zájmu památkářů a je nutno respektovat jejich požadavky soutěž provázelo odvolání vyloučeného uchazeče a nové hodnocení nabídek a poté námitka Transparency International k ÚOHS změna legislativy v oblasti odpadů po schválení dotace

Sediment počet odebraných dílčích vzorků se blíží 130, celkové náklady cca 1 mil. Kč. rozbory při přípravě projektu byly prováděny odborníky a Státním zdravotním ústavem podle platných předpisů, všechny vyhověly požadavkům na uložení do zařízení pro využití odpadů na povrchu terénu v lokalitě Hůrka u Plané nad Lužnicí zpochybňování rozborů ze strany města Planá nad Lužnicí a odpůrců záměru provádění nezávislých kontrolních odběrů vzorků a jejich rozborů městem Planá nad Lužnicí město Tábor zadalo provedení rozborů ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v.v.i. jako Referenční laboratoře složek životního prostředí a odpadů

Sediment změna legislativy v průběhu celého procesu na jaře 2010 - snaha o transparentnost nás vedla ke zpracování posouzení lokality pro ukládání podle nové legislativy (nad rámec legislativních povinností) napadání tohoto posouzení odpůrci, podání trestních oznámení, žádosti o zbavení odborné způsobilosti osob, které se na zpracování podílely do současné doby není rozhodnuto, zda bude možné sediment do zařízení uvedeného v žádosti o dotaci opravdu uložit – probíhá zpracování třetího, nezávislého, posudku na jeho uložení, který zadal krajský úřad, jež v této věci rozhoduje jako prvoinstanční orgán problém je obsah arsenu (průměrně 20 mg/kg sušiny), což na jedné straně není důvodem pro zařazení sedimentu do odpadu, ale do zařízení pro využití odpadů se zemina či sediment s tímto obsahem uložit běžně nedá.

Argumenty odpůrců sediment je jedovatý, plný choroboplodných zárodků moru, cholery a dalších nemocí, způsobujících epidemie ve středověku (chemické i mikrobiologické rozbory byly v pořádku) bude nutná evakuace obyvatel ze širokého okolí kvůli nálezům munice (zatím nikdo přesně neví, co se v Jordánu nachází) obsah arzenu je nadlimitní, je to jedovatá složka, která se rozptýlí při přepravě do ovzduší (auta musí jezdit zakrytá plachtami) dojde k neúměrnému zvýšení dopravy v Plané nad Lužnicí (podle dopravních průzkumů je nárůst o cca 1%) celý záměr je zbytečný, protože se voda v Jordánu nevyčistí (to je pravda, Jordán nikdy s ohledem na povodí nebude křišťálově čistý, jak by si určitá část veřejnosti představovala)

Argumenty odpůrců Jordán nebude možno využít po dobu 3-4 roků ke koupání (zejména někteří senioři to chápou jako výrazné omezení jejich potřeb vzhledem k jejich věku) po městě a při přepravě se bude šířit nesnesitelný zápach (není důvod, sirovodík by neměl při vypuštěné nádrži vznikat) budou se silně množit komáři (opatření při vypuštění počítají s eliminací mělkých louží) dojde k zamoření úložiště na Hůrce a otrávení vody – existují zde skládky popílku ze 70. let minulého století s obsahem arzenu i 60 mg/kg sušiny a v kontrolních vrtech se neprokázala žádná stopa po zamoření vody bez opatření v povodí je zbytečné Jordán odbahňovat

Realizace projektu I. etapa: - vypuštění Jordánu - budování spodních výpustí - výstavba dělící hráze - lovení rybí obsádky - vybudování potrubí pro zásobování sádek Štičí líhně – Esox s.r.o. a převádění vody II. etapa: - odbahnění spodní části Jordánu III. etapa: - odbahnění horní části Jordánu - vybudování ostrůvku - vybudování sedimentační nádržky

Situace Ostrov Spodní výpust III. etapa Sedimentační nádrž II. etapa Dělící hrázka

I. Etapa - spodní výpusti Dělící hrázka Objekt uzávěrů Spodní výpusti Ražená gravitační štola

II. Etapa – odbahnění spodní části

III. Etapa – odbahnění horní části

Opatření v povodí Jordánu Cílem je snížení vnosu živin a sedimentů a tím zlepšení udržitelnosti celého projektu. Hlavní zdroje živin (především P) a sedimentů: - sídla - rybníky - zemědělství Řešení sídel pouze v rámci platné legislativy - ČOV pouze u 2 větších obcí a bez intenzivního odstraňování P - u některých obcí biologické rybníky, některé zcela bez čištění (mnohé části obcí nejsou vybaveny kanalizací) - v některých obcích připraveny projekty na budování kanalizace a ČOV, ale bez výrazné dotace není reálné potřebné stavby vybudovat

Rybniční hospodaření v povodí Jordánu Studie řešení hospodaření na rybnících v povodí Jordánu (zpracovatel spol. ENKI o.p.s. Třeboň v spolupráci s Biologickým centrem AV ČR v.v.i., r. 2009): řešeno 38 rybníků (v jejich povodí zjištěna analýza krajinného krytu, počet obyvatel a likvidace odp. vod). Závěry: - v povodí se vyprodukuje ročně 2,8t P, z toho 58% produkují obce (3100 obyvatel). - rybniční hospodaření vyprodukuje čistých 290 kg P (po odečtení biomasy ryb) - 8 rybníků vykazuje výrazně nevyrovnaný poměr živin v rybářském hospodaření – nutno upravit podmínky hospodaření (omezení hnojení) - pouze 1 rybník vykazuje výraznou „dočišťovací“ schopnost

Porovnání rybníků a limitu P pro hnojení

Vliv zemědělství Studie na ochranu půdy a vody v povodí Jordánu, zpracovatel VÚMOP v.v.i., rok 2010. Studii zadal a financoval Pozemkový úřad Tábor. Předmětem studie jsou následující opatření (včetně vzorových návrhů): ochranné zatravnění ochranné zalesnění sedimentační pásy zatravnění údolnic protierozní meze průlehy a příkopy doprovodná zeleň revitalizace toků a niv suché vodní nádrže hrazení bystřin a strží

Povodí Jordánu 35 katastrálních území ve 14 obcích zasahujících do okresů Tábor a Benešov Zástavba a infrastruktura Sady, zahrady, zeleň Lesy Orná půda Travní porosty Vodní plochy

Erozní ohroženost Analyzováno 770 půdních bloků G [t * ha-1 rok-1] 0 – 4 4 – 8 8 – 10 10 – 15 15 – 20 20 – 25 25 – 30 nad 30

Příkladová lokalita v k.ú. Borotín: erozní ohroženost Současný stav Stav po návrhu opatření

Bilance navržených opatření Rozloha / Délka Ochranné zatravnění 138.1 ha Ochranné zalesnění 31.7 Sedimentační pás 84.2 Remíz 11.4 Protierozní mez 21 km Polní cesta 11.7 Průleh 7.8

Opatření realizovaná PÚ Náklady v tis. Zdroj financování Ochranné zatravnění 2.5 ha 15 PÚ Obnova cesty VP 4N 30 Zalesnění 7 OÚ Košín Dubová alej 20 AOPK Alej ovocných stromů 90 Ochranný pás Košín 230 Ochranný pás Stoklasná Lhota 190 Výsadba dřevin u vodoteče

Příklady některých realizací Protierozní zatravnění Ochranné pásy

Obnova cesty Připravovaná revitalizace Náchodského potoka

Děkuji za pozornost