Správní právo hmotné 3. seminář (Dr. Ing. Nový) Principy výstavby a organizace veřejné správy

Subjekty práv a povinností Nositelé veřejné správy – vykonavatelé, jednatelé - tzv. právnické osoby veřejného práva a další právnické osoby (byť fiktivní) a fyzické osoby Adresáti veřejné správy – fyzické a právnické osoby Postavení subjektů je relativní – vykonavatel může být adresátem a naopak Veřejný zadavatel (stát, územní samosprávný celek) je adresátem dohledové pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Obec v samosprávné působnosti je účastníkem např. stavebního řízení vedeného stavebním úřadem nebo řízení o kácení obecních dřevin. Stát jako zaměstnavatel podléhá dozoru Státního úřadu inspekce práce. Policista jako nositel úřední pravomoci podléhá úřední pravomoci ostatních úředních osob. ČEZ je veřejnou institucí z hlediska povinnosti poskytovat informace.

Osoby veřejného práva Veřejnoprávní korporace s územní výsostí – stát, obce, kraje Veřejnoprávní asociace – institut členství – profesní komory, dobrovolné svazky obcí Osoby fondového typu – účelová sdružení majetku s právní subjektivitou – fondy, nadace Např. Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond kultury, Státní fond na podporu a rozvoj kinematografie, Státní fond životního prostředí… Fond národního majetku, Pozemkový fond ČR

Smíšené institucionální formy Instituce zřízené přímo zákonem nebo na základě zákona v různé právní formě: Veřejné podniky a ústavy – spojení osobních a věcných prvků za účelem poskytování specifických výkonů Vysoké školy – akademická obec Veřejné hromadné sdělovací prostředky (tisk, rozhlas, televize) Veřejné (zdravotní) pojišťovny Veřejný podnik – na podnikatelském základě (ČEZ, městský podnik služeb, městské sportovní a lázeňské areály) Veřejný ústav – ne neziskovém základě (knihovny, galerie, muzea, domy s pečovatelskou službou, střediska volného času apod.)

Jednání osob veřejného práva Právnické osoby veřejného práva jsou umělé, vystupují prostřednictvím svých orgánů a pověřených fyzických osob Nejrozvětvenější osobou (originární, hlavní subjekt) je stát, člení se na organizační složky státu, zahrnuje správní orgány, veřejná zařízení a ostatní součásti (ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby) Stát přenáší výkon státní správy na jiné subjekty (hlavně obce a kraje)

Jednání státu (z. č. 219/2000 Sb.) Organizačními složkami státu jsou především ministerstva a jiné správní úřady státu Organizační složka není právnickou osobou - jednání ve věcech její působnosti nebo předmětu činnosti je jednáním státu je zpravidla účetní jednotkou i rozpočtovou kapitolou Organizační složku může zřídit ministerstvo k plnění úkolů v rámci své působnosti Ke zřízení je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí O zřízení rozhoduje zřizovatel opatřením, jehož součástí je zřizovací listina Takto zřízená organizační složka je vždy účetní jednotkou OSS jsou dále Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, NKÚ, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví jiný právní předpis anebo tento zákon č. 219/2000 Sb. – např. Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro zahraniční styky a informace; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Rozpočtové kapitoly: Kapitola 301 Kancelář prezidenta republiky Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu Kapitola 303 Senát Parlamentu Kapitola 304 Úřad vlády České republiky Kapitola 305 Bezpečnostní informační služba Kapitola 306 Ministerstvo zahraničních věcí Kapitola 307 Ministerstvo obrany Kapitola 308 Národní bezpečnostní úřad Kapitola 309 Kancelář veřejného ochránce práv Kapitola 312 Ministerstvo financí Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí Kapitola 314 Ministerstvo vnitra Kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí Kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj Kapitola 321 Grantová agentura České republiky Kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu Kapitola 327 Ministerstvo dopravy Kapitola 328 Český telekomunikační úřad Kapitola 329 Ministerstvo zemědělství Kapitola 333 Ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy Kapitola 334 Ministerstvo kultury Kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví Kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti Kapitola 343 Úřad pro ochranu osobních údajů Kapitola 344 Úřad průmyslového vlastnictví Kapitola 345 Český statistický úřad Kapitola 346 Český úřad zeměměřický a katastrální Kapitola 348 Český báňský úřad Kapitola 349 Energetický regulační úřad Kapitola 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Kapitola 355 Ústav pro studium totalitních režimů Kapitola 358 Ústavní soud Kapitola 361 Akademie věd České republiky Kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Kapitola 374 Správa státních hmotných rezerv Kapitola 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Kapitola 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů Kapitola 377 Technologická agentura České republiky Kapitola 381 Nejvyšší kontrolní úřad Kapitola 396 Státní dluh Kapitola 397 Operace státních finančních aktiv Kapitola 398 Všeobecná pokladní správa

Účel organizační složky státu Správní – zákonem vymezený úsek působnosti v rámci veřejné správy Hospodářský – příslušnost hospodařit s majetkem státu (omezení ze zákona č. 219/2000 Sb.) Zaměstnavatelský (služebně-právní) – řízení úředních osob a jiného personálu k plnění správních a hospodářských úkolů (1) Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. (2) Příslušná organizační složka vede majetek v účetnictví a provádí jeho inventarizace podle zvláštních právních předpisů, 25) pokud tento zákon (§ 15) anebo jiný zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (3) Příslušná organizační složka pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. (4) Příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku vystupuje za stát jiná než příslušná organizační složka. (5) Příslušná organizační složka průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, požaduje od dlužníků úroky z prodlení (poplatek z prodlení) ve výši stanovené zvláštním právním předpisem a sjednané smluvní sankce.

Jednání jménem státu Vedoucí příslušné organizační složky může písemně pověřit pro určité právní úkony jiného vedoucího zaměstnance (individuální jmenovité zplnomocnění konkrétní fyzické osoby) Vymezit vnitřním předpisem organizační složky možnost dalších zaměstnanců činit právní úkony (generální »rozdělovník« kompetencí např. v organizačním řádu)

Správní úřady a úřední osoby Správní úřad – základní vykonavatel veřejné správy, podle čl. 79 Ústavy jej lze zřídit pouze zákonem, jenž vymezuje Působnost – okruh otázek, které je úřad povolán řešit (věcná, územní, osobní) Pravomoc – souhrn prostředků, jimiž je úřad vybaven, aby mohl vykonávat působnost Příslušnost – věcná, místní, funkční (organizační) Úřední (fyzické) osoby – naplňují působnost a používají pravomoc správního úřadu Některé instituce úřady nejsou, ale občas vystupují vrchnostensky (např. Burza cenných papírů a. s.) Zákon o úřednících územně samosprávných celků č. 312/2002 Sb.: Úřadem se pro účely tohoto zákona rozumí obecní úřad, městský úřad, magistrát statutárního města, magistrát územně členěného statutárního města, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy. Úředníkem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo do úřadu městské části hlavního města Prahy. Podle správního řádu č. 500/2004 Sb.: Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu Některé instituce úřady nejsou, ale občas se tak chovají: Boh. A 1371/46 (nález ze dne 18. 1. 1946 č. 149/45-3) Národní banka udělujíc povolení devizového řádu je správním úřadem. Výrok Národní banky, že v určitém případě je třeba jejího povolení, je správním rozhodnutím. Městský soud v Praze (28 Ca 278/97) - Burza cenných papírů, a. s. (zákon č. 214/1992 Sb.), je právnickou osobu, které je zákonem svěřeno pod státním dozorem plnit určené úkoly veřejné správy. I. ÚS 41/98 Postavení burzovní komory při rozhodování v daném konkrétním případě svědčí o její autoritativní (veřejnoprávní) převaze nad postavením vedlejího účastníka řízení, neboť jednostranně rozhodla o uložení sankcí. Závěry Ústavního soudu ohledně předmětné ústavní stížnosti je nutno chápat pouze ve vztahu ke konkrétním podmínkám a okolnostem napadeného rozhodnutí vydaného burzovní komorou, jakožto statutárním orgánem burzy cenných papírů, jež bylo podrobeno režimu soudního přezkumu správního u obecného soudu. Toto své stanovisko zaujímá Ústavní soud u vědomí, že v moderní společnosti se nezřídka prolínají prvky veřejného a soukromého práva tak, že nelze zcela jednoznačně veškerou činnost té či oné instituce označit pouze za veřejnoprávní nebo pouze za soukromoprávní. Lze si představit, že určitá instituce podle povahy konkrétní činnosti může v určitých vztazích vystupovat jako soukromoprávní, v jiných jako veřejnoprávní subjekt. Je proto třeba vážit, o jaký druh konkrétní činnosti té které instituce se jedná. Pl. ÚS 11/08 Posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech, ale jde o odborné stanovisko lékaře, který zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem poskytuje součinnost zaměstnavateli. Ten je pak teprve tím, kdo na podklad zjištění a závěrů lékaře činí konkrétní úkony v rámci pracovněprávního vztahu, kterými zasahuje právní sféru zaměstnance. Podle názoru Ústavního soudu je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod. Tato činnost nemá nic společného s výkladem obecné právní normy a její následnou aplikací na zjištěný faktický stav. Jako rozhodnutí lze posudek vnímat jen v nejobecnějším smyslu tohoto slova, tedy že lékař při posuzování zdravotního volí (rozhoduje) mezi tím, zda aktuální zdravotní stav zaměstnance umožňuje vykonávat dosavadní práci či nikoliv. Jinak platí, že o zdravotním stavu se nerozhoduje, ten se zjišťuje. Navíc zdravotní stav je nepochybně veličinou proměnnou.

Principy vytváření struktur veřejné správy Struktury veřejné správy jsou dynamické, proměnlivé v čase, obzvláště během reforem Rozhoduje hledisko účelu, hospodárnosti i historické souvislosti Z ustálených, praktických stereotypů založených na představách a předpokladech dobrého fungování veřejné správy lze odvodit některé principy výstavby

Hlavní principy Věcná a územní specializace Subordinace a koordinace Dekoncentrace, decentralizace a delegace Monokratický a kolegiátní Volební, jmenovací, konkursní

Věcná a územní specializace Věcné vymezení úkolů a jejich plnění specializovanými organizačními jednotkami (viz zvláštní část správního práva) Územní specializace Celostátní působnost – ústřední správa Územní působnost ve správním obvodě – místní správa Místní správa – účelové správní obvody – viz místní finanční orgány, obvodní báňské úřady, mnoho úřadů (úřady práce, správy sociálního zabezpečení) sdílejí okresní uspořádání

Subordinace a koordinace Subordinace (nadřízenost – podřízenost) mezi vyšší a nižší úrovní správní organizace (ve správním řízení atrakce, devoluce působnosti a pravomoci) Koordinace (souřadnost) mezi správními prvky na stejné organizační úrovni, odborná podřízenost v rámci věcné specializace Vztahy přímého (vertikálního) řízení a vztahy odborného (horizontálního) řízení

Dekoncentrace (-koncentrace) Vyčleňování určitých skupin správních činností a jejich osamostatňování v podobě nových organizačních jednotek Horizontální – rozšiřování na jedné úrovni (např. vznik / zánik nových ministerstev) Vertikální – přesun působnosti a pravomoci na nižší (celostátní i místní) úroveň, vzniká nadřízenost a podřízenost

Decentralizace (-centralizace) Vyčleňování správních činností a jejich osamostatňování od státu územní samospráva veřejná zájmová samospráva nepodřízeny státní správě, ale podléhají dozoru a kontrole

Delegace Pověření výkonem veřejné správy: v širším slova smyslu zahrnuje i dekoncentraci a decentralizaci, v užším významu jde o Pověření osob veřejného práva odlišných od státu plněním úkolů státní správy (přenesená působnost obcí a krajů) Pověření jiných osob plněním úkolů veřejné správy (propůjčení veřejné správy, tzv. nepřímá veřejná správa)

Monokratický a kolegiátní princip V čele monokratického orgánu stojí jediný vedoucí, který jej personifikuje, může k jednání pověřit i další osoby (ministerstvo - ministr) Kolegiátní (sborový) orgán tvoří více členů (vláda, zastupitelstva a rady obcí a krajů) Rada Českého telekomunikačního úřadu, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Jmenování, volba, konkurs Jmenování je typické pro orgány státní správy, provádí je nadřízený prvek – např. vláda, prezident republiky, vedoucí organizační složky státu Volbou se ustanovují orgány územní a zájmové samosprávy (volí občané, členové profesní komory aj.) Konkursní (výběrová) řízení – sporadicky – ze zákona jen pro některé úředníky územně samosprávných celků, akademické pracovníky vysokých škol

Celostátní specializované správní úřady Ministerstva Další ústřední správní úřady Dekoncentrované (vnější, vnitřní) správní úřady Ostatní součásti státní správy Atypické „nezávislé“ správní úřady Prezident republiky, ČNB, NKÚ, správa soudnictví, zastupitelské úřady v zahraničí V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, + dekoncentrát Česká školní inspekce 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, + dekoncentrát Česká správa sociálního zabezpečení 6. Ministerstvo zdravotnictví, + dekoncentrát Český inspektorát lázní a zřídel, Inspektorát omamných a psychotropních látek. 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, + dekoncentrát Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, + dekoncentrát Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Státní rostlinolékařská správa 12. Ministerstvo obrany, + dekoncentrát Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a a státní ověřování jakosti 13. Ministerstvo dopravy, + dekoncentrát Úřad pro civilní letectví 14. Ministerstvo životního prostředí. V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad.

Územní správní úřady Všeobecně příslušné – do r. 2003 okresní úřady, nyní újezdní úřady, obce s rozšířenou působností (tzv. III. typu, „malé okresy“) Specializované – úřady finanční, báňské, katastrální, práce, správy sociálního zabezpečení, krajská vojenská velitelství, správy národních parků a CHKO, územní inspektoráty

Ostatní součásti státní správy Policie ČR – podřízena MV Hasičský záchranný sbor – podřízen MV (Generální ředitelství HZS) Vězeňská služba ČR – podřízena MS Celní správa ČR – podřízena MF ozbrojené síly ČR (Armáda ČR, Hradní stráž, Vojenská kancelář prezidenta republiky) – podřízeny prezidentovi a MO zpravodajské služby – civilní / vojenské, rozvědné / kontrarozvědné

Nezávislé úřady a instituce Úřad pro ochranu osobních údajů Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Akademie věd ČR - pro rozpočtové účely má postavení ústředního orgánu a zřizuje jménem státu veřejné výzkumné instituce (právnické osoby s vlastním majetkem) Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR – podpora výzkumu a vývoje

Delegovaná státní správa (resp. nepřímá veřejná správa) Zákony propůjčují podnikatelským výkonům veřejnou povahu (pověření právnických osob tvorbou technických norem, akreditační činností) Státem řízené státní podniky a obchodní společnosti, příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti Veřejné stráže – ochrany přírody, lesní, rybářská, myslivecká stráž (fyzické osoby) Přenesená působnost obcí a krajů stanice technické kontroly, instituty pro testování a certifikaci, autoškola, katalogizační agentury, kominík, znalec, tlumočník, kolektivní správa práv autorských a práv souvisejících Strategické státní podniky a státem ovládané společnosti – Lesy ČR, Řízení letového provozu, Státní tiskárna cenin, České dráhy, ČEZ Česká pošta – jako držitel poštovní licence vykonává ze zákona správní činnosti (vidimace, legalizace, výpisy z katastru nemovitostí, správa centrální adresy) Činnost dodavatelských subjektů – outsourcing komunikačních a informačních technologií (např. datové schránky), projekty podobné PPP – opencard, mýtný systém MM01/2009 - Statut obecně prospěšné společnosti Horská služba ČR, o.p.s. Vláda České republiky vylovila souhlas se založením obecně prospěšné společnosti Horská služba usnesením č. 827 ze dne 1. září 2004 a určila, že funkci zakladatele bude jménem státu vykonávat Ministerstvo pro místní rozvoj se sídlem Praha 1, Staroměstské nám. 6. Ministerstvo pro místní rozvoj založilo listinou ze dne 19. listopadu 2004 obecně prospěšnou společnost Horská služba ČR, o.p.s.