Právní stát a záruky zákonnosti

Právní stát Právní stát představuje vykonávání státní moci na základě ústavně vydaných zákonů, jejichž cílem je ochraňovat svobodu, spravedlnost a právní jistotu. Princip právního státu je jedním ze základních pilířů euroamerické teorie státu a práva

Historický vývoj doktríny právního státu I. Myšlenka vlády zákona a vázanosti vládců právem byla součástí právního myšlení už ve starověku (Platón, Aristoteles) J. Locke - v Druhém pojednání o vládě říká: „Zákonodárná moc má vládnout podle vyhlášených a zavedených zákonů, které nemají být měněny ve zvláštních případech, ale má být jedno pravidlo pro bohaté i chudé, pro oblíbence dvora i pro sedláka u pluhu.“

Historický vývoj doktríny právního státu II. Historicky se princip právního státu prosadil nejprve v anglických ústavních konfliktech v průběhu 17. století K jeho definitivnímu vítězství došlo až prosazením klasického liberalismu v 18. století v Anglii a v 2. polovině 19. století v hlavních státech kontinentální Evropy Samotný pojem právní stát (Rechtsstaat) je produktem středoevropského (zejména německého) právního vývoje v 19. století

Historický vývoj doktríny právního státu III. Právní stát se vymezil jako negace pojmu „policejní stát“ Velký význam měl liberalismus - občanská společnost má být vybavena širokou autonomií Protikladem právního státu je totální (totalitní) stát - je odstraňována sféra, do které by politická moc nezasahovala

Formální a materiální koncepce právního státu Formální právní stát - koncepce, která zdůrazňuje pouze určité formální předpoklady, které musí tvorba a aplikace práva splňovat Materiální právní stát – kromě formálních předpokladů jsou stanovena hodnotová kritéria (lidská práva, dělba moci, demokratický charakter státu)

Základní rysy materiálního pojetí právního státu vázanost státu právem – státní orgány mohou činit jen to, co jim zákon umožňuje lidská práva – přímá aplikovatelnost, nezadatelná, nezrušitelná, nepromlčitelná, nezcizitelná dělba moci – horizontální a vertikální demokratický charakter státu - pluralitní soutěž politických sil, respektován princip většiny a ochrany menšin

Sociální právní stát Představuje vstup do oblasti sociální spravedlnosti a jeho účelem je zajištění sociálního smíru ve společnosti Sociální stát má zaručit každému občanu životní minimum Sociální práva mají charakter relativních subjektivních práv veřejnoprávní povahy, nejsou na rozdíl od základních lidských a politických práv přímo aplikovatelné

Zákonnost Zákonnost je rozhodujícím prvkem právního státu Aspekt legislativní - právní normy může vydávat jen takový orgán, který je k tomu zákonem zmocněn Aspekt aplikační - povinnost státních orgánů při jejich aplikační činnosti postupovat podle pravidel stanovených právními normami Aspekt realizační - zachovávání právních norem při jakémkoli právně relevantním chování

Ústavnost a legitimita Ústavnost - kromě analogického významu jako zákonnost znamená soulad zákonů a podzákonných právních předpisů s ústavou Legitimita - v právní teorii vymezuje požadavek ospravedlněnosti nebo ospravedlnitelnosti samotného platného práva

Zrušení a změna vadných právních aktů Vadné akty – obsahují méně závažnou vadu, tyto vady samy o sobě ještě nezakládají neplatnost či neúčinnost takového aktu či opatření, nicméně vyžadují nápravu (zrušení vyšším orgánem) Vadný právní akt je způsobilý založit příslušné právní účinky - presumpce správnosti Nicotné akty - vady, které vzhledem ke své povaze a závažnosti představují překážku nastoupení uvažovaných právních účinků

Neplatnost nezákonných soukromoprávních úkonů Presumpce správnosti se neuplatňuje u soukromoprávních úkonů Neplatný právní úkon - buď vůbec nemá žádné právní účinky, anebo má jiné právní účinky, než by měl úkon bezvadný (absolutní a relativní neplatnost) Nicotný právní úkon - vůbec nemá náležitosti právního úkonu, je z právního hlediska bezvýznamný, nemá nikdy žádné právní účinky

Kontrola vykonávaná zákonodárným orgánem a zastupitelskými orgány Parlamentní kontrola - je výrazem kontrolní funkce moci zákonodárné vůči moci výkonné - vyslovení (nevyslovení) důvěry vládě, schvalování státního rozpočtu, interpelace Kontrola vykonávaná zastupitelstvy obcí a zastupitelstvy krajů

Kontrola vykonávaná soudy Správní soudnictví - rozhoduje především o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy, o obraně proti nečinnosti správního orgánu Ústavní soudnictví - kontrola zákonnosti, resp. ústavnosti normativních právních aktů (tzv. abstraktní kontrola), ústavní stížnosti (tzv. konkrétní kontrola)

Kontrola vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem Nejvyšší kontrolní úřad je ústavně zřízeným nezávislým kontrolním orgánem Posláním Úřadu je kontrolovat hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu Kontrola prováděná NKÚ má být zaměřena na zjišťování, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, zda jsou věcně a formálně správné, a současně se má posuzovat účelnost a hospodárnost kontrolovaných činností

Kontrola vykonávaná správními orgány Kontrola vykonávaná ústředními a místními orgány státní správy - řídí se zákonem o státní kontrole Předmětem kontroly je hospodaření s finančními prostředky a plnění dalších povinností vyplývajících pro kontrolované subjekty z obecně závazných právních předpisů Zvláště významné postavení při výkonu státní kontroly mají orgány specializované kontroly, odborného dozoru a inspekční orgány (např. Česká obchodní inspekce, Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Česká inspekce životního prostředí)

Kontrola vykonávaná Veřejným ochráncem práv Posláním ochránce je působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož chránit i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod. Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta, vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby, na vyšetřovatele Policie ČR, státní zastupitelství a na soudy Veřejný ochránce práv je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let

Zvláštní druhy kontroly zákonnosti Úřad pro ochranu osobních údajů, který zejména provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně osobních údajů při zpracování osobních údajů vede evidenci oznámení učiněných těmi, kdo hodlají zpracovávat osobní údaje a registr povolených zpracování osobních údajů přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení zákona o ochraně osobních údajů Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním vykonává státní zástupce. Ten je při výkonu dozoru oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními

Donucení Nepřímé donucení se uskutečňuje stanovením sankcí v právních normách a realizací sankce: Sankce nastupující již samotným porušením práva Sankce, k jejichž realizaci je po deliktu zapotřebí aplikace sankce státním orgánem Přímé donucení exekucí má za následek bezprostřední nucené splnění (nebo aspoň náhradní splnění) právní normy