Strukturální fondy EU, programovací období Zasedání PRVŠ Praha, 27. dubna 2006

Národní rozvojový plán regiony soudržnosti Zdroj dat: MMR, Návrh národního rozvojového plánu ČR , leden 2006

Schéma – popis vztahů mezi jednotlivými prvky strategie NRP Růst HDP, zvyšování kvality života Rozvoj lidských zdrojů: vzdělávání, zaměstnanost, sociální začleňování a podpora informační společnosti Vyšší konkurenceschopnost ČR při respektování udržitelného rozvoje Chytrá veřejná správa Podpora konkurenceschopnosti ekonomiky: průmysl, služby, cestovní ruch, výzkum, vývoj a inovace Atraktivní prostředí: životní prostředí, doprava Regionální konkurence- schopnost a soudržnost, rozvoj měst a městských oblastí, rozvoj venkova Faktory efektivnosti a proporcionality v růstu ekonomiky Faktory efektivnosti a proporcionalit y růstu ekonomiky

Národní rozvojový plán Základní informace o území (k ) Zdroj dat: MMR, Návrh národního rozvojového plánu ČR , leden 2006

Regionální HDP na 1 obyvatele v PPS, EU 25 = 100, v % Zdroj: Regionální účty 2004, ČSÚ 2005 Zdroj dat: MMR, Návrh národního rozvojového plánu ČR , leden 2006

Vývoj ekonomické úrovně regionů soudržnosti ČR (EU-25=100, %). Pramen: Eurostat, prognózy a odhady analytického týmu, Poznámka: P … prognóza, E … odhad Zdroj dat: MMR, Návrh národního rozvojového plánu ČR , leden 2006

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace návrh k Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU – snižování rozdílů mezi ekonomickou a sociální vyspělostí jednotlivých regionů, prostřednictvím podpory chudších regionů, podpora jejich rozvoje a strukturálních změn, které vedou k žádoucím hospodářským a sociálním přeměnám, velký důraz na posílení konkurenceschopnosti a její větší propojení na Lisabonskou strategii cílem je snížení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů při současné podpoře růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

Základní východiska OP Výzkum a Vývoj pro Inovace OP je určen sedmi regionům soudržnosti ČR, které mohou být zapojeny do podpory v rámci cíle Konvergence, Národní program reforem ČR - vytvoření prostředí stimulujícího výzkum, vývoj a inovace podpora nabídky na straně VaV aktivit - především vysokých škol a výzkumných institucí k úspěšnému přenosu poznatků a jejich aplikaci v průmyslových i neprůmyslových odvětvích Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

Globální cíl OP VaVproI posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR zajišťujícího růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v regionech[1] (tak, aby se ČR stala evropsky významným místem koncentrace těchto aktivit) prostřednictvím podpory nabídky ze strany vysokých škol, výzkumných institucí a dalších subjektů [1] Region na úrovni NUTS II.[1] Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

Priority OP VaVproI posílení kapacit ve VaV, včetně výzkumné infrastruktury a lidského kapitálu – P1 Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje a jejich začlenění do EVP posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji pro inovace – P2 Rozvoj spolupráce veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji pro inovace Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

Rámec OP VaVproI 2007–2013 je na OP VaVaI alokováno 6 % z prostředků fondů EU, tj ,7 mld Kč, 85 % tvoří zdroje EU (ERDF) a 15 % národní zdroje (SR) Navazující operační programy - OP Vzdělávání - rozvoji lidských zdrojů v oblasti VaV, - OP Podnikání a Inovace - podpora poptávkové strany zájmu o výsledky VaV a inovační řešení. Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

The EU Innovation Index. ES LU IT EL CZ SK PT LV CY SI EE IE UK DE DK FI SE AT HU BE NL FR PL NO CH IS US JP TR RO BG Average change in trend indicators (%) 2004 Summary Innovation Index 2. Losing momentum 1. Moving ahead 4 Falling further behind Čekání na zázrak 3. Catching up

Závěry EIS 2005, European Innovation Scoreboard v celé oblasti duševního vlastnictví se ČR nachází silně pod průměrem EU, nejhůře dopadá srovnání v počtu podaných přihlášek patentů všeho druhu (pouze 4 body ze 100 v případě přihlášek patentů podaných současně u amerického, evropského a japonského patentového úřadu); zcela nedostatečná je podpora spin-off firem v jejich raném stádiu vývoje (4 body ze 100); výraznou slabinou je nízký podíl výdajů podnikatelského sektoru na VaV vyšších a vysokých škol (14 bodů ze 100). Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

Celkové výdaje na VaV dle sektoru užití Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

Shrnutí analýzy výdajů na VaV K významným sektorům realizujícím VaV patří všude na světě vysoké školy. V porovnání s průměrem EU-15 (téměř 22%) je podíl celkových výdajů na VaV na VŠ v ČR výrazně nižší (15%). Z výše uvedených skutečností týkajících se výdajů na VaV v ČR je možné vyvodit následující závěry: na VaV v ČR jsou v porovnání s vyspělými státy vynakládány nízké finanční prostředky; struktura výdajů na VaV s ohledem na podíl zdrojů financování z podnikatelského sektoru a z veřejného sektoru není optimální; zřejmý je pozitivní trend navyšování celkových výdajů na VaV z veřejných zdrojů; nízký podíl celkových výdajů financujících VaV na VŠ oproti EU-15, vzhledem k přefinacování vládního sektoru. Zdroj dat: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, návrh k

Děkuji za pozornost Vladimír Kebo