ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Účel Seznámit účastníky semináře ve stručnosti s tím, CO je to benchmarking, jaké jsou jeho možnosti a JAK může využít (a využila) benchmarkingu malá a střední firma

Cíl Seznámit účastníky s obsahem základních pojmů, vztahujících se k řízení BOZP a dát jim potřebné vědomosti k zavedení tohoto systému

Obsah 9:00 – 9:15 Úvod 9:15 – 10:00 Zdůvodnění potřeby zavedení systému BOZP 10:00 – 10:45 Politika BOZP 10:45 – 11:00 Přestávka 11:00 – 12:00 Plánování BOZP 12:00 – 13:00 Oběd 13:00 – 14:30 Zavedení a provozování 14:30 – 14:40 Přestávka 14:40 – 15:40 Kontrola a monitorování 15:40 – 15:50 Přestávka 15:50 – 16:50 Přezkoumání vedením podniku 16:50 – 17:00 Shrnutí a závěr

Zdůvodnění potřeby zavedení systému BOZP

Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví Chcete –li efektivně odstraňovat rizika a preventivně bránit poškozování zdraví zaměstnanců, pak… …musíte řídit bezpečnost a ochranu zdraví na stejné odborné úrovni jako ostatní podnikatelské aktivity.

Co je systém řízení BOZ ? Prostředek,umožňující firmě, aby bezpečnost práce dostala z úrovně, na které se nachází na úroveň potřebnou Pevné, jasné, ucelené uspořádání struktur, odpovědností, postupů a metod, které umožňují firmě průběžně snižovat úroveň rizika poškození zdraví

Každá oblast podnikání potřebuje systém řízení BOZ Zákonná povinnost zaměstnavatele – odstraňovat rizika nebo je snížit na přijatelnou úroveň (Zákoník práce, §132 a)) Pozitivní ekonomické dopady Zlepšování BOZP může přinášet i ekonomické efekty firmám, pracovníkům a společnosti jako celku

Prac.úrazy a nemoci z povoláníc Akcionáři Služby BOZP Úrazové pojištění Firma Zdravotní péče Prac.úrazy a nemoci z povoláníc Zákazníci Zdravot.a soc. pojištění Jiné firmy Zaměstnanci Rodiny zaměstnanců

Pro koho náklady a přínosy? Pracovní úrazy zatěžují několik zúčastněných stran. Firmy často nekalkulují s plnými náklady na nemoci z povolání, pracovní úrazy nebo jiná poškození zdraví z práce. Úrazy rovněž vedou ke škodám v jiných firmách, u jednotlivých pracovníků a ve společnosti jako celku. Na příklad firma nemusí přímo platit náklady na léčení pracovníků a jejich pracovní neschopnost. Tyto náklady se hradí ze zdravotního a sociálního pojištění. V mnoha zemích existují předpisy, které vracejí náklady na léčení a pracovní neschopnost tomu, kdo poškození zdraví zapříčinil. To znamená firmě, po případě osobě. Toto funguje jako ekonomický stimul pro prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání do budoucna.

Internalizace nákladů Závazky (odpovědnost) Pojišťovny mohou uplatňovat požadavky na náhradu škody vzniklé úrazem nebo nemocí Zákonné sankce, pokuty  Státní inspekce práce může uložit finanční sankce, požadavek na odstranění závad nebo přechodně zastavit výrobu (provoz) Diferenciace pojistného Pojišťovny stanoví prémie za snižování rizika. Prémie mohou být rovněž stanoveny za výsledky předchozího období

Placení nemocenských dávek Iternalizace nákladů Placení nemocenských dávek Povinnost (částečně) platit mzdu po dobu pracovní neschopnosti Tržní pravidla Přitažlivost firmy pro nové zaměstnance, výhody při získávání státních zakázek, zlepšování „úrazového ratingu (hodnocení)“ v případě tendrů na dodávky, přínosy z pozitivního obrazu firmy pro okolí

Prevence úrazů má více přínosů než pouze snížení škod Zdraví zaměstnanci jsou výkonnější a mohou pracovat kvalitněji. Menší počet úrazů a nemocí vede ke snižování nemocnosti. To ve svém důsledku vede ke snížení narušování výroby a k nižším nákladům. Zařízení a pracovní podmínky, které jsou přizpůsobeny potřebám pracovního procesu a které jsou dobře udržovány, vedou k vyšší produktivitě, lepší kvalitě a snížení rizika. Snížení počtu úrazů a nemocí znamená snížení ztrát, vyplývajících ze zodpovědnosti.

Lepší možnosti nápravy Méně úrazů,škod, odpovědnosti,sankcí, nákladů na léčení a nemocenskou Nižší riziko Lepší možnosti nápravy Výkon BOZP Menší možnost přerušení prac.procesu Investice, řízení činností, výcvik Opatření BOZP Výkon firmy Zdravější prac. proces,vyšší motivace Lepší produktivita, výkonnost,kvalita, image firmy,inovační kapacita

Pět základních článků systému řízení BOZ Politika BOZ Přezkoumání vedením Plánování Kontrola a posuzování Provádění

Politika BOZP

Politika BOZP má… …být přiměřená s ohledem na celkové záměry a cíle organizace a stále aktuální, …vyvářet rámec pro neustálé zlepšování na základě komplexního realizačního programu BOZP svázaného s hodnotami, cíli a postupy organizace, …být sdělována a pochopena v rámci organizace, …poskytovat rámec pro stanovení cílů v oblasti BOZP …být přezkoumávána z hlediska vhodnosti a přiměřenosti …obecně stanovit povinnosti všech dotčených subjektů …být naplňována prostřednictvím plánovacího procesu, …obsahovat, co organizace očekává od všech svých zaměstnanců.

Otázky Vyjadřuje politika závazek vedení organizace uplatňovat řízení BOZP? Je politika BOZP nedílnou součástí řízení organizace a odpovídá jejímu poslání, záměrům, základním hodnotám a předpokladům, jejímu celkovému systému řízení, jejím činnostem, výrobkům a službám? Vyjadřuje politika BOZP závazek udržovat shodu s právními předpisy, s dalšími kritérii (která nemusí být vždy právně závazná), s interními podnikovými předpisy?

Politika BOZP podporuje komunikaci Podpora komunikace Politika BOZP podporuje komunikaci se zaměstnanci a jejich zástupci, s vedoucími zaměstnanci s komisemi BOZP s dodavateli a subdodavateli, se zákazníky, příp. jinými zainteresovanými stranami s nezávislými odborníky

Plánování BOZP

Plánování se vztahuje řadě oblastí… Plánování prováděné za účelem zavedení nebo zlepšení systému řízení BOZP. Specifické plány pro omezování nebezpečí a rizik na pracovišti. Havarijní plány pro předvídatelné mimořádné události. Plány nápravných opatření po nehodách nebo po selhání systému řízení.

Plánování postupu identifikace nebezpečí, hodnocení a omezování rizik Při sestavování plánů realizace politiky BOZP má organizace věnovat pozornost identifikaci nebezpečí a hodnocení a omezování rizik. Je třeba stanovit a udržovat postupy identifikace nebezpečí a hodnocení rizik spojených s činnostmi, výrobky a službami, které organizace řídí nebo ovlivňuje. Součástí soustavného plánovacího procesu jsou specifické aplikace identifikace nebezpečí i postupů hodnocení a omezování rizik.

Cíle a úkoly Organizace si musí vytýčit konkrétní cíle (krátkodobé, dlouhodobé) pro naplňování své politiky BOZP. Tyto cíle jsou celkovými cíli pro dosažení úrovně BOZP, stanovené v politice a poskytují organizaci prostředky pro vyhodnocování dosaženého stavu. Cíle a úkoly se mohou vztahovat na celou organizaci nebo mohou být specifické pro určité organizační celky nebo jednotlivé činnosti. Cíle a úkoly se stanoví pro jednotlivé úrovně řízení včetně stanovení odpovědností a termínů plnění.

Cíle a úkoly Cíle jsou zaměřeny na zvýšení úrovně BOZP a jsou podpořeny úkoly, které jsou jasné, z hlediska své kvantitativní hodnoty realistické a termínované. Cíle a úkoly je třeba pravidelně přezkoumávat a revidovat na základě dosavadní úrovně BOZP a po konzultaci se zaměstnanci na pracovišti, s pracovníky BOZP, s pojišťovnami a dalšími vhodnými osobami nebo skupinami.

Podávají informaci o současném stavu. Ukazatelé úrovně BOZP Stanovení měřitelných ukazatelů úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podávají informaci o současném stavu. Mohou být založeny na dosahovaném výsledku dosažené snížení úrazových ukazatelů používání OOPP zaměstnanci při práci dodržování bezpečných pracovních postupů a zásad procento nahrazení méně bezpečných technologií a technických zařízení bezpečnějšími, procento realizovaných nápravných a preventivních opatření aj.

Program řízení BOZP K úspěšnému počátečnímu zavedení systému řízení BOZP vypracuje organizace programy, v nichž jasně stanoví, jakým způsobem se splní cíle a úkoly pro zavedení systému řízení na základě: určení povinností ke splnění cílů a úkolů u příslušných funkcí a na příslušných úrovních organizace, navržení prostředků a časového rámce pro splnění cílů a úkolů. Kromě této počáteční fáze plánování má organizace stanovit postupy, jimiž se zabezpečí provádění plánovacího procesu při pokračujícím provozu organizace. Za tím účelem sestavuje a uplatňuje prováděcí plány pro řešení specifických problémů BOZP při provozu organizace.

Zavedení a provozování

Zdroje Organizace vymezí a zabezpečí příslušné lidské, materiální a finanční zdroje nezbytné pro uplatňování politiky BOZP a pro plnění jejích cílů V souvislosti s přidělováním zdrojů zpracovávají organizace postupy pro sledování přínosů a nákladů spojených s jejími činnostmi, výrobky nebo službami, s nehodami, rehabilitací apod.

Zdroje Organizace dbá aby: Přidělovala prostředky, úměrné její velikosti a charakteru, Identifikovala potřebné odborné způsobilosti na všech úrovních organizace a uspořádala nezbytné školení, Vytvářela předpoklady pro účinnou komunikaci a poskytování informací týkajících se BOZP, Vytvářela účinné předpoklady pro zabezpečení konzultací a služeb odborníků, Vytvářela účinné předpoklady pro konzultaci se zaměstnanci a jejich aktivní spolupráci.

Externí zdroje Sdílení technologií a zkušeností s většími spolupracujícími organizacemi a zákazníky; Společné akce k vypracování směrnic a strategií specifických pro určitých průmyslový obor; Podpora od průmyslových a zaměstnavatelských sdružení; Pomoc státních orgánů a organizací působících na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví; Využití konzultantů; Konzultace a školení, které poskytují dodavatelé; Podpora pojišťoven; Účast na seminářích o bezpečnosti a ochraně zdraví; Vzájemně výhodná podpora ze strany vysokých škol a výzkumných ústavů.

Odpovědnosti a povinnosti zaměstnavatele Definovat, určovat, dokumentovat a oznamovat povinnosti a odpovědnosti na úseku BOZP, a to pro všechny vedoucí pracovníky, zaměstnance, dodavatele, subdodavatele a návštěvníky. Například v popisech práce by měly být použity podnikové předpisy, které obsahují požadavky na odbornou způsobilost pro účely BOZP; Používat vhodný postup, umožňující sledovat a oznamovat jakékoli změny v určených povinnostech a odpovědnostech, pokud by na ně měly vliv změny v sytému nebo postupech BOZP; Být schopen včas a účinně reagovat na měnící se nebo neobvyklé okolnosti či události; Pověřit osobu na úrovni vrcholového vedení zvláštní odpovědností za zavedení systému řízení BOZP; Zabezpečit, aby vedoucí zaměstnanci nesli odpovědnost za účinné zavedení systému řízení a za úroveň BOZP; Uložit odpovědnost za úroveň BOZP zaměstnancům na všech úrovních v rozsahu jejich povinností.

Školení a odborná způsobilost Normy odborné způsobilosti pro účely BOZP lze vytvořit na základě: využití existujících právních předpisů vztahujících se k odborné způsobilosti; přezkoumání popisů práce funkčních povinností; analýzy pracovních úkolů; analýzy výsledků kontrol a auditů; vyhodnocení zpráv o nehodách.

Mohou být zaměřeny na různé skupiny pracovníků: Programy školení Mohou být zaměřeny na různé skupiny pracovníků: vrcholové vedení; vedoucí provozů a mistři; řadoví zaměstnanci; zaměstnanci se specifickými povinnostmi dodavatelé a subdodavatelé; zaměstnanci, kteří ze zákona musí mít osvědčení o odborné způsobilosti.

Komunikace Organizace zavede postupy zajišťující, aby příslušné informace o BOZP byly předávány všem osobám v organizaci, které je potřebují. K tomu je nutno určit potřebu informací a zabezpečit, aby tato potřeba byla naplněna sdělováním údajů ze systémů řízení, výsledků monitorování, auditů a přezkoumání, které provádělo vedení organizace,. identifikováním a získáváním příslušných informací o BOZP z vnějších informačních zdrojů, zajištěním, aby příslušné informace byly sděleny zainteresovaným stranám vně organizace, které je vyžadují.

Dokumentace Rozsah a povaha dokumentace se různí v závislosti na velikosti a složitosti organizace. V případě, že prvky BOZP jsou včleněny do celkového systém řízení organizace, měla by dokumentace BOZP být součástí existující dokumentace. Organizace vytvoří a udržuje souborné dokumentace obsahující: výklad politiky BOZP, cílů a úkolů na úseku BOZP; popis prostředků k plnění cílů a úkolů na úseku BOZP; dokumentaci klíčových úloh, povinností a postupů; pokyny pro navazující dokumentaci a popřípadě popis ostatních prvků systému řízení organizace.

Hodnocení rizika Hodnocení rizika je proces, který se užívá k určení míry ohrožení člověka spojené s každým identifikovaným nebezpečím, pro účely omezení rizika. Čím je zjištěné riziko větší, tím vyšší prioritu má jeho omezení.

Kontrola a posuzování

Kontrola Jako případy postupů nezávislé kontroly lze uvést: Kontrolu potenciálně nebezpečných procesů k ověření účinnosti opatření k omezení rizika; Kontrolu zařízení, zda vyhovují stanoveným požadavkům, např. právním předpisům nebo ČSN; Kontrolu pracovních prostor k ověření, zda se dodržují specifické požadavky na bezpečnost a hygienu práce; Kontrolu pracoviště za účelem ověření účinnosti opatření k omezení rizika; Kontrolu dodržování bezpečných pracovních postupů; Kontrolu přístupu zaměstnanců k plnění zvolených postupů a k BOZP. Tyto kontroly provádějí příslušně kompetentní pracovníci, jako jsou revizní technici, specialisté BOZP a pravidelně je mají provádět vedoucí pracovníci.

Zkoušení a monitorování Monitorování a zkoušení může mít tyto podoby: Zkoušení a monitorování pracovního prostředí, např. se zřetelem k přítomnosti hořlavých plynů, nebezpečných chemických látek; Monitorování osobní bezpečnosti, např. dozimetrie hluku, odběr vzorků vdechovaného prachu; Biologické sledování, např. přítomnost těžkých kovů v krvi nebo moči.

Audity systému řízení BOZP Pravidelné audity jsou nezbytné k ověření, zda je systém (včetně politiky organizace, cílů a úkolů, programu opatření k omezení rizika a programu auditů) správně zaveden a udržován a zda organizace naplňuje cíle úrovně BOZP stanovené její politikou na tomto úseku. Audity mají být přiměřené a efektivní, mají je objektivním způsobem provádět kompetentní pracovníci nezávislí na prověřovaných činnostech s použitím uznávané metodiky, aby byla zajištěna důslednost auditu a jeho výsledku. Frekvenci auditů je třeba stanovit na základě přezkoumání dřívějších výsledků a podle povahy nebezpečí zjevně spojených s pracovištěm, pracovními metodami nebo činnostmi.

Nápravná a preventivní opatření Preventivní opatření jsou předběžná a zahrnují kroky, které je třeba podniknout dříve, než se problémy objeví. Vedení organizace zajistí, aby tato nápravná a preventivní opatření byla řádně zavedena a poté aby se systematicky sledovala jejich účinnost. Dále zajistí, aby se: nápravná opatření přijímala, jestliže byla kontrolou, zkoušením a monitorováním zjištěna neshoda s požadavky BOZP, provádělo náležité vyšetřování ke zjištění příčin jakéhokoli nedostatku, nálezy analyzovaly a vyhodnocovaly, aby bylo možno plánovat a zavádět nápravná a preventivní opatření.

Přezkoumání systému vedením organizace

Přezkoumání zahrnuje Vyhodnocení vhodnosti politiky BOZP; Přezkoumání cílů a úkolů na úseku BOZP a ukazatelů úrovně BOZP; Nálezy z auditů systému řízení BOZP; Vyhodnocení efektivnosti systému řízení BOZP a potřeby jeho změn z hlediska: Změny právních předpisů; Změny v předpokladech a požadavcích zainteresovaných stran; Změny ve výrobcích nebo službách organizace; Změny ve struktuře organizace; Změny vědeckotechnického pokroku; Změny zkušeností získaných při nehodách; Změny preferencí trhu; Změny zpráv a komunikace; Informační zpětné vazby (zejména ze strany zaměstnanců).

Poznámky k přezkoumání Přezkoumání prováděná vedením organizace jsou důležitým prvkem systému managementu; jsou příležitostí pro vrcholové vedení, aby pravidelně vyhodnocovalo fungování systému a jeho trvalou stabilitu při měnících se podmínkách a provádělo úpravy k zajištění a zvýšení jeho efektivnosti. Doporučuje se zařadit přezkoumání systému řízení BOZP do programu pravidelného zasedání vrcholového vedení na základě zásady, že řízení BOZP má být nedílnou součástí činnosti vedení.

Poznámky k přezkoumání Neopomenutelný je význam účasti zaměstnanců na tomto procesu. Vhodné je využití mechanismu odborů nebo zástupců zaměstnanců pro BOZP. I tam, kde se na přezkoumání přímo podílejí zástupci zaměstnanců, je důležité zajistit, aby byly shromážděny připomínky k úrovni BOZP přímo od zaměstnanců a dalších osob, jichž se problematika BOZP dotýká.