Francie před revolucí Francie se již delší dobu potácela na pokraji státního bankrotu od zač. 80. let 18. stol. začaly být uskutečňovány reformy pro povzbuzení výroby (zrušení vnitřního cla a některých poplatků zatěžujících výrobu) aristokracie byla proti reformám 1. května 1789 svolal král Ludvík XVI. generální stavy (přesně po 175 letech, naposledy se generální stavy sešly roku 1614)
zástupci 3. stavu, chtěli kromě placení daní s oběma privilegovanými stavy projednávat i reformy ve společnosti první dva stavy za podpory krále nesouhlasily (bylo jich dohromady stejně jako zástupců třetího stavu) král a šlechta chtěli omezit působnost generálních stavů na pouhé poradní těleso 3. stav se dožadoval rozšíření jeho práv na nejvyšší zákonodárný orgán země
po dlouhých dohadech se proto třetí stav rozhodl vytvořit 17. června Národní shromáždění připojila se i část šlechty a kněží všichni zúčastnění přísahali, že se nerozejdou, dokud nebude vypracována ústava dne 9. července se toto shromáždění prohlásilo Ústavodárným národním shromážděním
Ludvík sice ustoupil, ale poslal k Versailles, kde se sněm konal, vojsko na protest proti tomu Pařížané vtrhli do královské zbrojnice, zabavili na 32 tisíc pušek, ukořistili 50 tisíc pík, sestavili milice a časně ráno 14. července 1789 napadli vězení Bastillu - symbol královského útlaku (Po pěti hodinách bylo toto vězení dobyto. Z vojenského hlediska mělo vítězství relativně malý význam (který spočíval v tom, že spolu s pevností se lid zmocnil i značných zásob munice, které v ní byly uloženy), ale pro psychiku lidí to mělo význam obrovský. „Půjde to!!!“ se stalo heslem dne. Vítězstvím Pařížanů je datován počátek revoluce i jejího násilí. Revoluční činnost se rozšířila po celé zemi a i za jejími hranicemi. Mocenské orgány byly rozpouštěny a byly ustanovovány nové městské rady.)
zdroje: stille.jpg stille.jpg odkazy: evolu%C4%8Dn%C3%AD_a_napoleonsk%C3%A9_v %C3%A1lky evolu%C4%8Dn%C3%AD_a_napoleonsk%C3%A9_v %C3%A1lky