Hodnocení zdravotních rizik kontaminace půdy MUDr. Magdaléna Zimová, CSc. Státní zdravotní ústav Národní referenční centrum pro hygienu půdy a odpadů Kontakt: mzimova@szu.cz

Půda jako složka ŽP Půda, jako složka životního prostředí je v ČR upravena ve více právních předpisech, které nejsou v současné době, jako nástroje pro ochranu půdy již dostačující a nemotivují vlastníky či investory k šetrnému nakládání s tímto těžko obnovitelným přírodním zdrojem a plně nezajišťují jeho ochranu před různými zdroji znečištění.

Ochrana půdy přímá ochrana půdy Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí specifikuje v § 2 půdu jako jednu ze složek životního prostředí. Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů novela od roku 2007 ,2009 a 2013 – třetí čtení – nyní je připraveno nové kolečko

Ochrana půdy nepřímá ochrana půdy Zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých předpisů ve znění pozdějších předpisů.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO Parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí Škody na půdě, což je jakákoli kontaminace půdy, která představuje závažné riziko pro lidské zdraví, které je nepříznivě ovlivněno v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů do půdy, na půdu nebo pod povrch půdy; Pro účely posouzení poškození půdy, jak je stanoveno v této směrnici, je při určování pravděpodobného rozsahu nepříznivého vlivu na lidské zdraví žádoucí využívat postupy používané při posuzování rizika.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO Parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí Měla by být přijata nezbytná opatření pro zajištění minimálně toho, aby byly příslušné kontaminující látky odstraněny, kontrolovány, izolovány nebo sníženy tak, aby kontaminovaná půda již nadále nepředstavovala významné riziko nepříznivého účinku na lidské zdraví, přičemž je bráno v úvahu její současné využití nebo budoucí využití schválené v době vzniku škod. Přítomnost takových rizik se posuzuje pomocí postupů upravujících posuzování rizik a bere se v úvahu charakteristika a funkce půdy, druh a koncentrace škodlivých látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů, jejich riziko a možnost disperze. Využití se zjišťuje na základě předpisů pro využívání půdy nebo jiných vhodných předpisů platných v době, kdy došlo ke škodám.

Ekologická újma se může projevit na: ZÁKON 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů Ekologická újma se může projevit na: Odst.3 -půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj, písm.p)obnovou, v případě půdy a hornin vyloučení jakéhokoliv významného rizika nepříznivého účinku na lidské zdraví, ČR implementovala směrnici 2004/35/ES do výše citovaného zákona

Zdravotní rizika kontaminace půdy Migrace kontaminantů je relativně pomalá, takže půda z hlediska kontaminace prostředí je ukazatel značně stabilní a dlouhodobě ovlivňuje životní prostředí řádově desítky, stovky a teoreticky i několik tisíc let. Znečištění půdy má oproti znečištění vody a ovzduší také to specifikum, že není zpozorováno okamžitě, není vnímáno smyslovými orgány, ale projevuje se v mnoha případech skrytě (např. v případech iontů toxických kovů, které mají schopnost dlouhodobé vazby v půdních strukturách a u látek typu PCBs a PAU s dlouhou dobou perzistence). Takovéto typy kontaminantů se nakonec dostávají do organismu člověka, kde se kumulují. Přísun těchto látek je buď přímý, nebo pomocí potravinových řetězců. Počáteční stadia znečištění půdy jsou proto těžko kontrolovatelná. Různorodé škodliviny můžou mít původ v pozadí daném geologickým složením půdy ovlivňovaným také vlivem klimatických podmínek, anebo pocházejí z antropogenního znečištění.

Rizika kontaminace půdy Kontaminace půdy v průmyslových místech, obytných sídlech a okolí dopravních komunikací pramení mimo jiné i z některých předešlých činností při zacházení s odpady, z průmyslové a důlní činnosti (staré zátěže, neadekvátní nakládání s pevnými odpady a odpadními vodami a uskladňování surovinových materiálů). Za významný zdroj znečišťování půdy, hlavně kolem veřejných komunikací a ulic uvnitř residenčních oblastí, je nutno považovat dopravu. Kolem obytných sídlišť se toxické kovy a různé organické sloučeniny stávají zdrojem zátěže populace. Zvýšená kontaminace půdního povrchu toxickými kovy a persistentními organickými látkami ve velkých městech a průmyslových aglomeracích jsou zdrojem zvýšené zátěže, respektive rizika zejména pro dětskou populaci. Obdobné problémy přetrvávají i v případě mikrobiální kontaminace půdního povrchu půdy a půdního prachu, především na dětských hřištích a rekreačních plochách. Tyto faktory mohou vést k růstu onemocnění a ke vzniku senzibilizace dětské populace.

Monitoring půdy městských aglomeracích V rámci monitoringu půdy městských aglomerací je monitorována vrchní vrstva městské půdy s cílem posoudit stupeň zdravotního rizika, vyplývajícího z expozice toxickým látkám z nezáměrné konzumace půdy a půdního prachu. Vzhledem k tomu, že největší riziko zvýšené expozice škodlivým látkám z kontaminované půdy je u dětské populace předškolního věku, je projekt zaměřen na hrací plochy mateřských škol. Během monitorovacího období 2002 – 2014 bylo provedeno měření celkem ve 354 mateřských školách v 35 městech. Výsledky jsou uvedeny na www.szu.cz monitoring zdraví a životního prostředí – projekt VIII

Monitoring půdy městských aglomeracích Souhrn základních poznatků o zdravotním riziku z kontaminované půdy. Zdravotní rizika : Cd, Pb, Hg, Zn, Cu, Se, Ni, Cr, V, As, Tl, Be PAU,PCB, dioxiny, pesticidy Mikrobiální kontaminace – bakterie, viry a paraziti

Monitoring půdy městských aglomeracích Z výsledků monitoringu povrchové vrstvy půdy městských aglomerací je patrné, že významnými anorganickými kontaminanty při nezáměrné konzumaci půdy mohou být arzen a olovo, jejichž koncentrace překračovaly návrhy limitů pro nekontaminovanou půdu ve všech městech vždy ve velké většině školek

Hodnocení zdravotních rizik Venkovní plochy jsou veřejně přístupné plochy určené pro hry, sport a rekreaci dětí a dospělých a měly by mít svého provozovatele, aby byla splněna základní podmínka pro předpoklad, že jsou při jejich provozu hygienické požadavky na ně kladené dodržovány. Takové plochy respective písek v pískovištích podléhají státnímu zdravotnímu dozoru a kontrolu plnění povinností vyplývajících z právních norem provádějí orgány ochrany veřejného zdraví. Zaměřují se při nich na dodržování provozního řádu, provádění údržby, zabezpečení pískoviště proti znečištění a popřípadě zajišťují laboratorní vyšetření písku prostřednictvím státem akreditovaných laboratoří. Při odběru vzorku písku se pracovníci provádějící odběr řídí metodickým pokynem Státního zdravotního ústavu. Hodnocení možných zdravotních rizik z venkovní hrací plochy nevyplývá přímo ze zákona o ochraně veřejného zdraví ale pouze z obecně platných ustanovení týkajících hodnocení zdravotních rizik.

Zdravotní rizika kontaminace půdy volných hracích ploch Monitorováno: 35 měst, celkem 354 školek

! INGESCE PŮDY Riziková skupina: děti (2-6 let) Děti, zahrádkáři - zvýšený kontakt s půdou Riziková skupina: děti (2-6 let) „hand-to-mouth“ chování Standardní hodnota (US EPA 1997) konzervativní odhad 200 mg/den náhodná konzumace půdních a prachových částic usazených na rukou, cigaretách, špatně očištěných potravinách, případně konzumace neloupané kořenové zeleniny ***ingesce půdy u dospělých zpravidla do 50 mgden děti trpící chováním „pica“ nebo geofágií až 1 - 10 g/den !

Výsledky monitoringu ukázaly: Nejčastějšími anorganickými kontaminanty půdy jsou: arzen a olovo, jejichž koncentrace překračovaly návrhy limitů pro nekontaminovanou půdu ve všech městech ve velké většině školek. Nejčastějšími kontaminanty půdy ze sledovaných karcinogenních PAU je: benzo(a)pyren limit byl překročen ve všech městech a většině školek. Nejčastějšími kontaminanty půdy ze sledovaných nekarcinogenní PAU: naftalen a fenantren

Vyšší teoretický odhad pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění v důsledku expozice karcinogenním polyaromatickým uhlovodíkům (PAU) z nezáměrné konzumace půdy - byl zjištěn ve všech hodnocených městech. Z hodnocených polyaromatických uhlovodíků byl významný benz(a) pyren, v několika případech di-benzo(a,h) anthracen a benzo(b) fluoranthen. Na základě výsledků mikrobiologických a parazitologických rozborů je možné konstatovat, že byl potvrzen přetrvávající výskyt kontaminace půdy sledovanými indikátory až po čtyři roky, a to hlavně u parazitární kontaminace.

HODNOCENÍ EXPOZICE KARC. látek Děti představují sensitivní skupinu vůči expozici specifické chování a aktivity vyšší spotřeba potravy na jednotku tělesné hmotnosti vyšší hodnota poměru povrchu ku objemu těla vyšší citlivost pokožky snížená metabolická detoxikační kapacita vyšší citlivost cílových orgánů vzhledem k dospělým mají děti... zahrádkáři - přicházejí do zvýšeného kontaktu s půdou a konzumují zemědělské plodiny vypěstované na vlastním pozemku. ** u specifických skupin populace může být tento podíl až 50%

Pilotní studie arzen V roce 2007 byla proto v rámci projektu VIII SZU provedena pilotní studie, která byla zaměřena na expozici dětí As z kontaminované půdy hracích ploch u těch mateřských škol, kde byly v minulosti naměřeny zvýšené koncentrace As v této půdě. Tyto koncentrace byly opětovně změřeny.

Metodika studie Monitorované MŠ: celkem 12 MŠ s celkovým počtem 192 předškolních dětí Se zvýšenou expozicí As: Příbram – 42 dětí (3 MŠ) Teplice – 59 dětí (3 MŠ) Klatovy – 53 dětí (3 MŠ) Kontrolní skupina: České Budějovice – 38 dětí (3 MŠ)

Vztah mezi získanými průměrnými hodnotami Město As v půdě (limit: 10 mg/kg) As v moči (limit: 10 μg/g kreat.) zdrav.riziko ILCR limit: 1E-06 HI limit: 1 Příbram 110,2 8,13 3,62E-05 0,77 Teplice 37,4 4,9 1,14E-05 0,304 Klatovy 11,8 4,6 2,37E-06 0,052 České Budějovice 12,1 5,8 4,55E-06 0,083

Monitoring 2013 Bylo rozhodnuto, že se opět provede monitoring kontaminace půdy městských aglomerací a bude se pokračovat vzhledem k výsledkům z předchozích studií. Bude provedeno měření obsahu As a benzo(a)pyrenu v půdách a bude se také pokračovat v biologickém monitoringu.

Monitoring pískovišť

SZU vydal pro pomoc provozovatelům: „Principy   provozu  venkovních hracích ploch k plnění  požadavků daných zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění posledních předpisů a zákonem  č.22/1997 sb., o technických požadavcích na výrobky ve znění posledních předpisů“ Metodické doporučení k zajištění ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti dětí a mládeže na dětských a sportovních hřištích i v tělocvičnách. Za pilíř prevence úrazů je považována kontrolní činnost všech herních a sportovních zařízení určených pro děti a mládež. K tomu byl zaveden pod záštitou České společnosti pro jakost systém certifikovaných kontrolorů hřišť, sportovišť a tělocvičen, akreditovaný Českým akreditačním institutem  –  Národní akreditační orgán založený vládou České republiky. Systém certifikovaných kontrolorů hřišť je proto plně spolehlivý a je doporučován SZU. I další resorty jako je např. MŠMT, Ministerstvo vnitra či orgány České obchodní inspekce vydaly Metodiky založené na principu kontrolní činnosti prováděnou nezávislou certifikovanou osobou.  

Děkuji za pozornost. mzimova@szu.cz